Základní škola Jindřichův Hradec I, Štítného 121 číslo: : VY_32_INOVACE_18_10 (20) Základní škola Jindřichův Hradec I, Štítného 121 Digitální učební materiál vznikl v rámci projektu "Inovace + DVPP", EU peníze do škol, CZ.1.07/1.4.00/21.3768 Název: Bedřich Smetana I. část Autor: Mgr. Ivana Písařová Vzdělávací oblast: Umění a kultura Předmět: Hudební výchova Ročník: 8. a 9.
Metodický list - anotace: Výukový materiál obsahuje základní informace o životě hudebního skladatele Bedřicha Smetany včetně obrazového materiálu (výklad).
Bedřich Smetana
Bedřich Smetana - život * 2. 3. 1824 Litomyšl † 12. 5. 1884 Praha Český hudební skladatel romantismu. Pocházel z rodiny sládka, která se často stěhovala za lepší existencí (Německý Brod, Jihlava, Plzeň,…). V r. 1831 se rodina přestěhovala do Jindřichova Hradce. Po maturitě na gymnáziu v Plzni se B. Smetana věnoval už jen hudbě. Protloukal se existenčně všelijak. Dobře se mu vedlo jako učiteli v hraběcí rodině Thunů v Benátkách nad Jizerou (1844 – 1847). Účastnil se revolučního roku 1848 jako skladatel (Pochod studentské legie) i jako příslušník ozbrojeného sboru.
Rodná světnička B. Smetany v Litomyšli
Bedřich Smetana v době studií kolem r. 1840.
Bedřich Smetana - život V r. 1848 si v Praze otevřel vlastní hudební ústav a prosadil se v pražském hudebním životě jako klavírista, komorní hráč i dirigent. 1856 – 1861 působil jako dirigent, klavírista a učitel hudby ve Švédsku v Göteborgu. 1859 mu zemřela v Drážďanech 1. žena Kateřina. Od r. 1861 působí v Praze jako skladatel, dirigent a hudební kritik. R. 1860 se podruhé oženil s Betty Ferdinandiovou. 1866 se stává kapelníkem Prozatímního divadla v Praze. R. 1874 ohluchl (nevyléčitelná nemoc). Od r. 1875 žije u své dcery z 1. manželství Žofie v Jabkenicích v myslivně (rodina zetě Jos. Schwarze).
Smetanova 1. manželka Kateřina Kolářová
B. Smetana a jeho 2. žena Bettina
Budova Prozatímního divadla, 1864
Bedřich Smetana - život 10 let svého života (1874 – 1884) prožil Smetana ve věčném tichu, přesto nepřestal komponovat. V době naprosté hluchoty složil např. tato díla: cyklus symfonických básní Má vlast smyčcový kvartet Z mého života operu Hubička. Ani poslední chvíle života Bedřicha Smetany nebyly lehké. Jeho choroba se proměnila v šílenství. Musel být převezen do ústavu pro choromyslné v Praze, kde také zemřel. Smetana je pohřben na vyšehradském hřbitově v Praze (Slavínu).
Slavín
Bedřich Smetana- zajímavosti Smetanovým uměleckým přítelem a rádcem byl F. Liszt. První příznaky hluchoty se objevily v Jindřichově Hradci. Všeobecné předměty Smetanovi ve škole moc nešly. Smetana patřil k výborným a vyhledávaným tanečníkům. Po ohluchnutí se mu stal život doslova utrpením. 2x se oženil (Kateřina Kolářová, Betty Ferdinandiová). Ztráta 2 dětí z 1. manželství, z nichž malá Bedřiška byla geniálně nadaná. Každý rok se v Litomyšli koná operní festival Smetanova Litomyšl. 12. května je každoročně zahájen mezinárodní festival Pražské jaro.
Smetanova síň Obecního domu v Praze
Göteborg, Švédsko (1856 – 1861)
Bedřich Smetana - zajímavosti Po návratu ze Švédska do Prahy se Smetana cílevědomě zapojil do tvorby českého národního umění. Chtěl i uměl více než jeho současníci a jeho představy, jak má umění vypadat, se od jejich názorů značně lišily. Pražská společnost ho vlastně nikdy nepřijala mezi sebe. Přesto měl Smetana mnoho nadšených posluchačů a zastánců v řadách kritiků. Klíčová místa hudebního života v Praze, o která se ucházel (ředitelství konzervatoře, dirigent Prozatímního divadla), byla obsazena jinými a Smetanovi se nedařilo existenčně zakotvit. Proto si otevřel opět hudební ústav.
