KŘÍŽOVÉ VÝPRAVY PROTI HUSITŮM

1. KŘÍŽOVÁ VÝPRAVA Vyhlášena 1. března 1420 papežem Martinem V., zvoleným na koncilu v Kostnici V čele výpravy Zikmund Lucemburský, po Václavovi IV. měl nárok na čes. trůn Snaha o vyhladovění Prahy Pražští husité povolali na pomoc venkovské husity, ovládali Staré a Nové Město pražské a připravovali se na střet s křižáky Zikmund měl v držení strategické jednotky Pražský hrad a Vyšehrad

1. KŘÍŽOVÁ VÝPRAVA Na pomoc se vydávají orebité a táboři (vedeni Janem Žižkou) Vyhladovění Prahy se nepodařilo, spíše křižáci měli problém se zásobováním Kolem vrchu Vítkova vedla poslední zásobovací trasa, kterou se křižáci pokusili dobýt → byli odraženi malým oddílem pod vedením Jana Žižky Bitva na Vítkově znamenala rozklad 1. křížové výpravy 1. křížová výprava nezaznamenala kromě korunovace Zikmunda českým králem žádný citelný úspěch

1. KŘÍŽOVÁ VÝPRAVA BITVA NA VRCHU VÍTKOVĚ

2. KŘÍŽOVÁ VÝPRAVA Vyhlášena koncem května 1421 porýnskými kurfiřty Výpravu požehnal římský kardinál Branda Castiglione a podpořil ji Zikmund Luccemburský Křižácké sbory měly v plánu postupovat z několika směrů na Prahu a udeřit tak v centru husitského hnutí Směry: ze západu pod velením rýnským falckrabětem Ludvíkem, z východu pod velením Zikmundem a Albrechtem Habsburským a z Kladska

2. KŘÍŽOVÁ VÝPRAVA Tažení rýnských kurfiřtů – obléhali město Žatec, měli problémy se zásobováním a po doslechnutí o pomoci Žatci tábory pod velením Jana Žižky, se začali stahovat zpět za hranice Tažení Zikmunda – postupoval přes Moravu, na svolaném sněmu Zikmundem se většina moravské šlechty zřekla čtyř pražských artikul a je založen protihusitský landfrýd. Husité postupují ke Kutné Hoře, kde postaví vozovou hradbu a křižáky odráží, poté ustoupí ke Kolínu, načerpaní síly a překvapí křižáky, kteří se dají na ústup. 2. křížová výprava skončila opět ostudnou porážkou, jediným větším úspěchem bylo obsazení Moravy a vytvoření protihusitského landfrýdu Brzo po této výpravě Žižka umírá

ÚTĚK ZIKMUNDA Z KUTNÉ HORY 2. KŘÍŽOVÁ VÝPRAVA ÚTĚK ZIKMUNDA Z KUTNÉ HORY

3. KŘÍŽOVÁ VÝPRAVA Vyhlášená na jaře roku 1426 proti husitům se vydala vojska složené ze saských, durynských a míšeňských bojovníků V létě 1426 byla tyto vojska poražena u Ústí nad Labem V této bitvě se objevil Žižkův následovník Prokop Holý (zvaný Veliký), který stál v čele husitů

3. KŘÍŽOVÁ VÝPRAVA Prokop Holý

4. KŘÍŽOVÁ VÝPRAVA Roku 1427 dorazila k českým hranicím Velení spadalo pod říšské kurfiřty (hlavně braniborský markrabě Fridrich Hohenzollern) Husitům již velel Prokop Holý Rozhodující bitva této křížové výpravy byla u Tachova → k boji nedošlo, křižáci se rozprchli kvůli vnitřním rozporům v jejich vojsku 4. křížovou výpravou byly husitské pozice v zemi opět posíleny

4. KŘÍŽOVÁ VÝPRAVA Památník bitvy u Tachova dnes

5. KŘÍŽOVÁ VÝPRAVA Pod vedením papeže Martina V., po jeho smrti Evžena IV. a pod vedením Fridricha Hohenzollernského vtrhla do Čech roku 1431 Početné vojsko oblehlo Domažlice a chystalo se je dobýt Potkal je však ještě horší osud než 4. křížovou výpravu, křižáci měli z husitů strach, a tak utekli, sotva uslyšeli hřmot kol jejich blížících se vozů a píseň Ktož jsú boží bojovníci V březnu 1431 došlo k prvním, zatím neúspěšným, domluvám v Chebu mezi Zikmundem Lucemburským a husitskou delegací na podmínkách husitské účasti na krátce předtím vyhlášeném církevním koncilu v Basileji.

Boj husitů s křižáky

Děkuji za pozornost! Zdroje: www.wikipedie.cz www.google.cz z učebnice českých dějin Kamila Zemanová, 2.C