KONTINENTY A SVĚTADÍLY litosféra je rozlámána na jednotlivé litosférické desky – největší vymezují kontinenty (5): 1) AMERIKA 2) AFRIKA 3) EURASIE 4) AUSTRÁLIE A OCEÁNIE 5) ANTARKTIDA 1/3 povrchu Země zaujímá pevnina světadíly (7): Severní Amerika, Jižní Amerika, Afrika, Evropa, Asie, Austrálie a Oceánie, Antarktida

SVĚTADÍLY

A M E R I K A západní polokoule; kontinentem prochází rovník, oba obratníky a severní polární kruh 2 světadíly: 1) SEVERNÍ AMERIKA 2) JIŽNÍ AMERIKA objevena pravděpodobně Vikingy, oficiálně r. 1492 Kryštofem Kolumbem dříve název Nový svět, dnešní název odvozen od it. obchodníka a mořeplavce Ameriga Vespucciho

SEVERNÍ AMERIKA členitější pobřeží než Jižní Amerika řada poloostrovů, zálivy, ostrovy a souostroví povrch: Kordillery (nejdelší pohoří světa, západní pobřeží, řada sopek) Appalačské pohoří (východní pobřeží) Skalnaté hory Sierra Nevada Pobřežní nížina Arktická nížina Mississippská nížina Atlantská nížina Grand Canyon

nejvyšší vrchol: Mt Mc Kinley (6 194 m n. m. – Aljaška) Popocatépetl (5 452 m n. m. – Mexiko) poloostrovy: Labrador Nové Skotsko Florida Yucatán Kalifornský poloostrov Aljaška ostrovy: Grónsko Baffinův ostrov ostrov Newfoundland Velké Antily (Kuba, Haiti, Jamajka, Portoriko) Malé Antily od Jižní Ameriky je Severní Amerika oddělena Panamskou šíjí (Panamský průplav)

VODSTVO většina řek ústí do Atlantského oceánu (na východě) řeky: Mississippi (vlévá se do Mexického zálivu) Missouri Colorado – kaňony Rio Grande Yukon Mackenzie řeka sv. Vavřince jezera: Velké Medvědí jezero Velké Otročí jezero Winnipežské jezero Velká jezera – Hořejší j., Michiganské j., Huronské j., Erijské j. Niagarské vodopády na řece Niagara), j. Ontario

zálivy: Hudsonův záliv záliv Sv. Vavřince záliv Fundy Mexický záliv Aljašský záliv moře: Sargasové moře Karibské moře oceány: Atlantský oceán (V) Tichý oceán (Z) Severní ledový oceán (S)

PODNEBÍ od severu: polární a subpolární podn. pás, přechod směrem na jih v mírný podn. pás (vliv chladného vzduchu ze severu), subtropický podn. pás – suchý pro východní a západní pobřeží Severní Ameriky typické vlhké oceánské podnebí Kordillery brání postupu západních vlhčích větrů – suché vnitrozemí, vznik pouští horské podnebí ovlivňováno nadmořskou výškou

PŘÍRODNÍ KRAJINY polární pustiny - zaujímají téměř celé území Grónska a arktických ostrovů - dlouhodobě zmrzlá půda - řasy, lišejníky, mechorosty - velké množství živočichů – potravu hledají v moři (polární liška, lední medvěd, lachtani…) tundra - na jih od polárních pustin - lišejníky, nízké keříky, trsy travin, zakrslé břízy a vrby - komáři (nejhojnější), lumíci, sob polární, liška polární, vlk polární, sovice sněžná, husa sněžná

tajga = pás severských jehličnatých lesů - sobi, losi, medvěd (grizzly, kodiak), kuna, rosomák, zemní veverka (čipmank) - sekvojovec obrovský (nejmohutnější jehličnany světa), sekvoje (nejvyšší stromy světa – až 100 metrů) smíšené a listnaté lesy - na severoamerickém východě - zčásti už vykáceny step - stepi v Severní Americe = prérie - bizoni, vidlorozi (podobní jelenům) – přírodní rezervace

pouště a polopouště - mezi pohořími Sierra Nevada a Skalnatými horami monzunové subtropické a tropické lesy - na jihu USA, část Mexika - mangrovníky; aligátoři, krokodýli, želvy, plameňáci, jaguáři Yellowstonský národní park (nejstarší park na světě, vyhlášen r. 1872) proslulý svými gejzíry Grand Canyon (USA) Nár. park Jasper a Banff (Kanada)

