PARYBY (Chondrichthyes)

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Autor: Mgr. Hana Krajčová
Advertisements

Třída: paryby Chondrichthyes.
Třída: PARYBY Chondrichthyes
Paryby Obratlovci vypracovala: Mgr. Monika Štrejbarová.
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Název školy:Základní škola, Jičín, Soudná 12 Autor:Monika.
NÁZEV ŠKOLY: ZŠ Kopřivnice, Štramberská 189, příspěvková organizace AUTOR: Mgr. Vlastimil Kopečný VYTVOŘENO: NÁZEV: VY_32_Přírodopis_12_Ryby,
TŘÍDA: PLAZI 1. Šupinatí( ještěři, hadi) 2. Želvy 3. Krokodýli.
Název školy: Základní škola a Mateřská škola, Hradec Králové, Úprkova 1 Autor: Mgr. Jitka Marečková Název: VY_32_INOVACE_10C_2_Ryby _I_sladkovodní Téma:
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Registrační číslo projektu: CZ 1.07/1.4.00/ Šablona: 52 Sada: Př 7/07 Předmět: přírodopis Ročník: 7.
 AUTOR: Ing. Tereza Kovalská  NÁZEV: VY_32_INOVACE_01_Původ a vývoj savců  ROČNÍK: 9. ročník ZŠ  VZDĚLÁVACÍ OBLAST:Člověk a příroda  VZDĚLÁVACÍ OBOR:
ŠELMY. CHARAKTERISTIKA Rozšířeny na všech kontinentech. Pružné, svalnaté tělo. Silné špičáky. Většinou masožraví (vrchol potravních řetězců). Výborný.
MOŘŠTÍ ŽAHAVCI (po výkladu si zapiš do sešitu) koráli vyskytují se v teplých mořích žijí v koloniích jedinci - polypi podobní nezmarovi živí se planktonem,
Chobotnice pobřežní Johanka Sadílková.
Přírodopis – 7.ročník Ryby - Anatomie VY_32_INOVACE_
Hlavonožci (třída měkkýšů).
PARYBY II..
Život tajemného mořského slimáka
Třída: Savci Autor: Zuzana Veselíková Vytvořeno: červen 2011
EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS Tematický celek: LIDSKÉ TĚLO
Třída: OBOJŽIVELNÍCI Autor: Zuzana Veselíková Vytvořeno: červen 2011
Kmen kroužkovci.
ZEMĚPIS - SVĚT Severní Amerika
Ploštěnci 16. února 2014 VY_52_INOVACE_210208
Název školy: ZŠ Klášterec nad Ohří, Krátká 676 Autor: Mgr
ZÁKLADNÍ ŠKOLA, JIČÍN, HUSOVA 170 Číslo projektu
Základní škola a Praktická škola Dvůr králové nad Labem
Název školy: MŠ a ZŠ Veselí nad Moravou, Kollárova 1045
Název školy: MŠ a ZŠ, Veselí nad Moravou, Kollárova 1045
Strunatci obratlovci.
SAVCI.
Kmen: Ostnokožci jen mořští od prvohor různý tvar těla
Název školy: Základní škola a Mateřská škola Sepekov Autor:
Savci jsou vývojově velmi pokročilá třída obratlovců a v současné době osidlují téměř celý svět. Jejich hlavním spojovacím znakem je výživa mláďat produktem.
VY_32_INOVACE_16_Živočichové
DRAVÍ VAČNATATCI AUSTRÁLIE
Zpracovala: Mgr. Monika Dvořáková
PLAZI VY_32_INOVACE_06-54 Ročník: 3. Vzdělávací oblast:
Obratlovci Vertebrata – ČELISTNATCI Gnathostomata
Třída: PARYBY Chondrichthyes
Třída PARABY.
2. Třída: PARYBY.
Třída: PARYBY Chondrichthyes
1. DÝCHACÍ SOUSTAVA Funkce dýchací soustavy
VY_32_INOVACE_PŘZOO.16 Autor: Mgr. Jitka Žejdlíková
zpracovaný v rámci projektu
PARYBY – ŽRALOCI A REJNOCI /po výkladu si zapiš do sešitu/
Opěrná soustava - kostra
PRO ZÁJEMCE O FOTOGRAFOVÁNÍ
Název projektu: ZŠ Háj ve Slezsku – Modernizujeme školu
Třída: RYBY.
Název školy Základní škola a mateřská škola, Jetřichov, okres Náchod
Poznávačka kruhoústí a paryby
Třída: PTÁCI.
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Dolní Benešov, přísp. organ.
Výukový materiál ZŠ Kovářov
Základní škola a mateřská škola J.A.Komenského
Nadtřída: BEZČELISTNATCI
Základní škola a Mateřská škola Bílá Třemešná, okres Trutnov
Základní škola Rosice, okres Chrudim
11 Kód materiálu: VY_32_INOVACE_15_KROUZKOVCI Název materiálu:
Název školy: Základní škola a mateřská škola, Hlušice
PŘÍRODOPIS 6 MĚKKÝŠI - HLAVONOŽCI.
Třída: PARYBY Chondrichthyes
Život v oceánech a mořích.
1. 1.
Autor: Mgr. Marie Boučková
KOSTRA.
Želvy a krokodýli.
VY_32_INOVACE_04-36 Ročník: VII. ročník Vzdělávací oblast:
Digitální učební materiál
Transkript prezentace:

