Řád: Ephemeroptera (jepice) Obecná charakteristika Imaga: dva páry blanitých křídel, v klidu skládaných kolmo nad tělo (zadní pár křídel bývá menší, u některých druhů chybí). Druhy rodu Caenis kladou křídla vodorovně. Tykadla jsou krátká, štětinovitá. Ústní orgány jsou redukované, střevo je nefunkční, naplněné vzduchem. Imaga jsou krátkověká, několik hodin až několik dní. Larvy: zadeček nese tracheální žábry a na jeho konci jsou dva dlouhé štěty obvykle doplněné terminálním filamentem Z posledního larválního instaru se líhne subimago, které je ještě kryté tenkou matnou kutikulou. Jeho křídla jsou mléčně nebo žlutavě zakalená, štěty jsou kratší a pohlavní orgány s vývody jsou uzavřené. Po několika minutách až hodinách se subimago svléká a je schopné kopulace. V naší fauně je známo cca 100 druhů jepic.

Pohyb Larvy - způsob pohybu odpovídá prostředí, které daný druh obývá - odráží se i na tvaru těla. Lezou po podkladu pomocí nohou nebo plavou pohyby zadečku. na pohybu se podílí i žaberní plátky, které mohou být opatřeny svaly Štěty a paštět mohou tvořit pomocný plovací orgán – ploutvičku u plovoucích; přísavka u r. Rhithrogena – umožňuje udržet se v proudu Základní typy larev: hrabavé: dlouhé válcovité tělo, úzkou prognátní hlavu. Žábry jsou složeny na zadečku. Nohy přizpůsobené hrabání (Palingenia, Ephemera), v hlinitých březích nebo jemnějším sedimentu. plovoucí: válcovité až proudovité tělo, dozadu se zužující tělo, hlava hypognátní, dlouze a hustě obrvené štěty (Ameletus) nebo naopak holé se zakrnělým paštětem - v prudce tekoucích vodách (Baetis alpinus)

Pohyb ploché - tělo a nohy ploché, hlava velká, plochá, prognátní (Heptageniidae), hlavně mezi kameny lezoucí - tělo slabě zploštělé, hlava prognátní, štěty bez hustšího obrvení (např. Potamanthidae, Ephemereliidae) proudobytné - hlava kryta přílbou, krátké štěty, krátké pevné nohy (Oligoneuriella, Prosopistoma). Na kamenech. Imága: vylétávají často ve velkých rojích, v roji víří charakteristickým klesáním a stoupáním

Potrava Imága: ústní ústrojí kousacího typu zakrnělé, stejně jako zažívací trakt, nepřijímají vůbec potravu Larvy: ústní ústrojí kousacího typu dobře vyvinuté, různě modifikované (škrabky, nástavce mandibul u hrabavých larev) V rámci řádu jen málo obligatorních predátorů. Většinou: sběrači (Ephemerellidae, Caenidae) seškrabávači (Rhithrogena) pasivní filtrátoři (Oligoneuriella) aktivní filtrátoři (Arthroplea) Živí se detritem, řasami – hl. rozsivkami, ale i vláknitými, neživí se sinicemi

Dýchání Imága: tracheální systém dobře vyvinutý. Se dvěma páry thorakálních a osmi páry abdominálních stigmat Larvy: apneustické, první instary, které ještě nemají tracheální žábry, dýchají celým povrchem těla, tato schopnost je zřejmě zachována i u starších instarů, které již dýchají tracheálními žábrami. Tracheální žábry jsou obvykle na 1. – 7. abdominálním článku a jsou různě utvářené (jednoduché nebo zdvojené lupínky, keříčky…),

Dýchání Vedlejší tracheální žábry na čelistech (Oligoneuriella), nebo i u kyčlí (Isonychia) Žábry mohou mít vlastní svaly – pohyblivé, rytmickým pohybem přiváděna čerstvá voda Adaptace: krytky žaber u r. Caenis přísavka u Rhithrogena respirační proud u hrabavých (Ephemera)

Rozmnožování a vývoj Samice vlétají do rojů jednotlivě a ke kopulaci dochází za letu. Létají většinou za soumraku, ale i přes den. Samice kladou vajíčka hned po oplození, výjimkou je Cloeon dipterum, kde je asi 10 dnů odstup - viviparie. Vajíčka jsou kladena: v chuchvalcích odvrhovaných na vodní hladinu za letu nebo při ponoření zadečku do vody přímo pod vodu vajíčka nejsou vytlačována ze zadečku, ale ten při dosednutí na hladinu praská. Embryonální vývoj trvá obvykle 10 - 30 dní, někdy však i mnohem déle (Ephoron) 1 i více generací za rok, nebo naopak vývoj trvá 2 roky.

Zástupci Žijí v různých typech vod, mimo vody kyselé a silně znečištěné. Blíže viz jednotlivé druhy. čeleď: Siphlonuridae Siphlonurus aestivalis - v rostlinstvu ve stojatých i pomalu tekoucích vodách Ameletus inopinatus - ve stojatých vodách i tůňkách potoků, v horách

čeleď: Baetidae Baetis alpinus Baetis rhodani - nejběžnější v tekoucích vodách Baetis fuscatus - letní, v nižších polohách Baetis niger - vzácnější, v čistých tocích s vegetací Baetis muticus - běžný v podhorských tocích

čeleď: Baetidae Cloeon dipterum - nejběžnější ve stojatých vodách

čeleď: Oligoneuriidae Oligoneuriella rhenana - v čistých řekách, v červnu

čeleď: Heptageniidae Ecdyonurus torrentis - toky středních poloh Ecddyonurus venosus - toky vyšších poloh Ecdyonurus subalpinus - horní úseky toků (krenál) Rhithrogena semicolorata - rychleji tekoucí toky středních poloh Rhithrogena iridina - horské potoky a podhorské říčky

čeleď: Heptageniidae Electrogena quadrilineata - menší toky středních poloh Heptagenia sulphurea - odolný říční druh Epeorus assimilis - menší, chladné, rychle tekoucí potoky a říčky

čeleď: Ephemerellidae Ephemerella ignita - odolný letní druh, všeobecně rozšířený Torleya major - běžně v tocích Ephemerella mucronata - jarní druh chladných toků vyšších poloh

čeleď: Caenidae zástupci v tekoucích i stojatých vodách, v jemném substrátu. Caenis macrura - běžný říční druh Caenis robusta - nápadný druh v tůních Brachycercus harrisella - vzácný, v současnosti např. v Třeboňské pánvi

čeleď: Leptophlebiidae Choroterpes picteti - vzácný, nížinný, např. dolní tok Sázavy Leptophlebia marginata - není běžná, ve stojatých a mírně tekoucích vodách Habroleptoides confusa - běžný druh neznečištěných potoků a řek

čeleď: Polymitarcyidae Ephoron virgo - čisté, nížinné toky

čeleď: Ephemeridae Ephemera danica - běžně v menších tocích s písčitým dnem

čeleď: Potamanthidae Potamanthus luteus - odolnější potamální druh