MÉNĚ ENERGIE – VÍCE KOMFORTU aneb energie kolem nás

Co je to spotřeba 1 kWh energie? 1 kWh představuje: 6,5 hod. puštěné televize o příkonu 150 W 1 hodinu žehlení vyprání 5 kg prádla (1 prací cyklus) uvaření 10 l vody = 50 šálků čaje 10 hod. svícení 100 W žárovky nebo 50 hod. úsporky energetický obsah 4 piv

Jak se pohybují průměrné ceny za 1 kWh energie v Plzni? Cena za energii: elektřina (EL) 5,00 Kč/kWh zemní plyn (ZP) 1,60 Kč/kWh teplo z CZT* 1,50 Kč/kWh * teplo ze systému centrálního zásobování (z teplárny) Cena za teplo vyrobené z: Elektřina přímotop 3,00 Kč/kWh Elektřina akumulace 2,70 Kč/kWh ZP – standardní kotel 2,10 Kč/kWh ZP – kondenzační kotel 1,90 Kč/kWh Teplo z CZT 1,50 Kč/kWh Dřevěné brikety 1,40 Kč/kWh Hnědé uhlí 1,10 Kč/kWh Tepelné čerpadlo 1,00 Kč/kWh Dřevo 1,00 Kč/kWh Rostlinné pelety 0,90 Kč/kWh Štěpka 0,70 Kč/kWh

Jaké je rozdělení spotřeby energie v budově?

Snížit náklady na energie lze i bez ústupků z navyklého komfortu, pouze změnou přístupu jejich uživatelů.

Vytápění Komfortní vytápění ano, ale co vaše peněženka? Tepelná pohoda je dána teplotou vzduchu v interiéru a povrchovou teplotou stěn – součet obou teplot by měl optimálně být 38 °C, přičemž rozdíl obou hodnot by neměl být vyšší než 4 °C. Tepelnou pohodu dále ovlivňuje vlhkost vzduchu, rychlost proudění vzduchu, materiál a barevný odstín stěn. Užitím teplé barvy lze pocitově snížit vytápění až o 2 °C. Každý stupeň vytápění navíc znamená zvýšení spotřeby, a tedy i nákladů, o cca 6 %. Je dokázáno, že při vytápění na jakoukoli vnitřní teplotu je vždy cca 5 % přítomných nespokojeno. Části je chladno, části je příliš teplo a většina má pocit tepelné pohody. (Individuální vnímání teploty je tedy nutné regulovat vhodným oblečením.) Pasivní dům potřebuje pod 15 kWh/m2 a rok tepla na vytápění; starý dům spotřebuje až 200 kWh/m2 a rok tepla na vytápění.

…no, abych se dostala k jádru: ona je do větru a on hulí a ještě .. K udržení požadované teploty je nejvhodnější využívat automatických regulačních prvků. Termoregulační ventily (TRV) a termostaty provádí automatické řízení teploty vzduchu v místnosti podle zvoleného nastavení (pootočením TRV tedy neregulujeme primárně průtok teplé vody, jak je tomu u klasického ventilu, ale nastavujeme požadovanou teplotu v místnosti; nastavením TRV na vyšší teplotu dojde k uvolnění kuželky, která zvýší průtok topné vody do otopného tělesa, po dosažení teploty v místnosti na nastavenou úroveň termostatická hlavice začne přivírat průtok ventilem.) TRV nepřikrýváme ani neochlazujeme (např. chladným vzduchem z pootevřeného okna), tím by došlo k nežádoucímu automatickému nastavení průtoku. Regulace zamezuje zbytečnému přetápění a umožňuje využití zisků z oslunění i z vnitřních zdrojů (od osob či domácích spotřebičů) a snižuje tak spotřebu nakupované energie.

