02-Peptidy a bílkoviny FRVŠ 1647/2012

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
BIOCHEMIE.
Advertisements

Aminokyseliny.
Biologická role proteinů
PROTEINY Dr. Jana Novotná.
Aminokyseliny.
Bílkoviny Proteiny SŠZePř Rožnov p. R PaedDr
Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/ Výuková centra © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s.
Biochemie I 2011/2012 Makromolekuly buňky František Škanta.
ENZYMY = biokatalyzátory.
Teoretická výpočetní chemie
PROTEINY - přítomny ve všech buňkách - podíl proteinů až 80%
VY_32_INOVACE_05_PVP_243_Hol
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: III/2VY_32_inovace_199.
aminokyseliny a proteiny
GYMNÁZIUM, VLAŠIM, TYLOVA 271
Chemická vazba.
Chemické vazby Chemické vazby jsou soudržné síly, neboli silové interakce, poutající navzájem sloučené atomy v molekulách a krystalech. Podle kvantově.
Chemická stavba buněk Září 2009.
Peptidy.
Biologie buňky chemické složení.
Struktura a vlastnosti bílkovin.
BÍLKOVINY (STRUKTURA)
Vodíkové vazby (vodíkové můstky)
Zpracoval Martin Zeman 5.C
Střední zdravotnická škola, Národní svobody Písek, příspěvková organizace Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Číslo DUM:VY_32_INOVACE_KUB_09.
Nutný úvod do histologie
Aminokyseliny, proteiny, enzymologie
Chemická stavba bílkovin
Střední zdravotnická škola, Národní svobody Písek, příspěvková organizace Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Číslo DUM:VY_32_INOVACE_KUB_08.
úlohy proteinů Proteiny (bílkoviny) stavební katalytická
Bílkoviny a jejich metabolismus. Charakteristika Makromolekulární látky biopolymery Makromolekulární látky biopolymery Stavební jednotkou jsou  - AMK:
Aminokyseliny a bílkoviny
AMINOKYSELINY PROTEINY
Bílkoviny a jejich význam ve výživě člověka
Mezimolekulové síly.
Mezimolekulové síly.
Nekovalentní interakce
Čtyři hlavní skupiny organických molekul v buňkách
Stavební kameny a stavební zákony
FS kombinované Mezimolekulové síly
Metody imunodifuze a precipitace v gelech
Příjemce podpory – škola: Hotelová škola, Obchodní akademie a Střední průmyslová škola Teplice, Benešovo náměstí 1, p.o. Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/
(aminokyseliny, peptidy…)
SOŠO a SOUŘ v Moravském Krumlově
Bílkoviny. Obsah Význam a vlastnosti bílkovin Složení bílkovin – aminokyseliny Struktura bílkovin Přehled bílkovin - fibrilární a globulární bílkoviny.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lydie Klementová. Dostupné z Metodického portálu ISSN:
Bílkoviny-Proteiny Přírodovědný seminář – chemie 9. ročník Základní škola Benešov, Jiráskova 888 Ing. Bc. Jitka Moosová.
PROTEINY Řec. „proteios“=prvořadý Sloučeniny polypeptidového charakteru, které se nalézají ve tkáních všech živých organizmů syntéza: Rostliny + některé.
A MINOKYSELINY, PEPTIDY, BÍLKOVINY – STRUKTURA, VLASTNOSTI Mgr. Jaroslav Najbert.
Aminokyseliny Proteiny upraveno v rámci projektu OPPA Tento projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu a rozpočtu hl. města Prahy v.
1 PROTEINY © Biochemický ústav LF MU (H.P.)
Název školy: Základní škola Karla Klíče Hostinné
Úvod do molekulární biofyziky I
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
Peptidy Oligopeptidy Polypeptidy
α- aminokyseliny a bílkoviny
Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech
Lékařská chemie Aminokyseliny Peptidy, proteiny Primární, sekundární, terciární a kvartérní struktura proteinů.
Chemická struktura aminokyselin
VY_32_INOVACE_05-01 Úvod do studia chemie
C5720 Biochemie 03- Fibrilární bílkovin Petr Zbořil 9/17/2018.
Geofyzika Země Teplota tání většiny minerálů roste s tlakem
Úvod do molekulární biofyziky I
Chemická vazba. Chemická vazba Chemická vazba Spojování atomů Změna stavu valenčních elektronů Teorie chemické vazby: 1. Klasické elektrovalence- Kossel.
10-Redoxní pochody, dýchací řetězec FRVŠ 1647/2012
Stavební kameny a stavební zákony
Mezimolekulové síly.
Organická chemie Martin Vejražka.
Bílkoviny.
BÍLKOVINY=PROTEINY.
Transkript prezentace:

