Vikingové

Osnova hodiny Osnova zápisu : 1.) Vikingové Kdo byli Vikingové ? Proč se nazývali zrovna takto a jak jinak bývali oslovováni ? Kde původně žili ? 2.) Život Vikinga Jakým způsobem žili Vikingové a co obnášel jejich běžný den ? 3.) Vikingové mořeplavci Jak schopní byli Vikingové v této oblasti ? Jaké lodě používali a k čemu ? 4.) Výboje a vznik středověké Anglie a Francie Jaké důvody a kam vedly vikingská tažení ? Jak ovlivnili dějiny dnešní Anglie a Francie ? 5.) Shrnutí Co bychom si měli o Vikinzích zapamatovat ?

1.) Vikingové = germánské kmeny, které s usídlily na severu Evropy - říše Vikingů – na území dnešního Dánska, Norska a Švédska - název - Vikingové  „vik“ = „záliv“ (norsky) – připomíná členité pobřeží severu - nazývali se tak sami - Normané = „lidé ze severu“ - bývali tak nazýváni ostatními národy - Varjagové = švédští Vikingové expandující na východ (název od vých. Slovanů)

2.) Život Vikinga - do 8. století žili v rodové společnosti - „vojenská demokracie“ – rozhodující slovo má shromáždění bojovníků - vyráběli vlastní železné zbraně (meče, sekyry) a šperky - vyspělá kultura a řemesla tvrdé přírodní podmínky  omezená možnost zemědělství a pěstování (oves, ječmen, pšenice) - hlavní zdroje obživy - lov a rybolov - chov dobytka - obchod

Vikingské šperky – preferovaným materiálem byl bronz a stříbro, dovážené z východu

Vikingové žili pospolu v malých vesnicích, kde chovali zvířata, vyráběli šperky ze stříbra, bronzu, ale i z jantaru, kostí ad. materiálů a zpracovávali kůže, se kterými muži díky jejich vysoké kvalitě hojně obchodovali  stavení byla postavena velmi blízko vody – užívalo se dubové dřevo, došky (snopky svázané slámy) ad. přírodní materiály rekonstrukce typického vikingského obydlí; kde nestačilo dřevo, užilo se hlíny, nebo drnů trávy, které skvěle absorbovaly vodu 

Později s rozvojem frekventovanosti námořního obchodu a růstem severské populace zakládali Vikingové větší opevněné osady, které sloužily díky přilehlému kotvišti i jako obchodní a vojenské stanice.

Při typickém vikingském pohřbu bylo tělo zemřelého bojovníka uloženo do lodě, jež byla jeho druhy zapálena a vyslána na cestu na širé moře. Zemřelý v boji tak symbolicky putoval do Valhaly – hodovní síně slávy, kde stoloval, cvičil se v boji a čekal s ostatními zesnulymi na konec světa. Avšak Vikingové věřili, že zemřelí stářím, či na nemoci se dostali do nehostinné říše bohyně podsvětí Hel. Proto se vikingští bojovníci navzdory stáří snažili vždy zemřít čestně v boji a urputně jej vyhledávali .

Ve vikingské společnosti si nebyli všichni rovni, nýbrž byli rozděleni do několika základních skupin: 1.) král – volený bojovníky 2.) jarlové – velkostatkáři, kteří disponovali vlastní družinou, loděmi atd. 3.) selský stav – válečníci, rolníci, řemeslníci 4.) otroci – neměli žádná práva, jejich zabití nebyl velký zločin

Vikingové byli vynikající válečníci. Díky tomu, že se všichni vzájemně znali a udržovali přátelské vztahy plné důvěry a zároveň velice obratně ovládali užívané zbraně (meč, sax - dýka, bojová sekyra, kopí) dokázali bojovat i se značně početnějším nepřítelem. Útočili v klínové formaci (obr. dole vlevo) tvaru trojúhelníka, jejíž špici tvořili nejlepší bojovníci kmene. Odívali se do vycpaných kožených vest a halen, nebo nákladnější kroužkové zbroje, které si každý bojovník obstarával sám dle svých možností (obr. dole vlevo).

