Knihtisk

Předchůdci knihtisku Pečetící válečky – 4 tisíce let př. n. l. Razidla a pečetidla v Egyptě – značky velmožů a kněží, celé věty zaklínání Řecká a římská razidla – z Egypta, dřevo, kov, kámen, tisk do voskových tabulek Čína – objev barev vhodných k přenášení razítky - Objev tisku cca 7. st. n. l., dřevěná razítka, vyvýšená místa potřená barvou, na ně se přiložil mírně navlhčený papír (v Číně znám od 105 n. l.), zadní strana přetírána a poklepávána kartáčem

Čínský tisk nazýváme deskotiskem (celý text vyřezán do jedné desky), neexistoval ještě lis Největší rozmach za dynastie Sung (960 – 1279) Od 9. st. n. l. znám v Číně deskotisk z kovových desek

Evropa První pokusy o tisk zbrojíři (zbraně) a pasíři (pásy a ozdoby z kovů na opasky) – vzory očernili mastnými sazemi a otiskovali pro zapamatování vzorů Deskotisk mnohem později a nezávisle na Číně, udržel se až do 16. století i vedle knihtisku, knihám sestaveným z deskotiskových papírů se říká BLOKOVÉ Nevýhoda deskotisku – použití jen pro tisk daného textu

Vznik knihtisku Protože rytí desek bylo nákladné a deska měla využití jen omezené (konkrétní text) začalo se používat jednotlivých, jakkoliv sestavitelných liter – písmenková stavebnice První tisk jednotlivých písmen – Čína okolo r. 1040 – litery z hlíny, vypálené, sestavené na kovovou desku, tištěno jako při deskotisku, moc se to nerozšířilo (velký počet čínských znaků) Do Evropy se vynález z Číny nedostal V polovině 15. st. Johannes Gensfleish zvaný Gutenberg, vyučený zlatník, uměl zpracovávat i odlévat kovy

Gutenbergův přínos Ruční licí přístroj k odlévání jednotlivých liter ve velkém množství Objevil slitinu vhodnou k lití Úprava ždímacího lisu na papír (dle jiných zdrojů vinařského lisu) na tiskařský Datum vynálezu stanoveno na rok 1440 a používal se bez výrazných změn až do 18. st.

Pojmy Patrice – zrcadlově vyrytý obraz písmene písmorytcem Matrice – otiskem patrice do měkčího kovu (např. měď), do ní se lila liteřina Liteřina – slitina cínu, olova a antimonu Litera – písmeno vzniklé odlitím v matrici (zrcadlově převrácené) Základna (tělo) litery – podložka písmene, její rozměry určovaly rozestupy mezi písmeny v řádku Sazebnice – dřevěná, sestavovány texty z liter, určovala řádkování, mezery, místa pro ilustrace Arch – sestavení stránek, tisk celého archu naráz Tiskařská čerň – na bázi fermeže

Knihtisk v Čechách První česká knihtisková památka – Kronika trojánská – 1468, Plzeň, ale spíše vytištěna o něco později Největší tiskárna – Praha, Jan Severýn z Kapí Hory Tisk prvních novin – 1515, Mikuláš Konáč z Hodíšťkova a Jan Wolf z Moravy Jan Melantrych Rožďalovický z Aventýnu – v čele českých tiskařů 1552 – 1580 V 16. století založila Jednota českých bratří několik tiskáren – Litomyšl, Bělá pod Bezdězem, Mladá Boleslav, Ivančice, Kralice, Náměšť, Luleč Největší rozvoj českých tiskáren až v 19. a 20. st.

https://www.youtube.com/watch?v=Y_QB4zGQ79I https://www.youtube.com/watch?v=0ojyCDRc8uc https://www.youtube.com/watch?v=ksLaBnZVRnM