Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná Jan lucembruský Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_335 8. 6. 2012

Anotace: Prezentace o počátku vlády Jana Lucemburského Prezentace slouží k názornému výkladu a opakování, žáci si v závěru podstatné věci zopakují a udělají zápis. Jazyk: Český jazyk Očekávaný výstup: žák se orientuje v hlavních reáliích minulosti a současnosti naší vlasti Speciální vzdělávací potřeby: Žádné. Klíčová slova: Jan Lucemburský, Eliška Přemyslovna, Bitva u Kreščaku, Karel IV. Druh učebního materiálu: DUM - Prezentace doplněná výkladem Cílová skupina: Žák Typická věková skupina: 10-12 let (4. ročník)

Jan lucemburský Král cizinec Česká šlechta se obrátila na římskoněmeckého panovníka Jindřicha VII. s nabídkou, aby svého jediného syna Jana oženil s princeznou Eliškou Přemyslovnou. Jindřich VII. po dlouhém otálení nakonec se sňatkem souhlasil. V roce 1310 se konala svatba čtrnáctiletého Jana Lucemburského s osmnáctiletou Eliškou Přemyslovnou. Eliška Přemyslovna byla sestra zavražděného Václava III. a tedy dcera ____________________ Václava II. Měšťané pražští otevřeli městské brány a  vpustili mladistvého krále Jana Lucemburského do Prahy roku 1310.

Jan Lucemburský zajistil jednáním s okolními panovníky na dlouhé roky pro český stát mír. V roce 1325 zavedl první zlaté peníze u nás, tak zvané florény. Ty nejprve napodobovaly mince z Florencie, později se počeštily českým lvem a jménem českého krále.

Po nástupu na český trůn se Jan Lucemburský pokoušel zavést v zemi pořádek podle svých představ. Narazil však na odpor české šlechty a výsledkem byla domácí válka. Nakonec se král musel dohodnout s českými šlechtici na – pro něj nevýhodných – mírových podmínkách. Později zanevřel na České království i na svou ženu Elišku. Většinu času se zdržoval v cizině, kde pobýval na evropských panovnických dvorech. V zemi byly nepořádky. V Čechách se mu začalo říkat „Král cizinec“. Zúčastnil se mnoha rytířských soubojů a válek a do Čech se vracel pouze pro peníze na své výpravy.

Královně Elišce ovšem nelíbil se způsob života jejího manžela Královně Elišce ovšem nelíbil se způsob života jejího manžela. Všemožně bránila se kupčení se Českou zemí, kterou tak milovala. Zlí společníci namluvili králi, že ho chce manželka zbavit trůnu a prohlásit místo něj tříletého Václava (později Karla) za krále. Jan klevetám uvěřil a hned jel s družinou na hrad Loket, kde dosud královna s dětmi přebývala. Tu zmocnil se hradu a dal královnu odvézt na Mělník. Jan Lucemburský, podezíraje královnu Elišku, že ho chce zbavit trůnu ve prospěch syna Václava (pozdějšího císaře Karla IV.), dal dítě uvěznit a matku odvézt na Mělník.

Bitva u kreščaku Janovi se povedlo mimořádně zvýšit prestiž českých zemí v zahraničí a výrazně rozšířit rozlohu Českého království o Horní Lužici, Chebsko, většinu Slezska a samozřejmě o Lucembursko. Zahynul v bitvě u francouzského Kresčaku v roce 1346, když pomáhal francouzskému králi ve válce proti Anglii. Bitva se odehrála 26. srpna 1346 severozápadně od Paříže, u Kresčaku. Jan Lucemburský tu bojoval na straně Francouzů proti Angličanům. Tato bitva byla jedním ze střetnutí stoleté války, která s různě dlouhými přestávkami trvala od roku 1337 do roku 1453. Jan Lucemburský v této bitvě ukázal mimořádnou odvahu. Byl na obě oči slepý, proto nechal připoutat svého koně mezi dva jiné a vyjel mezi nepřátelská vojska pro jistou smrt. Pověstná jsou slova, která pronesl ke své vojenské družině: „Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal.“

Král Jan v bitvě u Kresčaku 26. srpna 1346. Bitva byla ztracena Král Jan v bitvě u Kresčaku 26. srpna 1346. Bitva byla ztracena. Francouzové prchali, slepý král Jan však rozkázal, aby ho vedli do boje, řka: „Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal!“

Shrnutí JAN LUC EMBURSKÝ – Král cizinec Česká šlechta si po dlouhých sporech vybrala za krále Jana Lucemburského a oženila ho s princeznou Eliškou Přemyslovnou, sestrou zavražděného Václava III. Jan nerozuměl dobře ani českému jazyku ani zemi. Doma mnoho nepobýval, ale podaříio Se mu získat pro Čehy další nová území. České království však za Janovy nepřítomnosti Hodně upadalo, královská pokladna díky jeho nákladnému životu zela prázdnotou. Jan Lucemburský padl v bitvě u Kreščaku ve Francii, kde bojoval jako spojenec francouzského krále. „Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal!“

Použité zdroje: Pražští měšťané otevírají brány Janu Lucemburskému. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Josef_Mathauser_-_Pra%C5%BE%C5%A1t%C3%AD_m%C4%9B%C5%A1%C5%A5an%C3%A9_otev%C3%ADraj%C3%AD_br%C3%A1ny_Janu_Lucembursk%C3%A9mu.jpg?uselang=cs Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-06-07]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Josef_Mathauser_-_Jan_Lucembursk%C3%BD_nech%C3%A1v%C3%A1_uv%C4%9Bznit_syna_V%C3%A1clava_a_odv%C3%A9zt_Eli%C5%A1ku_na_M%C4%9Bln%C3%ADk.jpg Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-06-07]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Jan_Blind.png Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-06-07]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Jan_Luc.jpg Bitva u Kreščaku. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-06-07]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Josef_Mathauser_-_Kr%C3%A1l_Jan_v_bitv%C4%9B_u_Kres%C4%8Daku.jpg Historie České republiky: Germáni a příchod Slovanů. Historie České republiky [online]. [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://cr.ic.cz/index.php?clanek=opasek&dir=slovani&menu=slovani Lucemburkové: Jan Lucemburský. Historie České republiky [online]. [cit. 2012-06-07]. Dostupné z: http://cr.ic.cz/index.php?clanek=janl&dir=lucemburk&menu=lucemburk Lucemburkové: Bitva u Kreščaku. Historie České republiky [online]. [cit. 2012-06-07]. Dostupné z: http://cr.ic.cz/index.php?clanek=krescak&dir=lucemburk&menu=lucemburk Vlastivěda 4. Nová škola, 2005. Brno : Nová škola, 2006. 52 s. ISBN 80-7289-061-1