Patofyziologie cirkulace

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu)
Advertisements

Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu)
VYŠETŘENÍ V KARDIOLOGII
Fyziologie srdce.
Patofyziologie cirkulace
NÁZEV ŠKOLY: Masarykova základní škola a mateřská škola Melč, okres Opava, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU:CZ.1.07/1.4.00/ AUTOR:Mgr. Lumír.
Snímače teploty Pavel Kovařík Rozdělení snímačů teploty Elektrické Elektrické odporové kovové odporové kovové odporové polovodičové odporové polovodičové.
Vybrané snímače pro měření průtoku tekutiny Tomáš Konopáč.
Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/ Název sady materiálů Biologie člověka pro 8. ročník Název materiálu VY_52_INOVACE_14_Oběhová soustava Autor Mgr.
CÉVY (opakování) Základní škola a Mateřská škola Valašské Meziříčí, Poličná 276, okres Vsetín, příspěvková organizace projekt č. CZ.1.07/1.4.00/
Srdeční selhání Jitka Pokorná. Srdce frekvence /min TK - 120/80 TK v aortě 120 torr TK v a.pulmonalis 20/12 minutový srdeční výdej 6 l/min ( 3,5)
Koronární cirkulace Kristýna Šubrtová 7.kruh 2009/2010.
Mechanické vlastnosti kapalin - opakování Vypracovala: Mgr. Monika Schubertová.
První termodynamický zákon a jeho aplikace na děje s ideálním plynem.
NÁZEV ŠKOLY: ZŠ a MŠ Zvole, okr. Praha - západ AUTOR: Mgr. Helena Špinarová NÁZEV: VY_52_INOVACE_27 II Oběhová soustava TEMA: Člověk a jeho svět - Přírodověda.
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Strančice, okres Praha - východ AUTOR: NÁZEV:VY_32_INOVACE_ J08 TEMA: Oběhový systém, srdce ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.4.00/
Mechanika II Mgr. Antonín Procházka. Co nás dneska čeká?  Mechanická práce, výkon, energie, mechanika tuhého tělesa.  Mechanická práce a výkon, kinetická.
Fyzika pro lékařské a přírodovědné obory Ing. Petr VáchaZS – Mechanika plynů a kapalin.
Základní škola Libina, příspěvková organizace, Libina 548,788 05,IČ: Název projektu: Škola hrou Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním.
Srdce Šablona III/2 Mgr. Věnceslava Svobodová
Přírodopis – 8. ročník, Srdce
AUTOR: Eva Strnadová NÁZEV: VY_52_INOVACE_04_05_05_CÉVNÍ SOUSTAVA
Patofyziologie na JIP.
Přírodopis - 8. ročník, Krevní oběh
Dotkněte se inovací CZ.1.07/1.3.00/
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu VY_32_INOVACE_04-02
povrchů a koloidních soustav
Molekulová fyzika 4. prezentace.
MECHANIKA TEKUTIN Králová Denisa 4.D.
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu VY_32_INOVACE_04-14
Škola ZŠ Masarykova, Masarykova 291, Valašské Meziříčí Autor
Stavba buňky.
Vlastnosti plynů.
Základní škola Děčín VI, Na Stráni 879/2 – příspěvková organizace
Dýchací systém Obrázky použity z: LIDSKÉ TĚLO
6. Elektrické pole - náboj, síla, intenzita, kapacita
„Svět se skládá z atomů“
Autor: PaedDr. Hana Hrubcová Název: VY_32_INOVACE_3B_14_Krevní oběh
Autor: Bc. Renáta Bojarská Datum: Název: VY_32_INOVACE_07_PŘÍRODOPIS
Snížení energie systému
Název projektu: ZŠ Háj ve Slezsku – Modernizujeme školu
Fyziologie srdečně-cévního a lymfatického systému
ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace
Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor: Mgr. Lubomíra Moravcová Název materiálu:
MATEMATIKA Poměr, úměra.
VY_32_INOVACE_
Č. DUMu: VY_32_INOVACE_05_oběhový systém
VY_52_INOVACE_14_01_stavba srdce
1. DÝCHACÍ SOUSTAVA Funkce dýchací soustavy
„Svět se skládá z atomů“
Soustava močová Funkce: Tvoří a vylučuje z těla moč.
TLAK PLYNU Z HLEDISKA MOLEKULOVÉ FYZIKY.
Tato prezentace vznikla za podpory Fondu rozvoje Masarykovy univerzity
Změny skupenství Výpar, var, kapalnění
STAVOVÁ ROVNICE IDEÁLNÍHO PLYNU.
Fyzikální veličiny.
SRDCE (cor, cordis).
Kmity, vlny, akustika Část II - Vlny Pavel Kratochvíl Plzeň, ZS.
Vlastnosti plynů.
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
VLASTNOSTI KAPALIN
Základy chemických technologií
Modely popisu hydraulicko-morfologického chování toku
Transport nanočástic rostlinou
Minutový objem srdeční Krevní tlak EKG
Fyziologie srdce.
NÁZEV ŠKOLY: ZÁKLADNÍ ŠKOLA TIŠICE, okres MĚLNÍK AUTOR:
Molekulová fyzika 4. prezentace.
Tečné a normálové zrychlení
Základní pojmy.
Transkript prezentace:

Patofyziologie cirkulace

Funkce cirkulace Dostatečná perfuze k zajištění dodávky kyslíku dodávky živin odstranění zprodin a oxidu uhličitého další funkce Pumpa /srdce/ a systém elastických trubic

Některé termíny z fyziky W = F.d = F.d.S/S= F/S. d.S= p.V P = W / t = p. V/ t = p.Q Ohmův zákon: U = R.I R = U/I Pro laminární proudění trubicí platí: Δp = R . Q = R . S . v R = p/Q Kondenzátor: C = q / U Gumový elastický zásobník (i ve tvaru trubice): C = V / p Q= V/t = S.v

Některé termíny z kardiologie CO =HF x SV (4-8) Srdeční index = CO/povrch těla (2,5 až 4) Ejekční frakce EF = sV/EDV (50-65) PA (20-30, 8-12, 25) PCWP (4-12) MAP (70-100) Preload a afterload

Starlingova rovnováha na kapiláře

Osmotický tlak P1 > = P2 = C1 > C2 [H2O]1 < [H2O] 2 = souvisí s koncentrací všech rozpuštěných částic P1 > = P2 = C1 > C2 H2O Voda tvoři v organismu základní prostředí, v němž je rozpuštěno množství dalších solutů - zhruba na 200 molekul vody připadá jedna molekula solutu. S celkovou koncentrací rozpuštěných částic souvisí osmotický tlak. Jeho podstatu si demonstrujme na jednoduchém příkladě. Uvažujme dva prostory oddělené polopropustnou mebránou, která nepropouští soluty, ale ochotně propouští vodu. V prvním z nich je celková koncentrace solutů (C1) vyšší, než v druhém (C2). Čím větší je koncentrace rozpuštěných částic, tím na daný objem připadá relativně méně molekul vody. V prostoru s celkovou koncentrací solutů C1 je tedy nižší koncentrace vody (vyjádřená v molech/litr roztoku) než v prostoru s celkovou koncentrací solutů C2. V druhém prostoru bude tedy koncetrace vody vyšší. Znamená to tedy, že voda bude mít tendenci difundovat zkrze pro vodu propustné kanálky z tohoto prostředí do prvního prostředí, kde je koncentrace vody nižší - a celková koncentrace solutů vyšší. Přes polopropustnou membránu voda tedy difunduje směrem k prostoru z vyšší celkovou koncentrací solutů a snaží se tak koncentrace solutů v obou prostředích vyrovnat. To je podstata vzniku osmotických tlaků. Osmotický tlak v prostředí s vyšší celkovou koncentrací rozpuštěných látek bude tedy vyšší, než v prostředí s nižší celkovou koncentrací. V našem virtuálním experimentu stoupající tlak v prvním prostoru postupně vytlačuje píst směrem doleva. Přesunem vody do prvního prostoru se však postupně celková koncentrace solutů v tomto prostoru snižuje. V okamžiku, kdy se obě koncentrace solutů vyrovnají, ustane i rozdíl osmotických tlaků, který přesun vody zkrze polopropustnou memebránu pohání. [H2O]1 < [H2O] 2 =

