Správné odpovědi na otázky z minulé hodiny: 1. Obchodník 2. Doly v Karaře 3. 900 zlatých dukátů 4. Obraz Svaté rodiny

HUDBA V RENESANCI

c) čistá instrumentální hra sólová či souborová Většina hudebních skladeb v této době je psána pro zpěv, jsou to tedy vokální kompozice (skladby). Některé hlasy byly ale svěřovány nástrojům. Není zcela jasné, zda byl ten který part určen pro doprovodný zpěv nebo pro nástroj. Jisté je, že vokální polyfonie (polyfonie = vícehlas) dosahuje svého vrcholu. Epocha renesance tvoří předěl ve vývoji INSTRUMENTÁLNÍ (nástrojové) HUDBY směrem k její samostatnosti. V zásadě renesanční instrumentální hudba existuje ve třech podobách: a) hudba doprovodná b) hudba taneční c) čistá instrumentální hra sólová či souborová

HUDEBNÍ NÁSTROJE V OBDOBÍ RENESANCE: PRO ZAJÍMAVOST – HUDEBNÍ NÁSTROJE V OBDOBÍ RENESANCE: drnkací nástroje – loutna, kytara, mandolína, harfa smyčcové nástroje – různé druhy viol (da gamba, da braccio), ke konci 16. století vznikají smyčcové nástroje, jaké známe dnes dechové nástroje – flétna, pumrty a bomharty (předchůdci dnešního hoboje a fagotu), cinky, businy a serpenty (předchůdci dnešních žesťových nástrojů) klávesové nástroje – clavichord, clavicembalo, varhany

VÝZNAMNÍ HUDEBNÍ SKLADATELÉ RENESANCE Představitelé tvz. nizozemské školy: 1. generace   Guillaume Dufay (1397 – 1474) a Gilles Binchois (1400 – 1460) 2. generace - Jean Ockeghem (1410 – 1497) a Jacob Obrecht (1450 – 1505) 3. generace Josquin Després (1440 – 1521)

Představitelé vrcholné renesance:   Giovanni Pierluigi da Palestrina (1525 – 1549) byl Římanem od narození až do smrti. Narodil se sice v městečku Palestrina nedaleko Říma, ale záhy se dostal do Říma. Už jako sedmiletý zpíval v chrámovém sboru a pak po studiích působil jako varhaník a sbormistr v římských církevních službách. Jeho skladatelská činnost se soustřeďuje na církevní hudbu. V centru jeho zájmu stojí vokální tvorba bez jakéhokoliv doprovodu nástrojů (a´cappella, tedy bez orchestru). Dílo: - 93 mší (nejslavnější Missa papae Marcelli) - téměř 200 motetů (motet = sborová duchovní skladba) - dvě knihy madrigalů (madrigal = světská píseň)

Orlando di Lasso (1532 – 1594)   byl původem Vlám, ale život prožil na nejrůznějších místech Evropy. Pobýval v Itálii, Francii, Anglii i v Nizozemí. Roku 1556 zakotvil v Mnichově, kde se stal dvorním skladatelem a dirigentem bavorského dvorního orchestru. Ten byl v té době pokládán za jeden z nejlepších v Evropě a Lasso jej vedl až do své smrti. Vychoval i řadu skladatelů. Dílo: Lassovo dílo je možná ještě rozsáhlejší než Palestrinovo. V jeho tvorbě můžeme nalézt přes dva tisíce titulů. Ty nejdůležitější byly vydány až po jeho smrti pod názvem Magnum opus musicum. Přesto byl už za svého života nazýván „králem hudby“.V duchovní tvorbě tvoří základ jeho díla motety, dále pak mše, žalmy, lamentace. Druhou polovinu jeho díla tvoří světské madrigaly, villanelly, chansony i německé písně.

POSLECH: G. P. da Palestrina – Salve Regina: http://www.youtube.com/watch?v=SDT_kuiS-ZA&feature=related