Větrání Větrání přirozené či nucené? Přiměřené větrání je potřebné pro dodržení správných hygienických podmínek, u starších oken je výměna vzduchu zajištěna tzv. spárovou průvzdušností, tedy netěsností oken, u nových oken je třeba zajistit  dostatečnou výměnu vzduchu buď častějším intenzivním větráním, nebo nastavením kličky okna do polohy mikroventilace. Pro dobrý pocit člověk v interiéru potřebuje asi 25 m3/h čerstvého vzduchu (při kouření minimálně 60 m3/h). Pro ohřátí 25 m3 vzduchu z 0 °C na 20 °C je potřeba dodat 168 Wh energie, pro ohřátí 60 m3 vzduchu za stejných podmínek 404 Wh energie. Výměna vzduchu v otopném období má být krátká, ale intenzivní (tedy úplným otevřením okna). Takto se vzduch vymění, ale nestačí se ochladit povrch stěn a předmětů. Teplota čerstvého vzduchu se rychle vyrovná s okolím. Tento způsob je energeticky nejméně náročný. Naopak energeticky nejnáročnější způsob větrání je dlouhodobě pootevřené okno při současně otevřeném termostatickém ventilu. U nuceného větrání, kdy je starý ohřátý vzduch odváděn z místnosti pomocí ventilátorů, je vhodné využít rekuperace (předání tepla ze starého čerstvě přiváděnému vzduchu pomocí výměníku). V tomto případě není vhodné využívat přirozeného větrání otevřením okna.

voda Nakládání s vodou bez zbytečných výdajů? Každý člověk denně spotřebuje v průměru 100 až 120 litrů vody, z toho cca 80 litrů teplé vody. K ohřátí 1 m3 vody je potřeba asi 50 kWh energie, teplota vody na výtoku by měla být 45 až 50 °C (vyšší teplota vody představuje větší potřebu energie na její přípravu a také vyšší ztráty v potrubí způsobené cirkulací; tu lze snížit též vypínáním dohřevu a cirkulačního čerpadla v mimoodběrné době, např. po pracovní době). 1 koupel představuje cca 120 litrů vody, tj. 20 Kč (voda + teplo ze ZP) 1 šetrné osprchování představuje spotřebu asi 40 litrů teplé vody a přijde na 6,50 Kč (při denním sprchování místo koupání ve vaně lze za rok ušetřit téměř 5 000 Kč) Ke snižování spotřeby teplé vody přispívají např. perlátory, které jsou osazené na kohoutcích, úsporné sprchové hlavice, stop ventily a ventily ovládané fotobuňkou.

Velké ztráty představuje zbytečně protékající či kapající voda, odkapání 10 kapek vody z kohoutku za minutu představuje 40 litrů vody za týden Spotřebu vody lze snížit osazením dvoupolohového splachovadla na WC, a to z 10 litrů na 6, popř. 3 litry Úsporné myčky nádobí mají spotřebu kolem 10 až 15 litrů vody – tedy až 6x menší spotřeba než při mytí v dřezu. Velkou úsporou také je, že myčka potřebuje jen studenou vodu. Ovšem v elektřině pak spotřebuje kolem 1kWh – tedy kolem 5 Kč. 1 umytí nádobí v myčce přijde cca na 6 Kč (cena za elektřinu i vodu) Na umytí 12 talířů, hrnků a příborů (cca 1 náplň myčky) pod tekoucí vodou spotřebujeme cca 60 litrů vody, tj. cca 10 Kč za vodu a její ohřátí

