Název školy: Základní škola Chomutov, Písečná 5144 Název materiálu: VY_52_INOVACE_25_Karel_IV_ad2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.4.00/21.3355 Autor: Mgr. Angela Doubravová Datum tvorby: 22.03. 2012 Cílový ročník: čtvrtý Vzdělávací oblast/obor: Člověk a jeho svět Klíčové slovo: Karel IV., Karlštejn, Karlův Most, korunovační klenoty Anotace: Tato prezentace slouží k názornému výkladu učiva o vládě krále KARLA IV.   Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Angela Doubravová. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

Karel iv. (Otec vlasti) Nejstarší syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny, při křtu dostal jméno obvyklé v přemyslovském rodě Václav. Ve třech letech byl odtržen od matky a izolován nejprve na Lokti a pak na Křivoklátě. V roce 1323 ho otec odvezl na francouzský dvůr k vychování. Zde studoval Václav umění na pařížské univerzitě a připravoval se na státnické poslání. Naučil se nejen číst a psát, což nebylo u panovníků jeho doby právě obvyklé, ale osvojil si i cizí jazyky, takže kromě češtiny, kterou považoval za svou mateřštinu, ovládal také latinu, francouzštinu, němčinu a italštinu. Po svém kmotru, francouzském králi Karlu IV., přijal při biřmování jméno Karel. Ve Francii byl také domluven jeho první sňatek s Blankou z Valois v době, kdy oba snoubenci byli ještě dětmi.

PORTRÉT KARLA IV.

Počátek vlády karla iv. Po návratu z Francie působil Karel jako správce severoitalských držav svého otce. V roce 1333 mu Jan Lucemburský udělil titul markraběte moravského a svěřil zprávu země. Karel po příchodu do Čech našel celé království v zuboženém stavu a Pražský hrad neobyvatelný. Nesetkal se zde již ani s matkou, kterou od dětských let neviděl, protože mezitím zemřela. Role panovníka se ujal roku 1346, když Jan Lucemburský zahynul v bitvě u Kresčaku.

Císař karel iv. O rok později proběhla korunovace. Pro tuto příležitost nechal Karel zhotovit Svatováclavskou korunu. Již předtím, v červenci 1346, byl Karel zvolen za německého krále a později podnikl korunovační jízdu do Říma a byl korunován římským císařem. V Čechách navazoval Karel IV. téměř ve všech oblastech na přemyslovské dědictví. 1344 založil pražské arcibiskupství, tím vymanil českou církev z německého područí a pozdvihl zejména prestiž Prahy jako sídelního města a centra českého království. Pražskému arcibiskupovi byla podřízena Olomoucká a Litomyšlská diecéze.

Svatováclavská koruna, jablko a žezlo

Karel IV. měl celkem 4 manželky: Manželky Karla IV. Karel IV. měl celkem 4 manželky: Blanka z Valois byla Karlova první manželka. Porodila dvě dcery. Vdala se za sedmiletého Kara IV., ale jako manželé spolu začali žít, když se Blanka přestěhovala do Prahy. Její smrt znamenala pro Karla IV. citelnou ztrátu. Anna Falcká Porodila Karlovi jediného syna, který do dvou let zemřel. Anna Svídnická byla o 23 let mladší než Karel IV. Za své doby byla považována za nejkrásnější ženu v Evropě. Eliška Pomořanská (Alžběta) porodila Karlovi 4 děti - dva syny a dvě dcery . Eliška byla zdatná a uměla lámat meče. Jako jediná z Karlových manželek byla korunována na římskou císařovnu.

Významné stavby Karlova univerzita zařadila Prahu mezi evropská střediska vzdělanosti. Tato první univerzita ve střední Evropě byla vytvořena podle univerzit italských a francouzských. Vydal zakládací listinu Nového Města pražského. Říká se, že Karel sám vyměřoval ulice a všem, kdo by se tu chtěli usadit, udělil mnohé výhody a svobody. Středem Nového Města se stalo dnešní Karlovo náměstí, kde byly každoročně v "den svátostí" vystavovány korunovační klenoty a ostatky svatých.

Pražský hrad Velké změny se dotkly také Pražského hradu. Nechal upravit královský palác a pokračoval ve stavbě Svatovítské katedrály s kaplí sv. Václava. Do nově vybudované královské hrobky byly převezeny ostatky českých králů i církevních hodnostářů.

Chrám svatého víta Katedrála sv. Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů. Bronzové dveře této nádherné památky jsou zdobeny reliéfy s výjevy z minulosti chrámu a ze života sv. Víta.

Chrám Svatého Víta

Karlštejn

Karlův most Na místě bývalého Juditina mostu, spojujícího Staré a Menší Město pražské, byl postaven nový kamenný most se dvěma věžemi; na Staroměstské jsou dodnes k vidění sochy Karla IV. a jeho syna Václava IV. v nadživotní velikosti. Základní kámen byl údajně na radu astrologů položen roku 1357. 9. července v 5.31 ráno. 135797531 je asi úžasně astrologicky výhodné číslo. Po obou jeho stranách je rozmístěno 30 soch a sousoší světců.

KARLŮV MOST

Otec vlasti Neobvyklou stavbou z této doby je tzv. hladová zeď na Petříně, kterou prý dal Karel stavět proto, aby zajistil v době hladomoru práci lidem, kteří neměli jiné prostředky ke své obživě. Je zřejmé, že Karel věnoval Českému království, které považoval za jádro svého rodového panství, stěžejní pozornost, a proto mu bývá někdy vytýkáno z německé strany, že byl "Čechům otcem, svaté Římské říši otčímem".

ILUSTRACE byly čerpány z internetových stránek: http://gop.pilsedu.cz:8080/redakcni_systemy/wiki/images/b/bd/Kareliv.gif, 22.03. 2012 http://i3.cn.cz/14/1189683361_karluv-most5.jpg, 22.03. 2012 http://i.lidovky.cz/11/041/lngal/GLU3a2c09_karlstejn.jpg 22.03. 2012 Foto Chrám Svatého Víta a Karlův most Angela Doubravová