MOŘŠTÍ PTÁCI Tučňáci Albatrosi Plameňáci

TUČŇÁCI Přizpůsobili se plavání a potápění. Ztratili schopnost létat. Křídla přeměněna na veslování, nohama při plavání kormidlují. Chrání je silná vrstva podkožního tuku. Peří mají mastné, ošetřují ho výměškem z kostrční žlázy. Žijí ve skupinkách – v koloniích. Žijí v oblastech Antarktidy. Jejich potravou jsou především ryby a hlavonožci.

Tučňák patagonský

Tučňák patagonský Má zavalité a vzpřímené tělo Samice snáší jedno vejce, které ukládá na nohy a shora je přikryje záhybem kůže Vylíhlé mládě se zpočátku ukrývá pod kožním záhybem jednoho z rodičů, druhý se vydává na lov Při krmení zanořuje mládě hlavu do zobáku rodiče

Tučňák císařský tučňák císařský je nejvyšší a nejtěžší ze všech tučňáků je endemitem Antarktidy

Tučňák císařský http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Penguin-lifecycle_czech.jpg

Tučňák císařský samec má stejné rozměry i zbarvení peří jako samice dosahuje výšky 122 centimetrů a váhy mezi 22–45 kilogramy hřbet a hlavu má černou, břicho bílé a okolí uší žluté. jako všichni ostatní tučňáci je nelétavý a jeho křídla jsou tuhá a zploštěná v ploutve.

Tučňák císařský Tučňák císařský se rozmnožuje v prostředí,kde  teplota vzduchu může klesnout na -40 °C a vítr může dosáhnout rychlosti až 144 km/h. Teplota vody je - 1,8 °C, což je mnohem méně než průměrná teplota jeho těla (39 °C). Pod pokožkou má vrstvu tlustou až 3 cm a 80–90 % izolace zajišťuje peří. Vrstva tuku mu ztěžuje pohyb na pevnině. S hustotou 15 per na cm2 je to nejhustěji opeřený pták na světě. Aby udržel peří mastné a voděodolné, musí ho čechrat.

Kolonie tučňáka císařského http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Kaiserpinguine_mit_Jungen.jpg

Tučňák nejmenší http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Little_Blue_Penguin_(Eudyptula_minor)_-Adelaide_Zoo.jpg

Tučňák nejmenší tučňák nejmenší je tučňákem skutečně nejmenším a zároveň tzv. "nočním„ přes den je buď na moři nebo v podzemním hnízdě, ze kterého vychází nebo se do něj vrací až za soumraku tito ptáci měří asi 35 až 40 cm váží 1,1 až 1,6 kg.

ALBATROS Jsou to výborní letci. Mají dlouhá a štíhlá křídla. Mají silné nohy s plovacími blánami. Výborně plavou. Loví ryby, hlavonožce a medúzy.

Albatros stěhovavý Albatros stěhovavý má velkou hlavu a dlouhý silný zobák. Albatros stěhovavý má největší rozpětí křídel ze všech současných ptáků, v průměru 3,1 m. Největší ověřené rozpětí činí 3,7 m, ale existují i zprávy o rozpětích přes osm metrů. Díky svým obrovským křídlům může albatros stěhovavý trávit dlouhé hodiny ve vzduchu. Za den může nalétat až tisíc kilometrů.

Albatros stěhovavý http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:070226_wandering_albatross_off_Kaikoura_3.jpg

PLAMEŇÁCI Žijí u mořských zátok a jezer. Mají dlouhé brodivé nohy s plovacími blánami. Mají dlouhý krk. Potravu loví v mělké vodě pomocí zobáku s vroubky. Živí se měkkýši, larvami, planktonem.

Plameňák růžový http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Flam.greater.600pix.jpg

Plameňák růžový mají dlouhé růžové nohy s plovacími blánami tělo je růžovobílé dlouhý krk a hlava jsou čistě růžové, mnohdy i dočervena mají také dlouhá, výrazně zbarvená křídla, která dosahují rozpětí 140-170 cm jejich zvláštně vyvinutý a tvarovaný zobák jim umožňuje vyhledávat a filtrovat potravu z mělké vody. Zobák přitom drží tak, aby byl ponořen do vody. Proud vody protéká zobákem, zachytává potravu vroubky na zobáku a voda poté odteče po stranách zobáku ven.

Otázky na závěr: 1. Na které polokouli žijí tučňáci? Na jižní polokouli. 2. Proč se za velkých mrazů tučňáci shlukují k sobě? Navzájem se zahřívají. 3. Čím se živí většina mořských ptáků? Potravu získávají z vody, např. ryby, hlavonožce apod. 4. Co způsobuje typické zbarvení plameňáků? V potravě přijímají barvivo karoten.