02-Peptidy a bílkoviny FRVŠ 1647/2012 C3181 Biochemie I 02-Peptidy a bílkoviny FRVŠ 1647/2012 Petr Zbořil 1/2/2019

Obsah Vznik peptidů a bílkovin, strukturní úrovně. Vlastnosti a funkce. Petr Zbořil 1/2/2019

Vznik peptidů Peptidová vazba Charakteristika Velikost peptidu Formální popis Skutečná reakce Charakteristika Počet monomerů Pořadí aminoacylů Velikost peptidu Di-, tri-, atd –peptidy Oligopeptidy – do 10 Polypeptidy – do 100 Bílkoviny Relativita rozdělení Petr Zbořil 1/2/2019

Charakteristika peptidů Počet a druh AK určuje základní vlastnosti velikost, polarita, náboje - pI Pořadí aminoacylů sekvence, primární struktura determinuje finální vlastnosti Směr sekvence Od N k C konci Koncová skupina může být derivatizována (N-acyl, amid, ester) Petr Zbořil 1/2/2019

Přírodní peptidy Di - karnosin – b-Ala-His – sval (antioxidant?) anserin – N-metylkarnosin Tri - glutathion – GSH – g-Glu-Cys-Gly Kofaktor oxidoreduktas a transferas Petr Zbořil 1/2/2019

Významné peptidy Peptidové hormony Peptidové neuromodulátory oxytocin, vasopresin inzulin, glukagon Peptidové neuromodulátory enkefaliny, endorfiny Peptidová antibiotika penicilin, gramicidin, valinomycin, aktinomycin Peptidové fyto a zootoxiny amanitin, falloidin mikrocystiny neurotoxiny hadů, štírů a včel Petr Zbořil 1/2/2019

Struktura peptidů Formální popis struktury – sekvence Tvar molekuly v reálném prostředí Vlastnosti peptidové vazby Vliv struktury monomerů (AK) – druh zbytků R Síly a interakce uvnitř molekuly a navenek Vliv složení polymeru Vliv okolního prostředí – polarita, pH, I apod. Výsledný tvar a jeho změny Zásadní pro funkci Struktura vlastnosti funkce Petr Zbořil 1/2/2019

Hierarchie struktur Základní popis Primární Sekundární Terciární Nadstavba – strukturní biochemie Primární Sekvence aminoacylů – kolik a jak seřazeny Homologie bílkovin Sekundární Uspořádání – vztah sousedních monomerů Terciární Tvar molekuly v prostoru, uspořádání řetězce jako tělesa Kvarterní Agregační stav funkční jednotky, nadmolekulární úroveň Petr Zbořil 1/2/2019

Sekvenční homologie Evoluční strom Hb MyoG Footer Text 1/2/2019

Sekundární struktura Řetězec není lineární Atomy C a N peptidové vazby – sp2 – planární C2 (C) – sp3 - tetraedr Petr Zbořil 1/2/2019

