VY_32_INOVACE_Racek_01-1-11-Hraze Důlní větrání VY_32_INOVACE_Racek_01-1-11-Hraze Autor: Mgr. Ing. Ladislav Ráček Tento výukový materiál byl zpracován v rámci projektu EU peníze středním školám - OP VK 1.5. CZ.1.07/1.5.00/34.0195 – Individualizace a inovace výuky

Anotace V této části se seznámíte s větrnými oblastmi v důlních dílech, jejich druzích a způsobech regulací větrů v dolech.

Větrní oblast Větrní oblast je souhrn větrních cest větraných jednou výdušnou jamou - tedy oblast tvořící celkový vtažný větrní proud vtahovaný úvodní jámou a něhož se na jednom nebo i více patrech oddělují jednotlivé větrní proudy, které se na vtažných překopech dále rozdělují do větrních proudů k ovětrávání pracovišť. Tyto proudy se pak spojují na výdušných překopech a ve výdušné jámě tvoří celkový výdušný proud.

Účel dělení větrních proudů Účelem dělení větrních proudů je získat co nejvíce samostatných větrních oddělení, aby jednotlivé části dolu měly větrání na sobě pokud možno nezávislé. V případě havárie by se jen porušený úsek odstavil a větrání by nebylo narušeno.

Samostatné větrní oddělení Samostatné větrní oddělení – část větrní oblasti, které zahrnuje komplex důlních děl od místa, kde se ještě nepoužité větry oddělují od společného vtažného větrního proudu až do místa, kde se po použití na pracovištích spojují s jinými výdušnými větry.

Vedení důlních větrů Vedení důlních větrů se řídí bezpečnostním předpisem. Vtažné větry jsou vedeny na příslušné patro nebo nejhlubší místo a co nejkratší cestou musí být vedeny na pracoviště. Výdušné větry jsou vedeny vodorovně nebo vzestupně, úpadně jen za podmínek bezpečnostního předpisu. Větry v porubech musí být vedeny podél pilíře a to vodorovně nebo vzestupně, ve vlnitém uložení jen, pokud to splní bezpečnostní předpis.

Regulace důlních větrů Regulace důlních větrů je plánovité a řízené upravování objemových průtoků větrů, proudících na jednotlivá pracoviště.

Regulace může být Kladná (Aktivní) – rozdělování větrů do větví tak, aby se zmenšil odpor důlních děl, tím zvýšíme množství větrů v dané větvi. Jako možnost lze použít výpomocný ventilátor – nutno posoudit, aby nedošlo k nežádoucímu ovlivnění jiných důlních děl. Záporná (Pasivní) – rozdělování do větrů tak, aby se zvětšil odpor a tím se zmenšilo množství větrů. Tím se docílí, že se zvětší objemový průtok ve větvi, kde chceme, aby to bylo žádoucí, což má negativní vliv na zvýšení celkového tlakového rozdílu, čímž se zvýší výkon ventilátoru.

Zařízení pro rozvádění větrů Aby se větrní proudy nemísily, musí se: vzájemně izolovat na všech krátkých spojích mezi vtažnou a výdušnou jámou, mezi SVO uvnitř SVO. K izolaci se používají hráze, hrázové větrní dveře, izolační nebo regulační dveře, větrní závěsy, větrní mosty,….

Hráze Hráze – se používají k oddělení dvou SVO na spojovacích chodbách, uzavírají se jimi stařiny, nepotřebná důlní díla a požářiště. Ke stavbě se používá různý stavební materiál – dřevo, cihly, beton, tvárnice,… Rozlišujeme také hráze k jakému účelu mají sloužit – mají-li být dokonale těsné nebo ne.

Hrázové dveře Hrázové dveře – slouží k vzájemné izolaci SVO, uzavření krátkých spojení mezi úvodní a výdušnou jámou, oddělení dvou větrních oblastí mezi 2 výdušnými jámami, mezi sousedními doly. Dveře se zasazují do zděných hrází zapuštěné do záseku po obvodu celého důlního díla. Hrázové dveře jsou železné, staví se pod určitým úhlem, aby se dveře samočinně zavíraly. Staví se většinou dvoje za sebou, aby se zabránilo krátkému spojení, každé navíc otevírány v opačném směru.

Izolační a regulační větrní dveře Izolační větrní dveře – staví se ta, kde je nutno větry oddělit, staví jako železné nebo z fošen. Dveře musí být těsné, a proto se staví zapuštěné do záseků. Regulační větrní dveře – tyto dveře stavíme uvnitř SVO k rozdělení větrů. Mají propustný otvor a staví se ve dvojici za sebou.

Větrní závěsy a mosty Větrní závěsy – staví se tam, kde netěsnost není závadou a tam, kde nemohou být postaveny či řádně udržovány větrní dveře. Jako materiál ke stavbě se využívá stará pásovina. Větrní mosty - staví se tam, kde se křižují dva větrní proudy, aby se zabránilo jejich míšení.. Staví se z luten ve hrázi zděné nebo betonové. Průlezy musí být dobře utěsněny těsnícími dvířky. Větrní mosty se staví jen tehdy, pokud nelze to technicky vyřešit jinak.

POUŽITÁ LITERATURA OTÁHAL, Antonín. Technika bezpečnosti: (bezpečnostní a hygienická rizika v hornictví). Ostrava: ES VŠB, 1992. PROKOP, Pavel. Větrání hlubinných dolů. Ostrava: ES VŠB, 1985. SUCHAN, Libor. Větrání hlubokých dolů. 1. vydání. Praha: SNTL, 1984.