Počátky českého státu

Staré pověsti české O Čechovi O Krokovi a jeho dcerách O Bivoji O Libuši O Přemyslovi Libušina proroctví Dívčí válka O Křesomyslu a Horymírovi Lucká válka Durynk a Neklan

Teorie vzniku českého státu 1) v Čechách žilo cca 15 kmenů s vlastními knížaty – sjednotil je rod Přemyslovců ze stř. Čech 2) od počátku jediný kmen Čechů – všichni podléhali Přemyslovcům Přemyslovci – odvozují původ od bájného oráče, ovládali stř. a záp. Čechy

Křest knížete Bořivoje

Bořivoj I. První historicky doložený Přemyslovec Poddal se Svatoplukovi a byl jím dosazen do Čech S manželkou Ludmilou pokřtěn Metodějem Sídlo – Levý Hradec s kostelem sv. Klimenta Založil kostel Panny Marie v Praze na místě Siži / Žiži (kamenný stolec, kam byla nastolována knížata)

První Přemyslovci 1. BOŘIVOJ+ LUDMILA 2. SPYTIHNĚV VRATISLAV+ DRAHOMÍRA 3. SV. VÁCLAV BOLESLAV

Spytihněv I. (vládl cca 894-915) Po smrti Bořivoje dočasně ovládl Čechy moravský kníže Svatopluk Po smrti Svatopluka (894) se Čechy osamostatnily pod vládou Bořivojova syna Spytihněva Podřídil se východofrancké říši a začlenil Čechy do řezenské diecéze – tím jsme se stali součástí západní latinské kultury Založil tzv. hradskou soustavu – síť hradů ve stř. Čechách (Praha, Tetín, Boleslav…) – funkce?

Vratislav I. (vládl 915-921) Spytihněvův bratr Založil na Pražském hradě další kostel – sv. Jiří Manželka Drahomíra z kmene polabských Slovanů Synové Václav a Boleslav 921 umírá – vládu převzala Drahomíra a syny vychovávala Ludmila na Budči – křesťanský vliv

Sv. Ludmila a Budeč

Vražda sv. Ludmily Spor mezi Drahomírou a Ludmilou – příčiny: Velký Ludmilin vliv na následníka Václava Obě chtěly vládnout Odlišná zahraniční orientace – Ludmila chtěla spolupracovat se Saskem, Drahomíra proti tomu R. 921 Drahomíra vyslala své družiníky (Tunna a Gommon?) na hrad Tetín – uškrtili Ludmilu (proč ji nesťali?) Václav po nástupu na stolec matku vyhnal a Ludmilino tělo převezl do kostela sv. Jiří v Praze – tím z ní učinil první českou světici

Vražda sv. Ludmily

Sv. Václav (vládl asi 925-935) Problém – vše o něm víme pouze z legend – nejsou objektivní (proč?) Líčen jako „mnich na trůně“, učenec a křesťan Uhájil Čechy při napadení saským vládcem Jindřichem Ptáčníkem, musel ale odvádět tribut Založil v Praze třetí kostel – sv. Víta (s relikvií ruky sv. Víta – dar od J. Ptáčníka) – inspirován Karlem Velikým

Vražda sv. Václava Spor Václava a jeho bratra – Boleslav odmítal podřízení Sasku a usiloval o nezávislost státu Vražda 28. 9. 935 – Václav pozván do Boleslavi, ráno šel sám na mši – přepaden bratrem a jeho družiníky a zabit u dveří kostela Boleslav poté převezl jeho ostatky do kostela sv. Víta a začal jej uctívat jako světce (proč?) Rodí se kult sv. Václava – patron české země a dědičný kníže - viz Svatováclavský chorál 28. 9. – Den české státnosti

Vražda sv. Václava

Kult sv. Václava

Boleslav I. (vládl 935-972) Skutečný zakladatel českého státu Odmítl platit tribut do Saska – 14 let válčil s králem Otou I. a uhájil nezávislost R. 955 Otovi pomohl v bitvě na Lechu u Augsburgu proti Maďarům (poté ukončili nájezdy a začali vytvářet uherský stát) Pokračoval v budování hradské soustavy Razil první mince – stříbrné denáry - viz UČEBNICE, S. 30 Připojil části Polska, Slovenska a dočasně i Moravu Z r. 965/966 dochován první popis Prahy od arabského kupce Ibrahima ibn Jákuba – viz UČEBNICE, S. 29-30

Děti Boleslava I. DOBRAVA – provdána za polského knížete Měška, zasloužila se o přijetí křesťanství v Polsku MLADA – abatyše prvního českého kláštera u sv. Jiří v Praze; vyjednala u papeže zřízení pražského biskupství (973) BOLESLAV II. - nástupce