Základní vikingská výzbroj a výstroj

 útočná sekyra – užívány byly jednoruční i obouruční; hlavní využití nalezla při rozsekávání nepřátelských štítů vikingská přilba – ve skutečnosti neobsahovala pověstné „rohy“   kulový štít – kulatý tvar odrážel nástroje nepřítele a kovovým bodlem uprostřed byl nepřítel sražen k zemi dýka (sax) – bodná zbraň s krátkou čepelí pro útok zblízka  meč – hlavní útočná zbraň; runy na zbraních sloužily k jejímu rozpoznání a dodání „božské síly“

3.) Vikingové mořeplavci - vynikající mořeplavci - lodě - dřevěné jednostěžňové veslice = drakkary (= dračí lodě dle častého motivu dračí hlavy na přídi plavidla) - časté využití – rybolov, boj, obchod, průzkum ad.  Vikingové proplouvají podél norského pobřeží původní zobrazení vikingského Drakkaru na kameni ze švédského Tjangvidu 

- je velmi pravděpodobné, že Vikingové byli prvními Evropany, kteří dorazili k pobřeží Severní Ameriky - okolo roku 1000 n.l. se výprava pod vedením Leifema Ericssona dostala ke břehům Grónska, které částečně osídlila - odtud vyrazila menší skupina podél východu Buffinova ostrova až k pobřeží poloostrova Labrador, který patří k území Severní Ameriky - vše absolvovali s největší pravděpodobností v otevřených člunech a v podmínkách omezených možností navigace - objevenou zemi pojmenovali „Vinland“ – „Země vína“

4.) Výboje a vznik středověké Anglie a Francie - po 8. stol.n.l. - výboje - důvod: - nedostatek potravin - relativní přelidnění - směry útoku: a) Dánové - plavba na Britské ostrovy a k pobřeží Normandie (severní Francie) - Francie - nájezdy a násilné útoky  později trvalé usídlení – pojmenování dle Normanů - Normandie  r. 911 n.l. – normanský vévoda Rollo po porážce od franského krále Karla (dynastie Karlovců) uzná křesťanství a to, že král mu půdu pouze propůjčuje - základna pro nájezdy na Británii, do prostoru Středozemního moře a jižní Itálie socha vévody Rollo v Rouenu vévoda Rollo se nechává pokřtít  

Británie b) Švédové (= Varjagové) - výpravy na východ Vikingové bývali často krutí a nemilosrdní  b) Švédové (= Varjagové) - výpravy na východ - způsobují vznik prvního státu východních Slovanů – Kyjevské Rusi bitva u Edingtonu byla posledním velkým úspěchem původního anglosaského obyvatelstva … c) Norové - směr do Irska a na západ – Island, Grónsko - výprava Leifema Ericssona Británie  - pův. obyvatelstvo – kmeny Anglů a Sasů - rozdrobené, nesjednocené - stále častější nájezdy Vikingů  Alfréd Veliký – král Vessexu - sjednotí anglosaské kmeny - r. 878 n.l. – bitva u Edingtonu – porazí Normany a zastaví dočasně jejich postup

- okolo r. 1000 n.l. – král Dánska a Norska Knut se stává anglickým králem  Vikingové opět sílí - r. 1066 n.l. – bitva u Hastingsu – Norman Vilém Dobyvatel porazí anglosaskou šlechtu v čele s králem Haroldem (umírá v bitvě) a obsadí Británii Zobrazení normanské jízdy na tzv. tapisérii z Bayeaux, která obsahuje výjevy z doby normanské invaze.  Rekonstrukce skutečné podoby těžkých jezdců, kteří se v této době odívali do již plně kroužkového brnění.V útoku bojovali dlouhými kopími a kapkový štít chránil celý bok jezdce .  Saský král Harold odmítá požadavky Viléma Dobyvatele na podřízení Anglie …  … sám Harold později v bitvě u Hastingsu padl zásahem normanského šípu. 

