Anglie a Velká Británie, občanská válka v Anglii Označení materiálu: VY_32_INOVACE_02_obcanska_valka_v_anglii.ppt Vzdělávací oblast, vzdělávací obor, tematický okruh, téma: Člověk a společnost, dějepis, mezi třicetiletou válkou a Francouzskou revolucí, dějiny významných evropských států, Anglie, občanská válka v Anglii ZŠ Wagnerovo náměstí, Beroun Předmět, ročník: Dějepis, 8. ročník Autor: Ivana Flíčková Datum: 12. 8. 2011 Anotace: (popis způsobu použití výukového materiálu): Stuartovci na anglickém trůnu, Karel I. a jeho spory s parlamentem, Cromwellova diktatura, restaurace Stuartovců, vznik Velké Británie. Tučný text slouží jako výchozí text pro tvorbu poznámek, ostatní text vysvětluje souvislosti nebo upozorňuje na zajímavé podrobnosti. Obrázky, které podporují lepší názornost, jsou opatřeny odkazem na zdrojovou stránku pro žáky s hlubším zájmem pro učivo. Prezentace jsou žákům k dispozici na www.jaknadejepis8.webnode.cz

Anglie a Velká Británie Občanská válka v Anglii uč. 14 – 17

Stuartovci na anglickém trůnu Jakub I. Stuart (1603 – 25) po smrti Alžběty vládl v Anglii syn Marie Stuartovny nechal se ovlivňovat svými rádci – vládl v Anglii i ve Skotsku protestanty jeho vláda zklamala – nepomohl ani Fridrichu Falckému první protestanti za jeho vlády odjíždějí do Ameriky – Otcové poutníci - angličtí náboženští emigranti (puritáni), kteří nejdříve přesídlili do holandského Leidenu a 11.11.1620 připluli na lodi Mayflower do Severní Ameriky a založili město Plymouth (v dnešním státě Massachusetts), které se stalo jádrem Nové Anglie

synem Marie Stuartovny a lorda Darnleyho králem Skotska Anglie a Irska Jakub I. Stuart 1603 – 1625 – anglický král, skotský král Jakub VI. – po matce Marii Stuartovně synem Marie Stuartovny a lorda Darnleyho králem Skotska Anglie a Irska byl první Stuartovec na anglickém trůně jím založená personální unie mezi výše zmíněnými zeměmi nakonec vyústila ve vznik Spojeného království v roce 1707 http://cs.wikipedia.org/wiki/Jakub_I._Stuart

Karel I. a jeho spory s parlamentem Karel I. 1625 - 1649 – syn Jakuba I. vláda z boží milosti – proto se nechtěl o moc dělit s parlamentem moc parlamentu v Anglii již tradiční – povoloval daně, radil králi jeho počínání budilo odpor – snažil se vybírat daně bez parlamentu, nutil obchodníky k půjčkám okázalý přepych dvora, smířlivost vůči katolíkům puritáni = (puritas – čistota) – snaha o očistu anglikánské církve, návrat k biblické prostotě

Karel I. Stuart 1625 - 1649 – král Anglie, Skotska a Irska portréty od van Dycka Karel I. Stuart (19. listopadu 1600 – 30. ledna 1649) byl králem Anglie, Skotska a Irska od 27. března 1625 až do své smrti. Byl synem Jakuba I. z rodu Stuartů a Anny Dánské. Otcovým dědicem se stal poté, co jeho bratr Jindřich roku 1612 zemřel. http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_I._Stuart

Malba Anthonise van Dycka zobrazující Karla I. ze tří stran http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_I._Stuart

spory Karla a parlamentu vyvrcholily - rozpustil parlament 1629 - Karel vládl sám, peníze si opatřoval všemožnými způsoby – sílila nespokojenost 1639 vpadli do Anglie Skotové, chyběly prostředky na potlačení skotského povstání 1640 musel Karel znovu svolat parlament – ten donutil krále potrestat svoje rádce ( popravy) dále parlament vyžadoval rozpuštění armády, vytvoření vlády odpovědné přímo parlamentu Karel vtrhl do parlamentu, radikální poslanci však včas utekli

po roztržce s parlamentem Karel opustil Londýn vyhlásil parlamentu válku, shromažďoval vojsko země rozdělena na dva tábory: 1/za králem vyšší šlechta, část anglikánské církve, katolíci, žoldnéři ( jízda kavalírů – Ruprecht Falcký) 2/za parlamentem měštané, drobná venkovská šlechta – budoucí vůdce revoluce Oliver Cromwell, většinou puritáni od kavalírů se na první pohled lišili – stříhaní – říkalo se jim kulaté hlavy první střety 1642 – větší zkušenost královského vojska

Cromwell pocházel z prostředí venkovské šlechty a do 40 let nebyl výraznou postavou anglické politiky. Později zdědil velký majetek po svém strýci a byl zvolen poslancem parlamentu a zapojil se do občanské války jako velitel parlamentaristického vojska. Postupně se propracoval z pozice velitele jezdeckého oddílu až na úroveň velitele armády. Byl jedním z lidí, kteří podepsali rozsudek smrti pro Karla I. Vedl anglické vojsko v tažení do Irska a Skotska. 16. prosince 1653 byl jmenován lordem protektorem. Po své smrti byl pohřben ve Westminsterském opatství, ale po restauraci Stuartovců byly jeho ostatky vykopány a zneuctěny. Oliwer Cromwell http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_I._Stuart

Cromwell sešikoval puritánskou jízdu – situace se obrátila Cromwell prosadil zřízení stálé armády – rozhodující bitva u Naseby červen 1645 král 1646 prchl na sever do Skotska jeho poddaní ho však vyměnili za částku, kterou jim Karel dlužil independenti (nezávislí) v čele s Cromwellem – požadovali reformy (nezávislost církve) nezískali většinu v parlamentě, prosadili změny silou Cromwell přitáhl s armádou do Londýna Karel opět utekl – i umírnění se báli jeho odvety a přidali se ke Comwellovi

Kartografie Praha: Novověk I Kartografie Praha: Novověk I., dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str. 35

Poprava krále a Cromwellova diktatura král se opět spojil se Skoty, ale prohrál s parlamentní armádou parlament pod vlivem Cromwella odhlasoval obvinění krále z velezrady a rozhodl o popravě leden 1649 Karel I. sťat a byla vyhlášena republika vládnout měl parlament, ale skutečnou moc měl Cromwell a armáda zavedl se puritánský režim bylo dobyto Irsko – první anglickou kolonií

http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_I._Stuart

Cromwell rozděloval půdu zabranou církvi a stoupencům krále zavedl Zákon o plavbě – zboží do Anglie směly dovážet jenom anglické lodě – války s Nizozemím Cromwell se stále více choval jako diktátor s podporou armády 1653 rozehnal i parlament Cromwell lordem – protektorem Cromwell ještě jednou svolal a rozehnal parlament, odvracela se od něj i armáda nakonec vládl sám 1658 umírá - v zemi chaos, lidé souhlasili s obnovením monarchie

zdroje: text: Dějepis 8 pro základní školy, novověk, SPN, str.14 - 17 mapa: Kartografie Praha: Novověk I., dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str. 35 obrázky: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jakub_I._Stuart http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_I._Stuart