OBECNÁ BIOLOGIE TKÁNĚ

Obecná biologie - Tkáně Soubory buněk stejného tvaru, funkce i původu. Vznikají diferenciací buněk, které se dělí mitózou. Histogeneze – probíhá v embryogenezi mnoho-buněčných živočichů – z buněk zárodečných listů. Jednotlivé buňky nejsou schopny samostatné existence. Tkáň může obsahovat i buňky morfologicky a funkčně různé: Základní typ Podpůrný typ SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

Obecná biologie - Tkáně Tkáně - složení Buňky + tkáňový mok + mezibuněčná hmota Buňky: Pevné – mají stálou polohu a vytvářejí síť. Volné – pohyblivé (přítomny v mezibuněčné hmotě). Tkáňový mok – vzniká filtrací z kapilár Mezibuněčná hmota: Vláknitá – pevná struktura (glykoproteiny) Amorfní – tekutý, polotekutý, pevný charakter SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

Základní rozdělení tkání Epitely – kryjí povrch těla a povrch orgánů. Pojiva – přenos látek, výplň prostorů mezi orgány, obaly orgánů, opora těla. Svalové tkáně – pohyb organismu a pohyb orgánů. Trofické tkáně – tělní tekutiny. Nervové tkáně – zajištění příjmu a vedení vzruchů, koordinace činnosti všech tkání a orgánů, řídící funkce. SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

Epitely - tkáně rozprostřené do plochy, jedna nebo více vrstev buněk Dělení epitelů: a) Podle počtu vrstev: Jednovrstevný Víceřadý Vícevrstevný Přechodný b) Podle tvaru buněk: Kubický Cylindrický Dlaždicový c) Podle funkce: Krycí Resorpční Smyslový SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

Dělení epitelů podle počtu vrstev Jednovrstevný: bezobratlí – jediný typ kromě ploutvenek, obratlovci – všechny typy. Víceřadý: jádra zdánlivě ve více vrstvách, všechny buňky však dosedají na bazální membránu (výživa). Trachea savců. Víceřadý řasinkový. Vícevrstevný: krycí (pokožka obratlovců) - rohovatějící výstelkový (ústa, vagína) – nerohovatějící Přechodný: (uretra, močový měchýř). Podle novějších údajů jde o víceřadý epitel. Změna počtu buněk podle stavu, ve vrchních vrstvách se nacházejí volné buňky (močový měchýř savců). SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

Dělení epitelů podle tvaru buněk Kubický (žlázy, vývody) Cylindrický (trávicí orgány bezobratlých i obratlovců) Dlaždicový jednovrstevný (pulci obojživelníků, kopinatec)        vícevrstevný (epidermis u Vertebrata) SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

Typy epitelů Jednovrstevný epitel: Mezi epidermálními buňkami jsou hojné váčkovité žlázky (endoepitelové) s granulemi sekretu v cytoplazmě. Pod epitelem je silná vrstva okružní svaloviny (hladké). Jednovrstevný, krycí, žláznatý kutikulární epitel žížaly obecné SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

Víceřadý řasinkový epitel Obecná biologie - Tkáně Typy epitelů Víceřadý epitel: jádra zdánlivě ve více vrstvách, všechny buňky však dosedají na bazální membránu. Víceřadý řasinkový epitel průdušnice člověka SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

Rohovatějící pokožka člověka Obecná biologie - Tkáně Typy epitelů Mnohovrstevný epitel: krycí, rohovatějící v pokožce (epidermis) člověka. Rohovatějící pokožka člověka SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

Řasinkový epitel dýchacích cest Obecná biologie - Tkáně Typy epitelů A – vrstva epitelu (všechny buňky vycházejí z bazální membrány, ale jen některé dosahují až k povrchu). C – jádra buněk B – cilia Řasinkový epitel dýchacích cest SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

Dělení epitelů podle funkce Krycí – ochranná vrstva. Výstelkové – chrání vnitřek tělesných orgánů.   Žlazové – velké buňky hruškovitého nebo pohárkovitého tvaru:     sekrety - užitek v dutině ústní     inkrety - hormony     exkrety - moč, pot SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

