Vývojové trendy v produkci potravin „novel foods“, „organic foods"„ foods for particular nutritional purposes“, „functional foods“, macronutrient substitutes“, „health foods“, food supplements“ potraviny vyvinuté v nekonvenčních produkčních systémech (např ekologické pěstování a chov; GMO potraviny) potraviny s přímým zdravotně preventivním účinkem („nutriceuticals“) (např různé výživové doplňky; funkční potraviny) potravinové náhražky (např nové druhy tuků a sladidel v nízkokalorických potravinách)

Co víme o kvalitě ekologických potravin? většina konzumentů kupuje ekologické potraviny na základě přesvědčení, že jsou lepší pro zdraví pouze kontrola produkce (IFOAM; EU-direktiva 2092/91): žádné pesticidy nebo umělá hnojiva; omezení vet léčiv, vhodné ustájení objektivní vědecké srovnání (kontrola) vlastností ekologických a konvenčních potravin z obchodní sítě téměř neexistující

„Marketing ekologických produktů „ neobsahují přísady a jiné škodlivé chemické látky (kontaminanty) mají lepší nutriční vlastnosti (vitaminy, mineralie) chrání před poruchami plodnosti (hosp zvířata, člověk) produkční postupy jsou vhodnější z hlediska ochrany přírody a užitkových zvířat přispívají k zavádění udržitelné zemědělské výroby (ochrana půdy, úspora energie)

Vědecky obhajitelné srovnávací studie škodlivin v potravinách z různých produkčních systémů vyžadují: přísně kontrolované podmínky pěstování/odchovu stejné odrůdy/rasy; srovnatelná lokalita! relevantní odběr vzorků doložená identita vzorků; definovaná kriteria výběru zajištění kvality analytických metod validace metod pro jednotlivé! komodity objektivní vyhodnocení výsledků podle všeobecně akceptovaných vědeckých principů: např statistické zpracování výsledků; objektivní! diskuze; časopisy se systémem odborných oponentů – referees

nižší výnosy, vyšší obsah sušiny POROVNÁVÁNÍ AGRONOMICKÝCH, NUTRIČNÍCH, TOXIKOLOGICKÝCH, TECHNOLOGICKÝCH A ORGANOLEPTICKÝCH VLASTNOSTÍ EKOLOGICKÝCH A KONVENČNÍCH POTRAVIN (Slanina et al „Our Food“, Swedish Food Admin. 1995; Woese et al 1997; Hajšlová et al 2005) nižší výnosy, vyšší obsah sušiny neprokazatelná rezidua pesticidů, zvýšený obsah vit C a snížení dusičňanů ve většině ekologických potravin v některých plodinách (např cibule) rozdílné hladiny stopových prvků, u ostatních (např brambory) neprokazatelný rozdíl (vitaminy+esenciální prvky)

žádné soustavné rozdíly v hladinách toxických prvků např Cd (brambory, obilniny) velká variabilita přírodních toxinů (solanin) a sekundárních metabolitů (fenolické sloučeniny) senzorická kvalita rozdílná v jednotlivý složkách, ale celkově kvalita nerozlišitelná mykotoxiny, DDT bez rozdílu

ZÁVĚR Meziroční rozdíly (klimatické podmínky), odrůda a lokalita (mikroklíma) významné, nebo významnější než produkční systém Další dlouhodobé, kontrolované studie širokého spektra parametrů nezbytné…..

NĚKTERÉ Z NEOJBVYKLEJŠÍCH NEDOROZUMĚNÍ TÝKAJÍCÍCH SE HODNOCENÍ RIZIKA A UŽITEČNOSTI EKOLOGICKÝCH PRODUKTŮ pozitivní účinek ekologických potravin na plodnost – neprokázán vysoký práh bezpečnosti – „safety margin“ ( 102 – 106 ) stanovených TDI (kontaminantů) MRL – vychází z celkové expozice ze všech zdrojů (dieta+život prostředí) synergie při multiexpozici škodlivinám nejistá (někdy kompetice=ochrana?)

ZÁVĚR Pozitivní zdravotní ůčinky ekologických potravin - dosud vědecky nepodložené Pro určité skupiny konzumentů - psychologicky významné, např nepřítomnost pesticidů Přínos ekologických potravin pravděpodobně hlavně ekologický/etický (ochrana zvířat) a pro udržitelné zemědělství