Kostra a pohybový aparát

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Obecná stavba kosti. Růst a pevnost kostí. Kostní věk
Advertisements

Pohybová soustava Soustava svalová
BIOLOGIE ČLOVĚKA KOSTRA LIDSKÉHO TĚLA
Autor: Mgr. Miroslav Nešpořík Název: KOSTRA VY_inovace_32_PR89_20
Somatologie Mgr. Naděžda Procházková
Škola: Chomutovské soukromé gymnázium Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/
Pří_093_Člověk a jeho zdraví_Kostra Autor: Mgr. Marie Boučková
Opěrná soustava Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci opěrné.
Tvorba materiálu je financována z ESF a státního rozpočtu ČR.
OPĚRNÁ (KOSTERNÍ) SOUSTAVA
Opěrná soustava kostra.
Kosterní soustava Přírodopis Autor : Mgr. Irena Hudcová
Autor výukového materiálu: Denisa Dosoudilová Datum vytvoření výukového materiálu: říjen 2011 Ročník, pro který je výukový materiál určen: VIII. Vzdělávací.
KOSTRA 5. ročník.
KOSTERNÍ SOUSTAVA.
Základní škola národního umělce Petra Bezruče, Frýdek-Místek, tř. T. G
Kostra.
Opakování opěrná soustava
POHYBOVÝ SYSTÉM SCHÉMATA, OBRÁZKY.
PÁTEŘ Hrudní obratel - Je složená z obratlů Plochy pro žebra
Opěrná soustava člověka
Stavba kostry člověka Kostra= osová kostra =páteř, žebra, hrudní kost, lebka + kostra končetin LEBKA: chrání mozek a smyslové orgány, tvoří ji mozková.
Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Moderní škola
Opěrná soustava – stavba a vývoj kostí
OSOVÝ SKELET. KOSTRA HRUDNÍKU.
Opěrná (kosterní) soustava
Opěrná soustava Člověk patří mezi obratlovce- tzn. má pevnou osu těla- páteř tvořenou obratli a na ní navěšeny kostry horní a dolní končetiny Počet kostí.
Mgr. Hana Hoberlová, ZŠ Rajhrad
Základy vybraných kapitol z anatomie a fyziologie zátěže
Číslo v digitálním archivu školy
Opěrná (kosterní) soustava
MYOLOGIE OLGA BÜRGEROVÁ.
KOSTRA LIDSKÉHO TĚLA tvoří oporu těla upínají se na ni kosterní svaly udává tvar těla postava člověka (díky kostře) je tedy vzpřímená a páteř je.
Opěrná soustava Funkce: opora, tvar těla chrání vnitřní orgány
Stavba kosti.
Fyziologie člověka -dálkové studium
2. Kostra a pohybový aparát
Obecná osteologie J. Riedlová.
Škola Střední průmyslová škola Zlín
KOSTERNÍ SYSTÉM ČLOVĚKA
2. Kostra Fyziologie člověka MUDr Dagmar Brančíková,
Kostra - skládá se přibližně z 233 kostí.
Název školy: Základní škola a Mateřská škola při dětské léčebně, Janské Lázně, Horní promenáda 268 Autor: Bc. Renáta Bojarská Datum: Název: VY_32_INOVACE_02_PŘ8_BO.
Pohybový aparát  Pasivní část Kostra – opora těla, tvar - upínají se na ni svaly - tvoří ji kostra osová (lebka, páteř, hrudník) a kostra končetin - spojení.
Člověk-kostra Autor: Mgr. Iveta Váňová VY_32_INOVACE_12_Člověk-kostra Vytvořeno v rámci projektu „EU peníze školám“. OP VK oblast podpory 1.4 s názvem.
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Registrační číslo projektu: CZ 1.07/1.4.00/ Šablona: 32 Sada: Př 8/09 Předmět: přírodopis Ročník: 8.
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_09_KOSTRA.
Autor: Bc. Renáta Bojarská Datum: Název: VY_32_INOVACE_03_PŘ8_BO
Lidské tělo - kostra.
SVALOVÁ SOUSTAVA.
Člověk-kostra Autor: Mgr. Iveta Váňová VY_32_INOVACE_12_Člověk-kostra
Lebka - Cranium Funkce: chrání mozek, smysly (zraku, sluchu…)
AUTOR: Eva Strnadová NÁZEV: VY_52_INOVACE_04_05_01_KOSTRA TÉMA: KOSTRA
ZÁKLADNÍ FUNKCE SVALOVÉ SOUSTAVY
SOUSTAVA KOSTERNÍ Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem.
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Strančice, okres Praha - východ
Škola ZŠ Třeboň, Sokolská 296, Třeboň Autor Mgr. Petra Hejlová Číslo
Tvar a pohyb těla Lebka a kosti.
Opěrná soustava.
Opěrná soustava pokračování.
AUTOR: Mgr. Alena Bartoňková
Název: VY_52_INOVACE_PRV_01 Škola: ZŠ a MŠ Chraštice, Chraštice 44
VY_52_INOVACE_08_01_opěrná a pohybová soustava
Fyziologie člověka FSS 2008 zimní semestr MUDr Dagmar Brančíková,
Základní škola a mateřská škola J.A.Komenského
KOSTERNÍ SOUSTAVA Tvoří kostra těla.
Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/ Název sady materiálů
Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/ Název sady materiálů
Opěrná soustava Autor: Mgr.Diana Mücksteinová
Opěrná (kosterní) soustava Kostra lidského těla
Transkript prezentace:

