PARYBY (Chondrichthyes) 2 Strunatci PARYBY (Chondrichthyes)
Poznávací znaky paryb Mořští (vzácně sladkovodní) čelistnatci Tělo torpédovité či shora zploštělé Kromě párových ploutví (prsní, břišní) jsou vytvořeny nepárové (0-1 řitní, 1-2 hřbetní a ocasní) Ocasní ploutev s protaženým horním lalokem Struna hřbetní je zachována, ale je různě prostoupena neúplnými těly obratlů
Poznávací znaky paryb Ve střevě je spirálovitá řasa (typhlosolis) Vnitřní kostra je takřka výhradně chrupavčitá, lebka celistvá beze švů Na těle jsou plakoidní šupiny (obdobné stavby jako zuby savců) Dýchání žábrami, plynový měchýř chybí U většiny paryb je zachováno spirakulum (otvor za okem) Oplození vnitřní (párové kopulační orgány samců vznikají z břišních ploutví) Oviparie, ovoviviparie i viviparie
Obratel žraloka Neurální oblouk Chorda dorsalis Páteřní kanál Tělo obratle Příčný výběžek
Amfistylie Hyostylie Autotylie Spojení přímé + hyomadibulare Primitivní žraloci Rhipidistia Spojení díky hyomandibulare Většina žraloků Většina dnešních ryb Srůst s lebkou Chiméry Dvojdyšní 1 – neurocranium, 2 – horní čelist (různé složky), 3 – dolní čelist (různé složky), 4 – hyomandibulare, 5 – hyoideum, 6 – columella (= stapes)
Žraloci mohou pomocí nastavení šupin kontrolovat proudění vody kolem svého těla. Dokážou tak regulovat odtrhávání proudnic a omezit turbulence. To snižuje čelní odpor při pohybu vodou, umožňuje zvýšit rychlost s vynaložením menší energie a dokonale kontrolovat směr pohybu.
Dennis Conner
Zbraň kanaků na Havaji vybavená žraločími zuby (Hawaiian weapon equipped with shark teeths)
Šagrén (kůže z paryb), shagreen
Kůže z trnuchy Shagreen named after a Parisian leather craftsman at the 18th century French court, Jean-Claude Galuchat. He began to fashion sting-ray for Louis XV and members of his court, applying it to objects that had never before been made – toilette items, perfume flacons, sewing and snuffboxes, wig-cases and the like, and in the way that brought out its inherent beauty and mystery.
Kůže z trnuchy
Upravená kůže trnuchy (peněženka)
Rasper made from shark skin Struhadlo ze žraločí kůže na kořen wasabi (Wasabia japonica, syn. Eutrema japonica) - japonský zelený křen
1. hřbetní ploutev Postranní čára Oko 2.hřbetní ploutev Nozdra Ústa Ocasní ploutev Žaberní štěrbiny Břišní ploutve Řitní ploutev Prsní ploutve
Chondrocranium Žaberní oblouk Hyomandibulare Chondrocranium Přední hřbetní ploutev Druhá hřbetní ploutev Trn Ocasní ploutev Obratel Trn Oblouky obratlů Čichová schránka Tělo obratle Očnice Čichová schránka Ocasní obratel Pletenec břišní ploutve Břišní ploutev Žebro Palatoquadratum (horní čelist) Hyoideum Prsní ploutev Žaberní oblouky Pletenec přední končetiny Mandibulare (spodní čelist) Žaberní oblouk
Kostra žraloka sleďového (Lamna nasus)
Žaberní štěrbina Žaberní štěrbiny Žábry Hltan Žaberní přepážka Žábry Spiraculum Hltan
Žaberní dutina Žaberní lupínky Žaberní tyčinky Žaberní štěrbina
Tapetum lucidum v oku telete reflexní odrazová a světločivá vrstva pod sítnicí oka zvířat Tapetum lucidum v oku telete
Samice žraloka Samec žraloka Myxipterygia Samice žraloka Samec žraloka
Vajíčko žraloka Cephaloscyllium laticeps Vajíčka žraloka rodu Orectolobus Vajíčko žraloka Cephaloscyllium ventriosum Vajíčko s embryem žraloka
