Jan Pavel II. a Solidarita Polsko v 70. a 80. letech Jan Pavel II. a Solidarita

Opozice proti komunistickému režimu Důvody polské nenávisti k SSSR? 1956 protesty v Poznani Dosazení W. Gomulky do čela strany (do r. 1970) 1968 studentské bouře a sebeupálení důchodce Ryszarda Siwiece Hlavní opora opozice – katolická církev 1978 zvrat - zvolení Karola Wojtyly papežem

Karol Wojtyla (1920-2005) Pocházel z Wadowic Studoval v Krakově – 1939 uzavření univerzity Poté dělník v lomu a v chemických závodech Po válce vysvěcen na kněze, studium v Římě 1964 arcibiskupem krakovským 1967 kardinálem Účast na Druhém vatikánském koncilu

Druhý vatikánský koncil (1962-65) Poslední koncil katolické církve Svolal papež Jan XXIII. a po jeho smrti řídil Pavel VI. Latina v liturgii nahrazena národními jazyky Obrácení kněze čelem k lidem, nahrazení kazatelny čtecím pultem Dialog s jinými vyznáními

Volba K. Wojtyly papežem (1978) 1978 umírá Pavel VI. Zvolen papež Jan Pavel I. – zemřel po měsíci 16. 10. zvolen papežem Karol Wojtyla – přijal jméno Jan Pavel II. První slovanský papež První neitalský papež po 455 letech Reakce v Polsku – zděšení komunistů, spontánní oslavy Poláků v ulicích a vyzvánění zvonů

Cesta Jana Pavla II. do Polska (1979)

Cesta Jana Pavla II. do Polska (1979) První zahraniční cesta Jana Pavla II. První návštěva kteréhokoli papeže v komunistické zemi 13 milionů Poláků vidělo papeže osobně a všichni jej viděli a slyšeli v TV a rádiu Výzva „Poláci, nebojte se!“ Následek – „psychologické zemětřesení“ – obnova víry, národní hrdosti a identity Poláků Význam – první krok na cestě k pádu režimu

Cesta Jana Pavla II. do Polska (1979) „Před červnem 1979 bylo jasné, kdo byli oni. Režim, malicherní komunističtí byrokraté, gangsteři státní bezpečnosti. Nebylo však jasné, kdo jsme byli my, kolik nás je a jestli my můžeme věřit jeden druhému. Pro desítky milionů Poláků zážitek papežovy poutní cesty přinesl odpověď. My jsme společnost a země je naše, oni jsou jen uměle vytvořená vrstva.“ (George Weigel, Svědek naděje) „Mohli jsme žít a umřít pod komunismem, teď však chci žít bez lži.“ (Maciej Ziemba)

Atentát na papeže (1981)

Atentát na papeže (1981) 13. 5. 1981 papež na náměstí sv. Petra zasažen 4 střelnými ranami Ztratil téměř všechnu krev, ale zázračně přežil Zázrak přisuzován Panně Marii Fátimské (zjevila se 13. 5. 1917) Ještě v nemocnici vzkázal, že atentátníkovi odpouští

Atentát na papeže (1981) Atentátník – turecký mladík Alí Agca Již vězněn v Turecku za vraždu a přepadání bank Stále měnil výpovědi – objednavatel neznámý Kontakty na tajné služby Bulharska a NDR – stál za atentátem SSSR? Papež jej navštívil ve vězení a odpustil mu R. 2000 omilostněn a vydán do Turecka

Pontifikát Jana Pavla II. (1978-2005) Vykonal více než 100 zahraničních cest Svatořečil 482 osob a blahořečil 1338 osob – více než dosavadní papežové dohromady Dialog s mládeží a s jinými náboženstvími Tvrdý kritik komunismu Podporoval Solidaritu 1989 svatořečil Anežku Českou a 1990 navštívil ČSFR – setkání s V. Havlem

Jan Pavel II. v Československu (1990)

Smrt a svatořečení Jana Pavla II. 2. 4. 2005 Jan Pavel II. ve věku 84 let zemřel Ihned žádáno jeho okamžité svatořečení Nástupce Benedikt XVI. Jej blahořečil (2011) Současný papež František jej svatořečil (2014)

Solidarita (Solidarność) Význam slova? První nezávislé odbory ve východním bloku V čele Lech Wałęsa Zapojilo se do nich přes 10 milionů Poláků R. 1989 se stala první povolenou nekomunistickou stranou ve východním bloku Přispěla k pádu režimu v Polsku i celé železné opony

Solidarita - počátky Bídná ekonomická situace v Polsku – zadlužení státu, růst cen zboží bez růstu mezd 1976 vlna stávek – masové zatýkání a vyhazovy účastníků z práce – na jejich podporu vznikl KOR (Výbor na obranu dělníků) – právní i materiální pomoc 1980 dělníci v Leninových loděnicích v Gdaňsku zahájili novou vlnu stávek proti zdražování potravin – v čele Lech Wałęsa 16. 8. 1980 vyhlásili své požadavky a vláda na ně 31. 8. přistoupila (Gdaňské dohody) 17. 9. 1980 oficiální vznik hnutí Solidarita

Solidarita – protesty v Gdaňsku

Lech Wałęsa (*1943) Z dělnické rodiny Silně věřící katolík Elektrikář v gdaňských loděnicích Manželka Danuta, 8 dětí 1976 v čele stávek – vyhozen z práce Vstoupil do ilegálních odborů 1980 v čele nové vlny stávek – zakladatel hnutí Solidarita 1981 zvolen předsedou hnutí