Kostra a pohybový aparát Fyziologie člověka MUDr Dagmar Brančíková Mgr.Jana Javora email : jajavora@seznam.cz

Funkce opěrné soustavy a kostí pasivní pohybový aparát,základem je kostra vzájemně propojena klouby –      opora těla, - předurčují jeho tvar a velikost –      ochrana orgánů a tkání –      pevný prvek pohybového systému –      rezervoár minerálních látek (Ca, P,) –      kostní dřeň → krvetvorba

ad2.Organická matrix a Osteoklasty – jejich hlavní funkcí je odbourávání kosti. Osteoblasty – vytvářejí souvislou vrstvu na povrchu kosti. Při růstu kosti některé zarůstají do kosti a transformují se do osteocytů. Kostní matrix se skládá z bílkovin. Hlavní složkou je šroubovitá bílkovina kolagen typu I, další složkou jsou tzv. nekolagenní bílkoviny osteokalcin, osteonektin, osteopontin a kostní sialoprotein.

ad.3 Kost se skládá: Okostice (periost) Dřeň- (medulla osium) Trámčina Vazivová blána hojně prokrvená a protkaná nervy Výživa kosti Ochrana kosti Růst kosti do šířky Trámčina Velmi tvrdá tkáň, (compacta) obsahuje Haversovy kanálky,lamely- skrze něž vedou cévy dovnitř kosti – (osteocyty – kostní buňky) houbovitá: (spongioza) pružná a pevná (v hlavicích dlouhých kostí) Dřeň- (medulla osium)

Kostní dřeň je měkká rosolovitá tkáň Červená V ní jsou uloženy kmenové buňky pro tvorbu všech základních typů bílých i červených krvinek, krevních destiček i kostních buněk a síť vláken s krevními cévami Žlutá – během života postupně nahrazuje červenou a tvoří ji tukové vazivo. Šedá– degradovaná kostní dřeň u starých nebo podvyživených lidí. U dětí se červená kostní dřeň nachází ve všech kostech, později je nahrazována žlutou kostní dření a přetrvává pouze v plochých kostech, hrudní kosti, žebrech, lebečních kostech, pánvi a stehenní kosti.

Složky nezbytné pro kalcifikaci Ca2+ vážou: C-propeptid kolagenu typu II (silná afinita k hydroxyapatitu) v růstové destičce. Kolagen typu I v kostní tkáni. Fosfoproteiny Proces kalcifikace může probíhat pouze za přísunu kyslíku, minerálů a živin z kapilár, v rovnováze musí být – růst, hypertrofie, remodelace matrix a její kontrolovaná resorpce a kalcifikace. Kalcifikace vyžaduje: 24,25(OH)vitamin D3 a 1,25(OH) vitamin D3, růstový hormon, hormony štítné žlázy, PTH, růstové faktory, cytokiny.