Typy epitelů – smyslový epitel (žlázový) Vyvíjejí se z krycího epitelu (modré  buňky). Tvoří jednoduché nebo rozvětvené trubičky, na jejichž koncích se nacházejí sekreční části (červené). Jednoduché Složené Rozvětvené SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

Obecná biologie - Tkáně Pojiva Vaziva Kolagenní vazivo Retikulární vazivo Tukové vazivo Elastické vazivo Chrupavky Hyalinní Elastická Kolagenní Kost Plsťovitá Lamelární Kompaktní Spongiozní (houbovitá) SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

Obecná biologie - Tkáně Vaziva Fixní buňky Fibrocyty – produkce mezibuněčné hmoty Retikulární – retikulová vlákna Tukové – vakuoly vyplněné tukem Pigmentové – pohyblivá zrnka barviv (melanin) Volné buňky Histiocyty – makrofágy Heparinocyty – heparin, histamin, serotin (imunitní systém) Plazmatické buňky – tvoří protilátky Mezibuněčná hmota – polotekutá (kyselina hyaluronová) + vlákna (elastická a kolagenní) SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

Vaziva Kolagenní vazivo Podélná struktura šlachy – elastická a kolagenní vlákna SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

Obecná biologie - Tkáně Vaziva Elastické vazivo Retikulární vazivo SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

Modifikace řídkého vláknitého – Obecná biologie - Tkáně Vaziva Retikulární pojivo – lymfatické uzliny Modifikace řídkého vláknitého – bílá tuková tkáň SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

Obecná biologie - Tkáně Chrupavky Chrupavka (cartilago) - opora, pružnost, vzdor tlaku. Fixní buňky – chondrocyty (uloženy v pouzdrech). Fibrilární hmota – kolagenní i elastinové. Interfibrilární hmota – chondrin. Ochrustavice – tuhé kolagenní vazivo prostoupené cévami a nervy – výživa a ochrana chrupavky. SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

Obecná biologie - Tkáně Chrupavka Elastická chrupavka SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

Obecná biologie - Tkáně Chrupavka Hyalinní chrupavky SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

Chrupavka Vazivová chrupavka meziobratlové ploténky, čéška, kloubní plošky méně chondrocytů  i interfibrilární hmoty, hojnost kolagenních vláken SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

Obecná biologie - Tkáně Kost Nejtvrdší pojivo – křehké Buňky – osteocyty, osteoblasty, osteoklasty Mezibuněčná hmota – organická složka osein, minerální složka – fosforečnan vápenatý, uhličitan vápenatý, fosforečnan hořečnatý, chlorid sodný Počínaje kostnatými rybami tvoří kostru obratlovců. Původně chrupavčitá kostra je nahrazována kostní tkání (osifikace – zkostnatění). Kromě vnitřního skeletu vytváří šupiny ryb, kožní desky krokodýlů a želv, může vyztužovat některé měkké orgány. SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

Typy kostní tkáně Lamelární kost – jednotlivé vrstvy Lamelární kost – příčný průřez SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

Obecná biologie - Tkáně Typy kostní tkáně Koncentrické Haversovy lamely Osteocyty tmavé Haversův systém při větším zvětšení, kanálek dole. Uvnitř kanálku řídké vláknité pojivo – cévy. Kompaktní kost SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

Obecná biologie - Tkáně Typy kostní tkáně Kompaktní kost Spongiózní kost SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

Obecná biologie - Tkáně Trofické tkáně Vytvářejí vnitřní prostředí organismů – homeostáza. Rozvádí živiny, hormony, dýchací plyny a zplodiny látkového metabolismu. Tělní tekutiny: Nitrobuněčné (40 % hmotnosti člověka) Základní cytoplazma Mimobuněčné (20 % hmotnosti člověka) Krev, míza, tkáňový mok SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

Erytrocyty savců jsou bezjaderné Obecná biologie - Tkáně Trofické tkáně - krev Krev Krevní plazma Krevní buňky Erytrocyty Leukocyty Granulocyty Agranulocyty Trombocyty Erytrocyty savců jsou bezjaderné SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

