Jaderné zbrojení a kubánská krize

Úvod – jaderné soupeření „Státy se mohou stát obětí svých válek, jestliže zbraně dosáhnou takové ničivosti, že ohrožují cíle, pro které se válka vedla. Za takových okolností by jakékoliv použití síly mohlo zničit to, co tato síla měla ochránit.“ (Carl von Clausewitz) „V minulosti se dá najít jen málo případů, že by nějaká zbraň, jakmile ji už lidé jednou sestrojí, zůstala nepoužita.“ (J. L. Gaddis)

LITTLE BOY, FAT MAN, HŘIBOVITÝ MRAK NAD NAGASAKI

HIROŠIMA PO ATOMOVÉM ÚDERU

Atomová bomba - počátky Vyvíjena tajně v USA za druhé světové války – projekt Manhattan (vedl Robert Oppenheimer) 16. 7. 1945 první pokusný výbuch 6. a 9. 8. 1945 použití bomb na Hirošimu a Nagasaki – cca 150 tisíc obětí Dopad – Stalin nařídil urychlit vývoj sovětské atomové bomby – dokončena v srpnu 1949 Fungování – štěpná reakce těžkých prvků (uran, plutonium) Účinky atomové bomby?

Atomová bomba - účinky Ohnivá koule o teplotě stovek tisíců stupňů Celsia Zničující tlaková a tepelná vlna Bezprostřední radiace a nemoc z ozáření Vyřazení elektrických zařízení v dosahu desítek kilometrů Radioaktivní spad – zamoření oblasti na několik let, neobyvatelnost

Vodíková bomba Tvůrce – Edward Teller Funguje na principu termojaderné fúze – při slučování izotopů vodíku se uvolňuje obrovská energie 1952 první americký test na ostrově Bikini – 2500x silnější než v Hirošimě 1953 první sovětský test ve Střední Asii

Vodíková bomba – test na Bikinách

Balistické rakety 1957 Sověti vypustili první mezikontinentální balistickou raketu (na další pak vynesli do kosmu družici Sputnik) Chruščov: „Dokážeme trefit mouchu na jakoukoli vzdálenost.“ USA – špionážní letouny U-2 nad sovětským územím odhalily, že sovětský arzenál ve skutečnosti zaostává

Jaderné zastrašování Americká strategie MAD (Mutual Assurance Destruction – „Záruka vzájemného zničení“) – základní funkcí nukleárních zbraní mělo být odstrašení protivníka od jejich použití „Poprvé v dějinách neměl žádný stát jistotu, nejen jestli ve válce zvítězí, ale jestli ji přežije.“ (J. L. Gaddis) „Právě kvůli tomu, že by nukleární zbraně mohly být v nové velké válce použity, k žádné takové válce nedošlo.“ (J. L. Gaddis) „Nevím, čím se bude bojovat ve třetí světové válce, ale ve čtvrté to budou klacky a kameny.“ (A. Einstein) Vrchol nukleární hrozby – karibská krize r. 1962

USA – protiatomový kryt

Kubánská (karibská) krize - úvod 1959 revoluce Fidela Castra na Kubě – budování komunistické diktatury, partnerství se SSSR 1962 Sověti získali Castrův souhlas s umístěním raket středního doletu na Kubě – schopné zasáhnout území USA Příčiny – snaha uhájit Castrův režim proti případnému útoku USA; reakce na rozmístění amerických raket v Turecku a Itálii Dopad – vznik největší krize od r. 1945 – hrozba třetí světové války a nukleárního zničení

Hlavní aktéři J. F. Kennedy N. S. Chruščov F. Castro

Raketová základna SSSR na Kubě

Karibská krize - začátek Americký špionážní letoun U-2 nasnímal sovětské raketové základny na Kubě K ostrovu se blíží sovětské lodě a ponorky s jadernými hlavicemi 16. 10. CIA informovala prezidenta Kennedyho Generálové radili okamžitý útok na Kubu, ale Kennedy se rozhodl pro námořní a leteckou blokádu ostrova 22. 10. Kennedy vystoupil v TV a vyhlásil blokádu – zahájena 24. 10. K blokádě se přiblížily sovětské lodi – riziko střetu, vlna paniky v USA (hromadění zásob a budování krytů) Chruščov nakonec nařídil lodě zastavit (na nátlak OSN)

