Starověké Řecko - úvod Mínojská Kréta

Geografie Řecka VYHLEDEJ NA MAPĚ: Ostrovy – Euboia, Kréta, Théra (Santorini), Sporady, Kyklady, Rhodos, Lesbos Území – Thrákie, Makedonie, Thessalie, Attika, Peloponés, Malá Asie Města – Knóssos, Faistos, Sparta, Olympie, Mykény, Korint, Athény, Théby, Delfy, Trója (Ílion), Efesos, Milétos Hora – Olymp Jaké přírodní podmínky byly pro vznik řecké civilizace klíčové? Proč zde zpočátku nevznikl jednotný stát?

Periodizace řeckých dějin 2000-1400 př. Kr. Mínojská civilizace na Krétě 2000-1100 př. Kr. Mykénská civilizace v Řecku 1100 - 800 př. Kr. Temné (homérské) období 800 - 500 př. Kr. Archaické období 500 - 338 př. Kr. Klasické období 338 - 30 př. Kr. Helénistické období 146 př. Kr. Řecko se stalo provincií Říma

Mínojská Kréta

Mínojská Kréta - mýty Do počátku 20. stol. byly mýty jediným zdrojem informací o starověké Krétě Postavy spjaté s Krétou: Zeus – narodil se na Krétě, unesl sem princeznu Európu a zplodil s ní syna Mínoa Mínos – první král Kréty; jeho žena zhřešila s býkem a porodila netvora Mínotaura Daidalos – postavil pro Mínotaura labyrint Théseus – s pomocí Mínoovy dcery Ariadny porazil Mínotaura a našel cestu z labyrintu

Mínojská Kréta - písmo 3 TYPY PÍSMA: Hieroglyfy Lineární písmo A obě nerozluštěna, neznáme jazyk Lineární písmo B později užíváno pro zápis v řečtině – rozluštěno, ale málo dochovaných textů HLAVNÍ PAMÁTKA: disk z Faistu (241 neznámých znaků)

Mínojská Kréta - výzkum ARTHUR EVANS (1851-1941) Správce muzea na Oxfordské univerzitě, sběratel a cestovatel R. 1900 objevil palác v Knóssu – počátek výzkumu staré Kréty Zrekonstruoval podobu paláců – kritizován (např. používání betonu)

Palác Knóssos

Palác Knóssos Sídlo vládce a nábož. centrum Ústřední dvůr a 4 křídla Rozloha 2,5 ha, výška i 4 patra Cca 1000 místností – obytné i hospodářské (sklady zásob) Spjat s bájí o labyrintu (labrys = dvojbřitá sekyra – častý nález v paláci) Dochována vana, záchod, vodovod a kanalizace Královská cesta – nejstarší dlážděná silnice v Evropě Kolem paláce město a přístav – cca 100 tis. obyvatel

Nálezy dvojbřitých sekyr Palác Knóssos Královská cesta Nálezy dvojbřitých sekyr

Palác Knóssos Trůnní sál s nádrží Královnin sál s lázní

Palác Knóssos - fresky

Palác Knóssos - fresky Kopie nástěnných maleb lidí, zvířat i ornamentů Časté motivy býků, delfínů, ryb ad. Zobrazení hry s býky Světlé a tmavé barvy – odlišení pohlaví či sociálního postavení Význam fresek pro dnešní dobu?

Náboženství a postavení žen Polyteismus Posvátné zvíře - býk Klíčová role bohyně-matky (příroda, plodnost) Kněžkami byly ženy (nálezy sošek s žehnajícíma rukama) Ženy vystupovaly i při býčích hrách Zobrazení žen – bílá pleť, štíhlá postava, bohaté účesy a šperky

Každodenní život Jaké plodiny obyvatelé Kréty pěstovali? Jak mohl vypadat jejich jídelníček? S kterými zeměmi Kréťané obchodovali? Jaké zboží nabízeli a jaké naopak dováželi? O čem může svědčit to, že se na Krétě nenašly žádné hradby a jen minimum zbraní?

Každodenní život Co pěstovali? Co jedli? S kým obchodovali? obilí, víno, olivy, fíky, zeleninu Co jedli? obilné placky a kaše, sýry, vepřové a skopové maso, ryby, ovoce a zeleninu, med S kým obchodovali? Egypt, Malá Asie, Kypr, pevninské Řecko, Itálie Co vyváželi? Hotové výrobky (šperky, víno, olivový olej, látky) Co dováželi? Suroviny (kovy, papyrus z Egypta) Jak bojovali? Spoléhali na své skvělé loďstvo, nestavěli hradby, soustředili se spíše na obranu, měli dobré lučištníky

Picí nádoba v podobě býka Každodenní život Picí nádoba v podobě býka Krétské šperky

Vývoj starověké Kréty 2000 př. Kr. počátek mínojské civilizace – spojen s rozšířením bronzu Přerušení vývoje – řada zemětřesení, výbuch sopky na ostrově Théra (dnes Santorini) a následná vlna tsunami ostrov byl výbuchem roztržen – dnes malé ostrůvky obyvatelé se stihli evakuovat – nenašla se žádná kostra popel uchoval původní malby a památky výbuch spojován s bájí o Atlantidě Oslabení Kréty využili Řekové z Mykén a kolem r. 1400 př. Kr. ji ovládli – zánik mínojské civilizace

Doporučené zdroje Ludwika Pressová, Stará Kréta, Praha 1978. Vojtěch Zamarovský, Řecký zázrak, Praha 1972. Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí, Praha 1969.