Abiotické faktory prostředí Sluneční záření Ing.Bohuslava Pajurková

Význam: - základní podmínka života na Zemi Slunce - věčný zdroj energie (10 miliard let) Celková energie albedo Země 35-43% solární konstanty 3,8 .1026 J/s Solární konstanta 1381 J/m2/s přímé záření +rozptýlené záření Z = globální záření 0 - 5 J/m2/s závisí na: -nadmořské výšce -zeměpisné šířce -denní a roční době -oblačnosti

Sluneční záření je elektromagnetické vlnění o různé vlnové délce Sluneční záření je elektromagnetické vlnění o různé vlnové délce. Vlnová délka určuje charakter záření a jeho druhy: rádiové vlny radarové záření mikrovlny tepelné sálání 46% světlo 45% UV záření 9% x-záření 650-760 nm 590-650 nm 540-590 nm 490-540 nm 420-490 nm 360-420 nm

Vliv slunečního záření na organismy rádiové vlny – pravděpodobně nepříznivý vliv radarové záření – negativní vliv na živočichy mikrovlny – život ohrožující tepelné sálání – vhodná teplota je podmínkou pro život, vysoká život ničí světlo – podmínka pro fotosyntézu, pro život UV záření – smrtelně nebezpečné, malý význam x-záření – smrtelně nebezpečné gama záření - smrtelně nebezpečné

Působení světla na rostliny 1.Fotosyntéza Využitelná pouze 44% slunečního záření (FAR) Z toho: odraz z listů 10 – 20% pohlcení (absorpce) – závisí na pigmentech propouštění (transmise) – 10 – 40% Využití záření rostlinami: 3 -4,5% mikroskopické řasy 1 – 3 % tropické pralesy 0,6 – 1,2% lesy mírného pásma 0,6 % obilniny v mírném pásmu

Rozdělení rostlin podle nároků na světlo: - heliofyty - heliosciofyty - sciofyty Nedostatek světla způsobuje: - etiolizaci – rychlý růst, vytáhlá rostlina, bledá a křehká pletiva – zeslabení a úhyn - ztrátu barviva, rozklad chlorofylu (na podzim) Dostatek světla způsobuje: - zdravé rostliny, sytě zelené, silné a husté listy Nadbytek světla způsobuje: - spálení rostlinných pletiv. Rostliny se brání:-trichomy(divizna, protěž alpská) -sklápěním listů -vosková vrstva

Působení světla na rostliny 2.Fotoperiodismus Denní: - fotosyntéza (světelná a temnostní fáze) - rozkvétání květů Roční: - růst rostliny - rozmnožování - kvetení (rostliny krátkého a dlouhého dne) - opad listů

Působení světla na rostliny 3.Fotokineze (pohyby rostlin ovlivněné světlem) Fototropismy – směrové pohyby (růst směrem ke světlu, otáčení stonku, natáčení listů, otáčení květů…) Fotonastie – nesměrové pohyby (otvírání a zavírání květů)

Působení světla na živočichy Orientace (Podmínkou jsou světločivné orgány, které u živočichů žijících ve tmě obvykle chybí.) - migrace - hledání potravy - vyhledání partnera S tím souvisí zbarvení živočichů: výstražné (vosy) ochranné (mláďata) rozmnožovací (obojživelníci)

Působení světla na živočichy 2. Fotoperiodismus (pravidlené životní cykly v závislosti na světle.) Denní – střídání spánku a bdění – monofázičtí - difázičtí - polyfázičtí - podle doby bdění: - denní - noční - soumrační - indiferentní Roční – rozmnožování, pohlavní aktivita (jaro) - migrace ptáků - línání, pelichání, změna barvy srsti - zimní spánek

Působení tepla na rostliny Teplo je nezbytnou podmínkou pro všechny fyziologické procesy. Rostliny jsou organismy poikilotermní, jsou závislé na teplotě okolí. optimum: 25-27oC maximum: 50-60oC – koagulace bílkovin minimum: 0oC – většina rostlin +8oC – kávovník -70oC – stromy na Sibiři

Působení tepla na rostliny Adaptace rostlin na vysoké teploty: – transpirace (ochlazování) - sukulenty CAM rostliny - C4 rostliny - stažení do kořenů Adaptace rostlin na nízké teploty: – částečná dehydratace (snížení obsahu vody) - stažení mízy do kořenů - omezení transpirace (opad listů) - zvýšení obsahu cukrů a solí (bobule)

Působení tepla na rostliny Tepelná vegetační konstanta: - součet průměrných denních teplot od zasetí, které jsou nutné pro dozrání semen: pšenice 2500-3000oC oves 2250-2700oC kukuřice 2500-3000oC brambory 1300-3000oC Dormance: - stadium klidu (semena, pupeny), které chlad stimuluje k vývoji. Jarovizace: - stadium nízkých teplot, které jsou podmínkou pro kvetení rostliny (ozimy).

Působení tepla na živočichy: Živočichové poikilotermní (ektotermní): -teplota těla závisí na okolí, se stoupající teplotou stoupá aktivita (bezobratlí, ryby, obojživelníci, plazi). Živočichové homoiotermní (endotermní): - teplota těla stálá, teplo vzniká jako produkt metabolismu (ptáci 41oC, savci 37oC ). Maximum: 50-60oC(bakterie v horkých pramenech 90oC) Minimum : 0oC (někteří pravidelně zamrzají), korál 25oC) Optimum – různé: termofilní (koráli) psychrofilní(tučňák hnízdí v -30, -50oC

Působení tepla na živočichy: Adaptace živočichů na vysoké teploty: – transpirace - (ochlazování pocením) - letní spánek (estivace pouštních hlodavců) - latentní formy (cysty) - rozšíření cév (zčervenání kůže) - zrychlené dýchání - úkryt, únik Adaptace živočichů na nízké teploty: – latentní formy (cysty) - svalový třes - stažení cév (zblednutí kůže) - zimní spánek (hibernace)