osvětlení Moderní osvětlení – ano či ne? Já končím, Svíťo! Potřebuji někoho, kdo mě bude zahrnovat dárky a drobnými pozornostmi… Jenže ty jsi tak spořivý!   Moderní osvětlení – ano či ne? Klasická žárovka promění až 92 % protékající elektrické energie na teplo a pouze 8 % na světlo Kompaktní zářivky (úsporné žárovky) mají oproti klasickým žárovkám vyšší účinnost o 60 až 80 % a 8 až 20krát vyšší životnost, při stejné spotřebě je možné s kompaktní zářivkou svítit 4x déle než s klasickou žárovkou Výměna klasické žárovky za úspornou má návratnost do 1 roku Výroba klasické žárovky po 133 letech skončila 1. září 2012 Výměna jedné 100 W žárovky za 23 W zářivku ve všech domácnostech v ČR (4 mil.) by ušetřila elektrickou energii v hodnotě více než 1 mld. Kč a 350 tis. tun CO2, což je stejné množství, kterého by se dosáhlo odstavením 365 tis. automobilů z provozu na 1 rok Halogenové žárovky mají oproti klasickým žárovkám vyšší účinnost o 25 %, někdy až o 50 %, životnost mají vyšší 2 až 3krát LED technologie mají překotný vývoj, v současné době mají cca o 80 % nižší spotřebu energie oproti klasické žárovce a životnost cca 40x delší než klasické žárovky (40 000 h) Stále platí zásada nesvítit zbytečně - klasické žárovky by se měly při odchodu zhasínat vždy, zářivky při opuštění prostor na dobu delší než cca 15 minut. V prostorách s častým, ale krátkodobým, pohybem uspoří energii čidla pohybu, která řídí automatické rozsvěcení a zhasínání žárovek. Účinnost osvětlení lze zvýšit natřením stropu na bílo

elektrospotřebiče Jak si vybírat spotřebiče? Spotřeba elektřiny v domácnosti je asi 10 kWh/den, tj. 3650 kWh/rok; při ceně 5 Kč/kWh to představuje přes 18 tis. Kč na domácnost za rok Informace o energetické náročnosti spotřebiče uvádí energetický štítek (A+++… ) Úsporná lednička třídy A spotřebuje 0,8 kWh/den; stará lednička spotřebuje až 3 kWh/den. Vliv na hospodárnost provozu chladničky má též objem (pro jednu osobu je zapotřebí lednice s objemem 50 až 70 litrů), každých 10 litrů objemu navíc znamená navýšení ročních nákladů cca o 100 Kč. Rozložení potravin v chladničce by mělo být rovnoměrné (bez omezení proudění vzduchu), nejekonomičtější je 70% zaplněnost . Náklady na elektřinu u ledničky zvyšuje také námraza, a to až o 30 %, či její umístění u zdroje tepla. Ohřátí 10 litrů vody v rychlovarné konvici přijde asi na 5 Kč. Sledování LCD televize 3 hodiny denně nás přijde na cca 850 Kč/rok. LCD TV ve stand-by režimu spotřebuje asi 5 W el.en., od r. 2013 by se měly prodávat spotřebiče s maximální spotřebou v pohotovostním režimu 1 W. Na pokrytí režimu stand-by je zapotřebí 15 % evropské spotřeby energie domácností. V průměrné domácnosti spotřebují stand-by režimy až 11 % elektřiny, což představuje přibližně jednu měsíční splátku.

Počítač v domácnosti spotřebuje cca 140 kWh el. en Počítač v domácnosti spotřebuje cca 140 kWh el.en. ročně (při 3 hodinách provozu), tj. 700 Kč. V kanceláři při 8hodinové pracovní době je spotřeba stolního počítače cca 125 kWh el.en. ročně, tj. 1260 Kč. Roční náklady na elektřinu u notebooku jsou cca 3x nižší než u PC. Servery Googlu spotřebují na vyřešení jednoho dotazu ve vyhledávači asi 0,3 Wh (tj. skoro 1 GWh energie denně, což představuje 1/3 výroby Temelína). Servery pro průměrnou administrativní budovu spotřebují přibližně 1 MWh elektřiny denně, což představuje energii spotřebovanou elektromobilem na cestě z Plzně do Pekingu Ke kopírování na DVD je potřebný výkon cca 6,5 W, na načítání 3,5 W => efektivnější je přehrávat data z pevného disku než přímo z DVD. Reproduktory mají i při „tichém“ provozu příkon 5-10 W (při nečinnosti by měly být vypnuté). Mobilní nabíječka má příkon do 5 W, bez připojeného telefonu méně než 0,1 W. Nákupem nového procesoru (v porovnání z r. 2005) lze ušetřit na energii 800 až 1300 Kč Vypnutý počítač zapojený do zásuvky přijde ročně na 170 Kč (za 35 kWh)