PARYBY (Chondrichthyes) 2 Strunatci PARYBY (Chondrichthyes)

Poznávací znaky paryb Mořští (vzácně sladkovodní) čelistnatci Tělo torpédovité či shora zploštělé Kromě párových ploutví (prsní, břišní) jsou vytvořeny nepárové (0-1 řitní, 1-2 hřbetní a ocasní) Ocasní ploutev s protaženým horním lalokem Struna hřbetní je zachována, ale je různě prostoupena neúplnými těly obratlů

Poznávací znaky paryb Ve střevě je spirálovitá řasa (typhlosolis) Vnitřní kostra je takřka výhradně chrupavčitá, lebka celistvá beze švů Na těle jsou plakoidní šupiny (obdobné stavby jako zuby savců) Dýchání žábrami, plynový měchýř chybí U většiny paryb je zachováno spirakulum (otvor za okem) Oplození vnitřní (párové kopulační orgány samců vznikají z břišních ploutví) Oviparie, ovoviviparie i viviparie

Obratel žraloka Neurální oblouk Chorda dorsalis Páteřní kanál Tělo obratle Příčný výběžek

Amfistylie Hyostylie Autotylie Spojení přímé + hyomadibulare Primitivní žraloci Rhipidistia Spojení díky hyomandibulare Většina žraloků Většina dnešních ryb Srůst s lebkou Chiméry Dvojdyšní 1 – neurocranium, 2 – horní čelist (různé složky), 3 – dolní čelist (různé složky), 4 – hyomandibulare, 5 – hyoideum, 6 – columella (= stapes)

Žraloci mohou pomocí nastavení šupin kontrolovat proudění vody kolem svého těla. Dokážou tak regulovat odtrhávání proudnic a omezit turbulence. To snižuje čelní odpor při pohybu vodou, umožňuje zvýšit rychlost s vynaložením menší energie a dokonale kontrolovat směr pohybu.

Dennis Conner

Zbraň kanaků na Havaji vybavená žraločími zuby (Hawaiian weapon equipped with shark teeths)

Šagrén (kůže z paryb), shagreen

Kůže z trnuchy Shagreen named after a Parisian leather craftsman at the 18th century French court, Jean-Claude Galuchat. He began to fashion sting-ray for Louis XV and members of his court, applying it to objects that had never before been made – toilette items, perfume flacons, sewing and snuffboxes, wig-cases and the like, and in the way that brought out its inherent beauty and mystery.

Kůže z trnuchy

Upravená kůže trnuchy (peněženka)

Rasper made from shark skin Struhadlo ze žraločí kůže na kořen wasabi (Wasabia japonica, syn. Eutrema japonica) - japonský zelený křen

1. hřbetní ploutev Postranní čára Oko 2.hřbetní ploutev Nozdra Ústa Ocasní ploutev Žaberní štěrbiny Břišní ploutve Řitní ploutev Prsní ploutve

Chondrocranium Žaberní oblouk Hyomandibulare Chondrocranium Přední hřbetní ploutev Druhá hřbetní ploutev Trn Ocasní ploutev Obratel Trn Oblouky obratlů Čichová schránka Tělo obratle Očnice Čichová schránka Ocasní obratel Pletenec břišní ploutve Břišní ploutev Žebro Palatoquadratum (horní čelist) Hyoideum Prsní ploutev Žaberní oblouky Pletenec přední končetiny Mandibulare (spodní čelist) Žaberní oblouk

Kostra žraloka sleďového (Lamna nasus)

Žaberní štěrbina Žaberní štěrbiny Žábry Hltan Žaberní přepážka Žábry Spiraculum Hltan

Žaberní dutina Žaberní lupínky Žaberní tyčinky Žaberní štěrbina

Tapetum lucidum v oku telete reflexní odrazová a světločivá vrstva pod sítnicí oka zvířat Tapetum lucidum v oku telete

