Argumentace v odborném textu Odborný text je v zásadě teze, nebo souhrn tezí, které se snažíte argumentačně obhájit. Způsob argumentace je tedy klíčový pro uspořádání textu.

Pro korektní debatu je třeba rozlišit: Tvrzení – nijak podložený názor nebo hodnocení; v odborném textu bezcenná věc Hypotéza – domněnka, pokus o vysvětlení nějakého (většinou širšího) okruhu jevů; je určena k dalšímu ověřování Teze – konkrétněji zacílené tvrzení/myšlenka, opírající se o nějaké argumenty – může stát na konci i začátku argumentace Fakta – jednoznačná, objektivně doložitelná a evidovatelná skutečnost Argument – podpůrné body, ideálně v podobě fakt, sloužící k potvrzení nebo vyvrácení teze či hypotézy

Dokazování, vyvození, ověření hypotézy Argumentaci je možné vést v zásadě třemi základními cestami: Dokazování – vyslovím tezi a snáším na její podporu argumenty/fakta. Vyvození – předložím argumenty/fakta, ze kterých vyvodím tezi. Ověřování hypotézy – kombinace obojího: vyslovím tezi, snáším argumenty, které ji mají ověřit, a na jejich základě vyslovím výslednou, dokonalejší tezi Jde jen o základní schéma, v konkrétních případech je struktura komplikovaná – argumentace může zabrat odstavec, studii i knihu, mohou se objevit dílčí teze podporující hlavní teze apod.

Dokazování Ačkoliv nám chybí jednoznačné prameny, lze Santiniho považovat s velkou jistotou za autora plaských dvorů Kalec a Hubenov. Obě stavby totiž nesou rysy patrné například na hospodářských dvorech ve Žďáru nad Sázavou, kde je Santiniho působení doloženo (symbolický půdorys, detaily tvarosloví apod.). Pro plaské cisterciáky navíc Santini dlouhodobě pracoval jako jejich hlavní stavitel a v 18. století bylo běžné, že součástí této funkce byla také výstavba utilitárních staveb včetně stájí, sýpek a dvorů.

Dokazování Teze: Ačkoliv nám chybí jednoznačné prameny, lze Santiniho považovat s velkou jistotou za autora plaských dvorů Kalec a Hubenov. Důkaz 1: Obě stavby totiž nesou rysy patrné například na hospodářských dvorech ve Žďáru nad Sázavou, kde je Santiniho působení doloženo (symbolický půdorys, detaily tvarosloví apod.). Důkaz 2: Pro plaské cisterciáky navíc Santini dlouhodobě pracoval jako jejich hlavní stavitel a v 18. století bylo běžné, že součástí této funkce byla také výstavba utilitárních staveb včetně stájí, sýpek a dvorů.

Vyvození Hospodářské dvory plaského kláštera Kalec a Hubenov jsou charakteristické netypickými půdorysy se symbolickým významem a rafinovaným minimalistickým členěním. Jediné srovnání mají v souboru hospodářských areálů budovaných pro klášter u Žďáru nad Sázavou, kde je jako projektant doložen Jan Blažej Santini. Hubenov i Kalec přitom vznikaly v době, kdy byl právě Santini zaměstnán jako hlavní klášterní projektant. Na základě těchto skutečností se tedy lze domnívat, že autorem Kalce a Hubenova je Jan Blažej Santini.

Vyvození Výchozí pozorování: Hospodářské dvory plaského kláštera Kalec a Hubenov jsou charakteristické netypickými půdorysy se symbolickým významem a rafinovaným minimalistickým členěním. Fakt 1: Jediné srovnání mají v souboru hospodářských areálů budovaných pro klášter u Žďáru nad Sázavou, kde je jako projektant doložen Jan Blažej Santini. Fakt 2: Hubenov i Kalec přitom vznikaly v době, kdy byl právě Santini zaměstnán jako hlavní klášterní projektant. Výsledná teze: Na základě těchto skutečností se tedy lze domnívat, že autorem Kalce a Hubenova je Jan Blažej Santini.

Ověřování hypotéz Santini celá dvě desetiletí pracoval pro plaské cisterciáky jako jejich hlavní architekt. Lze se tedy domnívat, že je autorem i některých dalších klášterních staveb. Za Santiniho života byly zbudovány především hospodářské dvory Kalec a Hubenov. Pro Santiniho autorství těchto staveb nehovoří žádný pramenný doklad. Tyto areály ale mají neobvyklé, symbolicky motivované půdorysy, které snesou srovnání jen s hospodářskými dvory ve Žďáru nad Sázavou, kde Santini jako autor doložen je. Že klášterní stavitel, jakkoliv proslulý, zpracovával i podobně utilitární úkoly, navíc bylo v 18. století zcela běžné. Lze se tedy domnívat, že Santini kromě vlastního kláštera pro plaské cisterciáky projektoval i dvory Hubenec a Kalec.