představa o náporu normanských jezdců dle tapisérie z Bayeaux Normané se nejprve pokusili oslabit anglosaský val palbou z luků. Domorodci ovšem bez větších ztrát odolali ukryti za štíty a postupující pěchotu zasypali vrhanými kopími, sekyrami a vším, co jim přišlo pod ruku. Normané začali ustupovat. Anglosasové však poté učinili fatální chybu, kterou později zopakovali. Začali prchající Vikingy pronásledovat. Vilém proti útočníkům poslal těžkou jízdu, která anglické bojovníky pobila. Tuto taktiku úspěšně užil ještě několikrát, dokud nebyl val natolik vyčerpán, že jej jízda rozdrtila.  jízda v čele s Vilémem útočí tryskem na anglosaské pronásledovatele v poslední fázi bitvy   představa o náporu normanských jezdců dle tapisérie z Bayeaux Vilém Dobyvatel v čele své družiny dle téže slavné výšivky 

Orderic Vitalis, popis Vilémova boje v bitvě u Hastingsu  Vilém Dobyvatel ( přibližně 1028 - 1087) - normanský velitel, vévoda, pozdější anglický král Harold Godwinson (+ 1066) - saský král, který v bitvě padl specifickým způsobem; říká se, že jej zasáhl do oka zbloudilý šíp (není jisté, dle tapisérie); jisté je, že čtyři normanští rytíři, kteří přísahali, že jej rozsekají na kusy, splnili svůj slib  zobrazení Haroldovy (úplně vpravo) smrti v bitvě u Hastingsu ,,Štíty, přilby i zbroj se otřásaly pod zuřivými a netrpělivými údery jeho meče, některé srazil k zemi svým štítem." Orderic Vitalis, popis Vilémova boje v bitvě u Hastingsu

Francie - Normané na severu Francie (Normandie) – rychlé pofranštění (svatby s místními ženami, normanské s sebou neměli)  obavy z jejich vlivu v kruzích franské šlechty; dynastie Karlovců příliš slabá  r. 987 n.l. – zvolen třetí francouzský král – Hugo Kapet (dynastie Kapetovců)  Francie v roce 987 – oranžově jsou zvýrazněny královské državy, zbytek byl v rukou Normanů a franské šlechty  podobizna třetího francouzského krále Hugo Capeta, jenž měl sjednotit územně rozdrobenou Francii proti normanskému vlivu

5.) Shrnutí -Vikingové = Normané (v Normandii) = Varjagové (východ, dle Slovanů) - germánské kmeny ze severu Evropy - vyráběli zbraně a šperky - kultura a řemesla - lov, chov dobytka, obchod - vynikající - válečníci (přilba bez rohů, meč, sekyra, kulatý štít… ) mořeplavci loď = drakkar - význam: rybolov, boj, obchod, průzkum  aspoň 1 zapamatovat - zřejmě první Evropané v Americe

- výboje - po 8. stol. n.l. - důvody: - přelidnění - nedostatek potravin - směry: a) Dánové - Britské ostrovy, sever Francie (Normandie) b) Švédové = Varjagové - východ – vznik Kyjevské Rusi c) Norové - Irsko + západ Británie - původně kmeny Anglů a Sasů (rozdrobené)  útok Vikingů - 878 – Alfréd Veliký sjednotí + porazí Normany(bitva u Edingtonu)

- Norman Vilém dobyvatel X saský král Harold  Normané opět sílí 1066 – bitva u Hastingsu - Norman Vilém dobyvatel X saský král Harold (vítězí, obsazuje Británii) (umírá v bitvě) Francie - Normané drží sever - Normandii (od r. 911)  dobrovolné pamatování - Francie nesjednocená  hrozba růstu normanského vlivu - 987 – francouzským králem Hugo Kapet (z rodiny nejmocnějších francouzských velmožů)  posílení jednoty Francie