Samice žraloka Samec žraloka Myxipterygia Samice žraloka Samec žraloka

Vajíčko žraloka Cephaloscyllium laticeps Vajíčka žraloka rodu Orectolobus Vajíčko žraloka Cephaloscyllium ventriosum Vajíčko s embryem žraloka

Mládě žraloka Prionace glauca Vajíčka žraloka Centroscymnus coelolepis Líhnoucí se žralok Vajíčka žraloka Heterodontus francisi

Embryo žraloka

Systém třídy paryb (Chondrichthyes) Podtřída: chimérovci (Holocephali) Řád: chimérotvaří (Chimaeriformes) Podtřída: příčnoústí (Elasmobranchii) Řád: malotlamci (Orectolobiformes) Řád: žralouni (Carcharhiniformes) Řád: obrouni (Lamniformes) Řád: šedouni (Hexanchiformes) Řád: ostrouni (Squaliformes) Řád: pilonosi (Pristiophoriformes) Řád: polorejnoci (Squatiniformes) Řád: rejnoci (Rajiformes)

Podtřída: chimérovci (Holocephali) Řád: chimérotvaří (Chimaeriformes) Lebka chiméry 2 hřbetní ploutve (první je vztyčitelná) nepravá skřele plakoidní šupiny nejsou po celém těle obratle nemají těla (chorda zachována) chybí žebra, nemají typhlosolis ústa spodní vajíčka chráněna tvrdými obaly nemají spiraculum v ústech zuby v tvaru plochých desek velikost do 150 cm Atlantský, Tichý a Indický oceán Počet druhů 51

Podtřída: chimérovci (Holocephali) Řád: chimérotvaří (Chimaeriformes) Callorhynchus Chimaera

Podtřída: chimérovci (Holocephali) Řád: chimérotvaří (Chimaeriformes) Rhinochimaera

Podtřída: chimérovci (Holocephali) Řád: chimérotvaří (Chimaeriformes) Vývin chiméry

Podtřída: chimérovci (Holocephali) Řád: chimérotvaří (Chimaeriformes) Hydrolagus

Podtřída: příčnoústí (Elasmobranchii) citlivé smysly (registrují 10-1000 Hz), jemný čich, Lorenziniho ampuly (registrace teploty, vibrace, slanosti, tlaku, elektrického pole) 5-7 oddělených žaberních štěrbin, v oku tapetum lucidum planktonofágové, lovci (síla stisku zubů až 3 t/cm2), bentofágové alimentární frenézie velikost 0,2-18 m rychlost plavání až 75 km/hod Atlantský, Tichý a Indický oceán žraločí kůže (šagrén, 150x pevnější než kůže skotu), „žraločí perly“ (čočky), sušené ploutve základní kuchyňská suroviny, z chrupavek se získává želatina, squalen (z jater) – kosmetický průmysl, lékařství , maso neobsahuje cholesterol) nejstarší fosilie pocházejí ze siluru, recentních přes 800 druhů

Řád: Šedouni (Hexanchiformes) Žralok límcový (Chlamydoselachus anguineus)

Řád: Různozubci (Heterodontiformes) Čeleď: různozubcovití (Heterodontidae) Řád: Různozubci (Heterodontiformes) Různozubec portjacksonský (Heterodontus portusjacksoni) 165 cm, australská oblast, vejcorodý

Řád: Malotlamci (Orectolobiformes) Čeleď: veležralokovití (Rhincodontidae) Řád: Malotlamci (Orectolobiformes) Žralok obrovský (Rhincodon typus), 18 m, tropy a subtropy, planktonofág

Čeleď: Máčkovití (Scyliorhinidae) Řád: Žralouni (Carcharhiniformes) Čeleď: Máčkovití (Scyliorhinidae) Máčka skvrnitá (Scyliorhinus canicula), 1 m, Atlantik, Středozemní moře

Čeleď: Psohlavovití (Triakidae) Řád: Žralouni (Carcharhiniformes) Čeleď: Psohlavovití (Triakidae) Hladkoun obecný (Mustelus mustelus), 2 m, Atlantik, živorodý, gastronomie

Řád: Žralouni (Carcharhiniformes) Čeleď: Psohlavovití (Triakidae) Psohlav obecný (Galeorhinus galeus), 2,3 m, Atlantik, vejcoživorodý

Čeleď: Modrounovití (Carcharhinidae) Řád: Žralouni (Carcharhiniformes) Žralok tygří (Galeocerdo cuvieri), 9 m, tropy a subtropy, vejcoživorodý

