DUVHOVNÍ PÉČE V NEMOCNICI IKDYŽ SLEPÝ NEVIDÍ SLUNCE, NEZNAMENÁ TO, ŽE NESVÍTÍ.
Nemocný člověk: trvalá zátěž nemoci, bolesti, omezení možností osobních, sociálních, klade otázky sobě i okolí, zpochybněné vnitřní jistoty, zaplněný horizont vnímání
Dnešní problém: a téměř nic nevíme, co se děje v nitru člověka…. Víme, co se děje v organizmu nemocného, hledáme příčiny dysfunkcí, kontrolujeme měřitelné hodnoty a téměř nic nevíme, co se děje v nitru člověka….
Nemocný potřebuje: V nové situaci se zorientovat. Přijmout současný zdravotní stav. Vstoupit do nové životní role. Uvést do souvislostí dosavadní život s novou situací. Vyrovnat se strachem o sebe, o bližní, o budoucnost.
Dále potřebuje: Najít nové jistoty. Překonat rozpadnutí života a integrovat nynější stav do celku života. Přijmout a vstoupit do nové životní role. Nebýt v tom sám, i když je sám.
Nitro nemocného nám říká: Biologický stav není všechno co bolí. Má psychika je sice zkoušena, ale nepřestávám být člověkem, osobou se svojí hloubkou a svojí důstojností. Mé sociální vztahy nejsou jen ekonomické a společenské zájmy.
Nitro nemocného touží: Po opravdové lásce. Ochotě a ohleduplnosti. Obohacování svého vnitřního světa. Naplňování svého smyslu života.
Oblasti života člověka: Biologická Sociální Psychická Spirituální – duchovní Výslovně náboženská
Duchovní (spirituální) hodnoty: Obtížně sdělitelné a druhému nepřístupné. Tendence přesahovat vše, co lidský život obsahuje. Obecná duchovní hodnota je skutečná láska vycházející ze sebe sama a nezištně se dávající.
DUCHOVNÍ PÉČE Pastorační péčí o nemocné a trpící v širším slova smyslu rozumíme takové jednání s člověkem, ve kterém ho respektujeme v jeho jedinečnosti, přistupujeme k němu z pozice věřících křesťanů, doprovázíme ho v jeho nemoci, utrpení či umírání a pomáháme mu k lidsky důstojnému zvládnutí jeho životní situace, včetně smrti, a to na jeho dostupné úrovni víry. doc. Aleš Opatrný Th.D.
Duchovní rozměr péče o nemocného spočívá: Jednání s člověkem je prvotní kontakt s nemocným s cílem pomoci mu zvládnout svou situaci. Respektování jedinečnosti člověka, jeho plnoprávnosti a zodpovědnosti, kdy oba si mají co nabídnout. Doprovázení v nemoci s povinností pomáhajícího a respektování doprovázeného.
Pomoc lidsky důstojně zvládnout situaci, často i dlouhý vnitřní boj, který musí společně vybojovat, při respektování celé životní situace nemocného. Pomoc na stupni víry, který je nemocnému dostupný.
Praktické zkušenosti: NMB v Letovicích má 120 pacientů 16 pacientů požaduje náboženské úkony, 10 pacientů má zájem o pravidelný rozhovor, ¼ pacientů podle zdravotního stavu hovoří o svých potřebách, většina se touto problematikou nezabývá.
Náboženské úkony
Duchovní pohovory s pacienty
Duchovní péče o zaměstnance
Rozhovory s ošetřujícími
Příprava nemocniční kaple na bohoslužby
Zajištění účasti nemocných s pomocí dobrovolníků na bohoslužbách
Bohoslužby v nemocniční kapli
Na začátku jsem použil malý citát : „ I když slepý nevidí slunce, neznamená to, že nesvítí.“ Přeji Vám, aby každému z Vás při Vaší službě u nemocných zněla slova jedné písně: „ Slunce ať svítí, kde jsi ty…“
Děkuji vám za pozornost.