HYDROSFÉRA Mgr. Jana Nováková

Hydrosféra = vodní obal Země, který je tvořen vodou povrchovou oceány, moře, vodní toky, led, sníh přirozených vodních útvarech – jezera, bažiny, rašeliniště, slatiniště umělých vodních nádržích – rybníky, přehradní nádrže podpovrchovou půdní póry, pukliny, dutiny hornin, podzemní led, permafrost vodou v atmosféře plynné, kapalné, pevné skupenství vodou v živých organismech součást rostlinných a živočišných organismů

Rozložení zásob vody na Zemi

Odhad rozložení zásob vody na Zemi Podíl z celkových zásob na Zemi Vodní zdroj Plocha v km2 Objem vody v km3 Podíl z celkových zásob na Zemi světový oceán 361 300 000 1 338 000 000 96,5375% ledovce a stálá sněhová pokrývka 16 227 500 24 064 100 1,7362% podzemní voda 134 800 000 23 400 000 1,6883% suchozemský led a permafrost 21 000 000 300 000 0,0216% voda v jezerech 2 058 700 176 400 0,0127% půdní voda 82 000 000 16 500 0,0012% voda v atmosféře 510 000 000 12 900 0,0009% voda v bažinách 26 826 000 11 470 0,0008% umělé vodní nádrže 250 000 5 000 0,0004% voda v řekách 148 800 000 2 120 0,0002% voda v rostlinách a živých organismech 1 120 0,0001% Celkový objem vody 1 813 262 200 1 385 989 610 100,0000%

Vědní obory studující hydrosféru HYDROLOGIE studuje zákonitosti povrchových i podpovrchových vod pevnin, zákonitosti vody v přírodě i jevy a procesy, které v probíhají HYDROGEOLOGIE studuje zákonitosti výskytu podzemních vod v horninovém prostředí HYDROGEOGRAFIE studuje vztahy mezi hydrosférou a ostatními složkami fyzicko-geografické sféry OCEÁNOGRAFIE studuje přírodní procesy ve světovém oceánu a jejich zákonitosti

Změny skupenství vody TÁNÍ TUHNUTÍ VYPAŘOVÁNÍ SRÁŽENÍ (KONDENDZACE) SUBLIMACE

Oběh vody na Zemi je způsoben sluneční energií a zemskou přitažlivostí velký oběh vody výměna vody mezi oceány a pevninou malý oběh vody probíhá buď nad oceány, nebo nad pevninami

OCEÁNY A MOŘE světový oceán = souvislá vodní plocha všech oceánů a moří naší Země 361,3 mil. km2 = 71 % povrchu Země severní polokoule: oceány 155 mil. km2 = 61 % povrchu severní polokoule Země jižní polokoule: oceány 206 mil. km2 = 81 % povrchu jižní polokoule Země světový oceán: Tichý oceán Atlantský oceán Indický oceán Severní ledový oceán

Rozdělení světového oceánu Plocha v km2 Procento zemského povrchu Objem v mil. km3 Průměrná hloubka v m Nejhlubší místo Tichý oceán 179,7 49,7% 707,1 3957 Marianský příkop Atlantský oceán 91,6 25,4% 330,1 3602 Portorický příkop Indický oceán 76,9 21,3% 284,6 3736 Sundský příkop Severní ledový oceán 13,1 3,6% 16,7 1131 Grónské moře najdi v atlase hodnotu nejhlubších míst ve světovém oceánu

Oceánské dno

Světový oceán - dělení Oceány Moře Zálivy Průlivy mezi kontinenty s uzavřeným systémem proudění vody Moře části oceánů vnikající do pevniny nebo oddělené od oceánu řetězem ostrovů OKRAJOVÁ MOŘE – odděleny od oceánů poloostrovy a ostrovy VNITŘENÍ MOŘE – jsou téměř úplně obklopena pevninou, s oceánem jsou spojena jen průlivy Zálivy menší části oceánů nebo moří vnikající do pevniny Průlivy zúžené části moří nebo oceánů mezi pevninou, nebo mezi souší a ostrovy – jsou úzké

Vlastnosti mořské vody obsahuje: minerální a organické látky, plyny probíhají: fyzikální, chemické a biologické procesy SALINITA (slanost) celkové množství rozpuštěných minerální látek v 1 kg mořské vody (v ‰) Ø salinita = 35 ‰ nejvíce: NaCl, MgCl2, MgSO4 ovlivňována: výparem, atmosférickými srážkami, přítokem říční vody, zamrzáním, rozmrzáním, pohyby mořské vody