Boleslav II. (vládl 972-999) Zakládal kostely a kláštery 973 zřízení biskupství v Praze – proč významné? Prvním biskupem Sas Dětmar, druhým Vojtěch Slavníkovec – spory s Boleslavem II. 995 vyvraždění Slavníkovců (viz dále) – definitivní sjednocení českého státu pod vládou Přemyslovců

Svatý Vojtěch Syn knížete Slavníka – významný rod na SV Čech, centrem hradiště Libice První Čech evropského významu, vzdělaný, přátelil se s papežem i císařem Přivedl z Říma benediktiny do kláštera v Břevnově Bojoval s přežitky pohanství v Čechách a usiloval o větší význam biskupství – spory s Boleslavem II., odchody z Čech

Vyvraždění Slavníkovců Příčiny: Slavníkovci měli vlastní území a vojsko Razili vlastní mince Vojtěch jako biskup měl velký vliv Slavník měl mnoho synů a dcer Průběh – 28. 9. 995 při svátku sv. Václava Libice přepadena a vyvražděna Vojtěch nebyl přítomen, našel azyl v Polsku a vydal se šířit křesťanství k Prusům do Pobaltí – r. 997 zemřel jako mučedník a pochován v Hnězdně Dodnes uctíván v Česku, Polsku i Maďarsku

Sv. Vojtěch a Libice

První krize českého státu Po smrti Boleslava II. (999) dochází ke sporům mezi jeho syny: Boleslav III. Ryšavý – ujal se vlády, pokusil se zbavit bratrů - vyhnán Jaromír – vykastrován, utekl Oldřich – měl být zabit, ale utekl Oslabení Čech využil polský kníže Boleslav Chrabrý a dosadil na český stolec Vladivoje Vladivoj si chtěl vládu pojistit a požádal římského krále, aby mu udělil Čechy jako léno (1002) – od té doby česká knížata vazaly SŘŘ! Po smrti Vladivoje se vlády v Čechách ujal sám Boleslav Chrabrý – dočasné spojení českého a polského státu Římský král vpadl do Čech a dosadil na trůn Jaromíra jako svou loutku – r. 1012 se Oldřich vzepřel, vyhnal bratra a ujal se vlády

Oldřich (vládl 1012-1034) Ukončil krizi českého státu Definitivně připojil Moravu Zachránil rod před vymřením – sňatek s neurozenou selkou Boženou Založil Sázavský klášter – centrum staroslověnské kultury; prvním opatem poustevník Prokop – další český světec

Sv. Prokop a Sázava

Břetislav I. (vládl 1034-1055) „český Achilles“ Stabilizoval český stát Unesl svou ženu Jitku z německého kláštera R. 1039 tažení do polského Hnězdna – získal kořist a ostatky sv. Vojtěcha Vyhlásil zde hnězdenská statuta (Břetislavovy dekrety) – první právní norma českého státu

Břetislav I. (vládl 1034-1055) Hnězdenská statuta – soubor křesťanských zásad: Uzákonění monogamie Svěcení neděle Pohřbívání do země na posvěceném hřbitově Trestání zločinů vč. alkoholismu Břetislav měl 5 synů – aby zabránil sporům, vyhlásil tzv. seniorát = stařešinský řád – nástupcem knížete bude vždy nejstarší Přemyslovec Pro mladší syny založil na Moravě tzv. údělná knížectví – centra Brno, Znojmo a Olomouc – r. 1182 se spojí v tzv. markrabství moravské (existence do r. 1918)

Vratislav II. Syn Břetislava I. Založil druhé biskupství v Olomouci Pomohl králi Jindřichovi IV. v boji o investituru Odměna – r. 1085 korunován v Praze prvním českým králem Koruna nebyla dědičná Ke korunovaci zhotoven Vyšehradský kodex

Vladislav II. R. 1158 pomohl císaři Fridrichu Barbarossovi při obléhání Milána Odměna – korunován druhým českým králem Koruna měla být dědičná, ale potomci ji neudrželi Začal používat královský znak se lvem Syn – Přemysl Otakar I. – zahájí nejslavnější éru Přemyslovců

Doporučené zdroje Alois Jirásek, Staré pověsti české Toulky českou minulostí, 1. díl Dušan Třeštík, Mýty kmene Čechů (7. – 10. století), Praha 2003. Dušan Třeštík, Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935), Praha 1997. Josef Žemlička, Čechy v době knížecí (1034-1198), Praha 2007. Kosmova Kronika česká (editovala Marie Bláhová), Praha 2012.