Peníze Mechanismus tvorby peněz Peněžní trh Teorie peněz Ing. Aleš Kocourek, Ph.D. Technická univerzita v Liberci Ekonomická fakulta Katedra ekonomie ales.kocourek@tul.cz

Podstata peněz a jejich funkce Definice: Peníze mohou být jakékoli aktivum, které je všeobecně přijímáno všemi ekonomickými subjekty při placení za zboží a služby nebo při úhradě dluhu. Peníze jsou výsledkem evolučního procesu rozvoje výroby, dělby práce a směny zboží. Funkce peněz: míra bohatství, resp. měřítko cen oběživo platidlo uchovatel bohatství světové peníze (pouze některé měny)

Historický vývoj směny barter všeobecný ekvivalent – zbožové peníze drahé kovy, především zlato a stříbro (bimetalismus) papírové peníze a mince z neplnohodnotných kovů čistý zlatý standard – plně kryty zlatem a za zlato směnitelné (od 70. let 19. stol. do 1. světové války – monometalismus) standard zlatého slitku (12 kg) – (meziválečné období) standard zlaté devizy – (do roku 1944) modifikovaný zlatý standard, tzv. bretton-woodský systém (1944, od konce 2. světové války do roku 1971)

Formy peněz kovové mince z neplnohodnotných kovů papírové peníze – bankovky, státovky bankovní (depozitní) peníze – tj. vklady bez výpovědní lhůty kvazipeníze (depozitní) peníze termínované vklady vklady na devizových účtech likvidní cenné papíry (především vládní obligace). Pozn. Podle slovenské metodiky se mezi kvazipeníze nezahrnují vládní obligace a jiné cenné papíry.

Peněžní agregáty M1 (narrow-money = úzké peníze) M2 bankovky a mince a zůstatky na běžných účtech M2 bankovky a mince a zůstatky na běžných účtech (M1) vklady se splatností do dvou let a vklady s výpovědní lhůtou do tří měsíců (transakční náklady a časové zpoždění) M3 (broad-money = široké peníze) vklady se splatností do dvou let a vklady s výpovědní lhůtou do tří měsíců (M2) akcie nebo podílové listy fondů peněžního trhu a repo operace

Nabídka peněz MS Nabídka peněz = peněžní zásoba (resp. peněžní masa), kterou je v rámci daných pravidel schopný vytvořit bankovní systém. bil. USD MS = C + D MS = nabídka peněz C = oběživo D = depozita (běžné vklady)

Monetární báze MB Monetární báze = se skládá z hotovosti a bankovních rezerv. Použití báze je poptávkou po bázi. mld. USD MB = C + R MB = monetární báze C = oběživo R = rezervy (povinné minimální rezervy, dobrovolné rezervy a hotovostní rezervy)

Monetární báze a nabídka peněz

Bankovní multiplikátor Multiplikovaná expanze bankovních depozit ΔM ∆𝑀= 1 𝑟 𝐷 ΔM = přírůstek bankovních peněz r = povinná míra rezerv D = původní vklad spouštějící proces multiplikace v bankovním systému Celkový objem vyvolaných vkladů ΔD' ∆𝐷′=∆𝑀−𝐷= 1−𝑟 𝑟 𝐷

Nástroje monetární politiky Operace na volném trhu Nákup a prodej cenných papírů Nákup a prodej devizových rezerv Stanovení povinných minimálních rezerv Diskontní politika Stanovení základních úrokových sazeb

Typy monetární politiky Monetární expanze Nákup cenných papírů Nákup devizových rezerv Snížení povinných minimálních rezerv Snížení základních úrokových sazeb Monetární restrikce Prodej cenných papírů Prodej devizových rezerv Zvýšení povinných minimálních rezerv Zvýšení základních úrokových sazeb Centrální banka nedokáže kontrolovat: množství peněz držených veřejností v hotovosti výši skutečných bankovních rezerv a objem poskytnutých úvěrů