Vývoj a růst kostí Osifikace=proces vzniku kosti : růstové chrupavky (primární, sekundární)    desmogenní osifikace – z vaziva (obličejové kosti) chondrogenní osifikace – z chrupavky (dlouhé kosti) růstový hormon - somatotropin (hypofýza)

Vliv hormonů na kosti Tvorba kostí a homeostáza Ca PTH (parathormon – příštítná tělíska - reguluje hladinu Ca v krvi), vitamin D  = kalcitriol ). Růstový hormon stimuluje jaterní produkci somatomedinů, podporujících tvorbu chrupavky a růst kostí. Hormony štítné žlázy – kalcironin - podporuje normální růst kostí a výměnu kostních minerálů. Pohlavní hormony stimulují růst a rozvoj kostí a uzavíraní epifyzeálních štěrbin - dospělost. Glukokortikoidy potlačují tvorbu kostí, rozpouštějí kostěnou matrici a překáží absorpci Ca ze střeva.

Tvar kostí Podle tvaru rozdělujeme kosti na: Kosti dlouhé (například kost klíční, pažní, loketní, vřetenní, stehenní, holenní a lýtková) Kosti krátké (například zápěstní kůstky nebo obratle) Kosti ploché (například lebka, lopatky, žebra, hrudní kost a pánev) Kosti nepravidelného tvaru (dolní čelist)

Dlouhé kosti Končetiny páky Nosnost,pohyb Oboustranně klouby Dřeňová dutina

Ploché kosti Lebka,pánev,hrudní kost Žebra Minimální rozsah pohybu v kloubech Ochrana dutin Krvetvorba

krátké kosti Minimální dřenová dutina Složitejší a přesnější pohyb

Páteř (2xs) 33-34 obratlů – vertebrales) Ploténky 20-25% výšky páteře Krční C 1-7 –(cervicales) lordosa Hrudní Th 1-12 –(thoracicae) kyfoza Bederní L 1-5 – (lumbales) Křížové 5 obratlů –(sacrales) srostlých v kost Kostrč 4-5 zakrnělých obratlů kyfoza

Kostra osová - páteř Páteř -skládá obratlů Obratel: atlas, čepovec ,páteřní kanál - mícha Tělo Příčný výběžek Trnový výběžek Otvor Oblouk

Hernie =výhřez ploténky- houser Psychosomatika - přetížení ,zkřivení páteře, konflikt

Hrudník - thorax 12 hrudních obratlů 12 párů žeber (7 připojených ke kosti hrudní ,3 připojeny k chrupavkám horních žeber, 2 končí volně ve svalech ) 1 hrudní kost - sternum odběr kostní dřeně je nejsnadnější z hrudní kosti

Lebka cranium Obličejová část- krátké kosti, dutina nosní, ústní a očnice Mozková část –ploché kosti, dutina mozková Nepárová jazylka zavěšena na spánkové kosti (hrtan)

Typy kloubů Souvislé –kost křížová, lebeční švy Synchondrosy-vložena chrupavka , kost křížová a pánev , pohyb minimální do 1 cm Syndesmosy –vloženo jen vazivo , žebra a kost hrudní, pohyb rozsahem pod 0,1 cm Složité klouby –celý aparát ,koleno, kotník Kloubní pletence-více než 2 kosti, pletenec pažní, celá soustava

Typy Synchondrosy Syndesmosy

Typy : velké klouby

Typy : pletence

Diskuze Pevnost kosti dodává? osteoporosa-nestabilita Pobyt na slunci kvalitu kostry neovlivní ? Riziko postižení meziobratlové ploténky stoupá s chronickým stressem ?

