VY_32_INOVACE_Racek_01-1-10-Separatni Důlní větrání VY_32_INOVACE_Racek_01-1-10-Separatni Autor: Mgr. Ing. Ladislav Ráček Tento výukový materiál byl zpracován v rámci projektu EU peníze středním školám - OP VK 1.5. CZ.1.07/1.5.00/34.0195 – Individualizace a inovace výuky

Anotace V této části se seznámíte se způsoby pomocného větrání v dolech. Druhy separátního větrání.

Účel pomocného větrání Je to způsob pomocného větrání pomocí luten ve spojení se samostatným zdrojem tlaku – lutnovým ventilátorem. Pomocí lutnového tahu a ventilátoru se dopravují na čelbu čerstvé větry z PVP nebo použité větry do PVP.

Separátní větrání sací Při tomto způsobu jsou: nasávány použité větry z čelby do lutnového tahu a pak odváděny do PVP, čerstvé větry tak proudí celým profilem díla do čelby, u ústí luten mění směr a jsou nasávány do luten, přiváděný proud přesahuje konec luten do vzdálenosti 2,0 m, v prostoru mezi čelbou a koncem luten dochází k difuzi.

Nevýhody malý dosah účinného větrního proudu před ústím luten, proto je zapotřebí neustálé přidávání luten do tahu co nejblíže k čelbě, oteplování větrů v hlubokých dolech vlivem okolních hornin.

Výhody velkou výhodou je pro ražení trhací práce a následný odvod povýbuchových zplodin, zplodiny jsou odváděny lutnovým tahem, pracovníci tak jsou chráněni před těmito zplodinami a jsou pořád v čerstvých větrech, tento způsob větrání určen pro průtržové sloje a pro místa s nebezpečím fukačů.

Separátní větrání foukací Při tomto způsobu jsou: do prostoru čelby přiváděny čerstvé větry z luten, čelba je ofoukávána celým profilem důlního díla jsou odváděny použité větry s obsahem škodlivých plynů, metanem, důlním prachem, aj.…

Výhody Výhodou tohoto způsobu: intenzivnější pohyb větrů v pracovním prostoru čelby, rychleji se ředí škodlivé plyny, větry mají chladivý účinek. poslední lutna se dá situovat tak, aby neobtěžovala pracovníky na čelbě.

Nevýhody Nevýhodou je: větry jsou odváděny celým profilem důlního díla rychlost větrního proudu je malá, pracovníci nejsou chráněni před povýbuchovými zplodinami, jsou nuceni čekat delší dobu, než se čelba odvětrá. existuje zde i riziko hromadění metanové vrstvy nad lutnovým tahem, nebezpečným se může stát otevřený oheň na čelbě, protože přímý zásah je zde nemožný.

Separátní větrání kombinované Tento způsob v sobě spojuje výhody sacího a foukacího větrání, potlačuje nevýhody. Kombinovaným způsobem separátního větrání je doplnění sacího lutnového tahu krátkým pomocným foukacím lutnovým tahem, který je umístěn od čelby v takové vzdálenosti, aby dosah větrního proudu stačil zajistit účinné ovětrání čelby.

Přesah foukacího lutnového tahu Krátký foukací lutnový tah: přesahuje o stanovenou délku je osazen ventilátorem, který činí 30 – 50 % výkonu ventilátoru sacího. Tato kombinovaná forma větrání je účinnější a bezpečnější.

Kriteria pro stanovení potřebného objemového průtoku větrů Při stanovení potřebného objemového průtoku větrů se bere zřetel na tyto hlediska: Exhalace metanu Exhalace oxidu uhličitého Zplodiny po trhací práci Zajištění minimální nebo optimální rychlosti proudění větrů Mikroklimatické podmínky Největší počet pracovníků ve směně Ředění zplodin vznětových motorů

Lutny z ocelových plechů - s točivými přírubami Lutna je vyrobena z plechu o tloušťce 2 mm vyrobena ze stáčeného plechu svařováním. Konce luten jsou opatřeny točivými přírubami z plechu s dírami pro spojování šroubovými spoji. Povrchová úprava je provedena asfaltovými nátěrovými hmotami. Vyrábí se lutny o průměru: 300, 400, 500, 600, 700 mm v délkách 3,0 m.

Ocelové lutny spirolutny Vyráběny z ocelových pozinkovaných pásků – svinování ocelového pásku v plně uzavřené spirále s těsným kovovým spojením.

Lutny plastové - tuhé Těleso lutny je tvořeno 4 vrstvami vinutého polyesterového laminátu, mají velmi dobré tepelně – izolační vlastnosti.

Lutny plastové – flexibilní Vyrábějí se z plachtoviny, mají tvar hadice, které jsou z vnější strany vyztužené kovovými kruhy. Jsou ve dvojím provedení – použití univerzální pro sací i foukací větrání a jen pro foukací.

[ 1]

[ 2]

[ 3]

[ 5] [ 4] [ 6]

Lutnové ventilátory

Pohon ventilátorů K pohonu se užívají elektrické motory v nevýbušném provedení pro napětí 500V/50Hz, nebo motory na stlačený vzduch s tlakem 400 kPa a teplotě 15 °C před vstupem do poháněcí trysky. Ventilátory mohou pracovat až do teploty 35 °C a musí vyhovovat prostředí s nebezpečím výbuchu 2, výbušnosti M a skupiny vznícení D.

Kombinované ventilátory U kombinovaných ventilátorů se při přerušení dodávky elektrického proudu automaticky (prostřednictvím solenoidového ventilu) zapojí pohon na stlačený vzduch a naopak.

Ventilátory v tahu Je-li v lutnovém tahu jeden ventilátor, musí být umístěn na počátku lutnového tahu v průchodním větrním proudu. Je-li v tahu více ventilátorů, pak je lze umístit na začátku lutnového tahu těsně za sebou nebo v rovnoměrných vzdálenostech od sebe po celé délce lutnového tahu.

Použití tlumičů Ty musí být použity vždy u posledního ventilátoru v lutnovém tahu směrem do čelby. Tento tlumič snižuje hladinu hluku otevřeného sání. Musí být všude namontovány, pokud se v těchto prostorech zdržují trvale pracovníci.

POUŽITÁ LITERATURA PROKOP, Pavel. Větrání hlubinných dolů. Ostrava: ES VŠB, 1985. SUCHAN, Libor. Větrání hlubokých dolů. 1. vydání. Praha: SNTL, 1984. Http://www.poziadavka.sk/ponuky/ponuka-64835/Pretlakova-lutna-typu-MIFLEX-2-. [online]. [cit. 2013-04-20]. [1,2,3]. Http://www.rocktech.cz/ventilacni-systemy.php. [online]. [cit. 2013-04-20]. [4,5,6].