Vesmírné závody

Vesmírné závody - úvod Oficiálně nevyhlášené soupeření USA a SSSR v „dobývání vesmíru“ Vrchol na konci 50. let a v 60. letech Počátky – německé rakety V-2 – jejich konstruktér Wernher von Braun začal pracovat pro USA Sovětský protějšek – Sergej Koroljov

Konstruktéři – Braun a Koroljov

Sputnik I (1957) První umělá družice na planetě Vypustili Sověti 4. 10. 1957 Oblétla Zemi ve výšce 900 km, rychlost 27 000 km/h Reakce USA? Chruščov využil úspěchu k propagandě („Sovětské rakety pohání do vesmíru socialismus.“)

Sputnik II a Lajka (1957)

Sputnik II a Lajka (1957) 3. 11. 1957 Sověti vypustili Sputnik II – vynesl na oběžnou dráhu psa Lajku Lajka – nalezena v ulicích Moskvy, klidná, až flegmatická fena Nebyla prvním tvorem ve vesmíru – již r. 1951 pokus se psy jménem Cygan a Dezik Bylo předem jasné, že se na Zem nevrátí Družice se přehřála na 40 stupňů – Lajka zahynula cca po 5-7 hodinách letu (podle propagandy po 6 dnech) 19. 8. 1960 další dvě feny (Bělka a Strelka) obletěly Zemi a vrátily se – otevřely cestu do vesmíru lidem

Reakce USA Američané zahanbeni – pokus vyslat vlastní družici ještě r. 1957 nevyšel První úspěšné vyslání družice Explorer I až r. 1958 1958 vznik NASA (Národní úřad pro letectví a kosmonautiku) 1959 zahájen projekt Mercury – cílem dostat do vesmíru člověka Reakce Chruščova – první ve vesmíru budou Sověti

Jurij Gagarin (1934-1968) Pocházel z prosté venkovské rodiny Vyučil se slévačem Vystudoval vojenskou leteckou školu Již v 34 letech poručík námořního letectva 1957 se oženil – dvě dcery 1959 výběr prvního kosmonauta – zvládl náročný výcvik a byl vybrán

Gagarin ve vesmíru (1961) 12. 4. 1961 start kosmické lodi Vostok I Let trval 108 minut, Gagarin 1x obletěl Zemi, dosáhl výšky 327 km Gagarin loď neřídil Komplikace při sestupu – musel se katapultovat Gagarin se stal „nejlepším vývozním artiklem SSSR“ – řada turné po světě

Jurij Gagarin (1934-1968)

Gagarin a Shepard Gagarina jeho nový život vyčerpával – začal pít a ztloustl, toužil se vrátit k létání 27. 3. 1968 cvičný let s instruktorem ve stíhačce – zřítili se, důvod dodnes neznámý Gagarin pohřben v kremelské zdi mezi komunistickými státníky Američané vyslali prvního člověka do vesmíru až 6. 5. 1961 – Alan Shepard (pouze krátký balistický skok – první „skutečný“ astronaut až John Glenn r. 1962)

Valentina Těreškovová (*1937) Dcera traktoristy a dělnice Začínala v textilce Tajemnice Komsomolu 1961 vznikl plán vyslat do kosmu ženu – přihlásilo se jich 600, vybrány byly tři Náročný výcvik a vzájemná rivalita Vybrána Těreškovová –kvůli dělnickému původu

Těreškovová ve vesmíru (1963) 16. 6. 1963 start rakety Od začátku měla zdravotní potíže Psychicky se zhroutila a žádala o návrat na Zemi Loď musel místo ní dálkově ovládat pozemní personál včetně Gagarina Ve výšce 7 km se dle plánu katapultovala Ve vesmíru strávila 70 hodin a 48x obletěla Zemi

Valentina Těreškovová (*1937) Navzdory neúspěchu oslavována propagandou 1963 turné po světě – první zastávka v ČSSR 1963 se vdala za kosmonauta Andriana Nikolajeva – měli dceru Jelenu Stala se poslankyní a vedla Výbor sovětských žen 2000 získala titul Žena století Dodnes politička strany Jednotné Rusko a stoupenkyně V. Putina

