Základy Ekonomie pro adiktology část 11 Financování Prof. Martin Dlouhý

Zdravotnictví: hospodářský kontext Ukazatel 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 % růst HDP 4,9 6,5 6,9 5,6 2,7 -4,8 2,3 1,8 -0,8 -0,5 5,3 2,5 4,4 Nezaměstnanost v % 8,3 7,9 7,1 6,7 7,3 7,0 6,1 5,0 4,0 2,9 CZK/EUR 31,90 29,78 28,34 27,76 24,94 26,45 25,29 24,59 25,14 25,97 27,53 27,28 27,03 26,33 25,64 CZK/USD 25,70 23,95 22,61 20,31 17,04 19,06 19,11 17,69 19,58 19,57 20,74 24.60 24,43 23,38 21,74

Výdaje na zdravotnictví jako % hrubého domácího produktu

Výdaje na zdravotnictví jako % HDP

Financování zdravotnictví Různé modely financování: zdravotní pojištění, národní zdravotní služba (státní či lokální rozpočty), tržní model se soukromým pojištěním, individuální spořící účty. V Evropě jsou hlavními zdroji financování zdravotnictví povinné zdravotní pojištění nebo národní zdravotní služba s velkým rozsahem solidarity mezi pojištěnci. Organizace závisí na politickém, ekonomickém a kulturním kontextu. Proto mají mezinárodní srovnání svá omezení.

Zdravotní pojištění v Evropě Západní Evropa: průběžné reformy existujících systémů. (Německo, Nizozemí, Rakousko, Belgie, Francie, Lucembursko). Východní Evropa: reformy reforem. (ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Lotyšsko, Litva, Estonsko, Slovinsko, Chorvatsko). .

Různé modely organizace pojišťoven SRN, Rakousko, Nizozemí: více pojišťoven ČR: více veřejných pojišťoven, které však mohou být zřízeny soukromými organizacemi. SR: více veřejných i soukromých pojišťoven. Chorvatsko: jedna pojišťovna Polsko: jedna pojišťovna Maďarsko: jedna pojišťovna Rumunsko: jedna pojišťovna se 42 regionálními a 2 celostátními oborovými pojišťovnami (ozbrojené složky, doprava). Bulharsko: jedna pojišťovna.

Zdravotní pojišťovny v ČR Veřejné zdravotní pojišťovny VZP ČR, zřízena zákonem 551/1991Sb, funguje od roku 1992 (tehdy příjmy ze SR) Ostatní ZP, podle zákona 280/1992Sb. Soukromé pojišťovny Komerční pojišťovny (též společnosti pod ZP) Cestovní pojištění, pojištění cizinců Malý význam v systému

Soukromé zdravotní připojištění (typy) Náhradní pojištění (substitutive) pro osoby bez povinnosti mít veřejné zdravotní pojištění (např. SRN). Doplňkové pojištění (complementary) pro krytí spoluúčasti u základní zdravotní péče (Francie, Belgie). Nadstandardní pojištění (supplementary) pro nadstandardní zdravotní služby a větší možnost volby (Španělsko, Spojené království – pořadníky, nadstandard nabízí dřívější ošetření). Poznámka: jiné zdroje mohou uvádět odlišná vymezení.

Úhrady ambulantní péče Kapitace (platba za hlavu) často u praktických lékařů, Ekonomický předpoklad minimalizace počtu služeb a přeposílání ke specialistům (každý pacient, který přijde, odnáší peníze) Platba za výkon v bodech nebo v Kč (stomatologové) typicky ambulantní lékaři bez praktiků předpoklad maximalizace počtu služeb (každý pacient, který přijde, přináší peníze) Nadprodukce služeb vede ke snížení hodnoty bodu, tzv. „vězňovo dilema“ Kapitačně-výkonová platba

Úhrady lůžkové péče Platba za výkon (v bodech nebo v Kč, méně typické pro lůžkovou péči, předpoklad maximalizace počtu služeb) Platba za ošetřovací den (léčebny, předpoklad prodlužování doby pobytu) Platba za případ (např. DRG, nemocnice, zkracování doby pobytu, „ohýbání“ diagnóz) Globální rozpočet (historický, výkonový, obdoba kapitace) Kombinace všech předešlých + další regulace

Úhrady poskytovatelům v ČR upravuje tzv. úhradová vyhláška, např. Vyhláška č. 348/2016 Sb. o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2017 108 stran, 14 příloh

Regulace zdravotnictví Ústava a Listina Zákon o státním rozpočtu (investice, platba za státní pojištěnce) (kap. 335 MZd) Právní úprava zdravotního pojištění: kdo platí, kolik, za jaké služby. Vyhlášky MZ ČR (Seznam zdravotnických výkonů, „úhradové vyhlášky“) Oprávnění poskytovat služby (registrace) Smluvní politika zdravotních pojišťoven Vzdělávání lékařů a zdravotnických pracovníků