Kmen: MĚKKÝŠI (Mollusca)

Třída: Mlži (Bivalvia) Slávička mnohotvárná (Dreissena polymorpha) Škeble rybničná (Anodonta cygnea) Ústřice jedlá (Ostrea edulis) Velebrub malířský (Unio pictorum) Srdcovka jedlá (Cordium edule)

Třída: Mlži (Bivalvia) Dvoustranně (bilaterálně) souměrné ploché tělo kryté lasturami (podobné složení jako ulity) spojenými na hřbetní straně pružným vazem, který je od sebe oddaluje Schránku drží pevně zavřenou 2 svaly – přitahovače a zámek (zuby a lišty) nemají hlavu (bez raduly) a tykadélka, 1cm až 1,3 m velcí čichové ústrojí - osfradium, statocysta (vnímání polohy)

Třída: Mlži (Bivalvia) orgánem pohybu je svalnatá noha dýchají 2 páry žaber srdce má 2 předsíně a 1 komoru mikrofágní způsob výživy (živí se mikroskopickou potravou) potravu přijímají přijímacím otvorem - plášťová dutina – - žábry - zachycena potrava - ústním otvorem - jícen – - žaludek - hepatopankreas – střevo - nestrávené zbytky a voda – vyvrhovací otvor

Třída: Mlži (Bivalvia) většinou gonochoristé - larva veliger, glochidium nebo vývoj přímý v mořích a sladkých vodách díky svému způsobu výživy žijí mlži spíše přisedlým způsobem života někteří vylučují silná vlákna (byssova), která je poutají ke skále, dnu lodi nebo přístavním dokům noha vybavená svalstvem slouží k rytí i k zakotvení živočicha do bahnitého dna

MLŽI - anatomie

Perly Perly jsou tvořeny ukládáním koncentrických vrstev vápenitého materiálu kolem zrnka písku nebo jiného cizího objektu umístěného mezi plášť a lasturu. Za několik let vznikne asi 1 mm perleti. Dnes záměrné vkládání cizích tělísek. Pinctada margaritifera (Perlotvorka mořská) Tichý a Indický oceán Největší perla z Filipín – 34kg https://www.stoplusjednicka.cz/filipinsky-rybar-nasel-nejvetsi-nejtezsi-perlu-na-svete-10-let-o-tom-nevedel

Tvorba perel u perlorodky říční /Biologický náčrtník, SPN/ a/ lastura b/ plášť c/ zrnko písku d/ perla

Bivalvia – příklady NITKOŽÁBŘÍ (Filibranchia): Mytilus edulis (Slávka jedlá), Ostrea edulis (Ústřice jedlá), Pecten jacobaeus (Hřebenatka jakubská), Pinctada margaritifera (Perlotvorka mořská) LISTOŽÁBŘÍ Eulamellibranchia: Anodonta cygnea (Škeble rybničná), Unio pictorum (Velevrub malířský), Margaritifera margaritifera (Perlorodka říční), Dreissena polymorpha (Slávička mnohotvárná) http://www.moreaoceany.wbs.cz/Mlzi-Bivalvia.html

Bivalvia – příklady I. Pecten jacobaeus Hřebenatka svatojakubská Středozemní moře Pholas dactylus Skulař vrtavý Skulař je schopen se pomocí lastury zavrtat do měkčích hornin Solen vagina Střenka jedlá Středozemní moře

Bivalvia – příklady II. Unio pictorum U nás běžná sladkovodní škeble rodu Anodonta (Škeble), lastury bez zámku, glochidie parazituje na žábrech ryb Unio pictorum (Velevrub malířský) je u nás rovněž hojným sladkovodním druhem Lastury jsou na horním okraji opatřeny tzv. zámkem (cardo)

Bivalvia – příklady III. Slávička mnohotvárná (Dreissena polymorpha) Invazivní druh, proniká k nám z Černého moře proti proudu Dunaje Larva typu veliger (ne glochidium)

Bivalvia – příklady IV. Perlorodka říční (Margaritifera margaritifera) kriticky ohrožená Vyznačuje se zejména dovnitř zakřiveným spodním okrajem lastury, tmavým zbarvením povrchu lastur, jejichž velikost dosahuje asi 13 centimetrů Dožívá se až 130 let.

Bivalvia – příklady V. Tridacna gigas – Zéva obrovská – až 500kg Tento obrovitý mlž z tropických oblastí Pacifiku v sobě obsahuje fotosyntetizující symbiotické řasy. Žije „hlavou vzhůru“ v mělkých korálových útesech, aby byl plášť vystaven slunečnímu záření.

