ČÍSLO PROJEKTU ČÍSLO MATERIÁLU NÁZEV ŠKOLY AUTOR TÉMATICKÝ CELEK CZ.1.07/1.5.00/34.0423 ČÍSLO MATERIÁLU DUM 02 – Formy státu, státní zřízení NÁZEV ŠKOLY Střední škola a Vyšší odborná škola cestovního ruchu, Senovážné náměstí 12, 370 01 České Budějovice AUTOR Mgr. Petr Kajnar TÉMATICKÝ CELEK Stát a právo ROČNÍK 3.- HŠ DATUM TVORBY Září 2013

Anotace Prezentace: seznámí žáky s formami státu a státního zřízení, vysvětlí pojmy republika, monarchie, unitární stát, federace, konfederace Metodické pokyny: Materiál je vytvořen jako prezentace v programu MS PowerPoint. Pro jeho využití je potřeba mít k dispozici počítač nebo notebook, dataprojektor, promítací plochu a příslušné programové vybavení

Formy státu Státní zřízení

Formy státu podle vnitřního uspořádání dělíme státy na: unitární stát federace konfederace podle hlavy státu rozeznáváme: republiky monarchie

Unitární stát stát s jednotnou státní správou, právním řádem a soustavou státních orgánů nedělitelné území – neskládá se z menších částí může se dělit na administrativní celky, které však mají pouze omezené pravomoci, nebo může obsahovat území s určitým stupněm autonomie (samosprávy) příklad: Česko, Slovensko, Polsko apod.

Federace stát, který se skládá z menších částí s vysokou mírou pravomocí, ale v nejdůležitějších záležitostech rozhoduje ústřední vláda jednotlivé části mohou být např. republiky, kantony, spolkové země, státy apod. příklad: Rusko, USA, Německo, Belgie apod.

Konfederace volný svazek států, které zůstávají subjekty mezinárodního práva, některé společné záležitosti řeší ústřední orgány často přechodný stav – při sjednocování nebo rozdělování států příklady: Evropská unie – vykazuje znaky konfederace i federace, svébytný jev Bosna a Hercegovina – formálně federace na kantonálním principu, de facto konfederace POZOR! Švýcarsko, přestože nese název Švýcarská konfederace, je ve skutečnosti federací

Republika hlavou státu je obvykle prezident, který je volen přímo občany (ČR, USA, Rusko) nepřímo parlamentem (Rakousko, SRN) má časově omezené funkční období, zpravidla i omezený počet těchto období

Výjimky obvykle v nedemokratických státech neomezený počet funkčních období, prakticky doživotní funkce (např. Chávez ve Venezuele, Turkmenbaši Nijazov v Turkmenistánu) tzv. dědičná republika – prezidentskou funkci dědí příbuzný zesnulého prezidenta (syn nebo bratr), volba je čistě formální a výsledek je dán předem např. Kuba, Sýrie, Ázerbájdžán, Severní Korea – zde už 3. generace Kimů

Monarchie hlavou státu je monarcha – král, císař, sultán, kníže, velkovévoda apod. funkci dědí, nemá časově omezený mandát typy: absolutní – panovník má reálnou moc (Saúdská Arábie) konstituční – panovník je hlavou státu a nositelem suverenity, ale výkonnou moc obvykle nemá (Velká Británie) parlamentní – panovník vládne pouze formálně, výkonnou moc drží premiér (Belgie)

Shrnutí státy dělíme: podle uspořádání na unitární, federace a konfederace podle hlavy státu na republiky a monarchie

Zdroje http://cs.wikipedia.org/wiki/Unit%C3%A1rn%C3%AD_st%C3%A1t http://cs.wikipedia.org/wiki/Federace http://cs.wikipedia.org/wiki/Konfederace http://cs.wikipedia.org/wiki/Republika http://cs.wikipedia.org/wiki/Monarchie