Obecná biologie - Tkáně Krevní plazma Průhledná nažloutlá kapalina bez krevních tělísek. 92% vody, 7% proteiny a 1% soli (ve stopovém množství krevní cukr, zplodiny metabolismu apod.). Z krevních bílkovin jsou nejdůležitější albuminy (tím že na sebe váží vodu, jsou důležité k udržování objemu tekutiny v cévách, přenášejí také řadu látek nerozpustných ve vodě jako jsou vitamíny hormony, bilirubin atd.), globuliny (jsou přenašeči některých hormonů, enzymů a jiných látek, gamaglobuliny= imunolátky), fibrinogen (protein důležitý pro srážlivost krve). SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

Krevní buňky - erytrocyty Bikonkávní – dvojdutý tvar Bezjaderné Vznik mitózou v kostní dřeni – erytropoéza. Životnost 120 dní. Zánik v játrech a slezině – fagocytující buňky je rozloží. Hemoglobin se rozpadá na žlučová barviva – birilubin – hemolýza. SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

Krevní buňky – leukocyty                                                                          Krevní buňky – leukocyty Průsvitné a jaderné. Při infekcích prochází kapilární stěnou – schopnost fagocytózy. Podle obsahu zrnek se dělí na: Granulocyty Eozinofily Neutrofily Bazofily Agranulocyty Monocyty Lymfocyty SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

Krevní buňky - erytrocyty Krev ryby – jaderné erytrocyty Krev ptáků – jaderné erytrocyty SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

Obecná biologie - Tkáně Svalové tkáně Svalové buňky Plaménkové Trámčité Svalová vlákna=svalová buňka (kosterní svalovina) Svalové epitely – myoepitely (žahavci, ploštěnci) Hladká svalovina – svalovina vnitřních orgánů Žíhaná svalovina – kosterní svalovina Srdeční svalovina – myokard SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

Svalové tkáně Hladká svalovina Příčně pruhovaná svalovina Srdeční – trámčitá svalovina SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

Hladká svalovina tenkého střeva Obecná biologie - Tkáně Svalové tkáně Hladká svalovina tenkého střeva SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

Svalové tkáně Žíhaná svalová vlákna kosterní svaloviny – mnohojaderné buňky SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

Obecná biologie - Tkáně Svalové tkáně Myokard - buňky jsou navzájem propojeny nepravidelnými jemnými přepážkami SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

Obecná biologie - Tkáně Nervové tkáně Dva typy buněk: Nervové buňky (neurony) jsou biochemicky i anatomicky specializované buňky schopné přenosu signálu a synaptického kontaktu s jinými neurony; vedou informaci uvnitř CNS a do zbytku těla nebo z něj. Nejdelší buňky – až 1 m, mají nejdelší životnost. Gliové buňky – jsou malé buňky funkčně spojené s neurony (neprodukují akční potenciály), vytvářejí myelinovou pochvu axonů v CNS – mají ochrannou funkci. SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

Nervové tkáně Nervové tkáně jsou tvořeny neurony a gliovými buňkami SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

Nervová tkáň – stavba neuronu SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

Nervová tkáň Vytváření spojovacích drah mezi buňkami a kůrou velkého mozku člověka během dospívání. Novorozeně - tříměsíční dítě - patnáctiměsíční dítě -dvouleté dítě. SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

Nervová tkáň – přenos vzruchu Synapse SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

Nervová tkáň – přenos vzruchu Synapse SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

Které pojmy spolu souvisí? Neuron Myozin Erytrocyt Osein Epidermis Svalové tkáně Nervové tkáně Pojiva Trofické tkáně Epitely SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

Obecná biologie - Tkáně Vyhodnocení b a d c e SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

Obecná biologie - Tkáně Opakování Jak dělíme epitely podle tvaru buněk? Jaké krevní buňky tvoří krev člověka? Jakým způsobem dochází k přenosu nervových vzruchů mezi neurony? Jaké typy svalových tkání má člověk? SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

Obecná biologie - Tkáně Použité zdroje Bumerl, J. a kol.: Biologie 1 pro SOŠ. SPN, Praha, 1997 Nováček, J.: Biologie pro střední zemědělské školy. CREDIT, Praha, 1997 http://www.lf1.cuni.cz http://www.sci.muni.cz http://www.bamed.cz http://www.kardio-motol.cz SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně