C) Změna optima při změně mzdové sazby

Rozpočtové omezení Změna reálné w určuje rozhodnutí spotřebitele o rozdělení času mezi L a H změna w vede ke změně rozpočtového omezení: při snížení mzdové sazby bude plošší při zvýšení mzdové sazby bude strmější

Optimum při růstu w Růst hodinové mzdové sazby se projeví v pootočení rozpočtové přímky, resp. ve strmější rozpočtové linii; tento posun umožní dotyk s vyšší indiferenční křivkou IC2 – spotřebitel má vyšší úroveň užitku Optimální rozdělení času na práci a volný čas nyní určuje bod dotyku strmější rozpočtové přímky BL2 s indiferenční křivkou  IC2, tj. bod B. Spotřebitel si polepší oproti původní situaci (bos A) - získává vyšší příjem a dosahuje vyšší uspokojení. Bod B - více užitku pro spotřebitele, než kterákoli jiná kombinace volného času a příjmu na nové rozpočtové linii.

Rozpočtová přímka a) b)

Množství H v důsledku růstu w dopad na množství volného času se liší v závislosti na preferencích - tvaru indiferenčních křivek: Případ v grafu a) - růstem mzdové sazby vede k růstu důchodu, ale i k růstu volného času Případ v grafu b) - růst w vede k růstu důchodu a současně ke snižování hodin volného času

Růst w a křivka PEP různý dopad změny mzdové sazby na rozhodnutí ilustruje cenové cesty expanze, resp. mzdové cesty expanze Křivka cenové cesty expanze PEP spojuje body optimálního rozhodnutí ohledně množství volného času a práce při různých mzdových sazbách.

Směrnice křivky PEP PEP s kladnou směrnicí (směřuje k severovýchodu) - s růstem mzdové sazby se zvyšuje množství volného času. PEP se zápornou směrnicí (směřuje k severozápadu) - s růstem mzdové sazby se snižuje množství volného času

Optimum při netržním příjmu příjem získaný prací je určen násobkem mzdové sazby a počtu odpracovaných hodin: w . L příjem získaný bez práce označíme I* Celkový disponibilní příjem spotřebitele je v tomto případě: I = w . L + I*

Grafické řešení

Odvození optimálního řešení A Nejprve určíme optimální rozhodnutí o množství volného času za předpokladu, že jedinec získává pouze tržní příjem, tj. nalezneme optimum prostřednictvím dotyku - rozpočtové přímky (se sklonem určovaným výší mzdové sazby) - s nejvyšší indiferenční křivkou – bod A

Odvození optimálního řešení B 2) Zakreslíme netržní příjem - vodorovná přímka ve výši určené výší netržního příjmu. 3) Sečteme rozpočtové omezení a netržní příjem: dodatečný příjem posune rozpočtovou přímku směrem od počátku - nová rozpočtová přímka má sklon stejný, jako výchozí rozpočtová přímka (w se nezměnila). Umístění rozpočtové přímky: dodatečný I nemůže jedinci zvýšit celkový časový fond - rozpočtová přímka nemůže „překročit“ přímku časového omezení - přímka rozpočtového omezení vychází při hodnotě 24 hod. na ose x z bodu svisle vzdáleného o výši netržního příjmu I* (I* je příjem, který jedinec získává i tehdy, když vůbec nepracuje, tedy při 24 hodinách volného času). Nad úrovní I* směřuje rozpočtová přímka k ose y se sklonem w.

Nejednoznačné řešení optima při dodatečném netržním příjmu – více hodin volného času: volný čas je statkem normálním – s rostoucím příjmem roste jeho množství při dodatečném netržním příjmu - méně volného času: volný čas je statkem méněcenným – s rostoucím příjmem jeho množství klesá po zvýšení příjmů se množství volného času nezmění – výjimečně