Čeleď: Modrounovití (Carcharhinidae) Řád: Žralouni (Carcharhiniformes) Čeleď: Modrounovití (Carcharhinidae) Žralok bělavý (Carcharhinus leucas), 3,4 m, tropy a subtropy, táhne do sladkých vod (např. jezero Nicaragua), velmi nebezpečný pro člověka

Čeleď: Modrounovití (Carcharhinidae) Řád: Žralouni (Carcharhiniformes) Čeleď: Modrounovití (Carcharhinidae) Žralok bělavý (Carcharhinus leucas)

Čeleď: Modrounovití (Carcharhinidae) Řád: Žralouni (Carcharhiniformes) Čeleď: Modrounovití (Carcharhinidae) Žralok modravý (Prionace glauca), 6,5 m, jeden z nejrozšířenějších druhů, Atlantik, Tichý a Indický oceán

Čeleď: Modrounovití (Carcharhinidae) Řád: Žralouni (Carcharhiniformes) Čeleď: Modrounovití (Carcharhinidae) Žralok modravý (Prionace glauca), živorodý (až 155 zárodků v jedné samici)

Čeleď: Modrounovití (Carcharhinidae) Řád: Žralouni (Carcharhiniformes) Čeleď: Modrounovití (Carcharhinidae) Kladivoun obecný (Sphyrna zygaena), vejcoživorodý, pobřeží Evropy

Řád: Obrouni (Lamniformes) Čeleď: Hlavorohovití (Mitsukurinidae) Žralok šotek (Mitsukurina owstoni), 3,4 m, Japonsko, Austrálie, jižní Afrika

Řád. Obrouni (Lamniformes) Čeleď: Velkotlamovití (Megachasmidae) Žralok velkoústý (Megachasma pelagios), 5 m, USA, Japonsko, Austrálie, planktonofág, kolem tlamy světélkující výrůstky, poprvé chycen 1976

Řád: Obrouni (Lamniformes) Čeleď: Liškounovití (Alopiidae) Liškoun obecný (Alopias vulpinus), 6 m, Atlantik, Indický a Tichý oceán, vejcoživorodý s nitroděložním kanibalismem

Řád: Obrouni (Lamniformes) Čeleď: Obrounovití (Cetorhinidae) Žralok veliký (Cetorhinus maximus), 15 m, u všech světadílů, planktonofág, olej z jater se dříve používal do olejových lamp

Řád: Obrouni (Lamniformes) Čeleď: Makrelcovití (Lamnidae) Žralok bílý (Carcharodon carcharias), 8 m, nejvíce útoků Kalifornie, jih Austrálie, Nový Zéland, jižní Afrika

Řád: Obrouni (Lamniformes) Čeleď: Makrelcovití (Lamnidae) Žralok bílý (Carcharodon carcharias)

Žralok bílý (Carcharodon carcharias)

Žralok bílý (Carcharodon carcharias)

Řád: Ostrouni (Squaliformes) Čeleď: Světlounovití (Dalatiidae) Žralok malohlavý (Somniosus microcephalus), 8 m, arktické oblasti

Řád: Ostrouni (Squaliformes) Čeleď: Světlounovití (Dalatiidae) Žraloček brazilský (Isistius brasiliensis), 0,5 m, Atlantský, Indický a Tichý oceán

Řád: Ostrouni (Squaliformes) Čeleď: Ostrounovití (Squalidae) Ostroun obecný (Squalus acanthias), 2,6 m, Atlantský a Tichý oceán vejcoživorodý, hospodářsky významný, ročně se loví přes 30 000 t

Řád: Ostrouni (Squaliformes) Čeleď: Ostrounovití (Squalidae)

Carcharodon melagodon Největší známý dravec, 20 m, 15 t

Řád: Pilonosi (Pristiophorifomes) Čeleď: Pilonosovití (Pristiophoridae) Pilonos vouskatý (Pristiophorus cirratus), 3 m, australská oblast, má vynikající maso

Řád: Rejnoci (Rajiformes) Čeleď: Pilounovití (Pristidae) Piloun obecný (Pristis pristis), 4,5 m, východ Atlantiku (16-20 zubů), vejcoživorodý Piloun mnohozubý (Pristis microdon), 25-32 zubů

Steve Irwin (1964 - 2006)