Mládě žraloka Prionace glauca Vajíčka žraloka Centroscymnus coelolepis Líhnoucí se žralok Vajíčka žraloka Heterodontus francisi
Embryo žraloka
Systém třídy paryb (Chondrichthyes) Podtřída: chimérovci (Holocephali) Řád: chimérotvaří (Chimaeriformes) Podtřída: příčnoústí (Elasmobranchii) Řád: malotlamci (Orectolobiformes) Řád: žralouni (Carcharhiniformes) Řád: obrouni (Lamniformes) Řád: šedouni (Hexanchiformes) Řád: ostrouni (Squaliformes) Řád: pilonosi (Pristiophoriformes) Řád: polorejnoci (Squatiniformes) Řád: rejnoci (Rajiformes)
Podtřída: chimérovci (Holocephali) Řád: chimérotvaří (Chimaeriformes) Lebka chiméry 2 hřbetní ploutve (první je vztyčitelná) nepravá skřele plakoidní šupiny nejsou po celém těle obratle nemají těla (chorda zachována) chybí žebra, nemají typhlosolis ústa spodní vajíčka chráněna tvrdými obaly nemají spiraculum v ústech zuby v tvaru plochých desek velikost do 150 cm Atlantský, Tichý a Indický oceán Počet druhů 51
Podtřída: chimérovci (Holocephali) Řád: chimérotvaří (Chimaeriformes) Callorhynchus Chimaera
Podtřída: chimérovci (Holocephali) Řád: chimérotvaří (Chimaeriformes) Rhinochimaera
Podtřída: chimérovci (Holocephali) Řád: chimérotvaří (Chimaeriformes) Vývin chiméry
Podtřída: chimérovci (Holocephali) Řád: chimérotvaří (Chimaeriformes) Hydrolagus
Podtřída: příčnoústí (Elasmobranchii) citlivé smysly (registrují 10-1000 Hz), jemný čich, Lorenziniho ampuly (registrace teploty, vibrace, slanosti, tlaku, elektrického pole) 5-7 oddělených žaberních štěrbin, v oku tapetum lucidum planktonofágové, lovci (síla stisku zubů až 3 t/cm2), bentofágové alimentární frenézie velikost 0,2-18 m rychlost plavání až 75 km/hod Atlantský, Tichý a Indický oceán žraločí kůže (šagrén, 150x pevnější než kůže skotu), „žraločí perly“ (čočky), sušené ploutve základní kuchyňská suroviny, z chrupavek se získává želatina, squalen (z jater) – kosmetický průmysl, lékařství , maso neobsahuje cholesterol) nejstarší fosilie pocházejí ze siluru, recentních přes 800 druhů
Řád: Šedouni (Hexanchiformes) Žralok límcový (Chlamydoselachus anguineus)
Řád: Různozubci (Heterodontiformes) Čeleď: různozubcovití (Heterodontidae) Řád: Různozubci (Heterodontiformes) Různozubec portjacksonský (Heterodontus portusjacksoni) 165 cm, australská oblast, vejcorodý
Řád: Malotlamci (Orectolobiformes) Čeleď: veležralokovití (Rhincodontidae) Řád: Malotlamci (Orectolobiformes) Žralok obrovský (Rhincodon typus), 18 m, tropy a subtropy, planktonofág
Čeleď: Máčkovití (Scyliorhinidae) Řád: Žralouni (Carcharhiniformes) Čeleď: Máčkovití (Scyliorhinidae) Máčka skvrnitá (Scyliorhinus canicula), 1 m, Atlantik, Středozemní moře
Čeleď: Psohlavovití (Triakidae) Řád: Žralouni (Carcharhiniformes) Čeleď: Psohlavovití (Triakidae) Hladkoun obecný (Mustelus mustelus), 2 m, Atlantik, živorodý, gastronomie
Řád: Žralouni (Carcharhiniformes) Čeleď: Psohlavovití (Triakidae) Psohlav obecný (Galeorhinus galeus), 2,3 m, Atlantik, vejcoživorodý
Čeleď: Modrounovití (Carcharhinidae) Řád: Žralouni (Carcharhiniformes) Žralok tygří (Galeocerdo cuvieri), 9 m, tropy a subtropy, vejcoživorodý
