v oblasti úspor energií Ve spolupráci: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební Czech Technical University of Prague, Faculty of Civil Engineering Thákurova 7, 166 29 Praha 6 V rámci semináře: Mikrozdroje vodní energie jako součást energetické soběstačnosti obce (2012) Strategie EU v oblasti úspor energií Jana Frková Ve spolupráci s ENESCOM – projekt z podporovaný z programu IEE Podporováno:

Priorita EU: „20 20 20 do roku 2020” Název pro legislativní balíček EU (přijatý v r. 2008) zaměřený na boj proti klimatickým změnám a na zlepšení bezpečnosti a konkurenceschopnosti v oblasti dodávek energie. Stanoveny závazné cíle v této oblasti - do roku 2020 : snížit emise skleníkových plynů o 20 % , zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energií na celkové spotřebě v EU na 20 % (pro ČR cíl 13% podílu energie z OZE), zvýšit energetickou účinnost v Evropě a dosáhnout tak úspor ve spotřebě primární energie o 20 %. oproti roku 1990. Pozn.: Energetická účinnost je podíl využité energie k vložené energii V jazyce EU: Energetická účinnost = energetické úspory

EK nespokojená s dosavadním vývojem - 9% úspora energií nedostačující V legislativním řízení je proto nová směrnice o energetické účinnosti (SEÚ), která je přísnější. Všechny členské státy by měly brzy vypracovat své vnitrostátní nízkouhlíkové plány, pokud tak dosud neučinily. Jsou definovány následující 2 nové opatření ke zvýšení energetické účinnosti v celém hospodářství EU (bude vkomponováno do nové směrnice), aby bylo možné plánovaných úspor do roku 2020 dosáhnout: Aktualizace EK pro období 2011-2020 5 hlavních priorit energetické politiky EU: snížení energetické spotřeby a zvýšení energetické efektivity; zvýšení konkurenceschopnosti trhu s energiemi a další posílení jeho integrace; zabezpečení energetických dodávek a zvýšení ochrany spotřebitele; důraz na inovace a rozvoj nových technologií v energetice; vnější dimenze energetických trhů EU s důrazem na státy sousedící s EU.

1 VEŘEJNÝ SEKTOR BY MĚL JÍT PŘÍKLADEM Požadavek Specifikace požadavku Právní povinnost zavést ve všech členských státech EU „režimy úspory energie" Distributoři energie nebo maloobchodní prodejci energie by měli být povinni uspořit každý rok 1,5 % objemu prodané energie zavedením opatření ke zvýšení energetické účinnosti u koncových spotřebitelů energie, např. vyšší účinností systémů vytápění, instalací oken s dvojsklem nebo izolací střech. Kromě toho by měly mít členské státy možnost navrhnout jiné mechanismy úspory energie, například programy financování nebo dobrovolné dohody, které povedou ke stejným výsledkům, ale nezakládají se na povinnosti ukládané energetickým společnostem. Veřejný sektor má jít příkladem Veřejné orgány by měly prosazovat rozšíření energeticky účinných produktů a služeb na trhu na základě právní povinnosti pořizovat energeticky účinné budovy, produkty a služby. Dále by měly být povinny snižovat spotřebu energie ve vlastních prostorách tím, že každý rok provedou nutnou renovaci alespoň na 3 % celkové plochy (dosud je tento požadavek poloviční; veřejné budovy představují cca 12 % veškeré zastavěné plochy v EU). Přesnější měření spotřeby energie Snadný a bezplatný přístup k údajům o spotřebě energie v reálném a čase a v minulosti díky přesnějšímu individuálnímu měření, což by mělo umožnit spotřebu energie lépe regulovat. (Ne)povinné energetické audity Malé a střední podniky by měly být motivovány k tomu, aby podstupovaly energetické audity a šířily osvědčené postupy (velké podniky by měly být povinny audity provádět povinně). Zvýšení účinnosti výroby energie Měla by se zvýšit účinnost nových kapacit na výrobu energie a měly by být zavedeny vnitrostátní plány vytápění a chlazení coby základ pro „přiměřené plánování účinných infrastruktur vytápění a chlazení". Zvýšení účinnosti přenosu a distribuce energie Vnitrostátní regulační orgány by měly při svém rozhodování zohledňovat kritéria energetické účinnosti, zejména při schvalování síťových sazeb.