Nabídka peněz MS Monetaristický přístup (Friedman): exogenní charakter nabídky peněz používá široký peněžní agregát a vychází z úvěrově-kreační teorie peněz, peněžní multiplikátor je stabilní centrální banka kontroluje množství peněz v oběhu (resp. MB) prvotnost změn peněžní zásoby ve vztahu k reálné ekonomice důsledné odlišení reálného a nominálního množství peněz nominální množství peněz je v rukou centrální banky (exogenní) reálné množství peněz je dáno poptávkou po penězích (endogenní), peněžní instituce jej mohou ovlivňovat jen nepřímo MS mnohem méně stabilní (mění se častěji) než MD neočekávané a rozsáhlé změny v MS vedou v ekonomice k nerovnováze (změny v MD, Y, u aj.) a destabilizaci ekonomiky

Nabídka peněz MS Keynesovský přístup: endogenní charakter nabídky peněz nabídka peněz se mění přímo úměrně s poptávkou veřejnosti po hotovosti a bankovních depozitech (úvěrech) centrální banka ovlivňuje množství peněz v oběhu (resp. MB), ale nikoli výlučně (vliv komerčních bank a peněžního multiplikátoru, který je nestabilní) nabídka peněz je závislá na konkrétním typu monetární politiky centrální banky keynesovci připouštějí malou závislost MS na úrokové míře

Nabídka peněz MS Monetaristický přístup Keynesovský přístup

Poptávka po penězích MD Vyplývá ze dvou funkcí peněz: zprostředkovatel směny (transakční motiv držby peněz) cíl: realizovat nákup nebo prodej zboží a služeb závisí na celkovém peněžním důchodu společnosti (pozitivně) mění se proporcionálně s nominálním důchodem uchovatel hodnoty (spekulační motiv držby peněz) cíl: získání finančních aktiv (úroky a dividendy) závisí na úrokové míře (negativně)

Klasicko-neoklasická MD Kvantitativní teorie poptávky po penězích pouze transakční motiv držby peněz Fisherova rovnice směny (1907) 𝑀·𝑉=𝑃·𝑌 M = množství peněz v oběhu V = rychlost oběhu peněžní jednotky (stabilní veličina) P = cenová hladina (dokonale pružná) Y = reálný produkt (stabilní, daný dělbou práce, technologií,…) Neutralita peněz = Vliv peněz M na reálnou ekonomiku je nepodstatný. Růst nominálního množství peněz v oběhu proporcionálně zvyšuje nominální výdaje a cenovou hladinu. klasická dichotomie

Klasicko-neoklasická MD Kvantitativní teorie poptávky po penězích Je-li trh peněz v rovnováze, pak MS = MD. Fisherova rovnice poptávky po penězích: 𝑀𝐷= 1 𝑉 ·𝑃·𝑌 Fisherova poptávka po penězích nezávisí na úrokové míře ani na výnosnosti alternativních finančních aktiv. Fisherova poptávka po penězích závisí na velikosti reálného objemu výroby Y, cenové hladině P a na transakční rychlosti oběhu peněz V.

Klasicko-neoklasická MD Cambridgeská verze teorie poptávky po penězích Alfred Marshall se nezaměřoval na reálné transakce, ale na běžný důchod a jeho rozložení mezi hotovost (přináší užitek z realizovaných transakcí) a ostatní formy uložení (nesou úrok) = mikroekonomická fundace. Cambridgeská rovnice poptávky po penězích: 𝑀𝐷=𝑘·𝑃·𝑌 MD = poptávka po penězích k = cambridgeský (Marshallův) koeficient, podíl držené hotovosti na nominálním důchodu, 𝑘= 1 𝑉 P = cenová hladina Y = reálný produkt

Klasicko-neoklasická MD Cambridgeská verze teorie poptávky po penězích Je-li k a Y konstantní, pak je P proporcionálně závislá na M. Zvýšení M povede k růstu cenové hladiny P a k poklesu reálné kupní síly zásoby peněz. Dojde ke zvýšení MD proporcionálnímu k růstu M. Pozdější zástupci cambridgeské školy připouštějí, že je koeficient k závislý: na úrokové míře (negativně) – vyšší úroková míra = vyšší alternativní náklady hotovosti, lidé drží nižší objemy hotovosti. na výši bohatství (pozitivně) – při vyšším bohatství lidé drží větší objemy hotovosti.

