13. Úvod do názvosloví organických sloučenin VY_32_INOVACE_13_1_7 Ing. Jan Voříšek

Odkud pochází názvy organických látek jako: kyselina citronová, kyselina mravenčí, močovina, morfium, fruktosa, antibiotika?

Myslíte, že těmto názvům rozumí ve všech zemích stejně? Pochopil by slovo močovina stejně Čech, Němec, Japonec a Američan? Proč má jedna látka několik názvů? Např. ethanol (látka obsažená v alkoholických nápojích) najdeme pod názvy jako líh, špiritus, ethylalkohol, alkohol apod.

Historickým vývojem vznikly tři druhy názvosloví, které se dosud používají : - triviální, - dvousložkové, - systematické substituční.

Nejstarší názvosloví je triviální (tradiční) Nejstarší názvosloví je triviální (tradiční). Používá se stále u mnoha sloučenin v praxi a tam, kde by jiné pojmenování bylo příliš složité např. u sacharidů nebo steroidů. V minulosti byl znám relativně malý počet čistých organických látek a nebyla známa jejich struktura. Objevitelé látky pojmenovávali např. podle jejich zdroje, vlastností apod. Kyselina citronová byla izolována z citronů, močovina z moči zvířat, kyselina mravenčí z jedu mravenců aj. Slovo glycerin pochází z řeckého glykeros = sladký. Analgetikum izolované z opia (šťáva nezralých makovic) bylo po řeckém bohu snů Morpheovi nazváno morfium.

Obr.1: Zdroj kyseliny citronové

Obr.2: Zdroj kyseliny mravenčí.

Obr.3: Morpheus Morpheus and Iris, by Pierre-Narcisse Guérin, 1811

Dvousložkové názvosloví (někdy se nazývá radikálově funkční) se používá pro pojmenování některých jednoduchých derivátů uhlovodíků. Vytváří se spojením názvu uhlovodíkového zbytku se skupinovým názvem derivátu. Toto názvosloví nelze u některých sloučenin použít a je vytlačováno systematickým substitučním. Přesto se dosud řada názvů používá, jak vidíte na následujících sloučeninách:

CH3OH CH3CH2OH methylalkohol ethylalkohol CH3CH2OCH2CH3 CH3CH2COCH2CH2CH3 diethylether ethylpropylketon (CH3)3COH (CH3)3N terciární butylalkohol trimethylamin

Systematické substituční názvosloví si probereme v samostatné kapitole, protože patří k základům chemického jazyka, kterému rozumí chemici po celém světě.

Zdroj informací: McMURRY, John. Organická chemie. Vydání první. Vydalo Vysoké učení technické v Brně – nakl. VUTIUM, Brno, 2007. Počet stran 1260. ISBN 978-80-214-3291-8 (VUT v Brně). VACÍK, Jiří. Přehled středoškolské chemie. Třetí doplněné vydání. Vydalo SPN-pedagogické nakladatelství, a.s., Praha, 1996. Počet stran 368. ISBN 80-85937-08-5. HONZA, Jaroslav, MAREČEK, Aleš. Chemie pro čtyřletá gymnázia. 2.díl. Druhé přepracované vydání. Vydalo Nakladatelství Olomouc, 1998. Počet stran 232. ISBN 80-7182-056-3.  Vzorce byly vytvořeny pomocí free programu ChemSketch a PowerPoint-2007. Obr.1: Zdroj kyseliny citronové http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Lemon.jpg Autor: André Karwath aka , staženo: 11.2.2012. Obr.2: Zdroj kyseliny mravenčí http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Fire_ants02.jpg Autor: Scott Bauer, staženo: 11.2.2012. Obr.3: Morpheus http://en.wikipedia.org/wiki/File:Guerin_Pierre_Narcisse_-_Morpheus_and_Iris_1811.jpg Staženo: 11.2.2012  

Metodické pokyny Téma sady: Úvodní studium organické chemie Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Tematický okruh: Organická chemie Autor: Ing. Jan Voříšek Rok vytvoření materiálu: 2012 Název materiálu: Úvod do názvosloví organických sloučenin Jazyk: čeština Očekávaný výstup: Žák vysvětlí historický původ triviálního a dvousložkového názvosloví. Klíčová slova: organická chemie, triviální názvosloví, dvousložkové názvosloví, systematické názvosloví. Druh učebního materiálu: prezentace s aktivizací žáka Cílová skupina: žák Stupeň a typ vzdělávání: gymnaziální vzdělávání Typická věková skupina: 16 -19 let   Pokyny pro práci s materiálem: Prezentace je využitelná jako výklad učiva na dané téma. V materiálu jsou začleněny otázky, které aktivizují žáky a umožňují žákům zamyšlení nad jednotlivými body tématu.