KOSTERNÍ SOUSTAVA (SYSTEMA SKELETALE) https://slideplayer.cz/slide/3189392/ Gymnázium Velké Meziříčí Martina Poláková

KOSTERNÍ SOUSTAVA tvořená kostrou - skelet soubor kostí, chrupavek a vaziv → přibližně 206 kostí (novorozenci cca 300) → chrupavky: styčné plochy kloubů, spojení kostí, meziobratlové ploténky → vazivo: vazy (spojení kostí), šlachy (připojení svalů) tvoří přibližně 15 % tělesné hmotnosti člověka U novorozenců některé kosti srůstají v jedno Vazivo – tuhé, chrupavka – hyalinní, meziobratlové spoje z vazivové

KOSTERNÍ SOUSTAVA ZÁKLADNÍ FUNKCE pevná opora těla ochrana orgánů → mozek, mícha, plíce, srdce pohyb úložiště anorganických látek → Ca3(PO4)2, CaCO3 → udržování rovnováhy příslušných iontů v těle U novorozenců některé kosti srůstají v jedno Fosforečnanové, uhličitanové a vápenaté ionty se z kosti mohou v případě potřeby uvolnit a nebo se do ní zase uložit-rovnováha biochemických procesů Tukové žluté buňky obsahují hormon lipázu, který v případě potřeby dokáže štěpit tuky, glycerol a mastné kyseliny (ty jsou dále štěpeny procesy betaoxidace a citrátovým cyklem přeměňovány za uvolnění ATP) místo krvetvorby → červená kostní dřeň - tvorba krevních buněk, osteoblastů, osteoklastů zdroj chemické energie → tukové buňky ve žluté k. d.

CHEMICKÉ SLOŽENÍ A VZNIK KOSTÍ CHEMICKÉ SLOŽENÍ KOSTÍ anorganická složka (hydroxyapatit, fosforečnan vápenatý, uhličitan vápenatý) → cca 45 % organická složka (ossein) procentuální zastoupení se mění! → cca 20 % voda → 25 % OSIFIKACE desmogenní, chondrogenní důležitý dostatek minerálních látek (vápník, fosfor) a vitamínu D → vitamín D: stimuluje ukládání vápníku; tvoří se v pokožce (po působení UV záření), přijímán v potravě krátké kosti: 1 osifikační centrum ploché kosti: více osifikačních center dlouhé kosti: 3 osifikační centra (primární, 2 sekundární)

TVAR A STAVBA KOSTÍ DLOUHÉ KOSTI chondrogenní osifikace ze 3 center: → chondrogenní osifikace dvojího typu: → perichondrální: povrchová osifikace (z perichondria) → enchondrální: osifikace uvnitř v chrupavce Délka oproti šířce a výšce výrazně rozměrově převládá Osifikace dlouhých kostí začíná nejprve jako perichondrální, pak vznikají osifikační centra a pokračuje jako enchondrální Perichondrium – vrstva vaziva perichondrální enchondrální https://www.wikiskripta.eu/w/Osifikace

TVAR A STAVBA KOSTÍ DLOUHÉ KOSTI základní stavba: kloubní hlavice tělo Tvar rozmanitý, odpovídá funkci (např. pohyb, ochrana)

TVAR A STAVBA KOSTÍ DLOUHÉ KOSTI periost kompaktní kostní tkáň → vazivový obal na povrchu → obsahuje cévy, nervy → výživa kostí; obsahuje osteoblasty – růst kostí do šířky, regenerace, hojení zlomenin kompaktní kostní tkáň → na povrchu, diafýza spongiózní kostní tkáň → epifýzy; u kostí s větším zatížením jsou trámce upořádány do tvaru klenby kloubní chrupavky → zajišťují pružný a hladký kontakt se sousedními kostmi červená a žlutá kostní dřeň → vyplňuje dutinu diafýzy a trámce epifýz; krvetvorba PERIOST – chybí na kloubních koncích a na spoji se svaly

TVAR A STAVBA KOSTÍ KRÁTKÉ KOSTI rozměry (délka, šířka i výška) jsou malé a přibližně stejné osifikují z 1 centra → chondrogenní osifikace postupuje ze středu ke kraji → enchondrální osifikace na povrchu periost a tenká vrstva kompaktní kostní tkáně, uvnitř spongiózní kostní tkáň Tvar rozmanitý, odpovídá funkci (např. pohyb, ochrana) nejsou duté zápěstní a zánártní kosti, obratle https://www.wikiskripta.eu/w/Osifikace