Program Apollo (od r. 1961) J. F. Kennedy hodlal vyrovnat náskok SSSR – r. 1961 představil projekt vyslání člověka na Měsíc do konce desetiletí Reakce americké veřejnosti? Program Apollo (proč název?) – pracovalo na něm 250 tis. lidí, stál 25 mld. dolarů; příprava: Projekt Gemini – zkušební lety 2členných posádek Projekt Ranger – vysílání průzkumných sond na Měsíc – průzkum povrchu, pořizování fotografií 1967 zkouška lodi Apollo 1 – tři astronauti uhořeli 1968 Apollo 8 obletělo Měsíc (předčítání Genesis)

Apollo 11 (1969)

Neil Armstrong (1930-2012) Námořní pilot Bojoval v korejské válce Vystudoval letecké inženýrství Od r. 1962 astronaut v NASA 1965 první kosmický let (Gemini 8) Vybrán jako velitel mise Apollo 11 Po návratu z Měsíce opustil NASA, učil na univerzitě a vyhýbal se médiím

Edwin („Buzz“) Aldrin (*1930) Vojenský pilot v korejské válce Vystudoval astronautiku Účastník letů Gemini 12 a Apollo 11 Po návratu z Měsíce odešel do soukromého sektoru Změnil si jméno na Buzz (dětská přezdívka)

Apollo 11 – raketa Saturn V a lunární modul Eagle

Apollo 11 (1969) Viz film První člověk (2018) 16. 7. 1969 start rakety Saturn V – vyletěla na oběžnou dráhu Země Dál pokračovaly velitelská loď Columbia a připojený lunární modul Eagle – po 3 dnech doletěly na oběžnou dráhu Měsíce Armstrong a Aldrin se v modulu vydali na sestup, na Columbii zůstal Michael Collins Náročný sestup – docházelo palivo, počítač vyhlásil poplach, Armstrong přešel na ruční řízení a na poslední chvíli přistál

Apollo 11 (1969)

Apollo 11 (1969) 21. 7. 1969 stanul Armstrong jako první na povrchu Měsíce „Je to malý krůček pro člověka, ale obrovský skok pro lidstvo.“ Záběry přenášeny po světě kromě SSSR a Číny Armstrong a Aldrin nasbírali vzorky půdy a vztyčili americkou vlajku

Apollo 11 (1969) Po 2 hodinách a 40 min návrat do modulu Problém s motorem – Aldrin opravil tužkou Návrat k lodi Columbia 24. 7. loď dopadla do Tichého oceánu Setkání přes sklo s prezidentem Nixonem 11. 8. propuštěni z karantény - hrdinové

Další cesty na Měsíc Američané přistáli na Měsíci ještě 5x – Apollo 12, 14, 15, 16 a 17 1970 let Apolla 13 – modul poškozen výbuchem kyslíkové nádrže – posádka nemohla splnit úkol a stěží vyvázla – viz film Sověti pro misi na Měsíc neměli finance ani silné rakety – zůstali jen u lunárních sond

Projekt Sojuz-Apollo (1975)

Projekt Sojuz-Apollo (1975) 70. léta – politika détente (uvolňování napětí) USA a SSSR přestaly závodit a začaly na vesmírných projektech spolupracovat 1972 Nixon v Moskvě vyjednal projekt Sojuz-Apollo 1975 první mezinárodní kosmický let – spojení americké a sovětské lodi – konec vesmírných závodů

Vladimír Remek (*1948) 87. člověk ve vesmíru ČSSR se díky němu stala třetí po SSSR a USA, kdo vyslal do kosmu člověka Pocházel z ČB, otec byl velitelem letectva Vystudoval Vojenskou leteckou akademii J. Gagarina v Moskvě Vybrán do kosmického programu (náplast za invazi do ČSSR r. 1968?)

Remek ve vesmíru (1978) 2. 3. 1978 start lodi Sojuz 28 Posádka – Alexej Gubarev a Vladimír Remek Spojili se se stanicí, kde již byli dva astronauti 10. 3. návrat Remek terčem posměšků – mj. špatná čeština Pozdější kariéra – europoslanec za KSČM, velvyslanec v Rusku