Názvosloví oxidů Některé významné oxidy Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

Oxidy jsou dvouprvkové sloučeniny kyslíku a dalšího prvku. Co jsou oxidy? Oxidy jsou dvouprvkové sloučeniny kyslíku a dalšího prvku. Kyslík má v oxidech oxidační číslo –II a je vždy na druhém místě ve vzorci.

Názvosloví oxidů Název oxidů se skládá z podstatného jména (oxid) a přídavného jména odvozeného z názvu prvku, k němuž se připojí zakončení podle oxidačního čísla prvku na prvním místě ve vzorci. Součet oxidačních čísel atomů v molekule se rovná nule.

Tvorba vzorce podstatné jméno přídavné jméno oxid název prvku + koncovka podle ox. čísla Např. oxid hlinitý AlIII O-II upravíme, aby součet oxidačních čísel byl roven nule AlIII O-II vzorec: Al2 O3 2 3

Koncovky oxidačních čísel Oxidační číslo Obecný vzorec Koncovka Příklad Vzorec I M2O - ný oxid sodný NaI2O-II II MO - natý oxid vápenatý CaIIO-II III M2O3 - itý oxid hlinitý Al2IIIO3-II IV MO2 - ičitý oxid uhličitý CIVO2-II V M2O5 - ečný - ičný oxid fosforečný oxid dusičný P2VO5-II N2VO5-II VI MO3 - ový oxid sírový SVIO3-II VII M2O7 - istý oxid manganistý Mn2VIIO7-II VIII MO4 - ičelý oxid osmičelý OsVIIIO4-II

Plynné: oxidy uhlíku oxidy síry oxidy dusíku Pevné oxidy: Konkrétní oxidy – např. Plynné: oxidy uhlíku oxidy síry oxidy dusíku Pevné oxidy: oxid vápenatý oxid hlinitý oxid křemičitý

Oxidy uhlíku Uhlík s kyslíkem vytváří 2 oxidy: Oxid uhličitý CO2 Vzniká spalováním látek obsahujících uhlík. C + O2 CO2 Je to plyn, těžší než vzduch, nedýchatelný. Použití: v chladících zařízeních, hašení plamene. Oxid uhelnatý CO Vzniká při hoření při nedostatku kyslíku. 2C + O2 2CO Je to bezbarvý plyn, prudce jedovatý.

Oxidy síry Síra s kyslíkem vytváří 2 oxidy: Oxid siřičitý SO2 Vzniká spalováním síry. S + O2 SO2 Je to plyn štiplavého zápachu, těžší než vzduch, způsobuje kyselé deště. Oxid sírový SO3 V přírodě nevzniká, připravíme ho: 2SO2 + O2 2SO3 Plyn, používá se pro výrobu kyseliny sírové.

Oxidy dusíku (NI, NII, NIII, NIV, NV) Oxid dusnatý NIO-II Bezbarvý plyn, uniká do ovzduší při některých výrobách a při činnosti spalovacích motorů. Oxid dusičitý NIVO2-II Hnědočervený plyn Vzniká 2NO + O2 2NO2 Oba působí škodlivě na organismy - způsobují kyselé deště.

Oxid vápenatý CaO Bílá práškovitá látka. Vyrábí se tepelným rozkladem vápence. CaCO3 CaO + CO2 Použití: ve stavebnictví pod názvem pálené vápno, v zemědělství k vápnění půdy, při výrobě skla a některých kovů.

Oxid hlinitý Al2O3 Bílá práškovitá látka. V přírodě – minerál korund (odrůdy korundu jsou smirek a drahé kameny – červený rubín a modrý safír). Surovinou pro výrobu oxidu hlinitého je minerál bauxit. Použití: výroba porcelánu, hliníku, zubních cementů…

Oxid křemičitý SiO2 Pevná, chemicky odolná látka. Výskyt: v přírodě např. minerál křemen. Použití: ve stavebnictví (říční písek do malty a betonu), ve sklářství (křemenný písek pro výrobu skla), v hutnictví (výroba žáruvzdorných materiálů).

Zamyslete se… Čím může být nebezpečný vstup člověka do nevětraných podzemních jeskyní, šachet či hlubokých studní? Proč je životu nebezpečné sedět v nastartovaném autě v uzavřené garáži? Čemu říkáme skleníkový efekt? Který plyn ho způsobuje?

Odpovědi Při krasových jevech vzniká oxid uhličitý, je těžší než vzduch, drží se při zemi, je nedýchatelný. Při nedokonalém spalování vzniká místo oxidu uhličitého jedovatý oxid uhelnatý, ten se pevně váže na červené krevní barvivo, které ztrácí schopnost přenášet kyslík.

Skleníkový efekt způsobuje oxid uhličitý, jehož přítomnost v atmosféře částečně zabraňuje unikání tepelného záření zpět do vesmíru.

Zdroje: <http:// www.wikipedia.cz > BENEŠ, P. - PUMPR, V. - BANÝR, J.: Základy chemie 1. díl pro 2. stupeň základní školy, nižší ročníky víceletých gymnázií a střední školy. 2. vydání. Nakladatelství učebnice Fortuna, 1996. ISBN 80-7168-234-8. <http:// www.wikipedia.cz > Obrázek Al2O3 (snímek 11) dostupný z http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9a/Several_corundum_crystals.jpg Obrázek SiO2 (snímek 12) dostupný z http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Bergkristall.jpg Obrázek Schéma skleníkového efektu dostupný z: <http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/ec/Schema_sklenikovy_efekt.gif>