Vietnamská válka 1964-1973

Francouzská Indočína Vznik na konci 19. stol. – francouzská kolonie Dnešní Vietnam, Laos a Kambodža 2. sv. válka – území okupováno Japonskem – odpor místních obyvatel 1941 vznik Viet Minh – levicové hnutí za osvobození z kolonialismu V čele hnutí – Ho Či Min

Ho Či Min (1890-1969) „ten, kdo je osvícený“ Z rodiny učence ze severního Vietnamu Studoval a žil ve Francii, zakládal tamní komunistickou stranu Poté v Moskvě a v Číně 1941 návrat do Vietnamu – vůdce Viet Minh Přezdíván „strýček Ho“ – obrovská popularita

První indočínská válka (1946-54) 1945 porážka Japonska – Francie usilovala o obnovu své koloniální vlády v Indočíně Viet Minh se zmocnil klíčových měst a Ho Či Min dne 2. 9. 1945 v Hanoji vyhlásil nezávislou Vietnamskou demokratickou republiku (VDR) 1946 francouzská armáda vstoupila do země – začátek první indočínské války Ho Či Min mobilizoval národ a získal pomoc komunistické Číny – začali Francouze zatlačovat 1954 rozhodující bitva u Dien Bien Phu – vítězství Viet Minh

Ženevská konference (1954) Účast USA, SSSR, Číny, VB, FR a zástupců Indočíny 20. 7. 1954 podepsáno příměří – konec války Vietnam rozdělen na dvě části (odděleny 17. rovnoběžkou) – měly se sjednotit po volbách Potvrzena nezávislost Laosu a Kambodži USA a Jižní Vietnam se k dohodě nepřipojily

Poválečný vývoj Vietnamu VIETNAMSKÁ REPUBLIKA Jih, hl. m. Saigon Diktatura, pronásledování komunistů a buddhistů Odmítala sjednocení celého Vietnamu Podpora USA V čele Ngo Dinh Diem VIETNAMSKÁ DEMOKRATICKÁ REPUBLIKA Sever, hl. m. Hanoj Komunistický stát – pozemková reforma a kolektivizace Usilovala o sjednocení celého Vietnamu Podpora Číny a SSSR V čele Ho Či Min

Ngo Dinh Diem (1901-1963) Vietnamský katolík, nacionalista a antikomunista USA si jej vytipovaly jako prezidenta Jižního Vietnamu – zvolen 1955 Ukázal se jako chybná volba – vládu sestavil ze svých příbuzných, popravoval oponenty, pronásledoval buddhisty Reakce – nepopularita, demonstrace odpůrců, 1963 sebeupálení 7 buddhistických mnichů (inspirace pro Jana Palacha)

Sebeupálení mnicha Thích Quáng Dúca (1963)

Vznik Vietkongu (1960) VDR usiluje o sjednocení země – vysílá na jih partyzány a začíná ozbrojený boj Diemovi odpůrci zakládají Frontu národního osvobození (FNO) – cílem sesazení Diema a sjednocení země 1960 založena vojenská odnož FNO – tzv. Vietkong – na jih posíláni partyzáni a zásoby po tzv. Ho Či Minově stezce

Ho Či Minova stezka Jeden z nejlepších logistických systémů 20. století Důmyslná síť cest přes území Laosu do Jižního Vietnamu – Vietkong tudy dopravoval zboží i vojáky Název jí dali později američtí vojáci Američané ji za války stále bombardovali (dvakrát více bomb než na Německo za 2. sv. války), ale nikdy ji nedokázali přerušit

Cesta ke vstupu USA do války Kennedy na aktivity Vietkongu reagoval posílením americké vojenské mise a zasíláním všestranné pomoci Jižnímu Vietnamu USA se distancovaly od Diema a podpořily puč generálů r. 1963 – Diem zavražděn a vládu převzala vojenská junta Krátce poté 22. 11. 1963 zavražděn JFK – novým prezidentem zvolen Lyndon Johnson – pokračoval s operacemi proti VDR

Tonkinský incident (1964) 2. 8. 1964 tři torpédové čluny VDR napadly americký torpédoborec Maddox v Tonkinském zálivu – záminka ke vstupu USA do války 7. 8. 1964 Kongres schválil „tonkinskou rezoluci“ umožňující Johnsonovi zahájit válku Důvody angažmá USA – teorie domina (obavy z šíření komunismu do JV Asie), spojenecké závazky

Specifika vietnamské války (1964-73)

Specifika vietnamské války (1964-73) Občanská válka se zahraniční intervencí (ve Vietnamu dodnes nazývána „americká válka“) Asymetrická válka – USA měly technologickou převahu, ale VDR neprohrála, protože se úspěšně vyhýbala velké bitvě Postupný růst účasti USA (až půl milionu mužů) Masivní nasazení vrtulníků (strategie „Vyhledej a znič!“) Ze strany USA nedobyvačná válka – dobytá území hned opouštěly a řídily se jen počtem zabitých nepřátel Devastace krajiny chemickými látkami (Agent Orange) První válka ovlivněná veřejným míněním (protesty v USA) První válka přenášená televizí – každý ji viděl „ve vlastním obýváku“ Na frontě působilo cca 600 válečných reportérů

Specifika vietnamské války (1964-73)

Začátek války Cíl USA – nikoli dobýt nepřátelské území, ale „pouze“ zabránit Severnímu Vietnamu a Vietkongu, aby válku vyhráli – musely zde být tedy přítomny až do konce 1965 - USA zahájily bombardování vojenských a průmyslových cílů ve VDR – týdně zabito cca 1000 lidí, řada obcí srovnána se zemí Nepodařilo se však VDR zlomit – důvody: dodávky zbraní a technická pomoc ze SSSR a Číny totální mobilizace všech obyvatel (každou noc opravovali zničené mosty či spoje) motivace k obraně – stmelila Severovietnamce proti USA 6. 3. 1965 se vylodily první americké pěchotní síly – vojáci věřili, že nepřítele rychle porazí a pojedou domů