Pro zvídavce něco navíc: Energie a životní prostředí Jeden průměrně vzrostlý listnatý strom vyprodukuje za plného osvětlení zhruba 1000 litrů kyslíku za den. Jeden hektar listnatého lesa v podmínkách mírného pásma vyprodukuje za rok průměrně 10 tun kyslíku (u převažujícího jehličnatého lesa o třetinu méně). Běžné auto spotřebuje na ujetí 1 km kromě 50 gramů benzínu také okolo 90 litrů kyslíku. Udává se, že průměrný člověk takové množství kyslíku spotřebuje za zhruba 6 hodin. 1 člověk v průměru spotřebuje 360 litrů kyslíku za den. 1m² koruny stromu zachytí za 1 den 4-6 kWh energie, tj. na 1 průměrný strom o ploše koruny 80 m² dopadne cca 400 kWh energie denně. Jediný strom dostatečně zásobený vodou v létě chladí výkonem kolem 20-30 kW. 25 metrů vysoký buk vyprodukuje za 1 vegetační období tolik kyslíku, kolik stačí pro 10 lidí na celý rok, pohltí jednu tunu prašného spadu za rok, v průměru ochladí prostředí až o 3 °C, zvlhčí vzduch odparem vody v objemu až 400 litrů denně. Na 1 m2 vodorovné střechy dopadne za rok cca 1000 kWh sluneční energie. Spotřeba 1 kWh el.en. představuje asi 1 kg CO2 skleníkových plynů. Uvážíme-li, že elektrárna musí vyrobit 3x víc (účinnost, ztráty v rozvodech), představuje spotřeba elektřiny 1 domácnosti produkci 13,5 t CO2.

POROVNÁNÍ RD S RŮZNÝM ZPŮSOBEM UŽÍVÁNÍ rodinný dům z 80. let 20. století, dvoupodlažní 1+4 se dvěma koupelnami vytápění a ohřev TV zemním plynem využití pro 4 osoby „A“ – standardně užívaný dům „B“ – hospodárně užívaný dům Roční spotřeba energie na vytápění: 22 500 kWh/rok, tj. 2 380 m3 ZP roční náklady cca 40 tis. Kč Roční spotřeba energie na vytápění: 19 125 kWh/rok, tj. 2 020 m3 ZP roční náklady cca 34 tis. Kč Roční spotřeba vody: 60 m3 studené vody 120 m3 teplé vody litrů (6 000 kWh tepla) roční náklady cca 25 tis. Kč Roční spotřeba vody: 48 m3 studené vody 103 m3 teplé vody litrů (5 150 kWh tepla) roční náklady cca 21 tis. Kč Roční spotřeba ostatní energie: osvětlení (žárovky) – 700 kWh chladnička (třída B) – 639 kWh myčka – 0 kWh TV + PC (4 h provozu + stand-by) – 360 kWh ostatní spotřebiče – 1 960 kWh spotřeba celkem – 3 659 kWh roční náklady cca 18 tis. Kč Roční spotřeba ostatní energie: osvětlení (zářivky) – 170 kWh chladnička (třída A++) – 292 kWh myčka – 322 kWh TV + PC (4 h provozu, bez stand-by) – 287 kWh Ostatní spotřebiče – 1 960 kWh spotřeba celkem – 2 709 kWh roční náklady cca 14 tis. Kč Náklady na provoz RD: 83 tis. Kč / rok Náklady na provoz RD: 69 tis. Kč / rok

„Nemůžu se z toho vykroutit,“ řekla žárovka a praskla!? díky za váš čas Dotazy k prezentované problematice Vám budou zodpovězeny e-mailem: (zaslání dotazu)

Konec prezentace Připravil: Magistrát města Plzně Odbor správy infrastruktury Ing. Ladislava Vaňková Září 2012