Čechy v době knížecí Lenka Bromová 2.A

* sjednocení Čech pod vládou Přemyslovců Po vyvraždění Slavníkovců (28.9.995 v Libici) Rod Přemyslovců x rod Slavníkovců v čele kníže Bořivoj Vojtěch(syn Oty III.) s ženou Ludmilou Libice nad Cidlinou Levý Hradec * sjednocení Čech pod vládou Přemyslovců

Boleslav III. Nejstarší syn Boleslava II. Stal se knížetem roku 999, po otcově smrti * hluboký úpadek českého státu Bratr Jaromír(byl vyhnán) a Oldřicha chtěl zabít Jaromír a Oldřich* útěk s matkou k německému králi Jindřichu II. *1002- povstání v Čechách ( v čele rod Vršovců)

Boleslav III. utekl a pobýval u svého bratrance, polského knížete Boleslava Chrabrého, který mu po smrti Vladivoje umožnil opět vládnout (1003) * Boleslav III. dal vyvraždit rod Vršovců Poté byl B.Chrabrým oslepen a uvězněn v Polsku Boleslav Chrabrý se zmocnil vlády v Čechách

Oldřich I. Doba vlády: I. 1012 – 1033 II. 1034 Český kníže z dynastie Přemyslovců, syn Boleslava II. a jeho ženy Emmy Bratři Boleslav III. a Jaromír Jméno jeho první manželky bylo zřejmě Juta (byla neplodná), tou druhou byla zřejmě vesnická žena Božena Morava byla připojena k Čechám

O selské kněžně Boženě Kníže Oldřich byl na lovu v Postoloprtech. Když jel přes jednu vesnici, uviděl stát v potoce selskou dívku, která bosa a bez rukávků prala prádlo. Ta selka byla velmi krásná, k tomu také měla stydlivé mravy. Stál a divil se její kráse a hned si ji vzal za ženu. Kněžna, která byla velmi šlechetná, se jmenovala Božena.

Nástup na trůn Roku 1001 uprchl s Jaromírem a jejich matkou před terorem Boleslava III., který mínil nechat Oldřicha zavraždit Roku 1004 se mohl vrátit, když s podporou Jindřicha II. byli z Čech vypuzeni Poláci Knížetem se stal Jaromír 1012 sesadil Oldřich svého bratra Jaromíra Stal se knížetem a od krále Jindřicha II. přijal v říjnu Čechy v léno

Roku 1032 byl založen Sázavský klášter, opatem se stal poustevník Prokop. V klášteře se uplatňovala slovanská liturgie vycházející z kultury Velké Moravy Kníže Oldřich, setkav se s poustevníkem Prokopem Josef Mathauser

Zajetí a druhá vláda Císař Konrád II. si roku 1033 Oldřicha předvolal, obvinil jej z úkladů, sesadil a odsoudil do vyhnanství v Bavorsku Českým knížetem se stal opět Jaromír Na jaře 1034 však císař Oldřicha propustil a vrátil mu vládu v knížectví s tím, že Jaromír získá v Čechách úděl a Oldřichův syn Břetislav Moravu

Břetislav I. Doba vlády: 1034 –1055 (před tím byl správcem Moravy) Nemanželský syn Oldřicha a Boženy Přezdívaný kronikářem Kosmou český Achilles Rozdělil Moravu na tzv.úděly: olomoucký,brněnský, znojemský Byl nejsilnějším českým knížetem 11.stol. Za jeho vlády se stát stabilizoval

Volba knížete *Lenní obřad= seniorát(stařešinské právo, systém dědictví a dělení státu) =na trůn má nastoupit nejstarší Přemyslovec Český kníže byl volen urozenými a svobodnými českými velmoži a císař na něj pouze symbolicky přenesl moc křesťanského vládce, který převzal jako odznak své moci kopí s praporcem

Roku 1021 unesl z kláštera ve Svinibrodu dceru bavorského velmože, markraběte z Nordgau Jindřicha, Jitku se kterou se brzy oženil. *syn Spytihněv II.

Roku 1039 - dobyl Slezsko, obsadil Hnězdno, převezl ostatky sv Roku 1039 - dobyl Slezsko, obsadil Hnězdno, převezl ostatky sv. Vojtěcha do Čech *Břetislavova dekreta(1039)= Písemně nejstarší zachovaný zákoník Dekreta směřovala k tomu, aby v zemi zmizely všechny pohanské zvyky, proto se přísně zakročovalo proti všem pohanským zvyklostem mezi lidem, proti pohanským věrám, pověrám i kouzlům Dekreta Břetislavova dále uváděla mezi prohřešeními například to, když muž zapudil od sebe svou manželku a nahradil ji ženou jinou, nemanželské mateřství, nesvěcení nedělí a svátků a jiné Tresty za takové přestupky byly velmi různé a mnohdy i velmi přísné — např. prodej celé rodiny do zahraničního otroctví

* Bazilika sv.Václava ve Staré Boleslavi vysvěcená roku 1046 Půdorys románského trojlodí

Spytihněv II. Doba vlády: 1055- 1061 Nejstarší syn Břetislava I. V 17 letech vládl v olomouckém údělu 1055 – stal se knížetem a vydal příkaz o povinném vystěhování všech Němců z Čech To postihlo i jeho matku Jitku

Snaha dosáhnout královského titulu U papeže získal povolení nosit při slavnostních příležitostech biskupskou mitru Horlivý podporovatel církve * Ze Sázavského kláštera vypudil mnichy slovanského ritu a nahradil je mnichy ritu latinského Položil základy chrámu na Pražském hradě

Vratislav II. Doba vlády: 1061-1092 1063 – zřídil biskupství v Olomouci 1085 – v Mohuči korunován Jindřichem IV. na českého a polského krále Stal se 1. českým králem v českých dějinách, nebyl ale potvrzen papežem Na Vyšehradě, kde sídlil, založil novou kapitulu a tím omezil moc pražského biskupa (nejmladšího bratra Jaromíra)

Korunovace prvního českého krále Vratislava II.

Denáry Vratislava II. Malba Vratislava II. v rotundě sv. Kateřiny

Vladislav I. Doba vlády: I. 1109 – 1117 II. 1120 - 1125 obnova jednotnosti státu královna a předáci se zasloužili za poklidnou změnu na trůně na konci Vladislavova života → opuštění seniorátu

Soběslav I. Doba vlády: 1125 – 1140 Se svým bratrem Vladislavem I. měl Soběslav vleklé spory Spor s římským králem Lotharem III. Lothar poražen v bitvě u Chlumce roku 1126

Šlechta Posílila své postavení Významný podíl na vnitřní kolonizaci země Šlechta odmítá účast na válečných taženích za hranicemi země

Vojsko

Země Přemyslovců ve skladbě Evropy v polovině 11.století

Děkuji za pozornost Zdroje: Wikipedie.cz Dějepis I v kostce (M.Sochrová) Čechy v době knížecí (J.Žemlička) Dějepis na dlani (H.Kohoutková,M.Komsová) Google.com