Osmotický tlak souvisí s koncentrací všech rozpuštěných částic vztažených na hmotnost rozpouštědla: osmolalita (mmol/kg rozpouštědla) na objem roztoku: osmolarita (mmol/l roztoku). Hyperosmolalita Hyposmolalita Hyperosmolarita Hyposmolarita H2O Osmotický tlak tedy souvisí s koncentrací všech rozpuštěných částic vztažených na hmotnost rozpouštědla nebo objem roztoku. Pokud hovoříme o celkové koncentraci solutů na hmotnost rozpoštědla - hovoříme o osmolalitě. Při relativním porovnávání pak mluvíme o hyperosmolalitě či hypoosmolalitě. Vyjadřujeme-li celkovou koncentraci vyjádřenou na objem roztoku, pak mluvíme o osmolaritě, případně o hyper a hypo osmolaritě. Pojmy osmolalita a osmolartita je nutno rozlišovat, nic to však nemění na podstatě osmotických procesů: voda zkrz membránu, která je propustná pro vodu a nikoli pro soluty, se snaží přecházet z prostředí s nižší osmolalitou, resp. osmolaritou do prostředí s vyšší osmolalitou, resp. osmolaritou. H2O H2O H2O H2O H2O H2O

Isotonické prostředí H20 H20 290 ± 10 mmol/l Buňka Gradient hydraulických tlaků onkotických tlaků Gradient H20 H20 Céva Intersticium

pohyb filtrátu Intersticiální tekutina arteriola venula kapilára Lymfatická drenáž pohyb filtrátu Intersticiální tekutina Gradient hydraulických tlaků bílkoviny Gradient onkotických tlaků Prekapilární sfinkter arteriola venula kapilára bílkoviny Lymfatická drenáž

Hromadění filtrátu v intersticiu Intersticiální tekutina arteriola Lymfatická drenáž Hromadění filtrátu v intersticiu Intersticiální tekutina Gradient hydraulických tlaků bílkoviny Gradient onkotických tlaků Zvýšení hydrostatického gradientu Městnání při kardiální insuficienci Prekapilární sfinkter arteriola venula kapilára bílkoviny Lymfatická drenáž

Zvýšení protitlaku intersticia Lymfatická drenáž Zvýšení protitlaku intersticia Otok Intersticiální tekutina Gradient hydraulických tlaků bílkoviny Gradient onkotických tlaků Zvýšení hydrostatického gradientu Městnání při kardiální insuficienci Prekapilární sfinkter arteriola venula kapilára bílkoviny Lymfatická drenáž

Základní měření na srdci Nitrokomorový tlak (pravá komora) Nitrokomorový tlak (levá komora) Žilní rezervoár Regulovatelný odpor Přetlaková komůrka Průtokoměr Arteriální tlak Objemy komor Centrální žilní tlak Srdce

Co je správně?

nitrokomorový tlak plnící tlak objem komory

Stejný systolický objem Vyšší energetická náročnost Menší ejekční frakce

Izometrické svalové napětí Délka svalu Délka sarkomery

Izovolumická maxima Stimulace sympatiku nebo vliv katecholaminů Nitrokomorový tlak Selhávající srdce Diastolické plnění Objem komory

Nitrokomorový tlak Objem komory Izotonická maxima Izotonická maxima Diastolické plnění Objem komory

Nitrokomorový tlak Objem komory Izovolumický stah Izotonický stah Izovolumická maxima Izovolumický stah Izotonická maxima Auxotonické stahy Diastolické plnění Izotonický stah Objem komory

Systolická tlakově-objemová práce Nitrokomorový tlak Objem komory Izovolumická maxima Telediastolický objem Izotonická maxima afterload Diastolické plnění Systolický objem Diastolická tlakově-objemová práce preload Systolický reziduální objem Objem komory

Zvýšený preload... …zvýší minutový objem. Nitrokomorový tlak Izovolumická maxima Izotonická maxima Systolický objem Diastolické plnění Systolický objem Zvýšený preload... Objem komory …zvýší minutový objem.

Snížený preload... …sníží minutový objem. Nitrokomorový tlak Izovolumická maxima Izotonická maxima Syst. objem Diastolické plnění Systolický objem Snížený preload... Objem komory …sníží minutový objem.