Cephalopoda (Hlavonožci) Výhradně mořští, vývojově nejdokonalejší měkkýši Redukovaná schránka Noha je přeměněna ve svalnatou nálevku – pohybová funkce (reaktivní pohyb) TS – ústa se zobákovitými čelistmi, radulou a slinnými žlázami Sekundárně (druhotně) uzavřená oběhová soustava (jediní z měkkýšů) Srdce s 1 komorou a 2 (např. sépie, chobotnice) nebo 4 (loděnka) předsíněmi

Cephalopoda (Hlavonožci) Velmi dobře vyvinutá nervová soustava s komplexním mozkem (zřejmě v závislosti na nutnosti rychlého pohybu – jsou to dravci). Mozek je kryt chrupavčitou schránkou Známá je jejich schopnost se učit a komplexní chování. Velmi dobře vyvinuté smysly, zejména velké oči (komorové oko je svojí stavbou a funkcí obdobné oku obratlovců) Chromatofory v pokožce umožňují rychlou barvoměnu Gonochoristé se zřetelným pohlavním dimorfismem Spermie přenáší přeměněné tzv. hektokotylové rameno samce Vývoj přímý

Cephalopoda - anatomie

Cephalopoda – popis skupiny Jsou vybaveni pro rychlý pohyb, což je adaptace k dravému způsobu života. Olihně a chobotnice užívají zobákovitých čelistí k zakousnutí se do kořisti. Potom do těla oběti vypustí jed (jedové žlázy = modifikované slinné), který ji znehybní. Ústa jsou ve středu několika dlouhých chapadel (často s přísavkami). Skořápka je redukována a je vnitřní (olihně) nebo chybí zcela (chobotnice). Pouze u jediné skupiny se skořápka zachovala (Nautilus).

Cephalopoda – popis skupiny Do plášťové dutiny může ústit inkoustová žláza – vystříknutí barviva je obrannou reakcí. Olihně se pohybují většinou směrem vzad, a to tak že zaplní plášťovou dutinu vodou, která je potom reaktivně vystřelena exhalačním sifonem. Směr pohybu řídí živočich vhodným natočením sifonu. Noha se u hlavonožců přeměnila právě do tohoto sifonu a částí chapadel a hlavy.

Cephalopoda – popis skupiny Většina druhů má méně než 75 cm, ale jsou i obří krakatice patřící mezi největší bezobratlé. (Rekord je 17 m i s chapadly a váha 2 tuny). Chobotnice se pohybují spíše pomalu po dně moře ve své sháňce po krabech a jiné obživě. Předchůdci hlavonožců byli zřejmě tvorové vybavení skořápkou, která byla ztracena v souvislosti s dravým způsobem života. Hlavonožci se skořápkou zvaní ammonité (mnozí z nich dosahovali značných velikostí) byli dominantní dravci moří po stovky milionů let až do svého vymizení ve vlně masového vyhynutí na konci křídy.

Cephalopoda – systematické dělení Nautiloidea (Čtyřžábří) Nautilus pompilius (Loděnka hlubinná) Ammonoidea (Ammoniti) vyhynulá skupina z devonu až křídy Coleoidea (Dvoužábří) - Belemnitida (Belemniti) vyhynulí: karbon až eocén - Decabrachia (Desetiramenatci) Sepia officinalis (Sepie obecná), Loligo vulgaris (Oliheň obecná), Architeuthis dux (Krakatice obrovská) - Octobrachia (Osmiramenatci - Chobotnice) Octopus vulgaris (Chobotnice pobřežní)

Cephalopoda – příklady I. Nautilus (Loděnka) je jediný žijící hlavonožec s vytvořenou schránkou. Žije v hloubkách 100 - 400 někdy až 700 m

Cephalopoda – příklady II. Chobotnice rodu Octopus Oliheň rodu Loligo kolem 30 cm Amonit Binatisphinctes riasanensis Svrchní Jura http://www.reflex.cz/clanek/zivot-a-styl/36793/nezerte-chobotnice.html Žralok vs.chobotnice https://www.youtube.com/watch?v=p9A-oxUMAy8 https://www.youtube.com/watch?v=tO2flH28RLI Sepia officinalis Sépie obecná Až 30 cm, západní pobřeží Afriky 4:35 -6:32 12:15 – 15:47 20:20 -konec

Cephalopoda – příklady III. Architeuthis dux (Krakatice obrovská) Dosahuje délky kolem 18m a je častou kořistí vorvaňů Vampyroteuthis infernalis (= „vampýří krakatice z pekla“) Jen asi 30 cm, žije v hloubkách s malým obsahem kyslíku. Při plavání si pomáhá ploutvičkami

Mesonychoteuthis hamiltoni Jedná se o nedospělého jedince Tento exemplář byl vyloven z antarktických moří v dubnu 2003. Druh popsán v roce 1925; do dnešního dne pouze 6 exemplářů, z nichž pět pocházelo z žaludku vorvaňů.