Zámek v Litomyšli Mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl Mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl je po Pražském jaru 2. nejstarším hudebním festivalem v ČR a zároveň patří k největším pravidelně konaným festivalům klasické hudby u nás. Mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl se každoročně koná v Litomyšli už od r. 1949.
Bedřich Smetana pobýval v J. Hradci v letech 1831-1835. Jindřichův Hradec Bedřich Smetana pobýval v J. Hradci v letech 1831-1835.
Bedřich Smetana a J. Hradec V r. 1831 se rodina přestěhovala do Jindřichova Hradce, zde začal 7letý Bedřich (Fricek) navštěvovat hlavní školu v bývalém jezuitském semináři. Smetanovi bydleli u pivovaru, kde otec František Smetana pracoval jako hraběcí sládek. S. se učil hudbě u Františka Ikavce. První příznaky hluchoty se objevily v J. Hradci. V Jindřichově Hradci se Smetana setkal se svou první manželkou Kateřinou Kolářovou, se kterou se oženil r. 1849. V Jindřichově Hradci napsal Bedřich Smetana svou první skladbu nazvanou Kvapík D dur.
B. Smetana a Jindřichův Hradec Vlastní fotoarchiv autorky prezentace. Pamětní deska na domě u jindřichohradeckého pivovaru.
B. Smetana a Jindřichův Hradec Vlastní fotoarchiv autorky prezentace. Zde u jindřichohradeckého pivovaru B. Smetana s rodiči bydlel.
Bývalý jezuitský seminář na Balbínově náměstí V Jindřichově Hradci Vlastní fotoarchiv autorky. Bývalý jezuitský seminář na Balbínově náměstí V Jindřichově Hradci (dnes Muzeum Jindřichohradecka).
Žofie a Josef Schwarzovi Smetanova dcera Žofie a její manžel Josef, jabkenický lesmistr, u kterých Smetana strávil poslední léta života.
Myslivna v Jabkenicích
B. Smetana, 1882 Jedna z posledních fotografií Bedřicha Smetany od Jana Mulače.
Muzeum Bedřicha Smetany Skočit na: Navigace, Hledání Muzeum Bedřicha Smetany na Novotného lávce v Praze Muzeum Bedřicha Smetany je jedna ze specializovaných expozic Muzea české hudby, jež je organizačně začleněno pod Národní muzeum v Praze. Novotného lávka v Praze.
Památníky Bedřicha Smetany Plzeň Nová Včelnice
Zdroje a citace Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Litomyšl [online]. c2013 [citováno 16. 02. 2013]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Litomy%C5%A1l&oldid=9725202> Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Bedřich Smetana [online]. c2013 [citováno 16. 02. 2013]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bed%C5%99ich_Smetana&oldid=9738392> Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Göteborg [online]. c2012 [citováno 22. 02. 2013]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=G%C3%B6teborg&oldid=9217157>
Zdroje a citace Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Vyšehradský hřbitov [online]. c2012 [citováno 22. 02. 2013]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vy%C5%A1ehradsk%C3%BD_h%C5%99bitov&oldid=9336665> Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Obecní dům [online]. c2013 [citováno 22. 02. 2013]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Obecn%C3%AD_d%C5%AFm&oldid=9609049> Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Jihočeský kraj [online]. c2013 [citováno 23. 02. 2013]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jiho%C4%8Desk%C3%BD_kraj&oldid=9774943> Fotografie č. 8 – 10 jsou z vlastního fotoarchivu autorky.
Použitá literatura VRKOČOVÁ, Ludmila. Slovníček hudebních osobností. 1. vyd. Praha: L. Vrkočová, 1999, 199 p. ISBN 80-901-6115-4. LIŠKOVÁ, Marie. Hudební výchova pro 5. ročník základní školy. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 1998, 135 s. ISBN 80-723-5050-1.