Čeleď: Modrounovití (Carcharhinidae) Řád: Žralouni (Carcharhiniformes) Čeleď: Modrounovití (Carcharhinidae) Žralok bělavý (Carcharhinus leucas), 3,4 m, tropy a subtropy, táhne do sladkých vod (např. jezero Nicaragua), velmi nebezpečný pro člověka
Čeleď: Modrounovití (Carcharhinidae) Řád: Žralouni (Carcharhiniformes) Čeleď: Modrounovití (Carcharhinidae) Žralok bělavý (Carcharhinus leucas)
Čeleď: Modrounovití (Carcharhinidae) Řád: Žralouni (Carcharhiniformes) Čeleď: Modrounovití (Carcharhinidae) Žralok modravý (Prionace glauca), 6,5 m, jeden z nejrozšířenějších druhů, Atlantik, Tichý a Indický oceán
Čeleď: Modrounovití (Carcharhinidae) Řád: Žralouni (Carcharhiniformes) Čeleď: Modrounovití (Carcharhinidae) Žralok modravý (Prionace glauca), živorodý (až 155 zárodků v jedné samici)
Čeleď: Modrounovití (Carcharhinidae) Řád: Žralouni (Carcharhiniformes) Čeleď: Modrounovití (Carcharhinidae) Kladivoun obecný (Sphyrna zygaena), vejcoživorodý, pobřeží Evropy
Řád: Obrouni (Lamniformes) Čeleď: Hlavorohovití (Mitsukurinidae) Žralok šotek (Mitsukurina owstoni), 3,4 m, Japonsko, Austrálie, jižní Afrika
Řád. Obrouni (Lamniformes) Čeleď: Velkotlamovití (Megachasmidae) Žralok velkoústý (Megachasma pelagios), 5 m, USA, Japonsko, Austrálie, planktonofág, kolem tlamy světélkující výrůstky, poprvé chycen 1976
Řád: Obrouni (Lamniformes) Čeleď: Liškounovití (Alopiidae) Liškoun obecný (Alopias vulpinus), 6 m, Atlantik, Indický a Tichý oceán, vejcoživorodý s nitroděložním kanibalismem
Řád: Obrouni (Lamniformes) Čeleď: Obrounovití (Cetorhinidae) Žralok veliký (Cetorhinus maximus), 15 m, u všech světadílů, planktonofág, olej z jater se dříve používal do olejových lamp
Řád: Obrouni (Lamniformes) Čeleď: Makrelcovití (Lamnidae) Žralok bílý (Carcharodon carcharias), 8 m, nejvíce útoků Kalifornie, jih Austrálie, Nový Zéland, jižní Afrika
Řád: Obrouni (Lamniformes) Čeleď: Makrelcovití (Lamnidae) Žralok bílý (Carcharodon carcharias)
Žralok bílý (Carcharodon carcharias)
Žralok bílý (Carcharodon carcharias)
Řád: Ostrouni (Squaliformes) Čeleď: Světlounovití (Dalatiidae) Žralok malohlavý (Somniosus microcephalus), 8 m, arktické oblasti
Řád: Ostrouni (Squaliformes) Čeleď: Světlounovití (Dalatiidae) Žraloček brazilský (Isistius brasiliensis), 0,5 m, Atlantský, Indický a Tichý oceán
Řád: Ostrouni (Squaliformes) Čeleď: Ostrounovití (Squalidae) Ostroun obecný (Squalus acanthias), 2,6 m, Atlantský a Tichý oceán vejcoživorodý, hospodářsky významný, ročně se loví přes 30 000 t
Řád: Ostrouni (Squaliformes) Čeleď: Ostrounovití (Squalidae)
Carcharodon melagodon Největší známý dravec, 20 m, 15 t
Řád: Pilonosi (Pristiophorifomes) Čeleď: Pilonosovití (Pristiophoridae) Pilonos vouskatý (Pristiophorus cirratus), 3 m, australská oblast, má vynikající maso
Řád: Rejnoci (Rajiformes) Čeleď: Pilounovití (Pristidae) Piloun obecný (Pristis pristis), 4,5 m, východ Atlantiku (16-20 zubů), vejcoživorodý Piloun mnohozubý (Pristis microdon), 25-32 zubů
Steve Irwin (1964 - 2006)
OBRANA PŘED ŽRALOKEM nepotápět se tam, kde se žraloci zdržují, neplavat v kalné vodě potápět se vždy ve větší skupině zabránit tomu, aby se do vody dostala moč a krev neplavat do větších hloubek a do ústí řek nepoužívat příliš kontrastní plavky a potápěčské obleky nafukovací matrace používat světlé nebo průhledné nevstupovat do vody po setmění při spatření žraloka plavat plynule ne křečovitě při napadení žralokem mířit např. nožem na oči či na čelo mezi očima
