VĚDA A PRAXE RŮZNÁ POJETÍ PŘEDMĚT A METODY SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA VĚDA A PRAXE RŮZNÁ POJETÍ PŘEDMĚT A METODY

Soc. ped. – nauka o vztazích prostředí a výchovy Ústřední pojem: socializace (zavedl Durkheim) Východiska: sociální psychologie, sociologie Význam: vyžaduje analýzu prostředí, umožňuje pedagogické ovlivňování (skrze) prostředí Riziko: sociální determinismus Zástupci: Wroczynski, Baláž, Přadka

Soc. ped. – nauka o výchově (na základě pedag. psychologie) Ústřední pojem: výchova jako educatio + formatio Východiska: pedagogická psychologie Význam: hledá konkrétní přístupy reedukace, resocializace, integrace Riziko: rozvoj metod, které „svádí“ k manipulaci Zástupci: J. Lukas, J. L. Mees, E. G. Skiba

Soc. ped. – nauka o výchově (na základě filosofie výchovy) Ústřední pojem: výchova jako educatio + formatio Východiska: filosofie výchovy Význam: důraz na „výchovu k lidství“ Riziko: normativní etika, nedostatečný rozvoj konkrétních metodických postupů Zástupci: ???

Sociální pedagogika jako věda o výchově V rámci tohoto přístupu můžeme rozlišovat různé aspekty: Normativní aspekty pedagogiky Pedagogika jako normativní věda stanoví pravidla chování, cíle, které má člověk edukací dosáhnout (kompetence) a klade nároky na způsoby jejich dosažení. Pedagogika jako věda zabývající se mj. výchovou zaměřenou na respektování normativních prvků v lidském životě Sociální pedagogika tak hledá konkrétní výchovné postupy a pedagogické prostředky jak výchovně působit, aby si jedinci či skupiny tato normativní prvky osvojovali. Explorativní aspekt Explorativní přístup v pedagogice znamená zkoumání postojů dětí a mládeže k normativním prvkům.

Soc. ped. – věda o pomoci člověku Ústřední pojem: sociální učení (dle Schillinga má svoji didaktiku) Východiska: pedagogika Význam: umožňuje metodicky uchopit např. otevřenou (nízkoprahovou) práci s mládeží Riziko: konflikt s oborem sociální práce Zástupci: Schilling, Bakošová, Hudecová

Sociální pedagogika jako věda o pomoci člověku Sociální pedagogika se stává konceptem životní pomoci člověku, kdy jejím cílem je pozitivní proměna kvality života jedince a skupin, ve kterých se nachází. Těžiště je v prevenci prevence primární, sekundární, terciární Primární prevence: pozitivní ovlivňování trávení volného času a předcházení setkání s negativními vlivy sociálního prostředí (návykové chování, kriminalita, rizikové chování), které mohou podstatně negativně socializaci narušit

Pedagogický aspekt pomoci Pedagogický aspekt pomoci v socializaci, příp. resocializaci můžeme spatřovat ve všech edukačních aktivitách (člověk se něčemu učí) Hlubší pohled (informal education, l´animazione culturale): jde o získávání takových životních zkušeností, ze kterých může jedinec odvodit, co je v životě podstatné, jaké jsou základní hodnoty, co smysl má a co nemá. Jedinec si má vytvořit životní projekt a jeho realizací se má stát protagonistou svého života. Má se naučit vytvořit si takový životní styl, který jej bude stabilizovat v hodnotách tvorby a v hodnotách, které nelze ničím koupit. Má objevit, že základem životního úspěchu není spotřeba, ale služba.

Soc. ped. – nauka o deviacích sociálního chování Ústřední pojem: sociálně patologické jevy Východiska: psychologie, sociologie Význam: umožňuje realizovat „užší pojetí sociální pedagogiky“ Riziko: konflikt se sociální prací, nevyjasněné vztahy s etopedií Zástupci: Huppertz, Schnitzler, Gabura

Dvě pojetí sociální pedagogiky Užší pojetí: předmětem zkoumání jsou sociální problémy vznikající v souvislosti s chudobou, nezaměstnaností, sociálními deviacemi atd. Širší pojetí: navazuje na původní myšlenku německé sociální pedagogiky; jde o posilování pozitivních složek životního způsobu, a to především prostřednictvím výchovy a vzdělávání

