Středověk raný středověk stěhování národů

Vylíčili ji jako dobu civilizačního a kulturního úpadku Termín „středověk“ Italští humanisté tak nazvali v 15. století období mezi antikou a současností Vylíčili ji jako dobu civilizačního a kulturního úpadku Dionysius Exiguus r. 525 vypočítal narození Krista a od té doby se používá křesťanský kalendář (juliánský, od 1582 gregoriánský, úprava, vynecháno 10 dní v říjnu 1582, u nás přijat za Rudolfa II.)

Periodizace středověku Raný středověk (476 – 11. století) Vrcholný středověk (12. – 14. století) Pozdní středověk a přechod k novověku (15. – 16. století)- konec středověku? 1492 -objevení Ameriky, 1453- pád Cařihradu, 1517 -95 tezí Martina Luthera, 1618- třicetiletá válka, 1640- počátek anglické buržoazní revoluce

Raný středověk Šíření křesťanství Vznik středověkých států Vznik arabského kalífátu Karolínská říše Výboje Vikingů Rozvoj románské kultury

Vrcholný středověk Učení o trojím lidu (duchovenstvo, šlechta, prostý lid) Feudální systém Zakládání měst jako center řemesel a obchodu Gotická kultura Křížové výpravy Výrazné oteplení Nárůst populace

Pozdní středověk Expanze osmanských Turků Pád říše byzantské Objevné zámořské plavby, kolonizace Nástup renesance a humanismu

Středověká společnost se vytvářela ve třech hlavních kulturních centrech: latinská (západní) kultura románské, germánské a západoslovanské národy latina (z ní se vyvinuly jazyky dnes používané na tomto území) byzantsko-slovanská kultura východní, jihovýchodní národy, maloasijské národy staroslověnština nebo řečtina centrem byla po dlouhou dobu Byzanc islámská (arabská) kultura přední Asie, Arabský poloostrov, severní Afrika, část Pyrenejského poloostrova arabština pochází z Arabského poloostrova

Feudální systém

Středověká společnost Feudalismus – hierarchická společnost založená na lenních vztazích Lenní pán vazal Léno= převážně půda Držba půdy výměnou za službu a práci Později je léno dědičné- vzniká šlechta

Celé uspořádání bylo tedy založeno na věrnosti, na slibech Celé uspořádání bylo tedy založeno na věrnosti, na slibech.  Panovník propůjčil půdu leníkovi, ten slíbil panovníkovi věrnost a vojenskou pomoc. Poddaní byli součástí léna, půdu obdělávali a odevzdávali dávky (část z výnosů) svému pánovi, který je za to chránil před vojenským nebezpečím. Krále i jeho dvůr platili leníci. Poddaní navíc platili daň králi a desátky církvi.

Trojí lid Církev hlásala učení o trojím lidu 1. páni mají vládnout a bojovat; 2. duchovenstvo se má modlit; 3. poddaní musejí poslouchat pány a pracovat Rovnosti lidé dosáhnou až po smrti.

Křesťanská církev Velký majetek a moc Boj mezi světskou a církevní mocí 1054- rozkol= schizma= rozdělení církve na pravoslavnou (východní) a katolickou (západní)

Stěhování národů migrace velkých kmenů od konce čtvrtého století přibližně do konce století sedmého.

germánská etapa (4. – 6. století) prapůvodní vlast Germánů – Pobaltí, Skandinávie kmeny Vizigótů, Ostrogótů, Vandalů, Langobardů, Franků, Alamanů, Burgundů, Durynků, Sasů, Jutů, Anglů, aj. slovanská etapa (6. – 7. století) původní pravlast ve východní Evropě kmeny rozdělujeme na: východní (Rusové, Bělorusové, Ukrajinci) západní (Poláci, pobaltští Slované, Lužičtí Srbové, polabští Slované, Češi, Slováci) jižní (Slovinci, Srbové, Chorvati, Bulhaři, Makedonci)

Bezprostřední příčinou pro počátek procesu stěhování národů se stal přesun středoasijského kmene Hunů, kteří se kolem roku 375 přemístili do oblasti severního Černomoří a do roku 395 vyplenili Balkán. V této oblasti narazili na kmen Gótů (Ostrogóti, Vizigóti), kteří se stáhli směrem na Balkánský poloostrov a do Karpatské kotliny a rozhýbali tím další kmeny. Druhou etapu, stěhování slovanských kmenů, začal kmen Avarů, který pochází z podobné oblasti jako Hunové. Avaři se na dlouhou dobu stali postrachem všech evropských národů a zničeni byli až teprve Karlem Velikým. Příčinou ke stěhování národů byl přechod k zemědělskému způsobu života, což vedlo ke zvyšování počtu obyvatelstva a tedy ke zvýšené potřebě obdělávané půdy. 

Vznikla barbarská království Ostrogótské Langobardské Vizigótské Vandalské Burgundské Anglosaské

Hunská říše Hunská říše se ve své době táhla od středoasijských stepí po oblast dnešního Německa, od Dunaje po Baltské moře

Kdo byli Hunové? pocházeli z dálného východu (hranice dnešní Číny a Koreji) Už tehdy společenství různých kmenů Roku 214 př. n. l. na obranu proti nim Číňané postavili svou Velkou zeď. Ta je nezastavila. Tažení od mongolské náhorní plošiny na jih a západ. Stávali se vládci v podrobených městech Neznali písmo – odkaz ze zpráv jejich nepřátel Pěstitelé dobytka, bojovníci na koních, kožešníci, zlatníci, tesaři, truhláři, sedláři a hrnčíři

Attila „bič boží“ Vládl 434- 453 V r. 410 (asi 14 let) uveden na dvůr císaře Honoria v Ravenně Přátelství s Aetiem Attila znamená v jazyce Gótů „tatíček“ Jeho pravé jméno je neznámé Zamiloval se do dcery germánského krále, do Hildici, Ildici nebo Kriemhildy ( jedna a ta samá) Po svatební noci byl nalezen mrtev Co se stalo do dnes nezodpovězeno

Útočil se střídavými úspěchy na území západo- i východořímské říše 451 poražen společnými silami Vizigótů a Římanů (velel Flavius Aetius) v bitvě na Katalaunských polích (či bitva u Chalon)- sev.vých. dnešní Francie Po jeho smrti se říše zhroutila 454 Hunové poraženi spojenými germánskými kmeny Někteří zůstali a smísili se s obyvatelstvem, někteří odešli zpět do východní Asie