Karibská krize - rakety

Karibská krize – sovětská raketa

Karibská krize - průběh Od 23. 10. korespondence mezi Kennedym a Chruščovem – ten původně umístění raket popíral 25. 10. jednání Rady bezpečnosti OSN – americký delegát představil důkazy o raketách 27. 10. – sestřelení amerického průzkumného letounu U-2 sovětskou raketou – vyhrocení krize, američtí i sovětští velitelé chtějí rozpoutat válku Kennedy vyhlásil 2denní ultimatum na odstranění raket Rozhovor Roberta Kennedyho se sovětským velvyslancem Dobryninem – cesta ke kompromisu (tajná dohoda o stažení amerických raket z Turecka)

Karibská krize - karikatura

Karibská krize – konec a výsledky 28. 10. Chruščov oznámil rozhodnutí o stažení raket z Kuby – demontáž pod dohledem OSN Američané za to slíbili ukončit blokádu, nadále neútočit na Kubu a (tajně) stáhnout své rakety z Turecka a Itálie Zavedení tzv. horké linky mezi Washingtonem a Moskvou Castrův režim na Kubě přežil; SSSR s Castrem nekonzultoval žádný krok během krize, což vedlo ke Castrovu odklonu od SSSR k Číně Generálové v USA i SSSR kritizovali své vůdce za slabost Kennedy i Chruščov na své rozhodnutí doplatili – Kennedy r. 1963 zavražděn a Chruščov r. 1964 sesazen Svět poznal reálnou hrozbu nukleárního zničení

Omezování strategických zbraní 70. léta – politika détente (uvolňování napětí) – cílem snížit riziko nukleární války a nastolit předvídatelné vztahy mezi oběma bloky 1969 Smlouva o nešíření jaderných zbraní: Státy vlastnící jaderné zbraně se zavážou k odzbrojení Státy nevlastnící jaderné zbraně se vzdají práva je vyrobit nebo jinak získat Smlouvu podepsalo dosud 189 států včetně 5 vlastníků jaderných zbraní (USA, Rusko, Británie, Francie, Čína) Nepodepsali ji 4 vlastníci (Izrael, Indie, Pákistán a KLDR)

Omezování strategických zbraní Smlouvy SALT (Strategic Arms Limitation Talks) – dohody USA a SSSR o omezení balistických raket a protibalistických střel SALT I – podepsána 1972 (Nixon a Brežněv) SALT II – podepsána 1979 (Carter a Brežněv), ale kvůli sovětské invazi do Afghánistánu nevstoupila v platnost Další napětí – SSSR rozmístil rakety středního doletu SS-20 a NATO na oplátku v západní Evropě rozmístilo rakety Pershing

Rakety SS-20 a Pershing

Ronald Reagan – program SDI Reagan: „Západ nebude komunismus zadržovat, ale překoná ho.“ Označil SSSR jako „říši zla“ Opustil strategii MAD Nový plán – SDI (Strategická obranná iniciativa, též „hvězdné války“) – obranný systém, který by chránil USA před mezikontinentálními střelami a ničil je za letu SSSR v šoku – věděli, že se již USA nemohou vyrovnat

Omezování strategických zbraní Po nástupu M. Gorbačova v SSSR nová jednání o odzbrojení – 1987 stažení jaderných střel středního doletu z Evropy Smlouvy START (Strategic Arms Reduction Talks) – dohody USA a Ruska o snížení počtu jaderných hlavic START I – podepsána 1991 START II – podepsána 1993 NOVÁ DOHODA START (III) – podepsána 2010 USA nahradily projekt SDI za Národní protiraketový program NMD – obrana proti raketám nepřátel (zvl. KLDR, Irák, Írán ad.)