Sociální pedagogika jako věda „Handlungswissenschaft“ (lidské jednání) vědeckými metodami reflektuje praxi vytváří a ověřuje teorie Předmětem je „lidské jednání“ související se socializací a osobnostním rozvojem jedince, jakož i všechny skutečnosti, jimiž je výchova podmíněna. (Kaplánek – vlastní shrnující definice)

Předmět sociální pedagogiky Směry uváděné M. Procházkou Předmět zkoumání (teorie) Sociální aspekty vývoje a rozvoje osobnosti (Kraus), sociální integrace jedince, zvládání života, seberozvoj, sebepoznání (Poláčková) Proměna společnosti, s důrazem na prostředí (Kraus) Analýza odchylek sociálního chování a jednání (Ondrejkovič) Předmět reflexe (praxe) Monitoring a evaluace realizace výchovných a preventivních opatření (Kraus) Reflexe konkrétní sociálně výchovné činnosti s důrazem na prevenci a intervenci do socializačních procesů (Bakošová)??? Předmět aplikace (rozvoj) Pomoc při utváření optimálního životního způsobu (Kraus), hledání optimálních forem pomoci člověku, zejména tam, kde rodina a škola neplní svou funkci (Bakošová) Promýšlení a koncipování konkrétních postupů, jak optimalizovat a usměrňovat životní procesy, a to s akcentem na vnitřní potenciál jedince a jeho aktivitu (Kraus) Sociálně pedagogická prevence a terapie (Kraus)

Předmět sociální pedagogiky jako (teoretické) vědy dle Krause Sociální podmíněnost výchovného procesu (Natorpova myšlenka) Výchova jako součást socializace Vztahy mezi prostředím a výchovou Charakteristika jednotlivých prostředí Působení médií na výchovný proces Životní styl a jeho utváření Výchovné situace, krizové situace Sociální klima školy (Průcha) Potenciál sociálně výchovného působení

Sociální pedagogika jako reflexe praxe Profese sociálního pedagoga Práce sociálních pedagogů s různými cílovými skupinami Sociálně výchovná práce s minoritními a rizikovými skupinami Sociálně kulturní práce s komunitou Výchova v multikulturním prostředí Pedagogické aspekty probace a mediace Dobrovolnictví

Předmět soc. pedagogiky jako aplikované vědy Formuluje Průcha, vychází z užšího pojetí sociální pedagogiky, proto vyjmenovává spíše praktické problémy: Problémy současné rodiny a rodičovství Náhradní rodinná výchova Vzdělávání dětí uprchlíků a migrantů Situace dětí týraných, zneužívaných a zanedbávaných Delikvence a agrese mladistvých Kriminogenní skupiny mládeže Řešení dětské prostituce a pornografie Dodržování práv dítěte Resocializace trestaných osob

Vymezení sociální pedagogiky vůči sociální práci Většinou zmíněných témat se zabývá také sociální práce a jiné sociální vědy. V čem spočívat jedinečný přínos sociální pedagogiky? Jedinečným přínosem sociální pedagogiky je edukační aspekt: sociálně výchovná činnost se nezaměřuje pouze na obnovu sociálního fungování, ale také na kultivaci osobnosti člověka a jeho vztahů ve všech dimenzích lidství (fyzické, psychické, sociální, spirituální). Proto je přednostní oblastí sociálně výchovné práce pomoc škole, rodině a vůbec prostředí, v němž probíhá edukace (formální, informální, neformální). Sociální pedagogika jako věda zkoumá podstatu prvků ovlivňujících výchovu (resp. celého systému) a vztahy mezi nimi; reflektuje edukační realitu sociálně výchovné práce a navrhuje praktické aplikace výchovných postupů.

Profese sociálního pedagoga Není v seznamu povolání Usiluje se o zavedení sociálních pedagogů do škol Jejich úkolem by bylo (dle konkrétní situace školy): věnovat se těm problémům, které jsou ostatními odborníky opomíjeny a nejsou řešeny, otevřít školu veřejnosti, Navázat s žáky „méně formální vztahy“ a snažit se o „alternativní způsob řešení jejich problémů“, ulehčit práci učitelům mimo vyučování (dle výzkumu na brněnských školách, cit. Studie proveditelnosti, Plzeň 2015)