OBYVATELSTVO pův. obyvatelé Ameriky jsou Indiáni a Inuité (Eskymáci), přicházeli z Asie přes Beringovu úžinu, zalidňování am. světadílu od S k J Objevitelé Ameriky jako první dopluli do Sev. Ameriky z Evropy kolem r. 1000 Vikingové, neusazují se natrvalo Kryštof Kolumbus – r. 1492 – objev Ameriky; Amerigo Vespucci Sev. Ameriku kolonizovali Angličané a Francouzi – vytlačování pův.obyvatel (Indiánů) Evropany, využívání Indiánů jako pracovní síla - nezvládají – při- vážení černochů z Afriky – změna složení obyv. Ameriky. Počet obyvatel stále roste (dnes téměř 1 miliarda). Výskyt všech ras (mongoloidní, europoidní, negroidní) – míšení těchto ras.

V Sev. Americe se mluví převážně anglicky (francouzsky v části Kanady). Většina obyvatel vyznává křesťanství; rozložení obyvatelstva je nerov- noměrné, nejvíce osídleno východní pobřeží USA, Mexiko a ostrovy Karibského moře.

HOSPODÁŘSTVÍ Zemědělství původní rostliny Ameriky rozšířené do světa – lilek brambor, lilek rajče, kukuřice, slunečnice, kakaovník, fazole mnoho rostlin a živočichů dovezeno a zdomácněly – pšenice, káva; skot, koně, prasata, slepice přeměna prérií na rozsáhlé kukuřičné a pšeničné lány v subtropech plantáže bavlníku, tabáku, kávovníku, cukrové třtiny

BAVLNÍK

Průmysl a nerostné suroviny bohaté zdroje nerostných surovin – obrovská naleziště ropy a zemního plynu (USA, Kanada, Mexiko) v horách Kanady – ložiska železné rudy, zlata a stříbra vznik hutí kolem Velkých jezer (poblíž ložisek uhlí a žel. rudy) velké strojírny a automobilky (Ford, Chrysler, General Motors) Doprava velký význam má silniční doprava – Transamerická dálnice (spojení Aljašky s Argentinou) budování železnic – zásahy do indiánských území letecká doprava – vnitrostátní lety říční doprava ropovody, plynovody důležitý Panamský průplav pro námořní dopravu

Věda, výzkum, školství, zdravotnictví - centrum špičkové vědy a výzkumu

J I Ž N Í A M E R I K A povrch: Andy (Kordillery) – západní pobřeží (nejvyšší vrchol Aconcagua 6 959 m n.m.) Guyanská vysočina Brazilská vysočina Patagonie Amazonská nížina Laplatská nížina ostrovy: Galapágy Ohňová země Falklandy (Malvíny)

řeky: Orinoko Amazonka – nejdelší a nejvodnatější řeka světa Paraguay Paraná jezero Titicaca Magalhaesův průliv, Drakeův průliv Tichý oceán, Atlantský oceán

PŘÍRODNÍ KRAJINY step – v J. Am. = pampy - Argentina, část Brazilské vysočiny pouště a polopouště – lemují téměř celé záp. pobřeží J. Am. - poušť Atacama (nejsušší místo světa) - lamy monzunové subtropické a tropické lesy – na východě Brazílie, Paraguay - typické mangrovníky; aligátoři, krokodýli, želvy, plameňáci a jaguáři tropický deštný les – Amazonská nížina, velká část Brazilské a Guayanské vysočiny - savci: lenochodi, mravenečníci, opice (vřešťani, malpy), jaguár - ptáci: papoušci, kolibříci

- plazi: hadi (anakondy), krokodýli, kajmani - piraňa (dravá ryba tropických řek) - hmyz: zejména mravenci, komáři (přenašeči nemocí – malárie, žlutá zimnice) savana – oblasti s nízkým úhrnem srážek - travnaté porosty s roztroušenými stromy a keři, v J. Am. = llanos - střídá se období dešťů a sucha - hadi (chřestýši), hlodavci, lenochodi, mravenečníci Nejcennější částí am. přírody je oblast amazonského deštného lesa, kácení – ztráta nejen kyslíku, ale i tisíce druhů rostlin a živočichů.

GALAPÁGY jihoamerické souostroví velký počet endemických organismů (=nejsou nikde jinde na světě) – - želva sloní, fregatka, tučňák galapážský - část světového dědictví UNESCO