Střední zdravotnická škola, Národní svobody 420 397 11 Písek, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0580 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_HRUBA_03 Tematická oblast: Ošetřovatelství Cílová skupina Žáci školy Téma: Vývoj ošetřovatelství Autor: Mgr. Pavla Hrubá Datum vytvoření: 08.09.2012

Vývoj ošetřovatelství Mgr. Pavla Hrubá Vývoj ošetřovatelství

Osnova Nejstarší doby Rozvoj medicíny v Evropě Rozvoj ošetřovatelství ve světě – Krymská válka Florence Nightingalová Válka na Krymu Přínos F.N. Henry Dunant Citace

Nejstarší doby primitivní život obyvatel v nejstarších dobách provázely různé choroby a epidemie kvalita oš. péče se zvyšuje s narůstajícími odbornými poznatky primitivní lidé nechápali příčiny nemocí, smrti - souvislosti s nadpřirozenými silami (trest) - snažili se duchy, božstva udobřit léčitelé, zaříkávači, šamani hlavní zdroje léčení - slunce, voda,rostliny zkušenosti se předávali z generace na generaci

s rozvojem společnosti uctívání bohů přesunuto do chrámů - kněží, modlitby péče o nemocné, chrámoví sluhové - „první špitální sestry“ oš. péči v domácnostech zajišťovaly matky, popřípadě otroci

Rozvoj medicíny v Evropě Medicína starořecká - 2000 l.př.n.l. Asklépios - mimořádné léčitelské schopnosti, uznáván jako bůh medicíny v Epidauru mu byl vystavěn chrám, kolem kterého vzniklo centrum medicíny symbol lékařství - hůl s hadem Hippokrates - „otec medicíny“ autor lékařské přísahy, obvazu hlavy, typologie Galenos - pitvy zvířat

Avicenna - 1000 př.n.l. - velký přínos pro medicínu, fyziologii - předpokládal mikroorganismy v prostředí vliv křesťanství - 1. stol. služba člověku je pojímána jako služba bohu Fabiola (340-420) založila první špitál v Římě

Rozvoj ošetřovatelství ve světě Krymská válka 1854-1856 Potřeba odborně připravit ženy pro péči o raněné a nemocné Nikolaj Ivanovič Pirogov (1810-1881) - Ruský chirurg, vyškolil 30 dobrovolných ošetřovatelek pro ruskou frontu na Krymu - důraz kladl na dodržování hygieny – prevence inf. onemocnění - poprvé zavedl stejnokroj – sesterská uniforma

Florence Nightingalová (1820-1910) je považována za zakladatelku moderního ošetřovatelství na počest jejího narození (12. 5. 1820) se slaví Mezinárodní den ošetřovatelství ovlivnila zdravotní péči 19. a 20. století v celém světě její odkaz sestrám nového milénia je stále platným a aplikovatelný jako před sto lety

dostalo se jí vynikajícího vzdělání, přestože byla ženou studovala historii, filosofii, vědy a klasickou literaturu spolu s hudbou a uměním sledovala knihy a zprávy o nemocnicích, veřejném zdravotnictví a hygienických zařízeních měla nadání pro matematiku a statistiku na doporučení otce a pod jeho dohledem se učila latinu, řečtinu, francouzštinu, němčinu, italštinu během svých častých cest po Evropě navštěvovala nemocnice rodiče nesouhlasili s jejím rozhodnutím stát se ošetřovatelkou - nebránili jí v návštěvách nemocnic ve městech, kam cestovali pořizovala si a uschovávala bohaté zápisky o všem, co se týkalo organizace a řízení nemocnic, hygieny, stavebního uspořádání jednotlivých oddělení a také práce lékařů

v roce 1850 vstoupila jako 31letá studentka ošetřovatelství do Ústavu protestantské Diakonie v německém Kaiserwerthu po třech měsících se vrátila zpět do Anglie, kde pokračovala v prohlídkách nemocnic v roce 1853 se stala vedoucí Ústavu pro péči o nemocné šlechtičny v Londýně - zde úspěšně provedla řadu (na tehdejší dobu) revolučních změn: zavedla mj. výtah pro jídlo z kuchyně přímo na oddělení vymyslela a nechala nainstalovat signalizační systém od lůžka pacienta se zvonkem na chodbě nechala rozvést teplou tekoucí vodu do každého patra nemocnice upřednostňovala pavilonový typ zařízení, ve kterém byli pacienti separováni podle chorob stala se odborníkem pro nemocnice a veřejné zdravotnictví

v roce 1854 začala Krymská válka, ve které bojovaly Anglie a Francie proti Rusku Florence napsala dopis válečnému sekretáři a nabídla mu svoji pomoc. Současně ji týž sekretář, sir Sidney Herbert, požádal, aby vedla ošetřovatelky vyslané do vojenské nemocnice v říjnu se tak vydala s 38 sestrami na cestu chápala tuto misi jako velkou příležitost ukázat hodnotu ženy-ošetřovatelky ve vojenské nemocnici

