Globální problémy lidstva Přírodní katastrofy

Globální problémy přírodní katastrofy environmentální problémy sociální problémy

Přírodní katastrofy

Sopky a erupce sopka (kuželovitá hora s kráterem) typy sopek rozhraní litosférických desek nebo tzv. horké skvrny příznaky erupcí (kouř, seismická aktivita, únik plynů, zvýšení teploty a kyselosti vody, chování živočichů) nebezpečí výbuchů (bomby; stratovulkány, pyroklastický mrak, bahnotoky, ...)

Vesuv, Itálie

Nejznámější výbuchy Vesuv (r. 79, Itálie) Krakatoa (r. 1883, Indonésie) zhroucení sopky, vlny tsunami vysoké až 40 m, celosvětový pokles teploty o 1,2 °C, barvité západy slunce po celém světě exploze slyšena do vzdálenosti 3800 km, prach až v New Yorku dnes na místě už nový vulkán stejné velikosti Santorini (r.1640 př. Kr., Itálie)

Etna, Sicílie

erupce Etny v r. 2002 při pohledu z ISS

Fudži, Japonsko

Vesuv, Itálie

Mt. Rainer, USA

Zemětřesení (seismická činnost) náhlé uvolnění energie jako důsledek pohybu litosf. desek (může být ale způsobeno i lidskou činností!) hypocentrum, epicentrum, síla (Richterova stupnice) nejznámější případy: Tian-Šan (r.1976) – 250 000 – 750 000 obětí Indonésie (r. 2004) – 300 000 obětí Haiti (r. 2010) – 200 000 obětí Pákistán (r. 2005) – 86 000 obětí San Francisco (r. 1906) – 3000 obětí

STUPEŇ POPIS ROČNÍ PRŮMĚR INTENZITA V BLÍZKOSTI EPICENTRA 0-1,9 - 700 000 lze zachytit pouze přístroji 2-2,9 300 000 3-3,9 téměř nepatrné 40 000 cítí je jen někteří lidé 4-4,9 mírné 6 200 cítí je většina lidí 5-5,9 střední 800 působí drobné škody 6-6,9 silné 120 působí velké škody 7-7,9 velmi silné 18 ničivá 8-8,9 mimořádně silné 1 za 10-20let pustošivá

Port-au-Prince r. 2010, Haiti

San Francisco r. 1906, USA

Pohyby zemských desek rift (oddalování desek) subdukce (podsouvání desek) dislokace (tzv. transformní rozhraní – tření desek) kolize (srážka desek)

dislokace na zlomu San Andreas, Kalifornie, USA

Tsunami vyvolané podmořským zemětřesením nebo sesuvy nejznámější případ: Indonésie, Andamany a Nikobary (r. 2004) → 300 000 obětí Lisabon (r.1755) – 60 000 obětí Fukušima (r. 2011) → 20 000 obětí

Hurikány obecně tropické cyklony (bouřky, silné větry) vznik léto až podzim (díky intenzivnímu zahřívání oceánu) názvy: hurikán (Atlantik), tajfun (Asie), cyklona (Indický oceán) speciální případy – tornádo (nad pevninou v důsledku extrémního přehřívání; rychlost až 650 km.h-1)

tropická cyklona nad Mexickým zálivem

nejčastější výskyt tropických cyklon

all tornadoes in the US, 1950–2013

Povodně vznik díky: tání sněhu či nadměrné množství srážek (monzuny, bouřkové lijáky, dlouhotrvající deště) závislost na několika faktorech: schopnost krajiny absorbovat vodu (lesy × zemědělská půda) rozloha údolní nivy koryto řeky (meandrovitá × regulovaná řeka) tvar říční sítě (stromovité × koncentrické uspořádání) nádrže (umělé či přirozené)

Sucho a požáry sucho jako důsledek nedostatku vláhy (nejčastější v pasátových oblastech bez vegetace) vysoušení půdy → prach (vznik písečných bouří) požáry jako důsledek dlouhotrvajícího sucha samovolné či způsobené lidmi někdy jako přirozená obnova ekosystému problém subtropických oblastí (Austrálie, Kalifornie, …)