2 VYTVÁŘENÍ PŘÍNOSŮ PRO SPOTŘEBITELE POSKYTOVÁNÍM PŘIZPŮSOBENÝCH ENERGETICKÝCH SLUŽEB A INFORMACÍ

3 ZLEPŠOVÁNÍ ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI PŘI PŘEMĚNĚ A DISTRIBUCI ENERGIE 10leté národní plány vytápění a chlazení: transparentnost, předvídatelnost a sladění politik týkajících se investic Povinné využití odpadního tepla u nových a stávajících elektráren a průmyslových zařízení …………..

4 ZVÝŠIT INFORMOVANOST O PŘÍNOSECH ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI V PRŮMYSLU Členské státy by měly vytvořit pobídky, aby malé a střední podniky podstoupily energetické audity (průmysl se podílí 28% na celkové spotřebě energie). Povinné audity u velkých podniků, pobídky pro uplatňování doporučených opatření a zavedení systémů řízení hospodaření s energií.

Pro koho by měla být tato opatření přínosná a jak? Pro spotřebitele, kteří si na základě lepších informací budou moci lépe ohlídat spotřebu domácnosti a mít své účty pod kontrolou. Pro životní prostředí, jež se zlepší díky snížení emisí skleníkových plynů. Pro orgány veřejné správy, které budou moci snížit výdaje na spotřebu energie užíváním energeticky účinnějších budov, výrobků a služeb. Pro hospodářství EU, které se bude moci více spolehnout na energetické dodávky a ve kterém dojde k růstu díky tvorbě nových pracovních míst (především v oboru rekonstrukcí budov).

Nová směrnice o energetické účinnosti Jakmile návrh přijme Evropský parlament a Rada, budou mít členské státy jeden rok na to, aby nová pravidla transponovaly do svého právního řádu – cca r. 2012. Hodnocení pokroku v plnění cíle 20% energetických úspor v EU do roku 2020 bude znovu provedeno v roce 2014. Pokud nebude pokrok dostatečný, budou pro každý stát v oblasti energetické účinnosti určeny závazné cíle.

Nízkouhlíková strategie EU do roku 2050 Bude pokračovat současná strategie energetických úspor. Evropu čekají rozsáhlé investice do oblasti energetických technologií, které umožní zvýšit energetickou účinnost a také naplnit cíl snižování emisí skleníkových plynů. Finanční prostředky získá EU úsporou nákladů z dovozů ropy. Věda požaduje, aby se celosvětové emise do roku 2050 ve srovnání s rokem 1990 snížily o 50 % Cíl EU snížit emise skleníkových plynů do roku 2050 ve srovnání s rokem 1990 o 80-95 %, a to v souvislosti s nezbytným snížením v rozvinutých zemích

Nákladově efektivní scénář do roku 2050 Domácí snížení o 80% do roku 2050 je dosažitelné s nyní dostupnými technologiemi a se změnou chování vyvolanou pouze cenami pokud všechna hospodářská odvětví přispějí v různé míře a různým tempem