TVAR A STAVBA KOSTÍ PLOCHÉ KOSTI malá výška, větší délka i šířka osifikují z více center na povrchu periost a kompaktní kostní tkáň, uvnitř spongiózní kostní tkán lopatka, hrudní kost, lebeční kosti, pánevní kosti Lebka je tvořena z kostí které vznikly oběma typy osifikace: chondrokranium (vzniklo enchondrální osifikací) a desmokranium (vzniklo endesmální osifikací). Původní fylogenetický základ lebky byl chrupavčitý –to znamená, že převládalo chondrokranium. Protože však ve fylogenezi se mozek velice prudce vyvíjel chondrokranium už mu nebylo dostatečnou oporou a proto bylo ve fylogenetickém vývoji redukováno jen na kosti báze lební. Schránka kryjící mozek –klenba lební se vytvořila z krycích kostí, které osifikují endesmálně. Neurokranium je tedy tvořeno dvěma typy kostí –enchondrálně osifikující bází –(chondrokranium) a endesmálně osifikující klenbou lební (desmokranium).Také splanchnokranium bylo původně chrupavčité. Kolem chrupavčitých základů jednotlivých kostí se postupně vytvořily krycí kosti, které osifikují endesmálně. Obličejová část lebky je tudíž také převážně tvořena kostmi desmokrania, jen tři sluchové kůstky, jazylka a processus styloideus spánkové kosti osifikují enchondrálně. VZDUŠNÉ KOSTI - Obsahují dutinky vystlané sliznicí a vyplněné za normálních okolností vzduchem. Patří sem např. kosti lebeční, které obsahují dutiny (sinusy) např. kost čelní, čichová horní čelist. KOSTI NEPRAVIDELNÉHO TVARU nelze je zařadit do výše uvedených typů KOSTI VZDUŠNÉ kosti s dutinkami vyplněnými vzduchem (kost čelní, čichová horní čelist)

RŮST KOSTI růstové chrupavky → zajišťují růst kostí do délky → zachovávají se mezi diafýzou a epifýzami → aktivní růst do 14-18 let → úplně zanikají okolo 25. roku periost → růst kostí do šířky → díky přítomnosti osteoblastů Růst kosti do šírky je zajišťován částečně i z ENDOSTU - vnitřní vazivová vrstva vyplňující dutinu dlouhých kostí (analog periostu, vystýlá dutinu dlouhých kostí) SOMATOTROPIN – růstový hormon, produkován adenohypofýzou ovlivňován: → přísunem vápníku, fosforu → vitamín D → hormony (somatotropin) ENDOST – vazivová vrstva vystýlající dutinu dlouhých kosti; částečný růst do šířky

SPOJENÍ KOSTÍ PEVNÉ zprostředkováno: → chrupavkou → vazivem → srůstem → odolává tlaku → spojení žeber s hrudní kostí; meziobratlové ploténky → vazivem → lebeční švy Chrupavkou – nejčastěji VAZIVOVÁ (stydká kost, meziobratlové ploténky), HYALINNÍ tvoří konec žeber! Vazivo – TUHÉ Kost křížová vznikla srůstem 5 obratlů, kostrč 3-5 → srůstem → kost pánevní (kyčelní + sedací + stydké) → kost křížová, kostrční (srůst obratlů)

SPOJENÍ KOSTÍ POHYBLIVÉ - KLOUBNÍ KLOUB (articulatio): kloubní hlavice kloubní (hyalinní) chrupavka kloubní dutina vyplněná synoviální tekutinou synoviální membrána kloubního pouzdra KLOUBNÍ CHRUPAVKA je bez cév a nervů, výživa probíhá z cév synoviální membrány SYNOVIÁLNÍ TEKUTINA – produkovaná vnitřní výstelkou kloubní dutiny (vzniká filtrací krevní plazmy), zmenšuje tření, vyživuje disky a menisky (vazivová chrupavka mezi kloubní hlavicí a jamkou) a chrupavku KLOUBNÍ POUZDRO – vazivové spojení kostí v kloubu, vnitřní blanka je tvořená synoviální membránou, dobře prokrvené (hodně cév i nervů) kloubní (vazivové) pouzdro kloubní jamka hutná kostní tkáň periost houbovitá kostní tkáň menisky, disky – chrupavčité destičky mezi hlavicí a jamkou, lépe rozkládají tlak

SPOJENÍ KOSTÍ POHYBLIVÉ - KLOUBNÍ KLOUB (articulatio) → ROZDĚLENÍ KLOUBŮ: a) podle počtu komponent: → jednoduché klouby → na kontaktu 2 kostí (kyčelní kloub, ramenní kloub) → složené klouby Jednoduché – ramenní (na obrázku), kyčelní → na kontaktu více kostí, vsunuté destičky (loketní kloub)

SPOJENÍ KOSTÍ POHYBLIVÉ - KLOUBNÍ KLOUB (articulatio) → ROZDĚLENÍ KLOUBŮ: b) podle tvaru kloubních ploch:

SPOJENÍ KOSTÍ POHYBLIVÉ - KLOUBNÍ KLOUB (articulatio) → ROZDĚLENÍ KLOUBŮ: c) podle počtu os, ve kterých se pohybují: → jednoosé klouby → pohyb ve směru jedné osy (loketní kloub) → dvojosé klouby → pohyb ve směru dvou os (kloub palce) → tříosé klouby → pohyb ve směru tří os (ramenní kloub)

SPOJENÍ KOSTÍ POHYBLIVÉ - KLOUBNÍ KLOUB (articulatio) → PŘEHLED KLOUBŮ LIDSKÉHO TĚLA: ramenní kloub (articulatio humeri) loketní kloub (articulatio cubiti) zápěstní kloub (articulatio radiocarpalis) kyčelní kloub (articulatio coxae) kolenní kloub (articulatio genus) hlezenní kloub (articulatio talocruralis) + klouby mezi články prstů