OBRANA PŘED ŽRALOKEM nepotápět se tam, kde se žraloci zdržují, neplavat v kalné vodě potápět se vždy ve větší skupině zabránit tomu, aby se do vody dostala moč a krev neplavat do větších hloubek a do ústí řek nepoužívat příliš kontrastní plavky a potápěčské obleky nafukovací matrace používat světlé nebo průhledné nevstupovat do vody po setmění při spatření žraloka plavat plynule ne křečovitě při napadení žralokem mířit např. nožem na oči či na čelo mezi očima

pardaxin z jazyka mramorovaného (Pardachirus marmoratus) OBRANA PŘED ŽRALOKEM dozory z věží na plážích, letecké hlídky, pevné bariéry pardaxin z jazyka mramorovaného (Pardachirus marmoratus) drátěné kombinézy drátěné klece harpuny s šípy s oxidem uhličitým či s napětím 300 V elektromagnetické pole kolem potápěče

Řád: Rejnoci (Rajiformes) Čeleď: Parejnokovití (Torpedinidae) Parejnok elektrický (Torpedo marmorata), východ Atlantiku, 0,6 m, noční druh, vejcoživorodý, výboje 45-200 V (elektrické orgány vzniklé ze svaloviny)

Řád: Rejnoci (Rajiformes) Čeleď: Pilohřbetovití (Rhinobatidae) Pilohřbet obecný (Rhinobatos rhinobatos), 1 m, Středozemní moře, v ocasní ploutvi vytvořen jen horní lalok, vejcoživorodý

Řád: Rejnoci (Rajiformes) Čeleď: Pilohřbetovití (Rhinobatidae) Pilohřbet Rhinobatos lentiginosus Pilohřbet obecný (Rhinobatos rhinobatos)

Řád: Rejnoci (Rajiformes) Čeleď: Rejnokovití (Rajidae) Rejnok ostnatý (Raja clavata), 1,3 m, východ Atlantiku, žije u dna, vejcorodý, mláďata se líhnou po půl roce (schránky lze nalézt vyplavené na břehu)

Řád: Rejnoci (Rajiformes) Čeleď: Rejnokovití (Rajidae) Vajíčka rejnoka Raja clavata

Řád: Rejnoci (Rajiformes) Čeleď: Rejnokovití (Rajidae) Rejnok ostnatý (Raja clavata) Vajíčko

Řád: Rejnoci (Rajiformes) Čeleď: Rejnokovití (Rajidae) Rejnok hladký (Raja batis), 2,5 m, SV Atlantiku, vejcorodý (vývin až přes rok), velký hospodářský význam, maso chutí připomíná kuřecí

Řád: Rejnoci (Rajiformes) Čeleď: Trnuchovití (Dasyatidae) trn Trnucha obecná (Dasyatis pastinaca), 2,5 m, východ Atlantiku, příbřežní vody, živorodá (embrya vyživována placentou)

Řád: Rejnoci (Rajiformes)

Řád: Rejnoci (Rajiformes) Čeleď: Trnuchovití (Dasyatidae) spiraculum Trnucha modroskvrnná (Taeniura lymma), 1,5 m, Indopacifik

Řád: Rejnoci (Rajiformes) Čeleď: Trnuchovití (Dasyatidae) Řád: Rejnoci (Rajiformes) Trnucha amazonská (Potamotrygon motoro), 0,8 m, sladkovodní druh

Řád: Rejnoci (Rajiformes) Čeleď: Mantovití (Myliobatidae) Siba skvrnitá (Aetobatus narinari), 8,8 m, šířka 3 m, teplá moře

Řád: Rejnoci (Rajiformes) Čeleď: Mantovití (Myliobatidae) Siba skvrnitá (Aetobatus narinari)

Řád: Rejnoci (Rajiformes) Čeleď: Mantovití (Myliobatidae) Řád: Rejnoci (Rajiformes) Manta velká (Mobula mobular), 2,5 m, šířka 5 m, SV Atlantik, živí se planktonem a potěrem ryb, živorodá

Sliznatky – krev skoro izotonická, pokožka propouští ionty Mihule (v moři) – pokožka částečně propustná pro ionty a vodu, přijímají vodu trávicím ústrojím, větší objem tělních tekutin Paryby – zvyšují koncentraci osmoticky aktivních látek v těle trimetylamoniumoxidem a močovinou (krev koncentrovanější než mořská voda, vodu nepijí, ionty solí vychytávají epitelem žaber a hltanu, produkují velké množství moči) Ryby sladkovodní – tělní tekutiny hypertonické, odstraňují nadbytečnou vodu (velké množství hypotonické moči) a zadržují ionty žábrami Ryby mořské – hypotonická krev, sklon ke ztrátě vody, aktivně pijí vodu a odstraňují soli z těla, voda proniká do těla epitelem trávicího ústrojí, kůže nepropustná pro vodu i ionty, malé množství moči (je izotonická až slabě hypertonická)