Větší salinita je v rovníkové nebo v obratníkové oblasti, a proč? V polární oblasti bude salinita vyšší nebo nižší než v obratníkové oblasti, a proč? Co to je brakická voda? Jaký je rozdíl mezi Baltským a Rudým mořem?

je vyšší než u sladké vody, závisí na teplotě, salinitě a tlaku HUSTOTA MOŘSKÉ VODY je vyšší než u sladké vody, závisí na teplotě, salinitě a tlaku vzrůstající tlak, salinita => hustota roste vzrůstající teplota => hustota klesá nejmenší hustota – tropické oblasti (teplo) nejvyšší hustota – polární moře (chladno, nízká salinita) BARVA MOŘSKÉ VODY závislá na obsahu minerálních a organických látek žlutohnědá zelená modrá červenou

snižuje ji: vyzařování tepelné energie z hladiny a výpary přenos tepla TEPLOTA MOŘSKÉ VODY zvyšuje ji: pohlcování slunečního záření, teplo ze zemské kůry, z chemických a biologických procesů snižuje ji: vyzařování tepelné energie z hladiny a výpary přenos tepla horizontální – mořské proudy vertikální – konvekčním prouděním denní výkyvy teploty na hladině – malé roční výkyvy teploty – jsou závislé na zeměpisné šířce Ø teplota povrchové vrstvy = 17° C (Tichý o. až 19° C)

při salinitě 35 ‰ voda zamrzá při teplotě -1,9° C Tabulový led ZAMRZÁNÍ při salinitě 35 ‰ voda zamrzá při teplotě -1,9° C Tabulový led souvislý ledový pokryv max 2,5 m Kry vlněním a mořským dmutím se led láme, jen 1/6 nad hladinou moře Ledové návrše kry nakupené na sebe

Pohyby mořské vody díky kosmickým vlivům, fyzikálně chemickým vlivům a pohybům zemské kůry MOŘSKÉ DMUTÍ slapové jevy (příliv, odliv) příliv (přitažlivé síly Měsíce, odstředivé síly) odliv – na protějších stranách Země, kde nenastává příliv nejvyšší příliv (skočný) Měsíc je v NOVU nebo ÚPLŇKU nejnižší příliv (hluchý) Měsíc je ve fází POSLEDNÍ nebo PRVNÍ ČTVRT

VLNĚNÍ vlny eolického původu – působením větru na hladinu VLNA hřbet vpadlina (důl) PŘÍBOJ – náraz mořských vln na pobřeží Kde se budou tvořit větší vlny – v zálivech nebo na otevřených oceánech, a proč? vlny způsobené podmořským zemětřesením nebo sopečnými výbuchy TSUNAMI – katastrofické následky na pobřeží výška vlny = vertikální vzdálenost mezi hřbetem a vpadlinou

způsobují přenos obrovského množství vody na velké vzdálenosti MOŘSKÉ PROUDY způsobují přenos obrovského množství vody na velké vzdálenosti významní klimatologičtí činitelé TEPLÉ – od nižších zeměpisných šířek k vyšším STUDENÉ – od vyšších zeměpisných šířek k nižším http://www.classzone.com/books/earth_science/terc/content/visualizations/es2401/es2401page01.cfm?chapter_no=visualization http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10315081586-turbulence/212411058140025/obsah/208794-tema

Vybrané mořské proudy Indický oceán Atlantský oceán Golfský proud – teplý, Ø teplota 26° C Severní rovníkový proud - teplý Jižní rovníkový proud - teplý Kanárský proud – studený Benguelský proud – studený, Ø teplota 16° C Severní ledový oceán Labradorský proud – studený, Ø teplota 5° C Indický oceán Jižní rovníkový proud – teplý Rovníkový protiproud – teplý Západoaustralský – studený

Světový oceán Tichý oceán Severní a Jižní rovníkový proud – teplé Severní tichomořský proud– teplý Kuro-šio proud – teplý, Ø teplota 22° C Oja-šio proud – studený, Ø teplota 5° C Kaliformský proud- studený Peruánský (Humboldtův) proud – studený, Ø teplota 11° C Světový oceán Západní příhon – proudí kolem celé Země mezi 40° a 50° jižní šířky, studený