pardaxin z jazyka mramorovaného (Pardachirus marmoratus) OBRANA PŘED ŽRALOKEM dozory z věží na plážích, letecké hlídky, pevné bariéry pardaxin z jazyka mramorovaného (Pardachirus marmoratus) drátěné kombinézy drátěné klece harpuny s šípy s oxidem uhličitým či s napětím 300 V elektromagnetické pole kolem potápěče
Řád: Rejnoci (Rajiformes) Čeleď: Parejnokovití (Torpedinidae) Parejnok elektrický (Torpedo marmorata), východ Atlantiku, 0,6 m, noční druh, vejcoživorodý, výboje 45-200 V (elektrické orgány vzniklé ze svaloviny)
Řád: Rejnoci (Rajiformes) Čeleď: Pilohřbetovití (Rhinobatidae) Pilohřbet obecný (Rhinobatos rhinobatos), 1 m, Středozemní moře, v ocasní ploutvi vytvořen jen horní lalok, vejcoživorodý
Řád: Rejnoci (Rajiformes) Čeleď: Pilohřbetovití (Rhinobatidae) Pilohřbet Rhinobatos lentiginosus Pilohřbet obecný (Rhinobatos rhinobatos)
Řád: Rejnoci (Rajiformes) Čeleď: Rejnokovití (Rajidae) Rejnok ostnatý (Raja clavata), 1,3 m, východ Atlantiku, žije u dna, vejcorodý, mláďata se líhnou po půl roce (schránky lze nalézt vyplavené na břehu)
Řád: Rejnoci (Rajiformes) Čeleď: Rejnokovití (Rajidae) Vajíčka rejnoka Raja clavata
Řád: Rejnoci (Rajiformes) Čeleď: Rejnokovití (Rajidae) Rejnok ostnatý (Raja clavata) Vajíčko
Řád: Rejnoci (Rajiformes) Čeleď: Rejnokovití (Rajidae) Rejnok hladký (Raja batis), 2,5 m, SV Atlantiku, vejcorodý (vývin až přes rok), velký hospodářský význam, maso chutí připomíná kuřecí
Řád: Rejnoci (Rajiformes) Čeleď: Trnuchovití (Dasyatidae) trn Trnucha obecná (Dasyatis pastinaca), 2,5 m, východ Atlantiku, příbřežní vody, živorodá (embrya vyživována placentou)
Řád: Rejnoci (Rajiformes)
Řád: Rejnoci (Rajiformes) Čeleď: Trnuchovití (Dasyatidae) spiraculum Trnucha modroskvrnná (Taeniura lymma), 1,5 m, Indopacifik
Řád: Rejnoci (Rajiformes) Čeleď: Trnuchovití (Dasyatidae) Řád: Rejnoci (Rajiformes) Trnucha amazonská (Potamotrygon motoro), 0,8 m, sladkovodní druh
Řád: Rejnoci (Rajiformes) Čeleď: Mantovití (Myliobatidae) Siba skvrnitá (Aetobatus narinari), 8,8 m, šířka 3 m, teplá moře
Řád: Rejnoci (Rajiformes) Čeleď: Mantovití (Myliobatidae) Siba skvrnitá (Aetobatus narinari)
Řád: Rejnoci (Rajiformes) Čeleď: Mantovití (Myliobatidae) Řád: Rejnoci (Rajiformes) Manta velká (Mobula mobular), 2,5 m, šířka 5 m, SV Atlantik, živí se planktonem a potěrem ryb, živorodá
Sliznatky – krev skoro izotonická, pokožka propouští ionty Mihule (v moři) – pokožka částečně propustná pro ionty a vodu, přijímají vodu trávicím ústrojím, větší objem tělních tekutin Paryby – zvyšují koncentraci osmoticky aktivních látek v těle trimetylamoniumoxidem a močovinou (krev koncentrovanější než mořská voda, vodu nepijí, ionty solí vychytávají epitelem žaber a hltanu, produkují velké množství moči) Ryby sladkovodní – tělní tekutiny hypertonické, odstraňují nadbytečnou vodu (velké množství hypotonické moči) a zadržují ionty žábrami Ryby mořské – hypotonická krev, sklon ke ztrátě vody, aktivně pijí vodu a odstraňují soli z těla, voda proniká do těla epitelem trávicího ústrojí, kůže nepropustná pro vodu i ionty, malé množství moči (je izotonická až slabě hypertonická)