Změna klimatu ohrožuje hospodářský růst Zdroj: World Meteorological Organization

Plán EU do r. 2050 – pozornost soustředěná na úspory energie v oblastech: stavebnictví (např. podpora rekonstrukce budov za účelem snížení spotřeby energií), dopravy. Opět se chystá i efektivnější systém označování výrobků z hlediska energetické účinnosti. EK předložila tzv. „roadmap“, ve které se uvádí : „energetickou účinností by se při nákupu výrobků a služeb měly řídit i místní samosprávy“ ……. http://ec.europa.eu/clima/documentation/roadmap/docs/com_2011_112_cs.pdf Hlavy států EU se 4. února 2011 zavázaly „Učinit rázné kroky k využití značného potenciálu větších energetických úspor z budov, dopravy, výrobků a procesů.“ 􀂐Evropská komise přijímá nový plán pro energetickou účinnost s dalšími opatřeními, aby bylo do roku 2020 dosaženo cíle zvýšit účinnost o 20 % 􀂪Veřejný sektor má být vzorem: závazné cíle pro rekonstrukci veřejných budov + nejvyšší kritéria energetické účinnosti u veřejných zakázek 􀂪Průmysl: požadavky energetické účinnosti pro průmyslová zařízení, energetické audity, systémy řízení energie 􀂪Zlepšit účinnost výroby elektrické energie a tepla 􀂪Rozšířit inteligentní rozvodné sítě a inteligentní měřicí přístrojeV Bruselu dne 8.3.2011 KOM(2011) 112 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Plán přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050 {SEK(2011) 287 v konečném znění} Vzhledem k tomu, že ústřední úloha elektřiny v nízkouhlíkovém hospodářství vyžaduje značné využití obnovitelných zdrojů energie, z nichž mnohé mají kolísavý výkon, bude pro zajištění nepřerušené dodávky třeba vynaložit velké náklady na sítě8. Pro nízkouhlíkový systém výroby elektřiny jsou klíčové investice do inteligentních sítí, jež napomáhají zejména účinnosti na straně poptávky, většímu zapojení energie z obnovitelných zdrojů a decentralizované výrobě energie a rovněž umožňují elektrifikaci dopravy. U investic do inteligentních sítí přínos nepřipadne vždy provozovatelům těchto sítí, ale spíše širší veřejnosti (vedlejšími přínosy pro spotřebitele, výrobce a širší veřejnost jsou spolehlivější sítě, bezpečnost dodávek energie a snížené emise). V této souvislosti by se další práce měla zaměřit na to, jak může politický rámec podpořit tyto investice na úrovni EU i na vnitrostátní a místní úrovni a motivovat řízení poptávky.

Emise skleníkových plynů EU 27 r. 2007 Zdroj: EEA Report No. 4/2009, Greenhouse gas emission trends and projections In Europe 2009

Stavebnictví do r. 2050 (1) Z rozboru EK vyplývá, že emise v této oblasti mohou být do roku 2050 sníženy o zhruba 90 %. Podíl budov na celkové spotřebě energie v Unii činí 40 %. Tento sektor se rozrůstá, což bude mít za následek zvýšení spotřeby energie. Dne 4. února 2011 rozhodla ER, že od roku 2012 by měly všechny členské státy zahrnout požadavky na energetickou náročnost budov do zadávání veřejných zakázek na příslušné veřejné budovy a služby. Ke konci roku 2011 představí Komise sdělení o „udržitelné výstavbě“, které navrhne strategii, jak zvýšit konkurenceschopnost v tomto odvětví a zároveň zlepšit jeho vliv na životní prostředí a klima. Směrnice 2010/31/EU. Probíhá zavádění nebo přizpůsobování finančních nástrojů Unie a dalších opatření s cílem stimulovat opatření týkající se energetické účinnosti. Mezi tyto finanční nástroje na úrovni Unie patří (EIB) s názvem Iniciativa EU pro financování udržitelné energetiky, jejímž cílem je kromě jiného umožnit investice v oblasti energetické účinnosti, a fond Marguerite: Evropský fond 2020 pro energii, změnu klimatu a infrastrukturu, v jehož čele stojí Evropská investiční banka, směrnice Rady 2009/47/ES ze dne 5. května 2009, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o snížené sazby daně z přidané hodnoty ( 2 ), nástroj strukturálních fondů a Fondu soudržnosti Jeremie (Společné evropské zdroje pro mikropodniky až středně velké podniky), nástroj efektivního využívání energie, rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace, včetně programu Inteligentní energie – Evropa II zaměřeného konkrétně na odstraňování překážek trhu v souvislosti s energetickou účinností a energií z obnovitelných zdrojů, například prostřednictvím nástroje technické pomoci ELENA (evropská energetická pomoc na místní úrovni), Pakt primátorů, program pro podnikání a inovace, Program na podporu politiky informačních a komunikačních technologií na rok 2010 a sedmý rámcový program. Financování poskytuje rovněž Evropská banka pro obnovu a rozvoj s cílem stimulovat opatření v oblasti energetické účinnosti. (19) Finanční nástroje Unie Budovy užívané orgány veřejné moci a budovy často navštěvované veřejností by měly být příkladem zohlednění environmentálních a energetických hledisek, a proto by tyto budovy měly být předmětem pravidelné energetické certifikace. Ke zvyšování informovanosti veřejnosti o energetické náročnosti by mělo přispět vystavení těchto certifikátů energetické náročnosti na viditelném místě, zejména v budovách určité velikosti, které jsou užívány orgány veřejné moci nebo které jsou často navštěvovány veřejností, jako jsou obchody a nákupní střediska, supermarkety, restaurace, divadla, banky a hotely. (Členské státy stanoví nezbytná opatření za účelem zavedení systému certifikace energetické náročnosti budov. Certifikát energetické náročnosti musí obsahovat energetickou náročnost budovy a referenční hodnoty, jako jsou minimální požadavky na energetickou náročnost, a umožňovat tak vlastníkům nebo nájemcům budovy nebo ucelené části budovy porovnání a posouzení její energetické náročnosti. Budovy s téměř nulovou spotřebou energie 1. Členské státy zajistí, aby: a) do 31. prosince 2020 všechny nové budovy byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie a b) po dni 31. prosince 2018 nové budovy užívané a vlastněné orgány veřejné moci byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie. Členské státy vypracují vnitrostátní plány na zvýšení počtu budov s téměř nulovou spotřebou energie. Tyto vnitrostátní plány mohou obsahovat cíle rozlišené v závislosti na kategorii budovy. 􀂐Přínosy pro energetickou bezpečnost 􀂪 EU je stále více závislá na dovážených fosilních palivech 􀂪 Rizika plynoucí z vysokých cen ropy a zemního plynu 􀂐Přínosy pro inovace, pracovní místa a růst 􀂪 EU je tradičně silná ve zpracovatelském průmyslu, je třeba zajistit udržení vedoucí role, třebaže i jiné regiony investují do „zeleného“ růstu 􀂐Důsledky klimatických změn ohrožují budoucí růst 􀂪 Častější a extrémnější počasí – záplavy, bouře, vlny veder, sucha – má dopady na mnoho odvětví (zemědělství, cestovní ruch, dopravu, zdravotnictví…)