Američtí vojáci ve Vietnamu Viz vzpomínkový TEXT Průměrný věk 21 let Boj v džungli – vedro, hmyz, hadi, silný vzdor nepřítele Dlouhé turnusy Častá závislost na drogách Stálý nárůst počtu padlých (celkově 58 tisíc) Každý 10. voják padl nebo byl zraněn Rostoucí frustrace – vybíjení na civilistech

Ofenzíva Tét (1968) Mezník v průběhu války Svátek Tét – vietnamský Nový rok – měl platit klid zbraní Vietkong si tento svátek (31. 1. 1968) vybral k nečekanému útoku na více místech Jižního Vietnamu Američané sice útočníky zatlačili, ale záběry z tvrdých bojů se objevily v americké televizi - šok

Masakr v My Lai (1968) Dlouhodobá frustrace americký vojáků – vybíjeli se na civilistech Největší masakr v osadě My Lai dne 16. 3. 1968 – 100 vojáků brutálně umučilo 500 vesničanů vč. žen a dětí Viníci nebyli potrestáni Americká veřejnost se o masakru dozvěděla až r. 1969 – následovaly masové protesty v USA (15. 11. 1969 se sešlo půl milionu lidí v DC)

Protestní hnutí v USA

Richard Nixon a vietnamizace 1968 vyhrál v USA volby Richard Nixon i díky slibu, že stáhne americké vojáky z Vietnamu Navázal diplomatické styky s Čínou Nová strategie – tzv. vietnamizace konfliktu – přenášení odpovědnosti na armádu Jižního Vietnamu a postupné stahování amerických sil

Úmrtí Ho Či Mina (1969) „strýček Ho“ – populární vůdce VDR, nepěstoval kult osobnosti, žil nadále v prosté chatrči Zemřel 2. 9. 1969 ve věku 79 let na zástavu srdce Před smrtí vyzval k boji za sjednocení země Tělo bylo navzdory jeho vůli nabalzamováno a vystaveno v mauzoleu v Hanoji – dodnes uctíván

Nové chemické zbraně AGENT ORANGE – směs dvou herbicidů likvidující vegetaci a úrodu Vedlejším produktem je jedovatý dioxin – způsobuje rakovinu či mentální postižení NAPALM (NApthetic Petrol Acid PaLMilate) – zápalná látka vznikající zahuštěním naftového paliva vyvinuta v USA již r. 1943 aplikace – v zápalných lahvích, leteckých pumách, plamenometech ve Vietnamu shazována na bunkry a osady

„Napalm Girl“

„Napalm Girl“ Fotografie 9leté vietnamské dívky Kim Phuc popálené napalmem po náletu jihovietnamských letadel na vesnici Trang Bang Pořídil ji 19letý vietnamský fotograf Nick Ut (pracující pro americkou armádu) dne 8. 6. 1972 Popálená dívka doběhla ke skupině amerických reportérů, ti ji polili vodou a převezli do nemocnice Stala se ikonou 20. století a vyhrála mj. Pulitzerovu cenu či World Press Photo Kim Phuc byla později využívána komunistickou propagandou – měla dokazovat americká zvěrstva Později emigrovala do Kanady a začala pracovat pro UNESCO Fotografie není kompletní – viz dále

„Napalm Girl“ – původní fotografie

„Napalm Girl“ v současnosti

Závěr vietnamské války 1972 – severovietnamská armáda zahájila tzv. Velikonoční ofenzívu – 120 tis. vojáků překročilo 17. rovnoběžku USA zesílily bombardování, ale dál stahovaly své pozemní síly z Vietnamu Mezitím probíhají mírová jednání – 27. 1. 1973 podepsána Pařížská dohoda – příměří a stažení americké armády Americký diplomat Henry Kissinger za ni obdržel Nobelovu cenu míru (1973) Jižní Vietnam vnímal dohodu jako zradu USA – nechaly jej „ve štychu“ a stáhly své vojáky i finanční pomoc

Pařížská dohoda (1973)

Sjednocení Vietnamu (1975-76) Záhy po stažení USA Severní Vietnam zaútočil na Jih 30. 4. 1975 dobyt Saigon – přejmenován na Ho Či Minovo město (dodnes) Armáda Jižního Vietnamu v rozkladu – kapitulovala Po volbách r. 1976 vyhlášena Vietnamská socialistická republika Dodnes vláda komunistické strany, ale tržní ekonomika Dnes 90 mil. obyvatel

Oběti vietnamské války 58 tisíc padlých a 1700 nezvěstných amerických vojáků – viz vojenské hřbitovy v USA Nejméně 533 tisíc padlých bojovníků Severního Vietnamu Cca 700 tisíc civilistů

Vietnamská menšina v Č(S)R Počátky r. 1956 – vznik česko-vietnamské školy v Chrastavě, dohoda o spolupráci mezi ČSR a VDR (poskytnutí pomoci poválečnému Vietnamu) Od konce 60. let přijížděli do ČSSR vietnamští učni a později dělníci na pravidelné turnusy Po r. 1989 získali možnost se zde svobodně usadit a podnikat – vznik vietnamské komunity První generace – pouliční prodej ve stáncích a tržnicích („rákosníci“) Druhá generace – lepší integrace a znalost ČJ, vlastní kamenné obchody a podpora vzdělání dětí Dnes žije v ČR cca 60 tisíc Vietnamců