Sekundární struktura Peptidová vazba Peptidová vazba je planární má charakter částečné dvojné vazby, řád vazby ca 1,5 délka C-N je 133 pm (oproti 145 u jednoduché), C=O zde je delší než normálně (123 pm). Vazba je rigidnější a to má vliv na další skládání řetězce Peptidová vazba je planární Rovina zahrnuje 6 atomů C sousedících aminoacylů v poloze trans Roviny vazeb vedoucích k sousedním aminoacylům otočné v osách C-N a C-C Dihedrální úhly  a  - otočení v osách C-N a C-C – konvenční stupnice hodnot Petr Zbořil 1/2/2019

Sekundární struktura Znázornění vzájemného vztahu rovin dvou sousedních peptidických vazeb v tripeptidu Roviny peptidových vazeb otočné kolem vazeb Ca–NH a Ca - CO Petr Zbořil 1/2/2019

Sekundární struktura Konvenční vyjadřování  a  natažený řetězec  = 180°  = 180° Hodnoty dihedrálních úhlů jsou omezeny sterickými poměry v okolí. Animace znázorňuje vztah van der Waalsových poloměrů kyslíku a vodíku na sousedících -CO a -NH skupinách při otáčení rovin peptidové vazby. Petr Zbořil 1/2/2019

Sekundární struktura Dihedrální úhly mohou nabývat omezené množiny hodnot Ramachandranovy diagramy, pro různé tripeptidy Tmavé pravděpodobné, světlé méně, bílé nepřípustné LH – b-list, LD – a-šroubovice pravotočivá, PH – a-šroubovice levotočivá Petr Zbořil 1/2/2019

Sekundární struktura Stabilní struktura – maximální počet vodíkových vazeb mezi CO a NH – stabilizace sekundární struktury Výhodná trans-poloha Ca, u Pro cis-! Petr Zbořil 1/2/2019

Typy sekundárních struktur Pravidelné (typické hodnoty  a ) helikální struktury – pravotočivá -šroubovice – helix (-56, -47) -skládaný list – paralelní (-139, +135) – antiparalelní (-119, +113) Ohybové -ohyb Nepravidelné Petr Zbořil 1/2/2019

-helix Popsána nejdříve, proto  Kompaktnější než b-skládaný list Ca-Ca je 1,5 Å, u b-listu je 3,5Å 3,6 AK/závit, stoupání 0, 54 nm Zbytky R vně helixu Vodíkové vazby Mezi C=O a NH o 4 AK vzdálené Souběžné s osou helixu, ne rovnoběžné 13 atomů v heterocyklu tvořeném H-vazbou -helix 3,613 Jiné helixy Footer Text 1/2/2019

-helix Modely -helix Footer Text 1/2/2019

Jiné helikální struktury a-helix (3,613) a 310 helix Footer Text 1/2/2019

Sekundární struktura b-skládaný list antiparalelní H-můstky mezi CO a NH protilehlých zbytků Paralelní Odlišné uspořádání H-můstků Footer Text 1/2/2019

b-skládaný list Vodíkové vazby mezi (anti)paralelními úseky nebo sousedními peptidy Volnější struktura než -helix Zbytky R- orientovány střídavě Footer Text 1/2/2019

β-ohyb, vlásenka můstek z CO na NH - 3 zbytky dopředu výhodný u glycinu a prolinu Footer Text 1/2/2019

Sekundární struktura Znázornění a-helix a b-listu Footer Text 1/2/2019

Supersekundární struktura Uspořádání úseků sekundárních struktur Strukturní motivy b-a-b motiv (TIM – 8x) Řecký klíč b-meandr Další struktury Domény – funkční jednotky Footer Text 1/2/2019

Predikce sekundární struktury Primární struktura ovlivňuje sekundární Preference struktur v úsecích s převahou aminoacylů Footer Text 1/2/2019

Predikce sekundární struktury Footer Text 1/2/2019

Predikce sekundární struktury Srovnání zjištěných struktur s předpovězenými Footer Text 1/2/2019

Terciární struktura Popis tvaru řetězce v prostotu (jako tělesa) Formující (stabilizující) síly Kovalentní vazby (Bisulfidické můstky) Iontové interakce Dipolové interakce Vodíkové můstky Hydrofobní interakce   Strukturní motivy – domény – moduly Flexibilita struktury – vývojově preferovaná Footer Text 1/2/2019

