Přirozená retence a akumulace (RaA) vod TEZE: Mechanismy přirozené RaA vod v krajině našeho typu Typy ovzdušných srážek, souvislost s intercepcí Akumulace a odchod zimních srážek, způsoby měření Vlhkost vzduchu: výklad, způsoby měření Evapotranspirace: členění na složky, výpar z volné hladiny Principy stanovení ET, měřené související procesy Klimatické charakteristiky lokality 2.lekce

Proč se zabývat retencí a akumulací vody v krajině, v povodí jde o základní hydrologické procesy v krajině jsou ovlivněny lidskými aktivitami (+/-) identifikace kritických míst a procesů vyžadují kvalifikovaný/citlivý návrh nápravy prevence, adaptace na měnící se prostředí zvyšující se hodnota vody 2.lekce

Proces přirozené RaA vod vliv atmosféry na vypadávání srážek (+) a na ET (-) vliv fyzicko-geografických vlastností povodí vliv povrchu území / půdy vliv vegetace vliv vodotečí a geomorfologických vlastností údolí řek a nivy vliv vodních nádrží, mokřadů, bažin a rašelinišť (vliv půdy a geologických útvarů)

Typy ovzdušných srážek: vertikální, horizontální; pevné, kapalné déšť - kapky 0,5-8mm; teplota 3-5°C mrholení - kapky do 0,5mm (neseny větrem) mžení - mrholení z mlhy déšť se sněhem - při 0°C zmrzlý déšť - v zimě; zmrzlé kapky 1-4mm kroupy - v létě, neprůhledný led 5-50mm sněhové krupky - při 0°C; 2-5mm sníh - uspořádané krystalky ledu ledové jehlice - při silných mrazech, vznáší se dále: rosa, jinovatka, ledovka, námraza

Trojný bod v rámci fázového diagramu Pro vodu tato rovnováha nastává při tlaku 610,6 Pa a teplotě 0,01 °C atmosféra půdní vzduch evaporace sublimace kondenzace mrznutí tání roztoky solí

Sněhová pokrývka ovlivňuje: teplotu vzduchu, vyzařování tepla, teplotu půdy, promrzání půdy je zdrojem: zimní vláhy, odtoku při tání měří se: souvislost, výška pokrývky, výška nového sněhu, vodní hodnota, albedo, expozice svahu počítá se: tepelná bilance (odtok z tání, zvrstvení, déšť do sněhu, laviny) vliv vegetace (typ lesa), vliv závějí, zásněžky význam pro RaA - odlišné pro hory a nížiny

Měření výšky sněhové pokrývky a vodní hodnoty sněhu (SWE) manuální - sněhoměrná trubka (F 50cm2) měření hmotnosti sněhu sněhoměrné polštáře váhy sněhu elektrické vlastnosti sněhu časová reflektometrie (TDR) SPA analyzer - nízkofrekvenční impedanční pásy senzory radiových vln - sněžná vidlice georadar (impulsové, se stálou vlnou)

Měření vodní hodnoty sněhu (SWE) tlumení záření neutronové sondy (aktivní a pasivní) gama sondy (aktivní a pasivní) akustické využití GPS využití DPZ Limity použití vytápěného srážkoměru k měření pevných vertikálních ovzdušných srážek

Měření vertikálních kapalných srážek ombrometry, ombrografy totalizátory plošné rozdělení srážek (izohyety) vztah mezi intenzitou, dobou trvání a periodicitou deště

Měření vertikálních kapalných srážek ombrometry: A/ tipping-bucket (překlápěcí) dvojná součtová čára - účel

Měření vertikálních kapalných srážek ombrometry: B/ plovákový

Vztah mezi intenzitou, dobou trvání a periodicitou deště Srovnávat s intenzitou infiltrace !!! Program DES_RAIN autorů Vaššová, Kovář zpracováno v Excelu viz http://fzp.czu.cz/vyzkum/

Intercepce na vegetaci na předmětech podmínky, proměnlivost propad srážek, stok po kmeni význam pro RaA

Vlhkost vzduchu termíny: absolutní (e), relativní (R), maximální (E) závislost na teplotě a tlaku, kondenzace způsob měření odvozené veličiny (sytostní doplněk) ovlivněné procesy v krajině význam při RaA

Evaporace, transpirace oddělené (E+T), souhrnné (ET) výpar z volné hladiny, ze sněhu výpar z povrchů, z půdy termíny ET: potenciální, aktuální, referenční měření (přímé, nepřímé) výpar z intercepce limity ET při vyšším obsahu vody v atmosféře ET jako ztráta v bilančních rovnicích

Použití lyzimetrů << Model ČHMÚ Model MENDELU >> Dodavatel Ekotechnika v

Výpar jako integrační klimatická charakteristika Použita mapa z Atlasu ČHMÚ

Rozdělení metod určování E a ET přímé měření (lyzimetry, cely) empirické vzorce bilanční přístupy aplikace Fickova difuzního zákona resp. aerodynamické metody aplikace energetické bilance radiace simulace systému půda-rostlina-atmosféra smíšené metody, korekce pomocí modelů

Nepřímé metody stanovení výparu 0 1 2 3 4 5 6 7 8 Stanovení průměrného denního výparu z volné hladiny v mm podle Šálka [2001] Dtto na základě sytostního doplňku a rychlosti větru podle ČSN 736805

Zhodnocení klimatických charakteristik lokality hydrologická bilance: S = ET + I + Q ± ΔZ vláhová potřeba rostlin, vodní stres bilance vláhy v půdě klimatické indexy: Langův LDF=Sroční/troční (LDF<60 suchá oblast) Končekův index, index suchosti atd. klimatické okrsky/regiony

Langův dešťový faktor pro oblasti ČR Použita mapa z Atlasu ČHMÚ