Keynesovská MD Keynesova teorie preference likvidity Vychází cambridgeské teorie, rozvíjí ji a později reviduje (1936) Explicitní zavedení úrokové míry do modelu Analytická metoda účinků množství peněz na ekonomiku Preferencí likvidity se rozumí upřednostnění držby peněz před cennými papíry nebo reálnými aktivy Motivy: Transakční – poptávané množství peněz je přímo úměrné důchodu, při konstantní rychlosti obratu peněz Opatrnostní - poptávané množství peněz je přímo úměrné důchodu, při konstantní rychlosti obratu peněz Spekulační – poptávané množství peněz je negativně závislé na úrokové míře

Keynesovská MD Spekulační motiv poptávky po penězích Dva druhy aktiv: spekulační hotovost & obligace (dlouhodobé pevně úročené cenné papíry = ostatní finanční aktiva OFA) Očekávaný výnos držby peněz = 0 Očekávaný výnos obligací: Úrokový výnos Očekávaný kapitálový zisk / ztráta Je-li očekávaný výnos obligací > 0, preferují subjekty držbu cenných papírů. Neuvažuje o možnosti subjektů držet spekulační hotovost a současně ostatní finanční aktiva: buď drží jen spekulační hotovost, nebo ji celou směňují za ostatní finanční aktiva.

Keynesovská MD Spekulační motiv poptávky po penězích Tři typy úrokových měr: Normální – subjektivně formovaná ekonomickými subjekty na základě jejich individuálních zkušeností Běžná tržní – osciluje kolem normální úrokové míry Očekávaná – subjekty očekávají, že se tržní úroková míra vyvíjí takovým směrem, aby se blížila k normální úrokovou mírou Např. tržní i > normální i → očekává se pokles i → očekává se růst POFA → kapitálový výnos (kurzový zisk) → nákup OFA za spekulační hotovost.

Transakční motiv poptávky Spekulační motiv poptávky Keynesovská MD Transakční motiv poptávky po penězích Spekulační motiv poptávky po penězích

Keynesovská MD Agregátní poptávka po penězích Podél MD se mění rychlost obratu peněz proporcionálně se změnami úrokové míry (s růstem i roste V).

Monetaristická MD Friedmanova nová kvantitativní teorie peněz Důchodová verze kvantitativní teorie peněz Teorie portfoliového typu, nikoli transakční teorie Neodděluje hotovost od ostatních finančních aktiv ani od reálných aktiv (hmotný kapitál, lidský kapitál apod.) Poptávka po penězích závisí na: celkovém reálném bohatství (hotovost + cenné papíry + fyzický kapitál + lidský kapitál) Jeho výše se odvíjí nikoli od běžného důchodu (Keynes), ale od permanentního důchodu (tzn. dlouhodobého průměrného důchodu). rozdělení bohatství na lidský kapitál a ostatní formy kapitálu očekávaném výnosu ze všech forem kapitálu očekáváních budoucí ekonomické / politické / sociální stability

Monetaristická MD Friedmanova nová kvantitativní teorie peněz Friedmanova MD nezávisí na úrokové míře, což ale nebylo empirickými výzkumy potvrzeno. Friedmanova MD závisí na permanentním důchodu, který je relativně stabilní (výkyvy ekonomické výkonnosti odráží nepatrně) → stabilní a přesně predikovatelná poptávka po penězích. Ve Friedmanově pojetí je rychlost obratu peněz v ekonomice předvídatelná a stabilní.

Neokeynesovská MD Baumolův a Tobinův model transakční poptávky po penězích Závislost transakční poptávky po penězích na důchodu i na úrokové míře Subjekty inkasují důchod na začátku jednotlivých období, ale výdaje realizují rovnoměrně po celou dobu. Volba mezi hotovostí a obligacemi s pevným úrokem: Hotovost směřuje na výdaje. Držení hotovosti přináší alternativní náklady (ušlý výnos z obligací). Obligace se znovu prodávají po vyčerpání hotovosti → transakční náklady. → Snaha o maximalizaci výnosu a minimalizaci nákladů (transakčních i alternativních) = racionální chování ekonomických subjektů. Úroková míra působí negativně na transakční i spekulační poptávku po penězích.

