ČESKÉ STAVOVSKÉ POVSTÁNÍ 1618-1620

ČESKÉ STAVOVSKÉ POVSTÁNÍ Proti Habsburkům V čele páni německého původu (Jindřich Matyáš hr. z Thurnu, hr. Ondřej Šlik a Colonna z Felsu) – ani neuměli česky, vzpoura privilegované elity Vyvrcholení – vojenský debakl na Bílé hoře (8.11.1620), později třicetiletá válka

Jindřich Matyáš z Thurnu

PRAŽSKÁ DEFENESTRACE - PŘÍČINY Matyášovo vnucení dosazení na trůn Ferdinanda Štýrského (budoucího II.) – jediný kandidát, volitelnost č. koruny neplatí, dědí se v dynastii Nerespektování Majestátu (uzavření broumovského chrámu německých evangelíků, zboření evangelického kostela v Hrobu u Duchcova) 6.3.1618 – sjezd protestantských stavů v pražském Karolinu, deputace proti porušování Majestátu zavrhnuta místodržitelstvím v Praze, list putuje do Vídně -> „těžké psaní“ od císaře Matyáše – zakázal činnost sjezdu, hrozil tresty (čekal, že opozice zmlkne, ta ale nezmlkla) 21.5.1618 květnový sjezd – Jindřich Matyáš z Thurnu vyvolal svým projevem vzrušení i v ulicích Prahy

Ferdinand II.

PRAŽSKÁ DEFENESTRACE 23.5.1618 Stavové v čele s Jindřichem Matyášem z Thurnu vyhodili z oken král. místodržitelství na Pražském hradě Viléma Slavatu, Jaroslava Bořitu z Martinic a písaře Filipa Fabricia Komický konec – defenestrovaní přistáli naměkko do příkopu plného odpadků Zraněn pouze Slavata – dobelhal se do sousedství, do domu Polyxeny z Pernštejna, Bořita s Fabriciem utekli bez pronásledování ze země Navenek stavové tvrdili, že jde o upozornění na nepořádky v Čechách

PRAŽSKÁ DEFENESTRACE - DŮSLEDKY Bitva na Bílé Hoře, Třicetiletá válka Vyhnání zkompromitovaných konšelů z Novoměstské radnice, a dokonce i radních ze Starého Města (obojí hned 23.5.) Povstalecká vláda, 30ti-členný sbor direktorů (složen ze zástupců všech 3 stavů – panského, rytířského, městského; v čele Václav Vilém z Roupova) - obojí zvolené stavovským sněmem

HABSBURKOVÉ vs. STAVOVÉ Mají dost peněz – posilují – kupují dva vojenské sbory ze Španělska (Buquoyův a Dampierrův) Buquoy obsazuje ČB a ČK Dampierre postupuje přes Moravu Bez podpory okolí, zprvu i bez Moravy V čele Jindřich Matyáš z Thurnu a Hohenlohe První útok (listopad 1618) Habsburků nečekaně odráží, Jindřich Matyáš z Thurnu postupuje až před Vídeň

HABSBURKOVÉ vs. STAVOVÉ Nastává zima (válečné akce přerušeny) Obě strany zbrojí a diplomaté vyjednávají v cizině, stavové získávají malou podporu (Falc a Savojsko), Habsburkové mají za zády španělskou dynastii

ZIMNÍ KRÁL Císař Matyáš umírá (20.3.1619), stavové mají strach, na jeho místo přichází Ferdinand II., ten je sesazen z českého trůnu (19.8.1619) a vládne zde direktorium (spory s Ferdinandem II.) Vládne se v dualismu (direktorium má větší moc) Postupně se připojují ke stavovskému povstání i stavové z Horních a Dolních Rakous, z Moravy, Slezska a Dolní Lužice Českou korunu získává Fridrich Falcký – „zimní král“

Fridrich Falcký

Gabriel (Gábor) Bethlen Sedmihradský vévoda Obsadil mnoho slovenských měst Vyjednával s českými povstalci – spojil se s nimi V listopadu 1619 obléhá Vídeň, každým dnem se očekával její pád, ale Bethlen se ukázal jako egoistický sobec (tajně se scházel s císařem Ferdinandem II.) a vyklízí pole v únoru 1620, dal tak možnost Habsburkům, aby se připravili na bitvu na Bílé hoře

Gabriel (Gábor) Bethlen

PROBLÉMY STAVOVSKÉHO POVSTÁNÍ Málo jednoty (ke zlepšení měla pomoci pražská defenestrace) Málo financí Málo politické podpory Málo odvahy

ZDROJE Toulky českou minulostí 3 wikipedia

Děkuji za pozornost Tomáš jarolím, 3.B