Stavebnictví do r. 2050 (2) Budovy užívané orgány veřejné správa a budovy často navštěvované veřejností by měly být příkladem zohlednění environmentálních a energetických hledisek, a proto by tyto budovy měly být předmětem pravidelné energetické certifikace. Ke zvyšování informovanosti veřejnosti o energetické náročnosti by mělo přispět vystavení těchto certifikátů energetické náročnosti na viditelném místě. Členské státy zajistí, aby: a) do 31. prosince 2020 všechny nové budovy byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie a b) po dni 31. prosince 2018 nové budovy užívané a vlastněné orgány veřejné moci byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie.

Probíhá zavádění nebo přizpůsobování finančních nástrojů Unie a dalších opatření s cílem stimulovat opatření týkající se energetické účinnosti. Mezi tyto finanční nástroje na úrovni Unie patří Iniciativa EU pro financování udržitelné energetiky, jejímž cílem je kromě jiného umožnit investice v oblasti energetické účinnosti, a fond Marguerite: Evropský fond 2020 pro energii, změnu klimatu a infrastrukturu pod gescí EIB, možnost snížené sazby daně z přidané hodnoty, nástroj strukturálních fondů a Fondu soudržnosti Jeremie (Společné evropské zdroje pro mikropodniky až středně velké podniky), Komunitární programy: Inteligentní energie – Evropa II prostřednictvím nástroje technické pomoci ELENA (evropská energetická pomoc na místní úrovni), Pakt primátorů, Program pro podnikání a inovace, Program na podporu politiky informačních a komunikačních technologií na rok 2010 a sedmý rámcový program.

EU chystá investice 270 miliard EUR každoročně navíc především do: zastavěné prostředí (budovy a zařízení): 75 miliard EUR doprava (vozidla a infrastruktura): 150 miliard EUR energie (výroba elektřiny, rozvodná síť): 30 miliard EUR

Klíčovými aktivitami nízkouhlíkových systémů energie a dopravy po roce 2020 budou: různé formy nízkouhlíkových zdrojů energie, jejich podpůrné systémy a infrastruktura, včetně inteligentních sítí, pasivní budovy, zachycování a ukládání CO2, vyspělé průmyslové postupy, elektrifikace dopravy (včetně technologií pro skladování energie). To bude vyžadovat významné a trvalé dodatečné investice ve výši zhruba 1,5 % HDP EU ročně nad stávající celkové investice.