Ověřování hypotéz Výchozí předpoklad: Santini celá dvě desetiletí pracoval pro plaské cisterciáky jako jejich hlavní architekt. Hypotéza: Lze se tedy domnívat, že je autorem i některých dalších klášterních staveb. Zúžení hypotézy: Za Santiniho života byly zbudovány především hospodářské dvory Kalec a Hubenov. Argument proti: Pro Santiniho autorství těchto staveb nehovoří žádný pramenný doklad. Argument pro: Tyto areály ale mají neobvyklé, symbolicky motivované půdorysy, které snesou srovnání jen s hospodářskými dvory ve Žďáru nad Sázavou, kde Santini jako autor doložen je. Argument pro: Že klášterní stavitel, jakkoliv proslulý, zpracovával i podobně utilitární úkoly, navíc bylo v 18. století zcela běžné. Výsledné znění hypotézy: Lze se tedy domnívat, že Santini kromě vlastního kláštera pro plaské cisterciáky projektoval i dvory Hubenec a Kalec.

Příklady chybné a nefér argumentace Příliš rychlý závěr Santini je doložen jako stavitel plaských cisterciáků. Proto musel stavět i Kalec a Hubenov. Je to jen jeden z nepřímých důkazů, sám o sobě nic nedokazuje. Přílišná obecnost Hubenov nese zřetelné rysy Santiniho rukopisu a je to proto evidentně jeho dílo. Jaké to jsou rysy? V čem přesně jsou santiniovské? (častý kunsthistorický prohřešek!)

Příklady chybné a nefér argumentace Falešné vyvození Santini stavěl barokně goticky. Hubenov ale není barokně gotický. Tím pádem Santini nemůže být jeho autorem. Vyvození neplatí, protože předpoklad je chybný. Santini nestavěl jen barokně goticky. Hra na emoce, aneb „jak všichni vědí“ Není myslitelné, že by opat Tyttl pověřil stavbou tak významných areálů někoho jiného, než Santiniho. Pravděpodobné to možná není, ale myslitelné ano. Je všeobecně známo, že Santini postavil dvory v Kalci a Hubenově. Doplněno řádným odkazem na literaturu by to bylo přijatelné tvrzení, korektnější by ale i tak byla jiná formulace (většina badatelů se shoduje, že…)

Příklady chybné a nefér argumentace Účelový výběr faktů Autorem dvorů v Hubenově a Kalci je Ferdinand Špaček. Plzeňsko mu totiž bylo blízké, přímo v Plzni pracoval na stavbě opevnění. S hospodářskými dvory měl navíc zkušenosti, stavěl například sýpku ve Falšivsi na Bruntálsku. Především se ale horní část ostění dveří do komory pro služku profilací nápadně podobá dveřním zárubním jídelny na Špačkově zámku v Bulíkách. Svévolnost výběru souvislostí a detailů nemusí být vždy tak očividná, mnohdy se účelovosti v argumentaci dopouštíme zcela nevědomky. Tautologie, aneb zacyklení Santini u Žďárských dvorů není archivně doložen, tyto stavby ale mají stejný rukopis jako dvory, které prováděl pro opata Tyttla z Plas. Zde také chybí archivní doklad. Santiniho autorství zde ale jasně vyplývá ze srovnání ze žďárskými stavbami. Santini je autor Žďáru, protože je to autor Plas, protože je to autor Žďáru… Na tak krátké ploše to vypadá absurdně, ale na ploše dvou stránek či kapitol se toho dopustíte raz dva.

Obecné zásady, aneb etika badatele Vše vysvětlujte. Je lepší mít upovídaný text, než nedůvěryhodný souhrn tezí. Buďte srozumitelní a přehlední. Klíčem k úspěšné argumentaci je to, že jí druhý porozumí. Vždy zmiňujte/citujte i názory, se kterými nesouhlasíte. Oponenty nikdy neshazujte, přiznejte jim naopak jejich silné stránky. Pokud jste si vědomi toho, že proti Vaší tezi existují protiargumenty, odkazujte na ně. Pokud víte o dalších slabinách své teze, přiznejte je. Vyplývá-li z Vašich argumentů více možných závěrů, popište je všechny, ne pouze ten, který se Vám hodí. Vždy se ale k jednomu závěru otevřeně přikloňte a svůj výběr vysvětlete. Buďte korektní, ale čitelní – musí být jasné, jakou pozici zastáváte. Historie umění je interpretativní věda. Pište s pokorou a nikdy se netvařte, že jste našli definitivní odpovědi.