Svalová soustava 700 svalů Hlavní funkce : udržování polohy zprostředkování hybnosti Činnost kosterních svalů: reflexní motorika – neúmyslná – svalový tonus vědomá – úmyslná, volní, ovlivnitelná vůlí

Typy svalové tkáně

Vývoj motoriky od raného věku labyrintový vzpřimovací reflex-pase koníčky od 5.měsíce úmyslné uchopení hračky 6.měsíc - sezení 9.měsíc – lezení, aktivní souhra 4 končetin

Sval Kosterní sval: svalová vlákna-snopečky-snopce- bříško svalu Svalová fascie Šlachy Cévy a nervy

Svalový stah Přirozeným signálem pro stah kosterní svaloviny je nervový vzruch Postsynaptická část:uvolnění acetylcholinu do synaptické štěrbiny , vedení vzruchu sarkolemou-aktivace T tubulů , uvolnění calcia Ca ionty se navážou na troponin—tropomyozin umožní vazbu mezi myozin-aktin (příčné můstky )-zkrácení sarkomer (kontrakce) Zpětný proces je uvolnění (relaxace)

Pojmy - typy svalového stahu Izometrický stah : délka svalu se nemění, ale roste napětí –ztuhnutí, úzkost Isotonický stah: napětí se nemění délka svalu se zkracuje - tanec Svalové trhnutí: krátká odpověď na jediný vzruch Tetanus (křeč): reakce na serii vzruchů Svalové napětí – i v klidu je sval ve stavu urč.napětí, snižuje se např.ve spánku Svalová síla – vyjadřuje se max.hmotností závaží, které udrží sval v rovnováze (u mužů větší, dá se zvýšit tréninkem) svalová práce: svalová síla působící po určité dráze, měří se ergometry , 25%energie je využito, zbytek teplo, jednotkou je Joul (J)

Svalový stah-kontrakce Akční potenciál:signál který se šíří po axonu Presynaptická část: přenesení vzruchu na nervosvalovou ploténku ( váčky s acetylcholinem)- patolog.stavy myastenie, tetanus Nervový vzruch-motorická vlákna na svalovou ploténku, svalové akční potenciály se měří EMG Svalová kontrakce-podmínkou je excitace tj.přechod nervového vzruchu na sarkolemu svalového vlákna , která spustí uvolnění nitrobuněčných zásob kalcia

Svalová relaxace Hlavičky myozinu se navážou za přítomnosti iontů Mg a na ATP Rozvolní se vazba aktin-myozin Ca ionty se vrátí zpět do buněk Obnova klidové délky svalového vlákna

Metabolismus svalu Metabolické pochody zajišťují : zásoby ATP – (adenosintrifosfát) - pohotovostní zdroj energie - jen secundy kreatininfosfát :energeticky bohatá fosfátová vazba s ATP na molekulu kreatininu během klid.režimu svalu ( kreatin - ledviny!!!) glukosa: odbourávána cestou anaerobní glykolýzy –(bez O2), 1 molekula glukosy dá 2 molekuly ATP, (k.mléčná !!!) aerobní glykolýza ( dostatek O2)1 molekula glukosy dá 36 molekul ATP mastné kyseliny – jsou nejvýznamějším zdrojem energie pro sval, poskytují vys.množství ATP , z krve , uvolnění z tuku , aerobní cestou

Názvosloví svalů podle: Funkce: extenzory(natahovače),flektory(ohýbače), adduktory(přitahovače), abduktory (odtahovač),sfinktery(svěrače) Tělní krajina: prsní (pectoralis), stehenní(femoralis) Uložení: hluboké(profundus), povrchové (superficialis) Stavba: dvojhlavý,.... (biseps, triceps, kvadriceps) Tvaru: krátký (brevis), dlouhý (longus)

Svalová bolest Trhliny v Z ploténkách( aktin-myosin) kumulace laktátu – kys.mléčná Otok - vznik mikrozánětu Nedostatečné prokrvení Reflexní napětí BOLEST a poškození, porucha hybnosti

Trénink Stupňuje a udržuje tělesnou výkonnost Motorické učení: (nervosvalová koordinace a motivace-psaní na stroji, tanec , aerobik Vytrvalostní: zvyšuje oxidativní kapacitu Silový: zvyšuje glykolytickou kapacitu,vede k hypertrofii Stárnutí – úbytek svalové hmoty - atrofie