Neokeynesovská MD Tobinova teorie spekulační poptávky po penězích = teorie volby optimální struktury portfolia Řeší problém Keynesova jednostranného přístupu (buď spekulační hotovost, nebo obligace) a implementuje rozhodování v podmínkách rizika a nejistého vývoje ceny aktiv. Bere v úvahu i další likvidní aktiva (akcie, obligace, vklady na účtech aj.). Snaha o diverzifikaci rizika v rámci optimálního portfolia (investice do aktiv s různými mírami rizika). Spekulační poptávka je klesající funkcí úrokové míry (ve shodě s Keynesem).

Trh peněz Předpoklady: Nabídka peněz kontrolovaná centrální bankou (exogenní MS nezávislá na i). Poptávka po penězích závislá na důchodu (pozitivně) a na úrokové míře (negativně). Důsledné oddělení reálných a nominálních veličin: Poptávka po reálných peněžních zůstatcích 𝐿=𝑘·𝑌−ℎ·𝑖 mínus h·i – neboť platí nepřímo úměrný vztah mezi i a spekulační LA k = koeficient důchodové citlivosti poptávky po penězích h = koeficient úrokové citlivosti poptávky po penězích Nabídka reálných peněžních zůstatků 𝑀 𝑃 =𝑀/𝑃

Grafické odvození křivky LM

Grafické odvození křivky LM když vzroste agregátní důchod z Y1 na Y2, zvýší se transakční poptávka po penězích LT – při nezměněné nabídce peněz roste úroková míra z i1 na i2 aby zůstala rovnováha na trhu peněz, musí ve stejném rozsahu (jako vzrostla LT) klesnout LA → LA je zápornou funkcí i růst agregátního výstupu je doprovázen i a LA

Grafické odvození křivky LM když vzroste agregátní důchod z Y1 na Y2, zvýší se transakční poptávka po penězích LT – při nezměněné nabídce peněz roste úroková míra z i1 na i2 aby zůstala rovnováha na trhu peněz, musí ve stejném rozsahu (jako vzrostla LT) klesnout LA → LA je zápornou funkcí i růst agregátního výstupu je doprovázen i a LA

Algebraické vyjádření M/P = L M/P = k·Y – h·i M/P– k·h = – h·i h·i = k·Y – M/P výsledkem je rovnice křivky LM: anebo vyjádřeno pro Y:

Faktory ovlivňující sklon křivky LM Sklon křivky LM mohou ovlivnit změny koeficientů k a h: čím je h menší, tím je LM strmější a naopak čím je k větší, tím je LM strmější a naopak

Poloha křivky LM Jediným faktorem, který může měnit polohu křivky LM je změna reálné peněžní nabídky M/P. Zvýšení peněžní nabídky posunuje LM rovnoběžně doprava. Snížení peněžní nabídky posunuje LM rovnoběžně doleva.

Poloha křivky LM Jediným faktorem, který může měnit polohu křivky LM je změna reálné peněžní nabídky M/P. Zvýšení peněžní nabídky posunuje LM rovnoběžně doprava. Snížení peněžní nabídky posunuje LM rovnoběžně doleva.

Body mimo křivku LM Body napravo od křivky LM, např. v bodě B: YB je příliš vysoký výstup, takže je příliš vysoká LT, úroková míra i0 je příliš nízká → LB > M0/P Body nalevo od křivky LM, např. v bodě C: YC důchod je příliš nízký a i0 je příliš vysoká, tzn. je nedostatečná poptávka po penězích a není kompenzována snížením i → LC < M0/P Jedině na křivce LM platí L = M/P

Děkuji za pozornost! Ing. Aleš Kocourek, Ph.D. ales.kocourek@tul.cz