1. ČR a emise CO2 v evropském srovnání (přepočtu na obyvatele země) ČR snížila emise skleníkových plynů mezi roky 1990 a 2007 přibližně o 23 %. Zdroj: ČHMÚ, ČSÚ

2. ČR a OZE v evropském srovnání Podíl obnovitelných zdrojů energie na finální spotřebě energie Zdroj: Eurostat

3. ČR a energet. náročnost v evropském srovnání ekonomika ČR je stále energeticky velmi náročná Zdroj: ČSÚ

Místní orgány jsou občanům nejblíže, mají předpoklady porozumět jejich potřebám i obavám. Nejsou to jen národní vlády, které nesou zodpovědnost za boj proti globálnímu oteplování, spoluzodpovědné jsou i místní a regionální samosprávy. Ve městech žije a pracuje 80 % obyvatel, kteří zde spotřebovávají 80 % energie. Města odpovídají přímo nebo nepřímo za více než polovinu emisí skleníkových plynů . četné akce v oblasti poptávky po energii a v oblasti obnovitelných zdrojů energie nutné k boji proti narušení klimatu spadají do působnosti místních samospráv nebo by nebyly proveditelné bez jejich politické podpory;

Účast obcí nezbytná Obce schopny řešit náročné problémy komplexněji a usnadňovat přitom slaďování veřejných a osobních zájmů, stejně jako začleňování cílů udržitelné energie do celkových směrů rozvoje ve městech, ať již jde o rozvoj alternativních zdrojů energie, efektivnější využívání energií, či změny v chování. Závazek Evropské unie ke snížení emisí bude dosažitelný pouze tehdy, když se na něm budou podílet zúčastněné strany na místní úrovni, občané a jejich uskupení.

Co se dá očekávat EU bude po členských státech vyžadovat plnění závazných cílů daných pro období do r. 2020 a výhledově i do r. 2050. Stát bude dále přenášet odpovědnost na obce, zvyšovat tlak a zavazovat je k energetickým úsporám a vyžadovat konkrétní plány a opatření a jejich plnění.

Pakt STAROSTŮ A PRIMÁTORŮ Je ambiciózní iniciativa EK, elitní klub uvědomělých obcí. Poskytuje městům metodiku pro zpracování analýzy současného stavu spotřeby energií/CO2 a metodiku pro sestavení akčního plánu – jak ušetřit energie/CO2. http://www.eumayors.eu/ - Podstatné informace i v češtině

Přínosy členství v Paktu pro obec Úspora energie ušetří každoroční výdaje obcím a sníží emise. Dnešní investice představují úsporu nákladů v budou- cnosti na řešení následků. Obec bude připravená na budoucí tlak ze strany centrální vlády na snížení spotřeby energií. Vytvoření příznivého životního prostředí a kvality života přinese obci v budoucnu konkurenční výhodu.

Co obnáší podpis úmluvy Paktu Podpis smlouvy znamená, že do roku 2020 obec sníží emise CO2 na svém územích alespoň o 20 %. Přizpůsobí administrativní strukturu města, včetně alokace dostatečných lidských zdrojů, aby bylo možné provést potřebné akce; Zpracuje výchozí bilanci emisí v obci jako základ akčního plánu udržitelného energetického rozvoje; Akční plán udržitelného energetického rozvoje předloží do jednoho roku od podpisu Paktu starostů a primátorů; Mobilizovat občanskou společnost na svém území, aby se účastnila realizace akčního plánu a opatření nutných k provádění a dosahování cílů.

Podpora signatářům Paktu starostů a primátorů Technická a informační pomoc a sdílení znalostí a zkušeností z Kanceláře „Paktu“ v Bruselu. Speciální pomoc z výzkumného střediska (Joint Research Centre) při přípravě a realizaci zásadních projektů. Finanční prostředky z programu Intelligent Energy Europe (přes EIB) pro realizaci projektů v rámci Energetických akčních plánů měst.

ENESCOM akronym : European network of Information Centers promoting Energy Sustainability and CO2 reduction among local Communities Cílem projektu ENESCOM je kromě jiného podporovat 70 nových obcí (4 v ČR) v zapojení se do Paktu starostů a poskytnout metodickou pomoc při sestavení Udržitelných energetických akčních plánů. Skupina ENESCOM je tvořená 14 partnery ze zemí EU. Řešitelem za ČR je ČVUT, FSv, katedra ekonomiky.