Válka na Krymu skutečnost na Krymu byla horší, než ji popisovali váleční zpravodajové ve vojenské nemocnici zřízené z kasáren ve Scutari bylo ubytováno 2300 pacientů nemocnice byla špinavá, zamořená krysami a blechami ve zpustlých kasárnách leželi na holé a špinavé podlaze nazí ranění a nemocní vojáci dostávali pouze jedno jídlo denně (někdy žádné), které jedli rukama neměli k dispozici záchody, ani jiná hygienická zařízení nemoci jako tyfus, cholera a průjmy zde byly častější a nebezpečnější než samotná zranění

nově příchozím sestrám se dostalo od lékařů velmi chladného a odmítavého přijetí. zpočátku je k nemocným ani nechtěli pustit během prvního týdne pobytu ošetřovatelky zprovoznily kuchyň a nemocní muži dostávali alespoň stravu podle svých potřeb. uklidily, byly vybudovány toalety, zřízena prádelna sestry konečně mohly poskytovat raněným ošetřovatelskou péči Florence bojovala za práva nemocných, poukazovala na nedostatky v systému a také sama navrhovala změny

chtěla inovovat vojenské nemocnice tak, aby se zde nemocní cítili jako doma zavedla systém, který umožnil, aby vojáci mohli pravidelně posílat peníze domů svým rodinám pro rekonvalescenty zřídila odpočinkovou místnost s čítárnou, psacími pomůckami, společenskými hrami

během půl roku se snížila úmrtnost raněných vojáků z  60% na 2% a ke konci války dokonce na1%. Florence se nestarala jen fyzické potřeby pacientů, ale pečovala i o jejich sociální pohodu poprvé v historii zde nemocní a ranění vojáci dostávali nemocenské dávky

v roce 1859 sepsala knihu Poznámky o ošetřovatelství - byla určena nejen sestrám, ale všem, kteří pečovali o nemocné Florence preferovala pět základních elementů: ochrana zdravého prostředí čistý vzduch funkční odpady čistota a světlo v roce 1860 otevřela svoji ošetřovatelskou školu při nemocnici sv. Tomáše v Londýně studium ošetřovatelství trvalo jeden rok, v daném ročníku bylo 20-30 posluchaček

od roku 1864 pracovala Florence na projektech domácí ošetřovatelské péče, porodnice, vojenských kasáren první technicky rozdělila poskytování ošetřovatelské péče různým pacientům (do té doby byli muži, ženy i děti umísťováni společně na pokojích) zřizováním nemocnic pro duševně nemocné choré oddělila „duševně zdravé“ pacienty od psychiatricky nemocných studovala příčiny dětské úmrtnosti v roce 1871 publikovala knihu Zápisky o šestinedělí v nemocnici byla iniciátorem a hlavním organizátorem Britské asociace sester (1887)

v roce 1907 ji král Edward VII v roce 1907 ji král Edward VII., jako první ženě v historii, předal vyznamenání za zásluhy zemřela 13. srpna 1910 v Londýně

Přínos F.N. hlavní iniciátor mnoha reforem zdravotní a ošetřovatelské péče druhé pol. 19. st. - hygienické reformy, podávání kvalitní stravy, výcvik nemocničních zřízenců, individuální péče uvědomovala si rozdíl mezi ošetřovatelstvím a medicínou představovala si, že ošetřovatelství bude samostatnou profesí popularizovala myšlenku systematického vzdělávání sester

Henry Dunant 1828-1910 zásluhy o rozvoj laického ošetřovatelství jako švýcarský kupec navštívil bojiště po bitvě u Solferína (1859), kde se setkal s nedostatečnou péčí o nemocné a raněné zřídil lazaret - zajistil dobrovolníky z řad civilního obyvatelstva pro pomoc raněným, zajistil i jejich odbornou přípravu z jeho iniciativy vznikla v roce 1864 Mezinárodní organizace Červeného kříže v Čechách 1868 ČČK

Citace ROZSYPALOVÁ, M a ŠAFRÁNKOVÁ, A. Ošetřovatelství I., II.. 1.Praha : Informatorium, 2002. 239 s. ISBN 80-86073-97-1. KAFKOVÁ, Vlastimila. Z historie ošetřovatelství. Brno: IDVPZ, 1992, ISBN 80-7013-123-3. AUTOR NEUVEDEN. Wikipedia.cz [online]. [cit. 8.9.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Florence_Nightingal ov%C3%A1