Autor: Marcela Budinská Datum: Únor 2013 Ročník: 7. Kód VM: VY_52_INOVACE_3BUD67 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Autor: Marcela Budinská Datum: Únor 2013 Ročník: 7. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor / předmět: Přírodopis Tematický okruh: Zoologie Téma: Mořští ptáci Autorství: Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Marcela Budinská Použitá literatura: Mgr. Věra Čabradová, RNDr. František Hasch, Mgr. Jaroslav Sejpka, Mgr. Ivana Vaněčková, PŘÍRODOPIS 7 učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia, vydalo nakladatelství Fraus, Plzeň 2005 Tento výukový materiál vznikl v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

MOŘŠTÍ PTÁCI Tučňáci Albatrosi Plameňáci

TUČŇÁCI Přizpůsobili se plavání a potápění. Ztratili schopnost létat. Křídla přeměněna na veslování, nohama při plavání kormidlují. Chrání je silná vrstva podkožního tuku. Peří mají mastné, ošetřují ho výměškem z kostrční žlázy. Žijí ve skupinkách – v koloniích. Žijí v oblastech Antarktidy. Jejich potravou jsou především ryby a hlavonožci.

Tučňák patagonský http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Manchot_royal_-_King_Penguin.jpg

Tučňák patagonský Má zavalité a vzpřímené tělo Samice snáší jedno vejce, které ukládá na nohy a shora je přikryje záhybem kůže Vylíhlé mládě se zpočátku ukrývá pod kožním záhybem jednoho z rodičů, druhý se vydává na lov Při krmení zanořuje mládě hlavu do zobáku rodiče

Tučňák císařský http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Aptenodytes_forsteri_-Snow_Hill_Island,_Antarctica_-adults_and_juvenile-8.jpg

Tučňák císařský http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Penguin-lifecycle_czech.jpg

Tučňák císařský Tučňák císařský je nejvyšší a nejtěžší ze všech tučňáků. Je endemitem Antarktidy. Samec má stejné rozměry i zbarvení peří jako samice, dosahuje výšky 122 centimetrů a váhy mezi 22–45 kilogramy. Hřbet a hlavu má černou, břicho bílé a okolí uší žluté. Jako všichni ostatní tučňáci je nelétavý a jeho křídla jsou tuhá a zploštěná v ploutve.

Tučňák císařský Tučňák císařský se rozmnožuje v prostředí,kde  teplota vzduchu může klesnout na -40 °C a vítr může dosáhnout rychlosti až 144 km/h. Teplota vody je - 1,8 °C, což je mnohem méně než průměrná teplota jeho těla (39 °C). Pod pokožkou má vrstvu tlustou až 3 cm a 80–90 % izolace zajišťuje peří. Vrstva tuku mu ztěžuje pohyb na pevnině. S hustotou 15 per na cm2 je to nejhustěji opeřený pták na světě. Aby udržel peří mastné a voděodolné, musí ho čechrat.

Kolonie tučňáka císařského http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Kaiserpinguine_mit_Jungen.jpg

Tučňák nejmenší http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Little_Blue_Penguin_(Eudyptula_minor)_-Adelaide_Zoo.jpg

Tučňák nejmenší Tučňák nejmenší je tučňákem skutečně nejmenším a zároveň tzv. "nočním". Přes den je buď na moři nebo v podzemním hnízdě, ze kterého vychází nebo se do něj vrací až za soumraku. Tito ptáci měří asi 35 až 40 cm a váží 1,1 až 1,6 kg.

ALBATROSI Jsou to výborní letci. Mají dlouhá a štíhlá křídla. Mají silné nohy s plovacími blánami. Výborně plavou. Loví ryby, hlavonožce a medúzy.

Albatros stěhovavý http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:070226_wandering_albatross_off_Kaikoura_3.jpg

Albatros stěhovavý Albatros stěhovavý má velkou hlavu a dlouhý silný zobák. Albatros stěhovavý má největší rozpětí křídel ze všech současných ptáků, v průměru 3,1 m. Největší ověřené rozpětí činí 3,7 m, ale existují i zprávy o rozpětích přes osm metrů. Díky svým obrovským křídlům může albatros stěhovavý trávit dlouhé hodiny ve vzduchu. Za den může nalétat až tisíc kilometrů.

PLAMEŇÁCI Žijí u mořských zátok a jezer. Mají dlouhé brodivé nohy s plovacími blánami. Mají dlouhý krk. Potravu loví v mělké vodě pomocí zobáku s vroubky. Živí se měkkýši, larvami, planktonem.

Plameňák růžový http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Flam.greater.600pix.jpg

Plameňák růžový Mají dlouhé růžové nohy s plovacími blánami. Tělo je růžovobílé. Dlouhý krk a hlava jsou čistě růžové, mnohdy i dočervena. Mají také dlouhá, výrazně zbarvená křídla, která dosahují rozpětí 140-170 cm. Jejich zvláštně vyvinutý a tvarovaný zobák jim umožňuje vyhledávat a filtrovat potravu z mělké vody. Zobák přitom drží tak, aby byl ponořen do vody. Proud vody protéká zobákem, zachytává potravu vroubky na zobáku a voda poté odteče po stranách zobáku ven.

Otázky na závěr: 1. Na které polokouli žijí tučňáci? Na jižní polokouli. 2. Proč se za velkých mrazů tučňáci shlukují k sobě? Navzájem se zahřívají. 3. Čím se živí většina mořských ptáků? Potravu získávají z vody, např. ryby, hlavonožce apod. 4. Co způsobuje typické zbarvení plameňáků? V potravě přijímají barvivo karoten.