Škola pro děti Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2673 Příjemce: Základní škola a Mateřská škola Větřní Školní 232 382 11 Větřní Téma hodiny: VY_32_INOVACE_CH9_04 Doporučeno pro: 9. ročník ZŠ Předmět: Chemie Autor: Mgr. Václava Ilkóová

Soli Mají rozsáhlé uplatnění v chemickém průmyslu a dalších odvětvích průmyslu, ve stavebnictví, zemědělství a v každodenním životě člověka Jsou nezbytnou složkou výživy rostlin a živočichů

1. Průmyslová hnojiva Jsou průmyslově vyráběné látky, které se využívají k obohacování zemědělské půdy živinami nezbytnými pro růst rostlin Dodávají rostlinám látky potřebné k jejich růstu a vývinu, o které je půda při intenzivní zemědělské výrobě ochuzována Obsažené prvky: N, P, K, Ca, Mg, S… Výhoda průmyslových hnojiv: možnost dávkování a poskytování živin v žádaném poměru

POZOR! Při dlouhodobém a nadměrném používání těchto hnojiv se však kvalita půdy snižuje – mění se nežádoucím způsobem struktura půdy a její pH. Kromě toho se nezužitkovaná část hnojiv splavuje do potoků, rybníků a řek, proniká do spodních vrstev půdy a do podzemních vod a znečišťuje je. Proto se i u nás začínají zavádět postupy alternativního zemědělství, při kterém se nepoužívají tato hnojiva ani jiné chemické prostředky (ekologické zemědělství – používání chlévského hnoje, kompostu).

Příklad rostlinného hnojiva © Václava Ilkóová © Václava Ilkóová

2. Stavební pojiva Sádra Pálením rozemletého sádrovce (dihydrátu síranu vápenatého CaSO4 . 2H2O) při teplotě do 170°C vzniká rychle tuhnoucí sádra (hemihydrát síranu vápenatého CaSO4 . ½ H2O). Po promíchání s vodou rychle tuhne a mění se opět na CaSO4 . 2H2O POZOR! Při přípravě pojiva je nutné sypat sádru do vody, nikoli opačně! Použití: upevňování elektrických vodičů, vyplňování děr a prasklin v omítkách, zhotovování ozdob na stěny a stropy památkových budov, odlitků soch.

Obr.1 Sádra

Cement Vyrábí se z vápence a jílu (zhruba v poměru 5:1). Dalšími přísadami jsou slíny a slinité vápence, křemičitý písek, kazivec nebo železná ruda. Suroviny se dobře rozemelou, promíchají a vypalují se při teplotě 1450°C na slínky. Ty se po ochlazení rozemelou s příměsí síranu vápenatého na jemnou moučku. Používá se k výrobě betonu.

Obr. 2 Cementárna – výroba cementu

Beton Beton se připravuje jako směs písku, cementu a vody. Po ztuhnutí má vysokou pevnost v tlaku, ale poměrně malou pevnost v tahu. Proto se do forem, v nichž beton tvrdne, často vkládají ocelové pruty nebo ocelové pletivo. Vzniká tak železobeton. Beton tvrdne na vzduchu i pod vodou. Zhotovují se z něj základy domů, mostní pilíře, přehradní hráze.

Obr. 3 - vybouraná struktura železobetonu za stropního panelu

Keramika Druhy keramiky: jsou výrobky zhotovené vypalováním keramických směsí ze surovin jako jsou jíly, hlíny a kaolin Druhy keramiky: • Hrubá – vyrábí se z cihlářských hlín nebo jílů vypalováním při teplotě 800 – 1000°C - cihly, střešní tašky, květináče • Obyčejná – vyrábí se z jílů, méně hodnotného kaolínu, živce a křemene vypalováním při teplotě 1300°C. - potrubí, dlaždice, vany, umývadla • Jemná – má bílý nebo téměř bílý střep, výrobky se vypalují dvakrát (po prvním vypálení se glazují) - talíře, kachlíky, sošky, laboratorní nádoby • Porcelán – je nejjakostnější keramikou, k jeho výrobě se používá směs nejčistšího kaolínu, křemenného písku a živce v poměru 2:1:1. Vypaluje se dvakrát, v případě, že je malovaný, vypaluje se po nanesení barev ještě potřetí. - nádobí, vázy, ozdobné předměty

Obr.4 Hrubá keramika – cihly Obr.5 Kaolín Obr.6 Jemná keramika - porcelán

Úkol Hydrogenuhličitan sodný se průmyslově vyrábí tak, že do koncentrovaného roztoku chloridu sodného se pod tlakem vhání oxid uhličitý a amoniak. Z roztoku krystaluje méně rozpustný hydrogenuhličitan sodný a v roztoku zůstává rozpuštěný chlorid amonný. Zahříváním hydrogenuhličitanu sodného se získává látka, která je jednou ze základních chemikálií pro výrobu skla a mýdel (při zahřívání látky se uvolňuje oxid uhličitý a vodní pára). Zapište chemickými rovnicemi děje, které při popsané výrobě probíhají. Řešení: NaCl + CO2 + NH3 + H2O → NaHCO3 + NH4Cl 2NaHCO3 → Na2CO3 + CO2 + H2O

Metodické doporučení Prezentace pojednává o významu solí, všímá si jejich rozšíření, použití a významu pro člověka. V úkolu si žáci procvičí zápis popisovaného chemického děje rovnicí.

BENEŠ, Pavel a kol. Základy chemie. 1. díl. 3. vyd BENEŠ, Pavel a kol. Základy chemie. 1.díl. 3.vyd. Praha: Fortuna, 2005. 143 s. ISBN 80-7168-720-0, s. 115 - 118 Obr. 1 – WALKER, Martin. [cit. 2011.08.19]. Dostupný pod licencí Wikimedia Commons na www: <http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a7/Calcium_sulfate_hemihydrate.jpg> Obr. 2 – MABEL, Joe. [cit. 2011.08.19]. Dostupný pod licencí GNU Free Documentation License na www: < http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cc/Ash_Grove_Cement_factory_02.jpg > Obr. 3 - PETR K. [cit. 2011.08.19]. Dostupný pod licencí GNU Free Documentation License na www: <http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/56/%C5%BDelezobeton.jpg > Obr. 4 – THEGREENJ. Dostupný pod licencí GNU Free Documentation License na www: < http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/7e/Brick_pile.jpg > Obr. 5 - CHRIS 73. [cit. 2011.08.19]. Dostupný pod licencí Wikimedia Commons na www: < http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/91/KaoliniteUSGOV.jpg > Obr. 6 - WORLD IMAGING. [cit. 2011.08.19]. Dostupný pod licencí GNU Free Documentation License na www: <http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4f/Blue_and_white_vase_Jingdezhen_Ming_Yongle_1403_1424.jpg> 16