Terciární struktura Účast kovalentních bisulfidových vazeb na formování terciární struktury - RNasa Footer Text 1/2/2019

Stabilizace terciární struktury Typy interakcí Navíc dipól-dipól Různě významné interakce pro různé typy proteinů Vykompenzování sil Vliv prostředí Ligandů Dynamická struktura Orientace zbytků Polární ven – vodné prostředí Hydrofobní dovnitř Membránové naopak Hydrofóbní Elektrostatická Vodíková Disulfidická Footer Text 1/2/2019

Terciární struktura Typy terciární struktury Fibrilární Globulární Membránové Footer Text 1/2/2019

Terciární struktura Strukturní domény Moduly Relativně samostatné kompaktní globulární oblasti Odděleny obvykle neuspořádaným úsekem Flexibilita struktury Často charakteristické supersekundární struktury Často nositeli specifických vlastností – funkcí v rámci proteinu domény lehkých a těžkých řetězců imunoglobulinů Moduly Footer Text 1/2/2019

Kvarterní struktura Agregační stav funkční bílkoviny Nekovalentní – iontové – solné můstky (ionty) Kovalentní – ne peptidickou vazbou (-S-S-) Agregát z více samostatných řetězců Podjednotky stejné – homo Různé – hetero Popis stupně agregace Smysl agregace Organizační – multienzymové systémy Regulační - kooperativita Stabilizační Footer Text 1/2/2019

Kvarterní struktura Podjednotky vázány kovalentně – Ig nekovalentně – Hb Footer Text 1/2/2019

Chování bílkovin in situ Interakce bílkovinné molekuly s prostředím – tvar a vlastnosti Orientace R- podle polarity Polární (vodné) prostředí – cytoplasma, matrix, krev apod. Vliv pH (náboje!), I, ligandů apod. Nepolární prostředí (membrány) Konformace – popis tvaru, vztahu částí molekuly apod. Zastřešující pojem Především terciární struktura Změny konformace – interakce s prostředím – změna rozložení sil Konformační změny – základ většiny funkcí bílkovin Footer Text 1/2/2019

Chování bílkovin in situ Bílkovina v roztoku Solvatační obal, interakce s prostředím (voda, ionty - pH) Ovlivnění rozpustnosti – srážecí metody Denaturace Změna (terciární) struktury, rušení nativních interakcí Reverzibilní – denaturace není vhodné označení Ireverzibilní – denaturace v pravém slova smyslu fyzikální faktory - T, záření, tlak – mechanické vlivy chemické faktory - pH, organická rozpouštědla, detergenty, těžké kovy, močovina, Footer Text 1/2/2019

Složené bílkoviny Složená bílkovina Typy prostetických skupin Apoprotein - bílkovinná součást – základ Prostetická skupina – nebílkovinná součást – pevně (většinou kovalentně) vázaná Typy prostetických skupin glykoproteiny obsahující sacharidovou komponentu. Její výskyt je však poměrně obecným jevem, takže bílkoviny s obsahem do 5% sacharidové složky takto často nenazveme. metaloproteiny obsahující kovy. Podle jeho charakteru specifikujeme jako např. feroproteiny (podskupina hemoproteinů), molybdo-, kupro- atd. fosfoproteiny lipoproteiny – agregáty bílkovin s lipidy a dalšími hydrofobními molekulami chromoproteiny – strukturně nejednotná skupina charakterisovaná barevností (výraznou absorbcí světla) Footer Text 1/2/2019

Funkce bílkovin Katalytická Strukturní Transportní Obranné Signální Enzymy Strukturní Zejména fibrilární, ale i globulární Kontraktilní Transportní Polární prostředí – přenos nepolárních látek – Hb Nepolární prostředí – membrány – přenos polárních látek Obranné Signální Regulační Speciální Více funkcí – komplikovaná klasifikace Footer Text 1/2/2019