Solidarita - požadavky Uznání vzniku nezávislých odborů Právo na stávku Dodržování svobody slova a tisku Propuštění politických vězňů Vrácení práv lidem pronásledovaným po stávkách v letech 1970 a 1976 Svobodná diskuse o ekonomickém stavu země Lepší pracovní podmínky, vyšší mzdy a sociální zabezpečení Všechny požadavky se odvolávaly na polskou ústavu a mezinárodní dohody

Wojciech Jaruzelski (1923-2014) Původně katolík, vlastenec a voják za druhé sv. války Kariéra v armádě i v komunistické straně Podíl na invazi do ČSSR r. 1968 a potlačení stávek armádou r. 1970 1981 se stal předsedou vlády a 13.12. vyhlásil výjimečný stav (stanné právo) – vydrží do r. 1983

Výjimečný stav v Polsku (1981-83)

Výjimečný stav v Polsku (1981-83) Zákaz hnutí Solidarita Uvěznění opozičních vůdců včetně Wałęsy Krvavé potlačení pouličních nepokojů Zákaz vycházení mezi 22. a 6. hodinou Přerušení telefonů a cenzura dopisů Zákaz všech tiskovin kromě dvou oficiálních Zrušení všech organizací, zákaz shromažďování Střežení nádraží, letišť, silnic a hranic Odjezd z místa pobytu možný jen s úřední propustkou Bilance – 90 lidí zemřelo a přes milion lidí emigroval

Události r. 1983 Zahraniční reakce na výjimečný stav v Polsku? Jaruzelski se stal hlavou strany i vlády – do r. 1989 Druhá návštěva Jana Pavla II. v Polsku – morální podpora 21. 7. odvolání stanného práva Wałęsa dostal Nobelovu cenu míru, ale nemohl ji převzít (místo něj manželka) – vzpruha pro polskou opozici

Vražda Jerzyho Popiełuszka (1984) Narozen 1947 Kněz ve Varšavě Velmi oblíbený Aktivně podporoval Solidaritu, sloužil mše pro dělníky, organizoval charitu na pomoc pronásledovaným Provokoval svými kázáními – sledován tajnou policií, často vyslýchán

Jerzy Popiełuszko – kázání „Abychom zůstali duchovně svobodnými lidmi, musíme žít v pravdě. Žít v pravdě znamená vydávat o ní navenek svědectví, hlásit se k ní a připomínat si ji v každé situaci. (…) Naše poroba spočívá v tom, že se poddáváme vládě lži, že ji nedemaskujeme a že proti ní každý den neprotestujeme. Žijeme tedy ve falši. Odvážné svědectví pravdě je cestou vedoucí přímo ke svobodě. Člověk, který vydává svědectví o pravdě, je člověkem svobodným dokonce i v podmínkách vnějšího zotročení, dokonce i v lágru nebo ve vězení. Kdyby většina Poláků nastoupila cestu pravdy (…), stali bychom se duchovně svobodným národem už nyní. A vnější nebo politická svoboda by musela dříve či později přijít jako důsledek této svobody ducha a věrnosti pravdě.“

Vražda Jerzyho Popiełuszka (1984) 19. 10. 1984 jeho auto zastavila policie – řidič byl omráčen a Popiełuszko ubit třemi důstojníky tajné policie; tělo vhodili do Visly 20. 10. televize informovala o jeho zmizení 30. 10. bylo tělo vyzvednuto z Visly a záhy byli díky svědkům vypátrání vrazi – soud je poslal do vězení na 14, 15 a 25 let 3. 11. pohřeb Popiełuszka ve Varšavě – účast statisíců lidí – protirežimní demonstrace Objednavatel vraždy je dodnes neznámý R. 2010 byl Popiełuszko jako mučedník blahoslaven a nyní probíhá proces jeho svatořečení

Pohřeb Jerzyho Popiełuszka (1984)

Nová vlna stávek (1988-89) Od r. 1988 nové stávky za zvýšení mezd Dosud ilegální Solidarita se aktivizuje Jaruzelski ustoupil a vyhlásil, že bude s opozicí jednat „u kulatého stolu“ Na jaře 1989 Solidarita povolena – první nekomunistická strana ve východním bloku

„Kulatý stůl“ a volby (1989) 6. 2. 1989 začíná jednání komunistické strany se Solidaritou – de facto řízené předání moci Zřízen senát a úřad prezidenta Povolen vznik nezávislého deníku Gazeta Wyborcza (šéfredaktor Adam Michnik – politický vězeň a představitel Solidarity) Příprava polosvobodných voleb – Solidarita mohla vyslat kandidáty do celého Senátu a do třetiny Sejmu (většinu si podrželi komunisté) Výsledek – Solidarita získala 160 ze 161 křesel v Sejmu a 92 ze 100 křesel v Senátu – fatální porážka komunismu

Rozdělení moci (1989) Prezidentem se dle dohody stal Wojciech Jaruzelski Vládu sestavil Tadeusz Mazowiecki – první demokratická vláda ve východním bloku Mazowiecki (1927-2013) – novinář, katolický intelektuál, předák Solidarity Nástupní projev – „Za minulostí učiníme tlustou čáru.“

Lech Wałęsa prezidentem (1990-95) 1990 prezidentské volby – vyhrál Wałęsa Obtížný přechod země k demokracii a tržní ekonomice Spory s Jaroslawem Kaczynským (strana Právo a spravedlnost) Dnes viněn ze spolupráce s tajnou policií v 70. letech („kauza Bolek“) Viz film Wałęsa: člověk naděje (2013)