Katecholaminy zvýší systolický objem Nitrokomorový tlak Izovolumická maxima Posunutá izovolumická maxima Katecholaminy zvýší systolický objem katecholaminy Izotonická maxima Systolický objem Diastolické plnění Systolický objem …ale přitom nezvýší preload Objem komory

... zvýší se ale preload Zvýšení „afterloadu“ nezmění systolický objem Nitrokomorový tlak Izovolumická maxima Zvýšení „afterloadu“ nezmění systolický objem Zvýšení „afterloadu“ Izotonická maxima Syst. objem Syst. objem Diastolické plnění Systolický objem ... zvýší se ale preload Objem komory

... že se při tom nezvýší preload Nitrokomorový tlak Izovolumická maxima Katecholaminy zajistí… katecholaminy Posunutá izovolumická maxima Zvýšení „afterloadu“ nezmění systolický objem Zvýšení „afterloadu“ Izotonická maxima Syst. objem Diastolické plnění Systolický objem ... že se při tom nezvýší preload Objem komory

Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) Minutový objem srdeční Frank-Starlingův zákon Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) Tlak na konci diastoly

Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) Tlak na vstupu Průtok Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu)

Základní vlastnosti cév

Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) Pružné arterie Tlak na vstupu Průtok Pružné vény Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) Odpor arteriol a kapilár

Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) Pružné arterie Tlak na vstupu Průtok Pružné vény Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) tlak Odpor arteriol a kapilár objem

Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) Pružné arterie Tlak na vstupu Průtok Pružné vény Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) tlak Odpor arteriol a kapilár objem

Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) Pružné arterie Tlak na vstupu Průtok Pružné vény Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) tlak Odpor arteriol a kapilár objem

Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) Pružné arterie Tlak na vstupu Průtok Pružné vény Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) tlak Odpor arteriol a kapilár objem

Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) Pružné arterie Tlak na vstupu Průtok Pružné vény Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) tlak Odpor arteriol a kapilár objem

Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) Pružné arterie Tlak na vstupu Průtok Pružné vény Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) tlak P Odpor arteriol a kapilár V objem V0 Poddajnost C=dV/dP

Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) Pružné arterie Tlak na vstupu Průtok Pružné vény Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) tlak P Odpor arteriol a kapilár V objem V0 Poddajnost C=dV/dP

Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) Pružné arterie Tlak na vstupu Průtok Pružné vény Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) tlak P Odpor arteriol a kapilár V objem V0 Poddajnost C=dV/dP

Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) Pružné arterie Tlak na vstupu Průtok Pružné vény Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) tlak P Odpor arteriol a kapilár V objem V0 Poddajnost C=dV/dP

Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) Pružné arterie Tlak na vstupu Průtok Pružné vény Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) tlak P Odpor arteriol a kapilár V objem V0 Poddajnost C=dV/dP

Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) Pružné arterie Tlak na vstupu Průtok Pružné vény Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) tlak P C1 C2 Odpor arteriol a kapilár V objem V0 Poddajnost C=dV/dP

Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) Pružné arterie Tlak na vstupu Průtok Pružné vény Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) tlak P C1 < C2 Odpor arteriol a kapilár dV1 dP dV2 V objem V0 dV1/dP< dV2/dP Poddajnost C=dV/dP

Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) Pružné arterie Tlak na vstupu Průtok Pružné vény Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) tlak P C1 < C2 Odpor arteriol a kapilár V objem V0 dV1/dP< dV2/dP Poddajnost C=dV/dP

Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) Pružné arterie Tlak na vstupu Průtok Pružné vény Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) tlak P C1 < C2 Odpor arteriol a kapilár V objem V0 dV1/dP< dV2/dP Poddajnost C=dV/dP

Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) Průtok Q Pružné arterie Pružné vény Pa Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) Pv Odpor arteriol a kapilár

Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) Průtok Q=0 Pružné arterie Pružné vény Pa Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) Pv Odpor arteriol a kapilár

Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) Průtok Q=0 Pružné arterie Pružné vény Pa Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) Pv Odpor arteriol a kapilár

Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) Průtok Q=0 Pružné arterie Pružné vény Pa Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) Pv Odpor arteriol a kapilár

Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) Průtok Q=0 Pružné arterie Pružné vény Pa = Pm Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) Pv Pv = Pa = Pm Q Odpor arteriol a kapilár Pm Pm – „mean circulatory pressure“ střední (rovnovážný) cirkulační tlak Pv

Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) Průtok Q Pružné arterie Pružné vény Pa Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) Pv Q Odpor arteriol a kapilár Pm Pv

Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) Průtok Q Pružné arterie Pružné vény Pa Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) Pv Q Odpor arteriol a kapilár Pm Pv

Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) Průtok Q Pružné arterie Pružné vény Pa Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) Pv Q Odpor arteriol a kapilár Pm Pv

Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) Průtok Q Pružné arterie Pružné vény Pa Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) Pv Pv=0 Q Odpor arteriol a kapilár Pm Pv

Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) Průtok Q už nemůže stoupat Pružné arterie Pružné vény Pv< 0 Pa Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) Pružné vény kolabují Pv Pv<0 Q Odpor arteriol a kapilár Pm Pv

Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) Průtok Q=0 Pružné arterie Pružné vény Pa = Pm Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) Pv Pv= Pm Q Odpor arteriol a kapilár Pm Pv

Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) Průtok Q Pružné arterie Pružné vény Pa Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) Pv Q Odpor arteriol a kapilár Pm Pv

Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) Průtok Q Pružné arterie Pružné vény Pa Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) Pv Q Odpor arteriol a kapilár Pm Pv

Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) Průtok Q Pružné arterie Pružné vény Pa Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) Pv Q Odpor arteriol a kapilár Pm Pv

Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) Průtok Q Pružné arterie Pružné vény Pa Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) Pv Q Odpor arteriol a kapilár Pm Pv

Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) Průtok Q Pružné arterie Pružné vény Pa Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) Pv Pv=0 Q Odpor arteriol a kapilár Pm Pv

Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) Průtok Q už nemůže stoupat Pružné arterie Pružné vény Pa Srdce je pumpa řízená svým přítokem (resp. tlakem na jejím vstupu) Pružné vény kolabují Pv Pv<0 Q Odpor arteriol a kapilár Pm Pv

Minutový objem srdeční Tlak na konci diastoly

Minutový objem srdeční Zvýšení perif. odporu Tlak na konci diastoly

nebo snížení poddajnosti (zvýšením žilního tonusu) Minutový objem srdeční Zvýšení objemu krve nebo snížení poddajnosti (zvýšením žilního tonusu) Zvýšení perif. odporu Tlak na konci diastoly

Srdce + Cévy = Celý oběh

Minutový objem srdeční Tlak na konci diastoly Frank-Starlingova křívka Venózní (plnící) křívka Tlak na konci diastoly

3. Objem cirkulující krve 2. Periferní odpor Minutový objem srdeční 1. Inotropie myokardu Frank-Starlingova křívka 3. Objem cirkulující krve 2. Periferní odpor Venózní (plnící) křívka 4. Změna poddajnosti (změnou tonusu) Tlak na konci diastoly

Minutový objem srdeční diuretika insuficience kardiotonika Zvětšení objemu cirkulující krve, vasokonstrikce Zvýšení tlaku na konci diastoly: !edém plic, otoky Tlak na konci diastoly

Nejjednodušší model cirkulace Starlingova křivka (srdce je řízeno přítokem) Q = KL * PVP Q = KR * PVS Ohmův zákon Q = (PAS - PVS)/RSyst Q = (PAP - PVP)/RPulm Poddajnost cév vzhledem k náplni VB = V0 + VAS + VVS + VAP + VVP VAS = CAS * PAS VVS = CVS * PVS VVP = CAP * PVP VAP = CVP * PAP RPulm PAP PVP VAP VVP CAP CVP KR KL Q PVS VVS PAS CVS VAS CAS V0 Blood Volume - VB RSyst

Nejjednodušší model cirkulace Starlingova křivka (srdce je řízeno přítokem) Q = KL * PVP Q = KR * PVS Ohmův zákon Q = (PAS - PVS)/RSyst Q = (PAP - PVP)/RPulm Poddajnost cév vzhledem k náplni VB = V0 + VAS + VVS + VAP + VVP VAS = CAS * PAS VVS = CVS * PVS VVP = CVP * PVP VAP = CAP * PAP RPulm = 1,79 torr/l/min PAP 15,02 torr PVP 5 torr VAP 0, 1 l VVP 0,4 l CAP = 0,00667 l/torr CVP = 0,08 l/torr KR = 2,8 l/min/torr PAS 100 torr KL = 1,12 l/min/torr Q 5,6 l/min PVS 2 torr VVS 3,5 l VAS 1 l CVS = 1,750 l/torr CAS = 0,01 l/torr V0 = 0,6 l Blood Volume: VB = 5,6 l RSyst = 17,5 torr/l/min

Choroby Srdeční selhání šok ICHS, AP a IM chlopenní vady arytmie Tromboembolie, vaskulitidy Varixy, žilní nedostatečnost.

Ateroskleróza

Prokrvení srdce

Převodní systém srdeční

EKG

EKG

Fibrilace komor

Stenózy a insuficience chlopní

Důsledky stenóz

Aortální insuficience