Podpora projektů úspor energie z fondů EU 2007 – 2013. Operační program podnikání a inovace (OPPI) Operační program Životní prostředí (OPŽP) IEE - Inteligentní Energie pro Evropu

Operační program podnikání a inovace (OPPI) 2007 – 2013. Cílem je zvýšit konkurenceschopnost české ekonomiky. OP je spolufinancován z Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF) z 85 % a ze státního rozpočtu z 15 %. Správcem programu (poskytovatelem dotace) je MPO a zprostředkující subjekt je CZECHINVEST. V rámci OPPI je realizován program EKO-ENERGIE (proběhly dvě výzvy) zaměřený na: Využití obnovitelných a druhotných energetických zdrojů mimo fotovoltaických, geotermálních a větrných elektráren, zvyšování účinnosti při výrobě a spotřebě energie, využití druhotných zdrojů energie. Minimální výše dotace činí 0,5 mil. Kč,

Operační program Životní prostředí (OPŽP) je zaměřený na zlepšování kvality životního prostředí. Přispívá ke zlepšování stavu ovzduší, vody i půdy, řeší problematiku odpadů a průmyslového znečištění, podporuje péči o krajinu a využívání obnovitelných zdrojů energie a budování infrastruktury pro environmentální osvětu. V rámci prioritní osy Udržitelné využívání zdrojů energie je možno podporovat např. instalace větrných elektráren, aplikace technologií na využití odpadního tepla, zateplovací systémy budov, výstavba a rekonstrukce centrálních a blokových kotelen, instalace OZE zejména pro vytápění a přípravu teplé vody typu solární systémy, kotle na biomasu, tepelná čerpadla apod. Minimální výše dotace činí 0,5 mil. Kč

IEE - Inteligentní Energie pro Evropu je zaměřen na podporu využívání obnovitelných zdrojů energie a na snížení spotřeby energie vedoucí ke snižování emisí skleníkových plynů . Program IEE nefinancuje investice, demonstrační projekty, nebo projekty technického výzkumu a vývoje. Příklady podpořených projektů Odborné vzdělávání Vytváření a šíření technických znalostí, praktických dovedností a metod. Výměna zkušeností Rozvoj trhu a zpravodajství Politický vklad Zvyšování povědomí a poskytování informací Vzdělávání a školení Zřizování místních energetických agentur

Tzv. Norské fondy - Dohoda o Finančním mechanismu EHP a Finančním mechanismu Norska Na konci července 2010 byla po dvou letech vyjednávání byla podepsána tato dohoda mezi Islandem, Lichtenštejnskem, Norskem a EÚ. Budou podporovány projekty v oblasti : ochrany životního prostředí, změny klimatu, obnovitelné zdroje energie, zachycování a ukládání emisí uhlíku, zelený průmysl, inovace, výzkumu a vzdělávání, ochrana kulturního dědictví, občanské společnosti, podpory dialogu tripartity, spravedlnosti a sociálního rozvoje. ČR získá na všechny oblasti cca 3,3 miliardy korun. Původní norské fondy byly čerpány v letech 2004 až 2009 a bylo v nich vyčleněno pro ČR asi 100 mil. eur. Peníze z norských fondů může čerpat 15 zemí EU, kam patří i ČR.

Státní prostředky – v gesci MPO Program EFEKT 2011- Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2011 - http://www.mpo—efekt.cz./ Zaměřený na: Šetrnější veřejné osvětlení, využití skládkových plynů a odpadní energie, nové malé vodní elektrárny nebo třeba poradenství, jak šetřit náklady na energie (výzvy uzavřeny)

Zelená úsporám Zelená úsporám je program MŽP spravovaný SFŽP. Je financován z prostředků získaných z prodejem emisních povolenek. Povolenky byly prodány převážně do Japonska. Program poskytuje nevratné dotace na zavedení vytápění na bázi OZE a na opatření k energetickým úsporám rekonstrukci nebo stavbě rodinných nebo bytových domů. Dotace jsou konkrétně poskytovány na zateplení domů, výměnu oken, pořízení rekuperace tepla, výměnu neekologického zdroje vytápění či teplé vody za ekologický (kotle na biomasu, solární kolektory, tepelná čerpadla) a pořízení nového energeticky pasivního domu. Od července 2010 mohou čerpat i obce na úsporu energií ve veřejných budovách.

Děkuji za pozornost Kontakt: Email: frkova@fsv.cvut.cz.cz Telefon: +4202 2435 4532 České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební Czech Technical University of Prague, Faculty of Civil Engineering Thákurova 7, 166 29 Praha 6 Mikrozdroje vodní energie jako součást energetické soběstačnosti obce (2012)