Parazitičtí prvoci

Patogenní prvoci Podle způsobu života je dělíme na ektoparazity a endoparazity. Ektoparazité žijí na povrchu vodních a vlhkomilných živočichů. Svým hostitelům jsou schopni způsobit těžká onemocnění a často je i usmrcují.  Endoparazité přežívají v tkáních nebo orgánech svých hostitelů.

BIČÍKOVCI (Flagellata)

TRYPANOZÓMA SPAVIČNÁ (gambiense) cizopasí v krvi, lymfě a mozkomíšním moku rozšířena v tropické Africe přenáší ji krev sající moucha bodalka tse-tse (rod glossina) projevy spavé nemoci: zduření uzlin, horečky, ospalost inkubační doba: 6-24 dnů

Trypanosomy lze rozdělit do dvou podskupin (dle oblasti těla, kudy opouští tělo svého přenašeče):  Stercoraria (opouští v zadní části) trypanosoma cruzi Salivaria (opouští v přední části) trypanosoma brucei

BIČENKA POŠEVNÍ (Trichomonas vaginalis) U člověka způsobuje urogenitální onemocnění nazývané trichomonáza. Řada dalších nepatogenních organismů rodu trichomonád žije v lidském střevě a ústech např. (T.hominis, T.tenax.), tvarově se prakticky neliší od poševní bičenky, která je z nich však největší. Tento prvok se rozmnožuje dělením. Netvoří cysty. Nejen pohlavně přenosná nemoc. LÉČBA: Metronidazol PREVENCE: Spočívá v důsledné léčbě obou nakažených partnerů a jako u všech STD, ve vyhýbání se promiskuitě a dalším formám rizikového sexu.

VÝTRUSOVCI (Apicomplexa)

KOKCIDIE (Coccidiasina) Kokcidie jsou prvoci s velmi složitým vývojovým cyklem, který zahrunuje pohlavní i nepohlavní způsob. Králíka napadají druhy Eimeria Nejvíce patogenní jsou druhy E. magna a E. irresidua. Pro králíky je nebezpečné infekční stádium - tzv. oocysta.

Příznaky apatie a celková slabost, nechutenství a hubnutí Přenos Se může uskutečnit prostřednictvím trusu jiných zvířat - ptáků, hlodavců Trusem králíků Krmivem obsahujícím vajíčka kokcidií Léčba S léčbou je důležité začít co nejdříve

TOXOPLASMA gondii Onemocnění toxoplazmóza Konečným hostitelem této kokcidie jsou výlučně kočkovité šelmy Oocysty jsou pak spolu s trusem vylučovány do prostředí Mezihostitelem se může stát v podstatě jakýkoliv teplokrevný živočich

Přenos parazita z mezihostitele do konečného hostitele probíhá formou predace U člověka probíhá ve většině případů podobně jako běžné, chřipce podobné virové onemocnění Hlavními zdroji nákazy je především nedostatečně tepelně upravené maso nebo potraviny kontaminované trusem nakažených koček V České republice je nakažena asi třetina osob, v některých zemích (např. ve Francii) je však nakaženo téměř 90% populace.

KRVINKOVKY (Aconoidasida, Haematozoea) Přenáší je členovci Člověk je jen mezihostitel Ničí naše červené krvinky a také se v nich množí Cizopasníci červených krvinek obratlovců, v nichž se schizogonicky pomnoží rod zimnička - původce malárie Nepohlavní stádia napadají buňky jater

Zároveň s nepohlavně vzniklými stádii se do krve uvolňují i jejich metabolity – pyretika Pravidelné intervaly mezi záchvaty – 24 až 72 hodin Přenašečem zimničky a jejím dalším hostitelem je komár rodu anopheles Asi 0,5 mld lidí na světě má tuto nemoc Účinný lék - chinin : alkaloid z kůry chinovníku - antimalarika - vysoušení bažin, kde se vyvíjejí komáři

HMYZOMORKY (Microsporidia)

HMYZOMORKY (Mikrosporidie) Dříve byly mikrosporidie, mezi které je hmyzomorka včelí řazena, považovány za součást říše prvoci. Na základě porovnávání DNA jsou od roku 2006 mikrosporidie řazeny mezi houby.

VÝTRUSENKY (Myxozoa)

RYBOMORKY rybomorka pstruží (Myxosoma cerebralis) - napadá chrupavku lebky plůdků Proniká z kůže po nervových vláknech do chrupavčité kostry lebky a páteře plůdku lososovitých ryb a vyvolává u nich působením na statokinetické ústrojí poruchy koordinace pohybů. Dospělé ryby s osifikovanou kostrou  jsou k infekci odolné, což je možno využít v boji s touto parazitózou (osazení sádek po nemocném plůdku dospělými rybami). Definitivním hostitelem jsou nitěnky.

rybomorka parmová (Myxobolus pfeifferi) - napadá svalstvo – vytváří hnisavé boule „parmový mor“ Vytváří v podkoží cysty obalené pojivovou tkání hostitele. Vzniklé "boule" připomínající nádory znehodnocují ryby z hlediska konzumu. Některé rybomorky zejména u mořských ryb svými proteolytickými enzymy postmortálně ztekucují svalovinu, která po tepelné úpravě má rosolovitou konzistenci (filé z tresek).